Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 20. století a Německá demokratická republika
20. století a Německá demokratická republika mají 34 věci společné (v Uniepedie): Berlín, Berlínská blokáda, Berlínská zeď, Druhá světová válka, Etiopie, Glasnosť, Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Izrael, Jaderná zbraň, Josif Vissarionovič Stalin, Michail Sergejevič Gorbačov, Německo, Nová ekonomická politika, Odra, Okupační zóny Německa, Organizace spojených národů, Perestrojka, Rada vzájemné hospodářské pomoci, Severoatlantická aliance, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Střední Evropa, Studená válka, Třetí svět, Varšavská smlouva, Východní blok, Západní blok, Znovusjednocení Německa, 24. říjen, 25. červenec, ..., 29. říjen, 3. říjen, 6. prosinec, 7. říjen. Rozbalte index (4 více) »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
20. století a Berlín · Berlín a Německá demokratická republika ·
Berlínská blokáda
Letecké koridory ze západních okupačních zón do Západního Berlína. letišti Tempelhof, 1948 Památník leteckého mostu během berlínské blokády před letištěm Tempelhof Berlínská blokáda je první větší krizí studené války, při které Sovětský svaz od 23. června 1948 do 12. května 1949 blokoval pozemní přístup do západní části rozděleného Berlína, který se nacházel uprostřed sovětské okupační zóny.
20. století a Berlínská blokáda · Berlínská blokáda a Německá demokratická republika ·
Berlínská zeď
Berlínská zeď s „pásmem smrti“, Bethaniendamm, 1986 (http://sharemap.org/public/West_and_East_Berlin interaktivní mapa) českými ježky a strážní věží, 1977. Berlínská zeď byla betonová zeď s přilehlými střeženými pásmy, od její stavby v roce 1961 až do pádu v listopadu 1989 nejznámější symbol studené války, rozdělení Berlína, Německa a celoevropského dělení na západní a východní blok.
20. století a Berlínská zeď · Berlínská zeď a Německá demokratická republika ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
20. století a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Německá demokratická republika ·
Etiopie
Etiopie, plným názvem Etiopská federativní demokratická republika, též Habeš, je vnitrozemský stát v Africkém rohu ve východní Africe.
20. století a Etiopie · Etiopie a Německá demokratická republika ·
Glasnosť
Michail Gorbačov Výraz glasnosť (гла́сность) pochází z ruského jazyka a znamená „otevřenost“ v politickém smyslu.
20. století a Glasnosť · Glasnosť a Německá demokratická republika ·
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.
20. století a Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa · Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Německá demokratická republika ·
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
20. století a Izrael · Izrael a Německá demokratická republika ·
Jaderná zbraň
ekvivalentu TNT) 27. března 1954 na atolu Bikini Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.
20. století a Jaderná zbraň · Jaderná zbraň a Německá demokratická republika ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
20. století a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Německá demokratická republika ·
Michail Sergejevič Gorbačov
#PŘESMĚRUJ Michail Gorbačov.
20. století a Michail Sergejevič Gorbačov · Michail Sergejevič Gorbačov a Německá demokratická republika ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
20. století a Německo · Německá demokratická republika a Německo ·
Nová ekonomická politika
Nikolaj Bucharin, přední zastánce Nové ekonomické politiky Nová ekonomická politika (NEP; Новая экономическая политика, Novaja ekonomičeskaja politika) byla politika omezeného soukromého podnikání zahájená sovětskou vládou v březnu 1921 po 10.
20. století a Nová ekonomická politika · Nová ekonomická politika a Německá demokratická republika ·
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
20. století a Odra · Německá demokratická republika a Odra ·
Okupační zóny Německa
Po skončení druhé světové války bylo území Německa (bez území, která připadla Polsku, resp. Sovětskému svazu) rozděleno do čtyř částí, takzvaných okupačních zón, spravovaných USA, Velkou Británií, Sovětským svazem a Francií.
20. století a Okupační zóny Německa · Německá demokratická republika a Okupační zóny Německa ·
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
20. století a Organizace spojených národů · Německá demokratická republika a Organizace spojených národů ·
Perestrojka
Perestrojka (перестройка,, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova.
20. století a Perestrojka · Německá demokratická republika a Perestrojka ·
Rada vzájemné hospodářské pomoci
RVHP neboli Rada vzájemné hospodářské pomoci (rusky: СЭВ, Совет Экономической Взаимопомощи, Sovět ekonomičeskoj vzaimopomošči, anglicky: Comecon, The Council for Mutual Economic Assistance) byla obchodní organizace, sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku, založena v Moskvě v roce 1949 na popud sovětského vůdce Josifa Visarionoviče Stalina.
20. století a Rada vzájemné hospodářské pomoci · Německá demokratická republika a Rada vzájemné hospodářské pomoci ·
Severoatlantická aliance
Severoatlantická aliance nebo též Atlantická aliance, Severoatlantický pakthttps://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo.
20. století a Severoatlantická aliance · Německá demokratická republika a Severoatlantická aliance ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
20. století a Sovětský svaz · Německá demokratická republika a Sovětský svaz ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
20. století a Spojené státy americké · Německá demokratická republika a Spojené státy americké ·
Střední Evropa
Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
20. století a Střední Evropa · Německá demokratická republika a Střední Evropa ·
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
20. století a Studená válka · Německá demokratická republika a Studená válka ·
Třetí svět
Státy považované za země třetího světa (zeleně), státy které jsou někdy považovány za země třetího světa (žlutě) Nynější nejméně rozvinuté země světa podle OSN Třetí svět je poněkud zastaralé označení používané pro ekonomicky málo rozvinuté čili rozvojové státy světa.
20. století a Třetí svět · Německá demokratická republika a Třetí svět ·
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
20. století a Varšavská smlouva · Německá demokratická republika a Varšavská smlouva ·
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
20. století a Východní blok · Německá demokratická republika a Východní blok ·
Západní blok
355x355pixelů Západní blok (zkráceně Západ) bylo během studené války (1947–1991) označení pro státy vedené USA.
20. století a Západní blok · Německá demokratická republika a Západní blok ·
Znovusjednocení Německa
Německé znovusjednocení je proces připojení Německé demokratické republiky (NDR) včetně Východního Berlína ke Spolkové republice Německo (SRN), završený 3. října 1990.
20. století a Znovusjednocení Německa · Německá demokratická republika a Znovusjednocení Německa ·
24. říjen
24.
20. století a 24. říjen · 24. říjen a Německá demokratická republika ·
25. červenec
25.
20. století a 25. červenec · 25. červenec a Německá demokratická republika ·
29. říjen
29.
20. století a 29. říjen · 29. říjen a Německá demokratická republika ·
3. říjen
3.
20. století a 3. říjen · 3. říjen a Německá demokratická republika ·
6. prosinec
6.
20. století a 6. prosinec · 6. prosinec a Německá demokratická republika ·
7. říjen
7.
20. století a 7. říjen · 7. říjen a Německá demokratická republika ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 20. století a Německá demokratická republika
- To, co mají společné 20. století a Německá demokratická republika
- Podobnosti mezi 20. století a Německá demokratická republika
Srovnání mezi 20. století a Německá demokratická republika
20. století má 670 vztahy, zatímco Německá demokratická republika má 217. Jak oni mají společné 34, index Jaccard je 3.83% = 34 / (670 + 217).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 20. století a Německá demokratická republika. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
