20. století a Německý hospodářský zázrak

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi 20. století a Německý hospodářský zázrak

20. století vs. Německý hospodářský zázrak

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000. Kolín nad Rýnem, rok 1945 Německý hospodářský zázrak se říká období rychlého a neočekávaně dlouhodobého hospodářského rozvoje Spolkové republiky Německo po druhé světové válce.

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

20. století a Berlín · Berlín a Německý hospodářský zázrak · Vidět víc »

Berlínská zeď

Berlínská zeď s „pásmem smrti“, Bethaniendamm, 1986 (http://sharemap.org/public/West_and_East_Berlin interaktivní mapa) českými ježky a strážní věží, 1977. Berlínská zeď byla betonová zeď s přilehlými střeženými pásmy, od její stavby v roce 1961 až do pádu v listopadu 1989 nejznámější symbol studené války, rozdělení Berlína, Německa a celoevropského dělení na západní a východní blok.

20. století a Berlínská zeď · Berlínská zeď a Německý hospodářský zázrak · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

20. století a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Německý hospodářský zázrak · Vidět víc »

Evropské hospodářské společenství

Evropské hospodářské společenství (EHS) byla mezinárodní organizace existující mezi lety 1958 až 1993, která byla vytvořena, aby podporovala ekonomickou integraci (včetně jednotného trhu) mezi Belgií, Francií, Německem, Itálií, Lucemburskem a Nizozemskem.

20. století a Evropské hospodářské společenství · Evropské hospodářské společenství a Německý hospodářský zázrak · Vidět víc »

Kapitulace

USS Missouri Kapitulace (z lat. capitulare – sepsat hlavní body) představuje takový typ ukončení boje (respektive války), kdy jedna ze stran uzná marnost dalšího boje, „složí zbraně“ a vydá se na milost (nebo nemilost) vítězné straně. Kapitulovat může stát a veškeré jeho ozbrojené síly (viz Transvaal a Oranžsko 1902, Rusko, Rakousko-Uhersko či Německo v roce 1918, Polsko 1939, Německo 1945) nebo jen dílčí jednotka, respektive jednotky na určitém území (viz kapitulace Singapuru 1942 nebo kapitulace amerických jednotek na Filipínách téhož roku nebo ve Vietnamu po pádu Saigonu). Kapitulace může být bezpodmínečná (Německo 1945, Japonsko 1945) nebo s podmínkami (viz kapitulace Singapuru 1942, kde podmínkou byl později porušený příslib slušného zacházení se zajatci ze strany Japonců). Rozdíl mezi kapitulací s podmínkami a příměřím za nevýhodných podmínek (například příměří mezi Finskem a SSSR v letech 1940 a 1944), je (většinou) nesložení zbraní slabší stranou a její možnost posléze pokračovat v boji v případě příměří. V případě kapitulace však obvykle ztrácí slabší strana možnost dalšího plnohodnotného odporu, neboť součástí podmínek je prakticky vždy odevzdání minimálně klíčových zbraní a (minimálně dočasná) ztráta kontroly nad oblastmi z vojenského hlediska strategicky nepostradatelnými. Po uzavření kapitulace následuje dohoda, které je označována jako mírová smlouva.

20. století a Kapitulace · Kapitulace a Německý hospodářský zázrak · Vidět víc »

Marshallův plán

Marshallův plán, oficiálně Plán evropské obnovy (angl. European Recovery Program), byl přijat Kongresem USA 3. dubna 1948 s cílem organizovaně zabezpečit americkou pomoc poválečné Evropě.

20. století a Marshallův plán · Marshallův plán a Německý hospodářský zázrak · Vidět víc »

Mnichov

Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

20. století a Mnichov · Mnichov a Německý hospodářský zázrak · Vidět víc »

Německá demokratická republika

Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.

20. století a Německá demokratická republika · Německá demokratická republika a Německý hospodářský zázrak · Vidět víc »

Okupační zóny Německa

Po skončení druhé světové války bylo území Německa (bez území, která připadla Polsku, resp. Sovětskému svazu) rozděleno do čtyř částí, takzvaných okupačních zón, spravovaných USA, Velkou Británií, Sovětským svazem a Francií.

20. století a Okupační zóny Německa · Německý hospodářský zázrak a Okupační zóny Německa · Vidět víc »

Studená válka

Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.

20. století a Studená válka · Německý hospodářský zázrak a Studená válka · Vidět víc »

Technologie

Technologie (řecky.

20. století a Technologie · Německý hospodářský zázrak a Technologie · Vidět víc »

Výmarská republika

Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.

20. století a Výmarská republika · Německý hospodářský zázrak a Výmarská republika · Vidět víc »