Podobnosti mezi 20. století a Protektorát Čechy a Morava
20. století a Protektorát Čechy a Morava mají 38 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Atentát na Heydricha, Česko, Československo, Berlín, Bitva o Británii, Bitva u Stalingradu, Bitva v Kurském oblouku, Druhá světová válka, Edvard Beneš, Fašismus, Francie, Itálie, Josif Vissarionovič Stalin, Mnichovská dohoda, Nacismus, Nacistické Německo, Německo, Polsko, Praha, První světová válka, Reinhard Heydrich, Rumunsko, Rusko, Slovenská republika (1939–1945), Sovětský svaz, Spojenci (druhá světová válka), Sudety, Východní fronta (druhá světová válka), Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, ..., 10. červen, 16. březen, 17. listopad, 19. červen, 27. květen, 28. říjen, 30. duben, 30. září. Rozbalte index (8 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
20. století a Adolf Hitler · Adolf Hitler a Protektorát Čechy a Morava ·
Atentát na Heydricha
Atentát na Heydricha či útok na Heydricha byla úspěšná diverzní akce výsadkářů Operace Anthropoid exilových československých branných sil za druhé světové války, cílem atentátu byl prominentní nacista, zastupující říšský protektor a šéf RSHA Reinhard Heydrich.
20. století a Atentát na Heydricha · Atentát na Heydricha a Protektorát Čechy a Morava ·
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
20. století a Česko · Protektorát Čechy a Morava a Česko ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
20. století a Československo · Protektorát Čechy a Morava a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
20. století a Berlín · Berlín a Protektorát Čechy a Morava ·
Bitva o Británii
Bitva o Británii (10. července 1940 – 31. října 1940)Jedná se původně o data úředně stanovená britským ministerstvem letectví pro potřebu oficiálních záznamů a zápisů do kmenových listů letového personálu který se bitvy zúčastnil, například pro účely udílení vyznamenání, a přijímaná, přinejmenším jako orientační, většinou historiografie.
20. století a Bitva o Británii · Bitva o Británii a Protektorát Čechy a Morava ·
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
20. století a Bitva u Stalingradu · Bitva u Stalingradu a Protektorát Čechy a Morava ·
Bitva v Kurském oblouku
Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.
20. století a Bitva v Kurském oblouku · Bitva v Kurském oblouku a Protektorát Čechy a Morava ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
20. století a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava ·
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
20. století a Edvard Beneš · Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava ·
Fašismus
Svazek liktorských prutů se sekyrou, ''fasces'', je původní symbol fašismu a dal mu jméno Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.
20. století a Fašismus · Fašismus a Protektorát Čechy a Morava ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
20. století a Francie · Francie a Protektorát Čechy a Morava ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
20. století a Itálie · Itálie a Protektorát Čechy a Morava ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
20. století a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Protektorát Čechy a Morava ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
20. století a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
20. století a Nacismus · Nacismus a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
20. století a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
20. století a Německo · Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
20. století a Polsko · Polsko a Protektorát Čechy a Morava ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
20. století a Praha · Praha a Protektorát Čechy a Morava ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
20. století a První světová válka · Protektorát Čechy a Morava a První světová válka ·
Reinhard Heydrich
Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), prezident Interpolu v letech 1940–1942, v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava.
20. století a Reinhard Heydrich · Protektorát Čechy a Morava a Reinhard Heydrich ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
20. století a Rumunsko · Protektorát Čechy a Morava a Rumunsko ·
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
20. století a Rusko · Protektorát Čechy a Morava a Rusko ·
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
20. století a Slovenská republika (1939–1945) · Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945) ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
20. století a Sovětský svaz · Protektorát Čechy a Morava a Sovětský svaz ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
20. století a Spojenci (druhá světová válka) · Protektorát Čechy a Morava a Spojenci (druhá světová válka) ·
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
20. století a Sudety · Protektorát Čechy a Morava a Sudety ·
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
20. století a Východní fronta (druhá světová válka) · Protektorát Čechy a Morava a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava
Adolf Hitler krátce před podpisem výnosu o zřízení Protektorátu Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava vydal 16. března 1939 Adolf Hitler v Praze.
20. století a Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava · Protektorát Čechy a Morava a Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava ·
10. červen
10.
10. červen a 20. století · 10. červen a Protektorát Čechy a Morava ·
16. březen
16.
16. březen a 20. století · 16. březen a Protektorát Čechy a Morava ·
17. listopad
17.
17. listopad a 20. století · 17. listopad a Protektorát Čechy a Morava ·
19. červen
19.
19. červen a 20. století · 19. červen a Protektorát Čechy a Morava ·
27. květen
27.
20. století a 27. květen · 27. květen a Protektorát Čechy a Morava ·
28. říjen
28.
20. století a 28. říjen · 28. říjen a Protektorát Čechy a Morava ·
30. duben
30.
20. století a 30. duben · 30. duben a Protektorát Čechy a Morava ·
30. září
30.
20. století a 30. září · 30. září a Protektorát Čechy a Morava ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 20. století a Protektorát Čechy a Morava
- To, co mají společné 20. století a Protektorát Čechy a Morava
- Podobnosti mezi 20. století a Protektorát Čechy a Morava
Srovnání mezi 20. století a Protektorát Čechy a Morava
20. století má 670 vztahy, zatímco Protektorát Čechy a Morava má 272. Jak oni mají společné 38, index Jaccard je 4.03% = 38 / (670 + 272).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 20. století a Protektorát Čechy a Morava. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: