26. leden a 5. duben

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi 26. leden a 5. duben

26. leden vs. 5. duben

26. 5.

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

26. leden a Berlín · 5. duben a Berlín · Vidět víc »

Douglas MacArthur

Douglas MacArthur (26. ledna 1880 Little Rock, Arkansas – 5. dubna 1964 Washington, D.C.) byl pětihvězdičkový generál armády Spojených států amerických.

26. leden a Douglas MacArthur · 5. duben a Douglas MacArthur · Vidět víc »

Formule 1

Organizační struktura současné Formule 1. Bližší detaily, vizKříž, P. (2007): Seriál: ''Finanční ohlédnutí za F1 - V. díl'', on-line text, dostupný z http://www.formule.cz/formule/index.php?obsah.

26. leden a Formule 1 · 5. duben a Formule 1 · Vidět víc »

Gregoriánský kalendář

Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).

26. leden a Gregoriánský kalendář · 5. duben a Gregoriánský kalendář · Vidět víc »

1. červen

1.

1. červen a 26. leden · 1. červen a 5. duben · Vidět víc »

1. prosinec

1.

1. prosinec a 26. leden · 1. prosinec a 5. duben · Vidět víc »

11. červen

11.

11. červen a 26. leden · 11. červen a 5. duben · Vidět víc »

11. duben

11.

11. duben a 26. leden · 11. duben a 5. duben · Vidět víc »

13. červen

13.

13. červen a 26. leden · 13. červen a 5. duben · Vidět víc »

13. listopad

13.

13. listopad a 26. leden · 13. listopad a 5. duben · Vidět víc »

14. listopad

14.

14. listopad a 26. leden · 14. listopad a 5. duben · Vidět víc »

15. červenec

15. červenec je 196. den roku podle gregoriánského kalendáře (197. v přestupném roce).

15. červenec a 26. leden · 15. červenec a 5. duben · Vidět víc »

15. listopad

15.

15. listopad a 26. leden · 15. listopad a 5. duben · Vidět víc »

16. červenec

16.

16. červenec a 26. leden · 16. červenec a 5. duben · Vidět víc »

16. květen

16.

16. květen a 26. leden · 16. květen a 5. duben · Vidět víc »

2. leden

2.

2. leden a 26. leden · 2. leden a 5. duben · Vidět víc »

20. březen

20.

20. březen a 26. leden · 20. březen a 5. duben · Vidět víc »

22. říjen

22.

22. říjen a 26. leden · 22. říjen a 5. duben · Vidět víc »

22. květen

22.

22. květen a 26. leden · 22. květen a 5. duben · Vidět víc »

22. leden

22.

22. leden a 26. leden · 22. leden a 5. duben · Vidět víc »

22. prosinec

22.

22. prosinec a 26. leden · 22. prosinec a 5. duben · Vidět víc »

23. říjen

23.

23. říjen a 26. leden · 23. říjen a 5. duben · Vidět víc »

23. srpen

23.

23. srpen a 26. leden · 23. srpen a 5. duben · Vidět víc »

24. červen

24.

24. červen a 26. leden · 24. červen a 5. duben · Vidět víc »

24. únor

24.

24. únor a 26. leden · 24. únor a 5. duben · Vidět víc »

24. září

24.

24. září a 26. leden · 24. září a 5. duben · Vidět víc »

25. prosinec

25.

25. prosinec a 26. leden · 25. prosinec a 5. duben · Vidět víc »

26. červen

26.

26. leden a 26. červen · 26. červen a 5. duben · Vidět víc »

26. prosinec

26.

26. leden a 26. prosinec · 26. prosinec a 5. duben · Vidět víc »

27. září

27.

26. leden a 27. září · 27. září a 5. duben · Vidět víc »

28. leden

28.

26. leden a 28. leden · 28. leden a 5. duben · Vidět víc »

29. březen

29.

26. leden a 29. březen · 29. březen a 5. duben · Vidět víc »

29. duben

29.

26. leden a 29. duben · 29. duben a 5. duben · Vidět víc »

30. listopad

30.

26. leden a 30. listopad · 30. listopad a 5. duben · Vidět víc »

30. září

30.

26. leden a 30. září · 30. září a 5. duben · Vidět víc »

4. únor

4.

26. leden a 4. únor · 4. únor a 5. duben · Vidět víc »

5. květen

5.

26. leden a 5. květen · 5. duben a 5. květen · Vidět víc »

5. listopad

5.

26. leden a 5. listopad · 5. duben a 5. listopad · Vidět víc »

6. říjen

6.

26. leden a 6. říjen · 5. duben a 6. říjen · Vidět víc »

8. červenec

8.

26. leden a 8. červenec · 5. duben a 8. červenec · Vidět víc »

9. květen

9.

26. leden a 9. květen · 5. duben a 9. květen · Vidět víc »

9. srpen

9.

26. leden a 9. srpen · 5. duben a 9. srpen · Vidět víc »