3. únor a První světová válka

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi 3. únor a První světová válka

3. únor vs. První světová válka

3. První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Afghánistán

Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.

3. únor a Afghánistán · Afghánistán a První světová válka · Vidět víc »

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny.

3. únor a Atentát na Františka Ferdinanda d'Este · Atentát na Františka Ferdinanda d'Este a První světová válka · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

3. únor a Berlín · Berlín a První světová válka · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

3. únor a Nacismus · Nacismus a První světová válka · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

3. únor a Praha · Praha a První světová válka · Vidět víc »

Woodrow Wilson

„Woodrow Wilson“; autor: Pavel Vavrys; 2019; malba na dřevě – kruhový „střelecký terč“ Thomas Woodrow Wilson (28. prosince 1856 Staunton, Virginie – 3. února 1924 Washington, D.C.) byl 28. prezident Spojených států amerických.

3. únor a Woodrow Wilson · První světová válka a Woodrow Wilson · Vidět víc »

1. srpen

1.

1. srpen a 3. únor · 1. srpen a První světová válka · Vidět víc »

11. březen

11.

11. březen a 3. únor · 11. březen a První světová válka · Vidět víc »

11. listopad

11.

11. listopad a 3. únor · 11. listopad a První světová válka · Vidět víc »

12. červenec

12.

12. červenec a 3. únor · 12. červenec a První světová válka · Vidět víc »

15. prosinec

15.

15. prosinec a 3. únor · 15. prosinec a První světová válka · Vidět víc »

16. duben

16.

16. duben a 3. únor · 16. duben a První světová válka · Vidět víc »

18. leden

18.

18. leden a 3. únor · 18. leden a První světová válka · Vidět víc »

24. říjen

24.

24. říjen a 3. únor · 24. říjen a První světová válka · Vidět víc »

25. duben

25.

25. duben a 3. únor · 25. duben a První světová válka · Vidět víc »

27. srpen

27.

27. srpen a 3. únor · 27. srpen a První světová válka · Vidět víc »

28. červenec

28.

28. červenec a 3. únor · 28. červenec a První světová válka · Vidět víc »

28. srpen

28.

28. srpen a 3. únor · 28. srpen a První světová válka · Vidět víc »

29. říjen

29.

29. říjen a 3. únor · 29. říjen a První světová válka · Vidět víc »

3. březen

3.

3. únor a 3. březen · 3. březen a První světová válka · Vidět víc »

30. červen

30.

3. únor a 30. červen · 30. červen a První světová válka · Vidět víc »

30. říjen

30.

3. únor a 30. říjen · 30. říjen a První světová válka · Vidět víc »

31. červenec

31.

3. únor a 31. červenec · 31. červenec a První světová válka · Vidět víc »

31. leden

31.

3. únor a 31. leden · 31. leden a První světová válka · Vidět víc »

4. leden

4.

3. únor a 4. leden · 4. leden a První světová válka · Vidět víc »

4. srpen

4. srpen je 216. den roku podle gregoriánského kalendáře (217. v přestupném roce).

3. únor a 4. srpen · 4. srpen a První světová válka · Vidět víc »

6. prosinec

6.

3. únor a 6. prosinec · 6. prosinec a První světová válka · Vidět víc »

6. srpen

6.

3. únor a 6. srpen · 6. srpen a První světová válka · Vidět víc »

8. leden

8.

3. únor a 8. leden · 8. leden a První světová válka · Vidět víc »

8. prosinec

8.

3. únor a 8. prosinec · 8. prosinec a První světová válka · Vidět víc »

9. prosinec

9.

3. únor a 9. prosinec · 9. prosinec a První světová válka · Vidět víc »