Podobnosti mezi 381 a 4. století
381 a 4. století mají 10 věci společné (v Uniepedie): Ariánství, Řehoř z Nazianzu, Biskup, Jan Zlatoústý, Jáhen, Konstantinopol, Perská říše, První konstantinopolský koncil, Svatý Ambrož, Theodosius I..
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
381 a Ariánství · 4. století a Ariánství ·
Řehoř z Nazianzu
Svatý Řehoř (Grégorios) z Nazianzu (329 Arianz v Kappadokii – 25. ledna 389 tamt.), také Řehoř Bohoslovec nebo na rozdíl od otce téhož jména Mladší patří mezi nejvýznamnější řecké raně křesťanské teology 4. století, kteří jsou označováni jako kappadočtí otcové (dále k nim patří sv. Basileios Veliký a jeho bratr sv. Grégorios z Nyssy).
381 a Řehoř z Nazianzu · 4. století a Řehoř z Nazianzu ·
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
381 a Biskup · 4. století a Biskup ·
Jan Zlatoústý
Svatý Jan Zlatoústý (347 nebo 349 Antiochie, Antakya, Římská říše (dnes Turecko) – 14. září 407, Komana v Pontu, Byzantská říše (dnes Turecko); řecky Ιωάννης ο Χρυσόστομος, Ioannés Chrýsostomos) byl konstantinopolský arcibiskup známý pro svou řečnickou a kazatelskou zdatnost (právě díky ní byl k jeho jménu posmrtně přidán přídomek Zlatoústý).
381 a Jan Zlatoústý · 4. století a Jan Zlatoústý ·
Jáhen
ektenii. Katolický jáhen čte evangelium Jáhen či diakon (z řeckého διάκονος diakonos, služebník, nebo také číšník) je v křesťanských církvích označení pro pověřeného člověka, který vykonává službu charitativního a administrativního charakteru, aktivně se podílí na bohoslužbách, předčítá posvátné texty, vyučuje náboženství a podobně.
381 a Jáhen · 4. století a Jáhen ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
381 a Konstantinopol · 4. století a Konstantinopol ·
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
381 a Perská říše · 4. století a Perská říše ·
První konstantinopolský koncil
První konstantinopolský koncil (květen – 9. červenec 381), který většina církví uznává jako druhý ekumenický koncil, svolal císař Theodosius I., aby podpořil Nicejské vyznání a vypořádal se po půlstoletí rozporů s ariánskou kontroverzí. Koncil krom toho Nicejské vyznání doplnil o další věroučné výroky týkající se božství Ducha svatého. Roku 380 se císařové Gratianus a Theodosius I. rozhodli svolat koncil, který by se postavil stále silnému ariánství a který by také rozhodl v případu konstantinopolského biskupa Maxima Kynika. Koncil se sešel v květnu následujícího roku a zúčastnilo se ho 150 biskupů, všichni z východní části říše. Koncilu postupně předsedali Timotheos I. z Alexandrie, Melétios z Antiochie, Grégorios z Nazianzu a Nektarios. Koncil zvolil Grégoria (Řehoře) Naziánského konstantinopolským patriarchou, ten však několik měsíců nato rezignoval a uvolnil toto místo Nektariovi. Maximos byl odsouzen a Melétios z Antiochie ustanovil za biskupa Konstantinopole Grégoria z Nazianzu. Po Melétiově náhlém úmrtí předsedal Grégorios koncilu až do příjezdu Acholia, který měl předložit požadavky papeže. Ten požadoval, aby byl Maximos poslán do exilu a aby koncil zakázal přesunu biskupů z jednoho místa na druhé. Když však dorazil na koncil Timotheos z Alexandrie, označil ustanovení Grégoria konstantinopolským biskupem za neplatné. Grégorios rezignoval na svůj úřad a za konstantinopolského biskupa byl zvolen Nektarios, dosud katechumen. Koncil schválil čtyři disciplinární kánony. První z nich je namířen proti ariánství a různým ariánským sektám. Druhý omezuje moc biskupů na území jejich diecéze. Třetí kánon ustanovuje konstantinopolský biskupský stolec na druhé místo co do cti a důstojnosti. Poslední z těchto kánonů odsuzuje Maxima a jeho následovníky. Tři z těchto kánonů měly oslabit pozici Alexandrie. Pátý a šestý kánon přijala synoda, která se sešla v Konstantinopoli roku 382. Sedmý kánon je vytržen z listu, který konstantinopolská církev poslala Martyriovi z Antiochie.
381 a První konstantinopolský koncil · 4. století a První konstantinopolský koncil ·
Svatý Ambrož
Svatý Ambrož, lat. Aurelius Ambrosius (kolem 340 v Trevíru – 4. duben 397 v Miláně) byl latinský církevní otec, od roku 374 biskup v Miláně.
381 a Svatý Ambrož · 4. století a Svatý Ambrož ·
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 381 a 4. století
- To, co mají společné 381 a 4. století
- Podobnosti mezi 381 a 4. století
Srovnání mezi 381 a 4. století
381 má 47 vztahy, zatímco 4. století má 105. Jak oni mají společné 10, index Jaccard je 6.58% = 10 / (47 + 105).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 381 a 4. století. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: