Rychlejší přístup než prohlížeči!
46 vztahy: Agila, Anglie, Číslo, Byzantská říše, Childebert I., Chlothar I., Cynric, Essex, Franská říše, Husrav I., Ilýrie, Justinián I., Kambodža, Ostrogóti, Paříž, Papež, Perská říše, Remeš, Rok, Slované, Soissons, Theobald, Thrákie, Totila, Vigilius, Vizigóti, Wessex, 16. říjen, 511, 527, 531, 534, 537, 541, 548, 549, 552, 554, 555, 558, 560, 561, 565, 579, 587, 640.
Agila
Agila také Agil nebo Akhila (– 554 Mérida) byl v letech 549–554 králem Vizigótů v Hispánii.
Nový!!: 550 a Agila · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: 550 a Anglie · Vidět víc »
Číslo
Číslo je abstraktní entita užívaná pro vyjádření množství nebo pořadí.
Nový!!: 550 a Číslo · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: 550 a Byzantská říše · Vidět víc »
Childebert I.
Childebert I. (kolem 496 – 13. prosince 558 Paříž) byl franským králem v Paříži a jedním ze čtyř synů Chlodvíka I. Roku 523 vedl se svými bratry válku proti Burgundskému království, během níž v bitvě u Vézeronce v roce 524 padl Chlodomer.
Nový!!: 550 a Childebert I. · Vidět víc »
Chlothar I.
Chlothar I. také Chlotar (497 nebo 500 – 29. listopadu 561 Soissons) byl franský král, syn legendárního Chlodvíka I. Po jeho smrti bylo království rozděleno mezi jeho čtyři syny, Chlothar obdržel oblast Soissons (kde se též narodil).
Nový!!: 550 a Chlothar I. · Vidět víc »
Cynric
358x358pixelů Cynric († asi roku 560) byl anglosaský král Wessexu z rodu Cerdikovců (od roku 534;Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Ecgberhta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky. pro toto období je termín Wessex ahistorický; ve skutečnosti byl králem saského kmenového uskupení Gewisů s titulem GEVVISSÆ CYNING, latinsky REX GEVVISSÆ, ze kterého se království Wessex vyvinulo).
Nový!!: 550 a Cynric · Vidět víc »
Essex
Essex je ceremoniální tradiční a nemetropolitní hrabství rozkládající se na východě Anglie při pobřeží Severního moře na levém břehu řeky Temže.
Nový!!: 550 a Essex · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: 550 a Franská říše · Vidět víc »
Husrav I.
Husrav I. (řecky Chosroés) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující v letech 531–579.
Nový!!: 550 a Husrav I. · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: 550 a Ilýrie · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: 550 a Justinián I. · Vidět víc »
Kambodža
Kambodža, plným názvem Kambodžské království, je království v jihovýchodní Asii.
Nový!!: 550 a Kambodža · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: 550 a Ostrogóti · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: 550 a Paříž · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: 550 a Papež · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: 550 a Perská říše · Vidět víc »
Remeš
Remeš (francouzsky Reims, latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže.
Nový!!: 550 a Remeš · Vidět víc »
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Nový!!: 550 a Rok · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: 550 a Slované · Vidět víc »
Soissons
Soissons je historické město ve Francii v departementu Aisne a v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: 550 a Soissons · Vidět víc »
Theobald
Theobald nebo Theudobald či Theudebald (kolem 535–555) byl franský král, který po smrti svého otce Theudeberta I. nastoupil na trůn v Remeši.
Nový!!: 550 a Theobald · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: 550 a Thrákie · Vidět víc »
Totila
Totila vešel do dějin zejména jako významný ostrogótský vojevůdce a král od roku 541 až do své smrti v roce 552.
Nový!!: 550 a Totila · Vidět víc »
Vigilius
Vigilius byl od roku 537 do 7. června 555 papežem.
Nový!!: 550 a Vigilius · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: 550 a Vizigóti · Vidět víc »
Wessex
Wessex byl jedním ze sedmi anglosaských království v jihozápadní Anglii v období od 6. do 9. století, kdy postupně vznikl pod wessexskou dynastií sjednocený anglický stát.
Nový!!: 550 a Wessex · Vidět víc »
16. říjen
16.
Nový!!: 550 a 16. říjen · Vidět víc »
511
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 511 · Vidět víc »
527
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 527 · Vidět víc »
531
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 531 · Vidět víc »
534
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 534 · Vidět víc »
537
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 537 · Vidět víc »
541
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 541 · Vidět víc »
548
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 548 · Vidět víc »
549
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 549 · Vidět víc »
552
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 552 · Vidět víc »
554
V bitvě u Casilina se byzantskému vojevůdci, Narsovi, podařilo zničit franskou armádou.
Nový!!: 550 a 554 · Vidět víc »
555
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 555 · Vidět víc »
558
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 558 · Vidět víc »
560
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 560 · Vidět víc »
561
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 561 · Vidět víc »
565
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 565 · Vidět víc »
579
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 579 · Vidět víc »
587
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 587 · Vidět víc »
640
Bez popisu.
Nový!!: 550 a 640 · Vidět víc »
