Rychlejší přístup než prohlížeči!
47 vztahy: Anglie, Austrasie, Avaři, Číslo, Bulharsko, Byzantská říše, Chlothar II., Cwichelm, Cynegils, Dagobert I., Essex, Franská říše, Herakleios, Honorius I., Husrav II., Konstantinopol, Majordomus, Obléhání Konstantinopole (626), Papež, Peršané, Perská říše, Pipin I. Starší, Rok, Sámo, Sámova říše, Slované, Tendži, Urgan, Wessex, 584, 590, 591, 610, 611, 617, 623, 625, 628, 629, 630, 634, 636, 638, 641, 643, 653, 659.
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: 626 a Anglie · Vidět víc »
Austrasie
Austrasie (starofrancouzsky Oster-rike, latinsky Austrasia, tj. v překladu „východní země“) bylo království, které tvořily severovýchodní části Francké říše v období Merovejců.
Nový!!: 626 a Austrasie · Vidět víc »
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Nový!!: 626 a Avaři · Vidět víc »
Číslo
Číslo je abstraktní entita užívaná pro vyjádření množství nebo pořadí.
Nový!!: 626 a Číslo · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: 626 a Bulharsko · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: 626 a Byzantská říše · Vidět víc »
Chlothar II.
Chlothar II. také Chlotar, Clothar, Clotaire či Chlotochar nazývaný Veliký nebo Mladý (584 – 18. října 629 Paříž) byl králem Neustrie v letech 584 až 613, od roku 613 pak král celé franské říše.
Nový!!: 626 a Chlothar II. · Vidět víc »
Cwichelm
Cwichelm († asi 636) je zpravidla počítán mezi anglosaské krále Wessexu (asi od roku 626; pro toto období je termín Wessex ahistorický;Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Ecgberhta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky. ve skutečnosti byl spolukrálem nebo vazalským králem saského kmenového uskupení Gewisů Beda Ctihodný pokládá Gewisy a Západní Sasy za tentýž lid, což je historiky všeobecně přijímáno. Ale Gewisové nebyli jedinou dynastickou linií ve Wessexu. s titulem GEVVISSÆ CYNING, latinsky REX GEVVISSÆ, ze kterého se království Wessex vyvinulo).
Nový!!: 626 a Cwichelm · Vidět víc »
Cynegils
Cynegils (též Kynegils, Cinegils, Cinegels, Cinigels, Cynegisl, Cynigislo; † asi 642/643) byl anglosaský král Wessexu z rodu CerdikovcůData, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Ecgberhta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky.
Nový!!: 626 a Cynegils · Vidět víc »
Dagobert I.
Dagobert I. (603 – 19. ledna 639 Saint-Denis) byl franský král, syn Chlothara II. z dynastie Merovejců.
Nový!!: 626 a Dagobert I. · Vidět víc »
Essex
Essex je ceremoniální tradiční a nemetropolitní hrabství rozkládající se na východě Anglie při pobřeží Severního moře na levém břehu řeky Temže.
Nový!!: 626 a Essex · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: 626 a Franská říše · Vidět víc »
Herakleios
Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 – 11. února 641) byl byzantský císař v letech 610 až 641.
Nový!!: 626 a Herakleios · Vidět víc »
Honorius I.
Honorius I. byl římský papež (625 – 638), kterého Třetí konstantinopolský koncil (7. listopadu 680 – 28. února 681) odsoudil jako kacíře.
Nový!!: 626 a Honorius I. · Vidět víc »
Husrav II.
Husrav II. (řecky Chosroés, – únor 628), známý jako Husrav Parvéz („Vítěz“; novopersky Parvíz پرویز), byl perský velkokrál z dynastie Sásánovců panující v letech 590/591–628.
Nový!!: 626 a Husrav II. · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: 626 a Konstantinopol · Vidět víc »
Majordomus
Majordomus hotelu Deux Magots v Paříži Pipin III. Krátký měl tak silnou pozici majordoma, že svrhnul krále Childericha III. a sám se prohlásil králem Majordomus, zkráceně též majordom je titul správce nemovitosti, zodpovědný za vedení a chod domácnosti, residence, či hotelu.
Nový!!: 626 a Majordomus · Vidět víc »
Obléhání Konstantinopole (626)
Obléhání Konstantinopole v roce 626 se stalo bodem obratu v poslední římsko-perské válce a vůbec prvním obležením východořímského/byzantského hlavního města barbary.
Nový!!: 626 a Obléhání Konstantinopole (626) · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: 626 a Papež · Vidět víc »
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Nový!!: 626 a Peršané · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: 626 a Perská říše · Vidět víc »
Pipin I. Starší
Svatý Pipin I. (Starší též Pipin z Landenu, asi 580–640) byl majordom Austrasie, který se významným způsobem zasadil o vládu Chlothara II., když se s biskupem Arnulfem z Met postavil proti franské královně Brunhildě.
Nový!!: 626 a Pipin I. Starší · Vidět víc »
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Nový!!: 626 a Rok · Vidět víc »
Sámo
Sámo (v cyrilici Само/Шамо; † 658 – 661) byl vládce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako Sámova říše.
Nový!!: 626 a Sámo · Vidět víc »
Sámova říše
Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 623/624–659 (podle Fredegarovy kroniky) a historicky první slovanský stát střední Evropy.
Nový!!: 626 a Sámova říše · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: 626 a Slované · Vidět víc »
Tendži
císař Tendži Tendži (znám též i jako Tenči) (626–672) byl v pořadí 38.
Nový!!: 626 a Tendži · Vidět víc »
Urgan
Urgan, Uragan anebo Organa (podle Nikefora Άργανος - Árganos, Argana, z turkického ur anebo urgu, doslova: „hůl“, a mongolského üre, doslova: „úder“) byl v letech 605 – 610 vládce Onogurů, a od roku 617 – 630 všech Prabulharů Jeho jméno je však vykládáno více způsoby, jako Bağatur Sepi-kagan, Külüg Sibir-kagan anebo Urag, doslova: „bouře“,.
Nový!!: 626 a Urgan · Vidět víc »
Wessex
Wessex byl jedním ze sedmi anglosaských království v jihozápadní Anglii v období od 6. do 9. století, kdy postupně vznikl pod wessexskou dynastií sjednocený anglický stát.
Nový!!: 626 a Wessex · Vidět víc »
584
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 584 · Vidět víc »
590
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 590 · Vidět víc »
591
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 591 · Vidět víc »
610
...
Nový!!: 626 a 610 · Vidět víc »
611
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 611 · Vidět víc »
617
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 617 · Vidět víc »
623
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 623 · Vidět víc »
625
Rok 625 (DCXXV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: 626 a 625 · Vidět víc »
628
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 628 · Vidět víc »
629
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 629 · Vidět víc »
630
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 630 · Vidět víc »
634
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 634 · Vidět víc »
636
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 636 · Vidět víc »
638
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 638 · Vidět víc »
641
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 641 · Vidět víc »
643
Alexandrie dobyta Araby.
Nový!!: 626 a 643 · Vidět víc »
653
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 653 · Vidět víc »
659
Bez popisu.
Nový!!: 626 a 659 · Vidět víc »
