Podobnosti mezi 629–620 př. n. l. a Novoasyrská říše
629–620 př. n. l. a Novoasyrská říše mají 10 věci společné (v Uniepedie): Aššur-etel-iláni, Aššurbanipal, Asýrie, Babylonie, Malá Asie, Médové, Nabopolasar, Ninive, Psammetik I., Urartu.
Aššur-etel-iláni
Aššur-etel-iláni (akkadsky Aššur – rytíř bohů) byl král Asýrie přibližně v období mezi roky 631 př. n. l. – 627 př. n. l. Nastoupil na trůn jako legitimní nástupce po smrti svého otce Aššurbanipala II.
629–620 př. n. l. a Aššur-etel-iláni · Aššur-etel-iláni a Novoasyrská říše ·
Aššurbanipal
Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli 60px – „Aššur vytvořil syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv.
629–620 př. n. l. a Aššurbanipal · Aššurbanipal a Novoasyrská říše ·
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
629–620 př. n. l. a Asýrie · Asýrie a Novoasyrská říše ·
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
629–620 př. n. l. a Babylonie · Babylonie a Novoasyrská říše ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
629–620 př. n. l. a Malá Asie · Malá Asie a Novoasyrská říše ·
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
629–620 př. n. l. a Médové · Médové a Novoasyrská říše ·
Nabopolasar
Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur – Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. – 605 př. n. l..
629–620 př. n. l. a Nabopolasar · Nabopolasar a Novoasyrská říše ·
Ninive
Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.
629–620 př. n. l. a Ninive · Ninive a Novoasyrská říše ·
Psammetik I.
Psammetik I. (řecky Πσαμμίς – Psammis nebo Πσαμμουθίς – Psammuthis) byl panovník 26. dynastie ve starověkém Egyptě v Pozdní době, její faktický zakladatel a obnovitel egyptské samostatnosti z 25. nubijské dynastie a asyrské nadvlády.
629–620 př. n. l. a Psammetik I. · Novoasyrská říše a Psammetik I. ·
Urartu
Urartu (arménsky Ուրարտու, Urartu) bylo starověké arménské království rozkládající se na náhorní plošině mezi Malou Asií, Kavkazem a Mezopotámií, později nazývané Arménská vysočina.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 629–620 př. n. l. a Novoasyrská říše
- To, co mají společné 629–620 př. n. l. a Novoasyrská říše
- Podobnosti mezi 629–620 př. n. l. a Novoasyrská říše
Srovnání mezi 629–620 př. n. l. a Novoasyrská říše
629–620 př. n. l. má 17 vztahy, zatímco Novoasyrská říše má 127. Jak oni mají společné 10, index Jaccard je 6.94% = 10 / (17 + 127).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 629–620 př. n. l. a Novoasyrská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: