Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

7. století a Bitva u Ninive

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi 7. století a Bitva u Ninive

7. století vs. Bitva u Ninive

7. Bitva u Ninive byla rozhodující střetnutí poslední římsko-perské války, probíhající v letech 602 až 628.

Podobnosti mezi 7. století a Bitva u Ninive

7. století a Bitva u Ninive mají 13 věci společné (v Uniepedie): Arabský poloostrov, Avaři, Římsko-perské války, Byzantská říše, Byzantská říše v době Herakleiovců, Chazarská říše, Herakleios, Islámská expanze, Konstantinopol, Obléhání Konstantinopole (626), Sásánovská říše, Slované, 12. prosinec.

Arabský poloostrov

Satelitní snímek Arabského poloostrova Arabský poloostrov (Šibh al-Džazíra al-carabija) nebo také Arábie je největší poloostrov na světě.

7. století a Arabský poloostrov · Arabský poloostrov a Bitva u Ninive · Vidět víc »

Avaři

Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.

7. století a Avaři · Avaři a Bitva u Ninive · Vidět víc »

Římsko-perské války

Římsko-perské války je souhrnné označení pro sérii vojenských konfliktů svedených mezi Římskou resp.

7. století a Římsko-perské války · Bitva u Ninive a Římsko-perské války · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

7. století a Byzantská říše · Bitva u Ninive a Byzantská říše · Vidět víc »

Byzantská říše v době Herakleiovců

Období vlády Herakleiovců trvalo od roku 610 do roku 711.

7. století a Byzantská říše v době Herakleiovců · Bitva u Ninive a Byzantská říše v době Herakleiovců · Vidět víc »

Chazarská říše

Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.

7. století a Chazarská říše · Bitva u Ninive a Chazarská říše · Vidět víc »

Herakleios

Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 – 11. února 641) byl byzantský císař v letech 610 až 641.

7. století a Herakleios · Bitva u Ninive a Herakleios · Vidět víc »

Islámská expanze

Rané muslimské výboje (al-Futūḥāt al-Islāmiyya), označované také jako arabské výboje a rané islámské výboje začal islámský prorok Mohamedem v 7. století.

7. století a Islámská expanze · Bitva u Ninive a Islámská expanze · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

7. století a Konstantinopol · Bitva u Ninive a Konstantinopol · Vidět víc »

Obléhání Konstantinopole (626)

Obléhání Konstantinopole v roce 626 se stalo bodem obratu v poslední římsko-perské válce a vůbec prvním obležením východořímského/byzantského hlavního města barbary.

7. století a Obléhání Konstantinopole (626) · Bitva u Ninive a Obléhání Konstantinopole (626) · Vidět víc »

Sásánovská říše

Sásánovská říše (též Novoperská říše) byl rozsáhlý státní útvar nacházející se v oblastech Středního východu, jeho centrum se rozkládalo zhruba na území dnešního Iráku a Íránu.

7. století a Sásánovská říše · Bitva u Ninive a Sásánovská říše · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

7. století a Slované · Bitva u Ninive a Slované · Vidět víc »

12. prosinec

12.

12. prosinec a 7. století · 12. prosinec a Bitva u Ninive · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi 7. století a Bitva u Ninive

7. století má 110 vztahy, zatímco Bitva u Ninive má 31. Jak oni mají společné 13, index Jaccard je 9.22% = 13 / (110 + 31).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi 7. století a Bitva u Ninive. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »