Podobnosti mezi Achajské knížectví a Byzantská říše
Achajské knížectví a Byzantská říše mají 33 věci společné (v Uniepedie): Úřední jazyk, Čtvrtá křížová výprava, Řecká pravoslavná církev, Řecko, Řekové, Bitva u Pelagonie, Bonifác z Montferratu, Církev, Egejské moře, Epirský despotát, Exkomunikace, Feudalismus, Francie, Frankové, Karel I. z Anjou, Křížové výpravy, Konstantin XI. Dragases, Konstantinopol, Latinské císařství, Michael VIII. Palaiologos, Morejský despotát, Mystras, Nikájské císařství, Osmanská říše, Papež, Peloponés, Pronie, Soluň, Soluňské království, Starověk, ..., Státní náboženství, Vazal, 13. století. Rozbalte index (3 více) »
Úřední jazyk
Úřední neboli státní jazyk je jazyk stanovený zákonem pro komunikaci s úřady, včetně školství.
Úřední jazyk a Achajské knížectví · Úřední jazyk a Byzantská říše ·
Čtvrtá křížová výprava
Čtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla jedním ze série válečných tažení do Svaté země.
Achajské knížectví a Čtvrtá křížová výprava · Byzantská říše a Čtvrtá křížová výprava ·
Řecká pravoslavná církev
Řecká pravoslavná církev (Ελληνορθόδοξη Εκκλησία) je skupina několika církví v rámci širšího společenství pravoslavných církví, které sdílí společné kulturní tradice a stejnou věrouku.
Achajské knížectví a Řecká pravoslavná církev · Byzantská říše a Řecká pravoslavná církev ·
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Achajské knížectví a Řecko · Byzantská říše a Řecko ·
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Achajské knížectví a Řekové · Byzantská říše a Řekové ·
Bitva u Pelagonie
Bitva u Pelagonie se odehrála v září roku 1259, mezi Nikájským císařstvím, které zde stálo proti knížectví Achajskému, despotátu Epirskému a království Sicilskému.
Achajské knížectví a Bitva u Pelagonie · Bitva u Pelagonie a Byzantská říše ·
Bonifác z Montferratu
Bonifác I. z Montferratu (asi 1150 – 4. září 1207) byl markýz (markrabě) z Montferratu a vůdce čtvrté křížové výpravy.
Achajské knížectví a Bonifác z Montferratu · Bonifác z Montferratu a Byzantská říše ·
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Achajské knížectví a Církev · Byzantská říše a Církev ·
Egejské moře
Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.
Achajské knížectví a Egejské moře · Byzantská říše a Egejské moře ·
Epirský despotát
Epirský nebo Epeirský despotát (středověká řečtina Δεσποτάτο της Ηπείρου), označován někdy také jako „Epirské knížectví“, byl jedním ze středověkých řeckých států, které se hlásily k odkazu Byzantské říše, spolu s Nikájským císařstvím a Trapezuntským císařstvím za její legitimní nástupce, po jejím dobytí vojsky čtvrté křížové výpravy.
Achajské knížectví a Epirský despotát · Byzantská říše a Epirský despotát ·
Exkomunikace
Jeana Paula Laurense Exkomunikace (z lat. ex-communicare) znamená vyobcování nebo vyloučení ze svátostného společenství církve, tj.
Achajské knížectví a Exkomunikace · Byzantská říše a Exkomunikace ·
Feudalismus
Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.
Achajské knížectví a Feudalismus · Byzantská říše a Feudalismus ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Achajské knížectví a Francie · Byzantská říše a Francie ·
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Achajské knížectví a Frankové · Byzantská říše a Frankové ·
Karel I. z Anjou
Karel I. z Anjou (1226 – 7. ledna 1285 Foggia, Neapolské království) byl sicilský, jeruzalémský a neapolský král z rodu Kapetovců, mladší bratr francouzského krále Ludvíka IX. Zúčastnil se dvou křižáckých výprav a stal se zakladatelem starší linie kapetovsko-anjouovské dynastie.
Achajské knížectví a Karel I. z Anjou · Byzantská říše a Karel I. z Anjou ·
Křížové výpravy
Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře ''(BL MS Royal 2A XXII f. 220)'' Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.
Achajské knížectví a Křížové výpravy · Byzantská říše a Křížové výpravy ·
Konstantin XI. Dragases
Svatý Konstantin XI.
Achajské knížectví a Konstantin XI. Dragases · Byzantská říše a Konstantin XI. Dragases ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Achajské knížectví a Konstantinopol · Byzantská říše a Konstantinopol ·
Latinské císařství
Latinské císařství, přesněji a oficiálně Románské císařství (latinsky, řecky), zkráceně Romania, též Císařství Římanů (latinsky) nebo také Konstantinopolské císařství (latinsky), byl křižácký stát, který vznikl na troskách Římské (byzantské) říše po dobytí jejího hlavního města Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204.
Achajské knížectví a Latinské císařství · Byzantská říše a Latinské císařství ·
Michael VIII. Palaiologos
Michael VIII.
Achajské knížectví a Michael VIII. Palaiologos · Byzantská říše a Michael VIII. Palaiologos ·
Morejský despotát
Morejský despotát (řecky Δεσποτάτο τουΜορέως) byl poloautonomní provincií Byzantské říše za vlády dynastie Palaiologů.
Achajské knížectví a Morejský despotát · Byzantská říše a Morejský despotát ·
Mystras
Kostel v Mystrasu Mystras bylo byzantské město, jehož počátky sahají do 13. století.
Achajské knížectví a Mystras · Byzantská říše a Mystras ·
Nikájské císařství
Nikájské císařství, oficiálně Římská říše (řecky, Basileía Rhōmaíōn) byl nástupnický stát existující v letech 1204–1261 na západě Malé Asie a exilové císařství Byzantské (Římské) říše v Nikáji, kam přesídlil císařský dvůr z Konstantinopole po čtvrté křížové výpravě, která město dobyla.
Achajské knížectví a Nikájské císařství · Byzantská říše a Nikájské císařství ·
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Achajské knížectví a Osmanská říše · Byzantská říše a Osmanská říše ·
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Achajské knížectví a Papež · Byzantská říše a Papež ·
Peloponés
Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.
Achajské knížectví a Peloponés · Byzantská říše a Peloponés ·
Pronie
Pronie (pronoia – „zaopatření“) byl systém držby půdy, resp.
Achajské knížectví a Pronie · Byzantská říše a Pronie ·
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Achajské knížectví a Soluň · Byzantská říše a Soluň ·
Soluňské království
Soluňské království (italsky Regno di Tessalonica, řecky Βασίλειον Θεσσαλονίκηςm, Vasílio tis Thessaloníkis, latinsky Regnum Thessalonicae) byl křižácký stát vzniklý po čtvrté křížové výpravě na území bývalé (a později znovu obnovené) Byzantské říše.
Achajské knížectví a Soluňské království · Byzantská říše a Soluňské království ·
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Achajské knížectví a Starověk · Byzantská říše a Starověk ·
Státní náboženství
bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.
Achajské knížectví a Státní náboženství · Byzantská říše a Státní náboženství ·
Vazal
Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.
Achajské knížectví a Vazal · Byzantská říše a Vazal ·
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
13. století a Achajské knížectví · 13. století a Byzantská říše ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Achajské knížectví a Byzantská říše
- To, co mají společné Achajské knížectví a Byzantská říše
- Podobnosti mezi Achajské knížectví a Byzantská říše
Srovnání mezi Achajské knížectví a Byzantská říše
Achajské knížectví má 140 vztahy, zatímco Byzantská říše má 582. Jak oni mají společné 33, index Jaccard je 4.57% = 33 / (140 + 582).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Achajské knížectví a Byzantská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: