Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Adolf Hitler a Antisemitismus

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Adolf Hitler a Antisemitismus

Adolf Hitler vs. Antisemitismus

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa. druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.

Podobnosti mezi Adolf Hitler a Antisemitismus

Adolf Hitler a Antisemitismus mají 28 věci společné (v Uniepedie): Antisemitismus, Židé, Češi, Berlín, Druhá světová válka, Extremismus, Fašismus, Francie, Holokaust, Itálie, Japonsko, Karl Marx, Komunismus, Mein Kampf, Monopol, Nacionalismus, Nacismus, Německo, Obchod, Polsko, Porýní, Rakousko, Rasismus, Richard Wagner, Rudá armáda, Socialismus, Spojené státy americké, The Guardian.

Antisemitismus

druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.

Adolf Hitler a Antisemitismus · Antisemitismus a Antisemitismus · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Adolf Hitler a Židé · Antisemitismus a Židé · Vidět víc »

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Adolf Hitler a Češi · Antisemitismus a Češi · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Adolf Hitler a Berlín · Antisemitismus a Berlín · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Adolf Hitler a Druhá světová válka · Antisemitismus a Druhá světová válka · Vidět víc »

Extremismus

Extremismus je politický směr požadující radikální změny, které většina společnosti nebo vládnoucí režim považuje za nepřijatelné.

Adolf Hitler a Extremismus · Antisemitismus a Extremismus · Vidět víc »

Fašismus

Svazek liktorských prutů se sekyrou, ''fasces'', je původní symbol fašismu a dal mu jméno Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.

Adolf Hitler a Fašismus · Antisemitismus a Fašismus · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Adolf Hitler a Francie · Antisemitismus a Francie · Vidět víc »

Holokaust

druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.

Adolf Hitler a Holokaust · Antisemitismus a Holokaust · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Adolf Hitler a Itálie · Antisemitismus a Itálie · Vidět víc »

Japonsko

Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.

Adolf Hitler a Japonsko · Antisemitismus a Japonsko · Vidět víc »

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.

Adolf Hitler a Karl Marx · Antisemitismus a Karl Marx · Vidět víc »

Komunismus

Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.

Adolf Hitler a Komunismus · Antisemitismus a Komunismus · Vidět víc »

Mein Kampf

První vydání prvního svazku Mein Kampf Mein Kampf (česky Můj boj) je nejvýznamnější spis Adolfa Hitlera, který v něm kombinuje autobiografické prvky a náhled na svět skrze ideologii, kterou vyznával, tedy nacismus.

Adolf Hitler a Mein Kampf · Antisemitismus a Mein Kampf · Vidět víc »

Monopol

Monopol je obvykle chápán jako jedna z forem nedokonalé konkurence, kdy existuje jen jedna firma na straně nabídky.

Adolf Hitler a Monopol · Antisemitismus a Monopol · Vidět víc »

Nacionalismus

Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.

Adolf Hitler a Nacionalismus · Antisemitismus a Nacionalismus · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Adolf Hitler a Nacismus · Antisemitismus a Nacismus · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Adolf Hitler a Německo · Antisemitismus a Německo · Vidět víc »

Obchod

Obchod neboli nákup a prodej, případně komerce, je lidská činnost, která spočívá ve směňování zboží nebo služeb za peníze (finanční transakce), případně za jiné zboží nebo služby (barterový obchod).

Adolf Hitler a Obchod · Antisemitismus a Obchod · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Adolf Hitler a Polsko · Antisemitismus a Polsko · Vidět víc »

Porýní

Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.

Adolf Hitler a Porýní · Antisemitismus a Porýní · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Adolf Hitler a Rakousko · Antisemitismus a Rakousko · Vidět víc »

Rasismus

Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením „pro barevné“. Oklahoma City, 1939. Lublani 19. března 2016 Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče.

Adolf Hitler a Rasismus · Antisemitismus a Rasismus · Vidět víc »

Richard Wagner

Wilhelm Richard Wagner (22. května 1813, Lipsko – 13. února 1883, Benátky) byl německý hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel, divadelní režisér a dirigent, výrazný představitel hudebního romantismu.

Adolf Hitler a Richard Wagner · Antisemitismus a Richard Wagner · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Adolf Hitler a Rudá armáda · Antisemitismus a Rudá armáda · Vidět víc »

Socialismus

Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.

Adolf Hitler a Socialismus · Antisemitismus a Socialismus · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Adolf Hitler a Spojené státy americké · Antisemitismus a Spojené státy americké · Vidět víc »

The Guardian

The Guardian je britský deník, založený roku 1821 a do roku 1959 vycházející pod názvem The Manchester Guardian.

Adolf Hitler a The Guardian · Antisemitismus a The Guardian · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Adolf Hitler a Antisemitismus

Adolf Hitler má 289 vztahy, zatímco Antisemitismus má 482. Jak oni mají společné 28, index Jaccard je 3.63% = 28 / (289 + 482).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Adolf Hitler a Antisemitismus. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »