Adolf Hitler a Heinrich Himmler

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Adolf Hitler a Heinrich Himmler

Adolf Hitler vs. Heinrich Himmler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa. Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov–23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu).

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Adolf Hitler a Židé · Heinrich Himmler a Židé · Vidět víc »

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Adolf Hitler a Češi · Heinrich Himmler a Češi · Vidět víc »

Bavorsko

Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.

Adolf Hitler a Bavorsko · Bavorsko a Heinrich Himmler · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Adolf Hitler a Berlín · Berlín a Heinrich Himmler · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Adolf Hitler a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Heinrich Himmler · Vidět víc »

Ernst Röhm

Ernst Julius Günther Röhm (28. listopadu 1887, Mnichov – 1. července 1934, Mnichov) byl německý vojenský důstojník, velitel a spoluzakladatel polovojenských oddílů SA (Sturmabteilung, nacistických „úderných oddílů“), zvaných též „hnědé košile“, které za pomoci politického teroru dopomohly Hitlerovi k moci.

Adolf Hitler a Ernst Röhm · Ernst Röhm a Heinrich Himmler · Vidět víc »

Generalplan Ost

Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.

Adolf Hitler a Generalplan Ost · Generalplan Ost a Heinrich Himmler · Vidět víc »

Gestapo

Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.

Adolf Hitler a Gestapo · Gestapo a Heinrich Himmler · Vidět víc »

Gregor Strasser

Gregor Strasser (též psáno Straßer, 31. května 1892, Geisenfeld, Německé císařství – 30. června 1934, Berlín, Německo) byl německý nacistický politik a jeden ze zakladatelů NSDAP.

Adolf Hitler a Gregor Strasser · Gregor Strasser a Heinrich Himmler · Vidět víc »

Hermann Göring

Hermann Wilhelm Göring (12. ledna 1893 sanatorium Marienbad v Rosenheimu, Bavorsko – 15. října 1946 Norimberk, sebevražda) byl německý nacistický politik a válečný zločinec.

Adolf Hitler a Hermann Göring · Heinrich Himmler a Hermann Göring · Vidět víc »

Holokaust

druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.

Adolf Hitler a Holokaust · Heinrich Himmler a Holokaust · Vidět víc »

Julius Schaub

Julius Schaub (20. srpna 1898, Mnichov, Německé císařství – 27. prosince 1967 Mnichov) byl dlouholetý pobočník Adolfa Hitlera a jeden ze zakladatelů Schutzstaffel (SS).

Adolf Hitler a Julius Schaub · Heinrich Himmler a Julius Schaub · Vidět víc »

Karl Dönitz

Karl Dönitz (16. září 1891 Grünau, dnes součást Berlína – 24. prosince 1980 Aumühle u Hamburku) byl vrcholný vojenský představitel nacistického Německa, velkoadmirál, budovatel a vrchní velitel německého ponorkového loďstva (1939–1945), vrchní velitel německého válečného námořnictva (1943–1945) a krátce také poslední říšský prezident (po Hitlerově sebevraždě).

Adolf Hitler a Karl Dönitz · Heinrich Himmler a Karl Dönitz · Vidět víc »

Mnichov

Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

Adolf Hitler a Mnichov · Heinrich Himmler a Mnichov · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Adolf Hitler a Nacismus · Heinrich Himmler a Nacismus · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Adolf Hitler a Nacistické Německo · Heinrich Himmler a Nacistické Německo · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

Adolf Hitler a Národně socialistická německá dělnická strana · Heinrich Himmler a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »

Noc dlouhých nožů

Noc dlouhých nožů je označení Hitlerem nařízené čistky v Německu, která probíhala od 30. června do 2.

Adolf Hitler a Noc dlouhých nožů · Heinrich Himmler a Noc dlouhých nožů · Vidět víc »

Nordická rasa

Nordická rasa je historický koncept, pomocí něhož se někteří antropologové na přelomu 19.

Adolf Hitler a Nordická rasa · Heinrich Himmler a Nordická rasa · Vidět víc »

Pivní puč

Pivní či pivnicový puč byl neúspěšný pokus o nacistický státní převrat v Německu, který se odehrál v bavorském Mnichově od večera 8. listopadu do brzkých ranních hodin 9. listopadu 1923.

Adolf Hitler a Pivní puč · Heinrich Himmler a Pivní puč · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Adolf Hitler a Poláci · Heinrich Himmler a Poláci · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Adolf Hitler a Polsko · Heinrich Himmler a Polsko · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Adolf Hitler a První světová válka · Heinrich Himmler a První světová válka · Vidět víc »

Rasismus

Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením „pro barevné“. Oklahoma City, 1939. Lublani 19. března 2016 Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče.

Adolf Hitler a Rasismus · Heinrich Himmler a Rasismus · Vidět víc »

Rusové

Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.

Adolf Hitler a Rusové · Heinrich Himmler a Rusové · Vidět víc »

Schutzstaffel

Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.

Adolf Hitler a Schutzstaffel · Heinrich Himmler a Schutzstaffel · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Adolf Hitler a Slované · Heinrich Himmler a Slované · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Adolf Hitler a Sovětský svaz · Heinrich Himmler a Sovětský svaz · Vidět víc »

Spojenci (druhá světová válka)

Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.

Adolf Hitler a Spojenci (druhá světová válka) · Heinrich Himmler a Spojenci (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sturmabteilung

Sturmabteilung (SA) (v překladu úderné či útočné oddíly) byla paramilitární organizace založená na počátku 20. let 20. století v Německu, která přináležela k nacistické straně (NSDAP).

Adolf Hitler a Sturmabteilung · Heinrich Himmler a Sturmabteilung · Vidět víc »