Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Adolf Hitler a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa
Adolf Hitler a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa mají 11 věci společné (v Uniepedie): Berlín, Demokracie, Diktatura, Ernst Thälmann, Komunistická strana Německa, Marxismus, První světová válka, Socialismus, Sovětský svaz, Výmarská republika, Vilém II. Pruský.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Adolf Hitler a Berlín · Berlín a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa ·
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Adolf Hitler a Demokracie · Demokracie a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa ·
Diktatura
Index demokracie (2021). červená.
Adolf Hitler a Diktatura · Diktatura a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa ·
Ernst Thälmann
Ernst Thälmann (16. dubna 1886, Hamburk, Německo – 18. srpna 1944, Buchenwald, Německo) byl německý komunistický politik.
Adolf Hitler a Ernst Thälmann · Ernst Thälmann a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa ·
Komunistická strana Německa
Komunistická strana Německa (Kommunistische Partei Deutschlands, KPD) byla německá levicová politická strana.
Adolf Hitler a Komunistická strana Německa · Komunistická strana Německa a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa ·
Marxismus
Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.
Adolf Hitler a Marxismus · Marxismus a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Adolf Hitler a První světová válka · Nezávislá sociálně demokratická strana Německa a První světová válka ·
Socialismus
Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Adolf Hitler a Socialismus · Nezávislá sociálně demokratická strana Německa a Socialismus ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Adolf Hitler a Sovětský svaz · Nezávislá sociálně demokratická strana Německa a Sovětský svaz ·
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Adolf Hitler a Výmarská republika · Nezávislá sociálně demokratická strana Německa a Výmarská republika ·
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Adolf Hitler a Vilém II. Pruský · Nezávislá sociálně demokratická strana Německa a Vilém II. Pruský ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Adolf Hitler a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa
- To, co mají společné Adolf Hitler a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa
- Podobnosti mezi Adolf Hitler a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa
Srovnání mezi Adolf Hitler a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa
Adolf Hitler má 289 vztahy, zatímco Nezávislá sociálně demokratická strana Německa má 55. Jak oni mají společné 11, index Jaccard je 3.20% = 11 / (289 + 55).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Adolf Hitler a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
