Podobnosti mezi Adolf Hitler a První světová válka
Adolf Hitler a První světová válka mají 39 věci společné (v Uniepedie): Appeasement, Architektura, Židé, Československo, Bělorusové, Berlín, Bitva na Sommě, Druhá světová válka, Granát (zbraň), Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Německá armáda (Německé císařství), Německo, Norsko, Pařížská mírová konference (1919), Paul von Hindenburg, Polsko, Socialismus, Sociální darwinismus, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Společnost národů, Třetí bitva u Yper, Válečné reparace, Vídeň, Východní Prusko, Výmarská republika, Velká hospodářská krize, Versailles (zámek), ..., Versailleská smlouva, Vilém II. Pruský, Západní fronta (první světová válka), 1. srpen, 18. leden, 2. srpen, 23. srpen, 29. červenec, 7. květen. Rozbalte index (9 více) »
Appeasement
Polskem), je považována za politiku appeasementu Appeasement (francouzsky apaisement), česká výslovnost, označuje pacifistickou politiku 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Adolf Hitler a Appeasement · Appeasement a První světová válka ·
Architektura
Opera v Sydney Empire State Building večer Architektura je v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů, jako je zahradní či bytová architektura.
Adolf Hitler a Architektura · Architektura a První světová válka ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Adolf Hitler a Židé · První světová válka a Židé ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Adolf Hitler a Československo · První světová válka a Československo ·
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Adolf Hitler a Bělorusové · Bělorusové a První světová válka ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Adolf Hitler a Berlín · Berlín a První světová válka ·
Bitva na Sommě
Bitva na Sommě (francouzsky: Bataille de la Somme; německy: Schlacht an der Somme), která proběhla na řece Sommě východně od Amiens od 1. července do 18. listopadu roku 1916, byla jednou z nejkrvavějších operací 1. světové války.
Adolf Hitler a Bitva na Sommě · Bitva na Sommě a První světová válka ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Adolf Hitler a Druhá světová válka · Druhá světová válka a První světová válka ·
Granát (zbraň)
Ruční granát útočný, časovaný (US M26) US cvičný obranný granát Mk.II tzv Pineapple (ananas) Součásti německého granátu s rukojetí (''Stielhandgranate'') Granát je zbraň na bázi trhaviny.
Adolf Hitler a Granát (zbraň) · Granát (zbraň) a První světová válka ·
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Adolf Hitler a Nacionalismus · Nacionalismus a První světová válka ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Adolf Hitler a Nacismus · Nacismus a První světová válka ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Adolf Hitler a Nacistické Německo · Nacistické Německo a První světová válka ·
Německá armáda (Německé císařství)
#PŘESMĚRUJ Německá císařská armáda.
Adolf Hitler a Německá armáda (Německé císařství) · Německá armáda (Německé císařství) a První světová válka ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Adolf Hitler a Německo · Německo a První světová válka ·
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Adolf Hitler a Norsko · Norsko a První světová válka ·
Pařížská mírová konference (1919)
Podepisování Versailleské mírové smlouvy (1919) Pařížská mírová konference byla mírová konference pořádaná vítězi první světové války roku 1919, během které byly sjednány mírové smlouvy mezi vítěznými státy Dohody a poraženými Centrálními mocnostmi.
Adolf Hitler a Pařížská mírová konference (1919) · Pařížská mírová konference (1919) a První světová válka ·
Paul von Hindenburg
Albert Meyer Paul von Hindenburg (celým jménem Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg; 2. října 1847, Posen – 2. srpna 1934, Neudeck) byl německý polní maršál, významná osobnost první světové války a v letech 1925–1934 prezident Německa.
Adolf Hitler a Paul von Hindenburg · Paul von Hindenburg a První světová válka ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Adolf Hitler a Polsko · Polsko a První světová válka ·
Socialismus
Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Adolf Hitler a Socialismus · První světová válka a Socialismus ·
Sociální darwinismus
Sociální darwinismus nebo společenský darwinismus je teorie, která se snaží aplikovat Darwinovy úvahy o přírodním výběru a „přežití nejschopnějších“ (survival of the fittest) na lidskou společnost, její vrstvy a jednotlivce.
Adolf Hitler a Sociální darwinismus · První světová válka a Sociální darwinismus ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Adolf Hitler a Sovětský svaz · První světová válka a Sovětský svaz ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Adolf Hitler a Spojené státy americké · První světová válka a Spojené státy americké ·
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Adolf Hitler a Společnost národů · První světová válka a Společnost národů ·
Třetí bitva u Yper
4 vyřešit nezbytné zakomentování tunelování - podminování - tunnel warfare - poznámka u roku 1916 Eingreif možná do poznámky? Čechoslováci v kanadských sborech: https://is.muni.cz/th/tj84c/Sipulova_final_u8bqr.pdf --> Třetí bitva u Yper (a), známá též jako bitva u Passchendaele, byla válečným tažením první světové války, ve kterém proti sobě bojovaly síly států Dohody a Německého císařství.
Adolf Hitler a Třetí bitva u Yper · První světová válka a Třetí bitva u Yper ·
Válečné reparace
Válečné reparace jsou odškodným placeným po válce poraženým státem vítěznému státu či vítězným státům.
Adolf Hitler a Válečné reparace · První světová válka a Válečné reparace ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Adolf Hitler a Vídeň · První světová válka a Vídeň ·
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Adolf Hitler a Východní Prusko · První světová válka a Východní Prusko ·
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Adolf Hitler a Výmarská republika · První světová válka a Výmarská republika ·
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Adolf Hitler a Velká hospodářská krize · První světová válka a Velká hospodářská krize ·
Versailles (zámek)
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.
Adolf Hitler a Versailles (zámek) · První světová válka a Versailles (zámek) ·
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Adolf Hitler a Versailleská smlouva · První světová válka a Versailleská smlouva ·
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Adolf Hitler a Vilém II. Pruský · První světová válka a Vilém II. Pruský ·
Západní fronta (první světová válka)
Západní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války v západní Evropě a na které se střetla vojska Německé říše a vojska Francie, Belgie, Velké Británie a USA.
Adolf Hitler a Západní fronta (první světová válka) · První světová válka a Západní fronta (první světová válka) ·
1. srpen
1.
1. srpen a Adolf Hitler · 1. srpen a První světová válka ·
18. leden
18.
18. leden a Adolf Hitler · 18. leden a První světová válka ·
2. srpen
2.
2. srpen a Adolf Hitler · 2. srpen a První světová válka ·
23. srpen
23.
23. srpen a Adolf Hitler · 23. srpen a První světová válka ·
29. červenec
29.
29. červenec a Adolf Hitler · 29. červenec a První světová válka ·
7. květen
7.
7. květen a Adolf Hitler · 7. květen a První světová válka ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Adolf Hitler a První světová válka
- To, co mají společné Adolf Hitler a První světová válka
- Podobnosti mezi Adolf Hitler a První světová válka
Srovnání mezi Adolf Hitler a První světová válka
Adolf Hitler má 289 vztahy, zatímco První světová válka má 942. Jak oni mají společné 39, index Jaccard je 3.17% = 39 / (289 + 942).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Adolf Hitler a První světová válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: