Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Adolf Hitler

Index Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Obsah

  1. 289 vztahy: Abdikace, Abwehr, Akademie výtvarných umění ve Vídni, Akce T4, Alfred Rosenberg, Alois Hitler, Anšlus, Antikomunismus, Antisemitismus, Anton Drexler, Apatrida, Appeasement, Architektura, Atentát na Hitlera z 20. července 1944, August Kubizek, Španělská občanská válka, Štýrský Hradec, Železný kříž, Židé, Češi, Československo, ČT24, Édouard Daladier, Bavorsko, Bělorusové, Benito Mussolini, Berlín, Bitva na Sommě, Bitva o Berlín, Bitva o Francii, Bitva u Stalingradu, Bitva v Ardenách, Bitva v Kurském oblouku, Braunau am Inn, Cambridge University Press, Cévní mozková příhoda, Císař, Charisma, Claus Schenk von Stauffenberg, Dánsko, Dělník, Demagogie, Demokracie, Desátník, Diktatura, Dispens, Dluhopis, Druhá světová válka, Edmund Forster, Ernst Röhm, ... Rozbalte index (239 více) »

  2. Dějiny Židů v Německu
  3. Holokaust v Německu
  4. Lidé s Parkinsonovou chorobou
  5. Nacistická eugenika
  6. Němečtí konspirační teoretici
  7. Němečtí političtí spisovatelé
  8. Němečtí revolucionáři
  9. Němečtí velitelé druhé světové války
  10. Organizátoři holokaustu
  11. Rodina Adolfa Hitlera
  12. Sebevraždy střelnou zbraní v Německu
  13. Totalitarismus

Abdikace

Napoleonova abdikace Abdikace (z lat. abdicatio – odřeknutí) je odstoupení hlavy státu.

Vidět Adolf Hitler a Abdikace

Abwehr

Vrchní velitel rozvědky Wilhelm Canaris Abwehr (něm. obrana) byla vojenská rozvědka a kontrarozvědka působící v Německu 1920 až 1945.

Vidět Adolf Hitler a Abwehr

Akademie výtvarných umění ve Vídni

Akademie výtvarných umění ve Vídni (německy Akademie der bildenden Künste Wien) je rakouská veřejná vysoká škola uměleckého zaměření a nejstarší umělecká akademie ve střední Evropě.

Vidět Adolf Hitler a Akademie výtvarných umění ve Vídni

Akce T4

Philippa Bouhlera (šéfa Hitlerovy kanceláře) vedením celé akce Na programu ''Aktion T4'' se aktivně podílel také Christian Wirth Akce T4 byl tajný program vyvražďování postižených lidí v nacistickém Německu a na jím kontrolovaných územích, který byl ideologicky založen na nacistické nauce o „rasové hygieně“ (Rassenhygiene).

Vidět Adolf Hitler a Akce T4

Alfred Rosenberg

Alfred Ernst Rosenberg (12. ledna 1893 Tallinn – 16. října 1946 Norimberk) byl jedním z prvních a nejvlivnějších členů německé nacistické strany (NSDAP).

Vidět Adolf Hitler a Alfred Rosenberg

Alois Hitler

Alois Hitler Hrob Aloise a Klary Hitlerových v Leondingu nedaleko Lince Alois Hitler, rodným jménem Alois Schicklgruber (7. června 1837 Strones – 3. ledna 1903 Leonding, Rakousko-Uhersko), byl rakouským celním úředníkem a otcem Adolfa Hitlera.

Vidět Adolf Hitler a Alois Hitler

Anšlus

Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12.

Vidět Adolf Hitler a Anšlus

Antikomunismus

Ruska z okovů sovětského komunismu Antikomunismus je termín, označující takové myšlenky, které odmítají ideologii komunismu.

Vidět Adolf Hitler a Antikomunismus

Antisemitismus

druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.

Vidět Adolf Hitler a Antisemitismus

Anton Drexler

Anton Drexler (13. června 1884, Mnichov – 24. února 1942, Mnichov) byl německý politik, předseda dělnické (DAP) a později nacistické strany NSDAP.

Vidět Adolf Hitler a Anton Drexler

Apatrida

Apatrida nebo také apolita je osoba, která není státním příslušníkem žádného státu, nepožívá proto ochrany žádného státu.

Vidět Adolf Hitler a Apatrida

Appeasement

Polskem), je považována za politiku appeasementu Appeasement (francouzsky apaisement), česká výslovnost, označuje pacifistickou politiku 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.

Vidět Adolf Hitler a Appeasement

Architektura

Opera v Sydney Empire State Building večer Architektura je v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů, jako je zahradní či bytová architektura.

Vidět Adolf Hitler a Architektura

Atentát na Hitlera z 20. července 1944

Atentát na Hitlera z 20.

Vidět Adolf Hitler a Atentát na Hitlera z 20. července 1944

August Kubizek

August Kubizek (3. srpna 1888 Linec – 23. října 1956 Eferding) byl rakouský hudebník českého původu a blízký přítel Adolfa Hitlera z mládí.

Vidět Adolf Hitler a August Kubizek

Španělská občanská válka

Španělská občanská válka (červenec 1936 – duben 1939) patří k nejkrvavějším, ale i nejnepřehlednějším konfliktům 20. století, zároveň jde o válku, která na velmi dlouhou dobu hluboce rozdělila nejen španělskou společnost.

Vidět Adolf Hitler a Španělská občanská válka

Štýrský Hradec

Štýrský Hradec (německy Graz, slovinsky Gradec), hlavní město Štýrska, je druhé největší město v Rakousku.

Vidět Adolf Hitler a Štýrský Hradec

Železný kříž

Různé iterace z let 1813 až 1870 Železný kříž z roku 1870 Železný kříž (německy das Eiserne Kreuz) je německé a původně pruské válečné vyznamenání.

Vidět Adolf Hitler a Železný kříž

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Vidět Adolf Hitler a Židé

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Vidět Adolf Hitler a Češi

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Vidět Adolf Hitler a Československo

ČT24

Zpravodajské studio 9 (2013) ČT24 je televizní stanice České televize, která se 24 hodin denně věnuje převážně zpravodajství.

Vidět Adolf Hitler a ČT24

Édouard Daladier

Édouard Daladier (18. června 1884, Carpentras, Francie – 10. října 1970, Paříž, Francie) byl francouzský politik, ministerský předseda a historik.

Vidět Adolf Hitler a Édouard Daladier

Bavorsko

Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.

Vidět Adolf Hitler a Bavorsko

Bělorusové

Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.

Vidět Adolf Hitler a Bělorusové

Benito Mussolini

Benito Amilcare Andrea Mussolini (29. července 1883 Dovia – 28. dubna 1945 Giulino) byl italský premiér, politik, novinář a diktátor, spolutvůrce a zakladatel fašismu.

Vidět Adolf Hitler a Benito Mussolini

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie.

Vidět Adolf Hitler a Berlín

Bitva na Sommě

Bitva na Sommě (francouzsky: Bataille de la Somme; německy: Schlacht an der Somme), která proběhla na řece Sommě východně od Amiens od 1. července do 18. listopadu roku 1916, byla jednou z nejkrvavějších operací 1. světové války.

Vidět Adolf Hitler a Bitva na Sommě

Bitva o Berlín

Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.

Vidět Adolf Hitler a Bitva o Berlín

Bitva o Francii

Bitva o Francii (Fall Gelb, 10. května – 22. června 1940) byla mohutná vojenská operace druhé světové války.

Vidět Adolf Hitler a Bitva o Francii

Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.

Vidět Adolf Hitler a Bitva u Stalingradu

Bitva v Ardenách

Bitva v Ardenách (též bitva o výběžek – Battle of the Bulge) je souhrnný název, který se používá pro označení německé protiofenzívy a její následné eliminace v prosinci 1944 až lednu 1945 na západní frontě.

Vidět Adolf Hitler a Bitva v Ardenách

Bitva v Kurském oblouku

Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.

Vidět Adolf Hitler a Bitva v Kurském oblouku

Braunau am Inn

Braunau am Inn, česky Braunau na Innu nebo Brunov je okresní město v Horním Rakousku, na pravém břehu řeky Inn, která v těchto místech tvoří hranici mezi Rakouskem a Německem.

Vidět Adolf Hitler a Braunau am Inn

Cambridge University Press

Cambridge University Press je akademické nakladatelství a vydavatelství oficiálních dokumentů Univerzity v Cambridgi.

Vidět Adolf Hitler a Cambridge University Press

Cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda (CMP, též ictus, iktus, mozková mrtvice nebo mozkový infarkt) je náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku mozkové tkáně vzniklé poruchou jejího prokrvení.

Vidět Adolf Hitler a Cévní mozková příhoda

Císař

Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.

Vidět Adolf Hitler a Císař

Charisma

Charisma (řec. χάρισμα obdarování, projev přízně) je zvláštní dar nebo rys osobní přitažlivosti a kouzla.

Vidět Adolf Hitler a Charisma

Claus Schenk von Stauffenberg

poštovní známce Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg (15. listopadu 1907, Jettingen, Bavorsko – 20. nebo 21. července 1944, Berlín) byl německý důstojník generálního štábu, strůjce neúspěšného atentátu na Hitlera.

Vidět Adolf Hitler a Claus Schenk von Stauffenberg

Dánsko

Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.

Vidět Adolf Hitler a Dánsko

Dělník

Vítkovických železárnách okolo roku 1900 Dělník je označení námezdně pracujícího člověka, vykonávajícího převážně fyzicky namáhavou práci.

Vidět Adolf Hitler a Dělník

Demagogie

Demagogie (z řeckého δημος, démos.

Vidět Adolf Hitler a Demagogie

Demokracie

0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.

Vidět Adolf Hitler a Demokracie

Desátník

Hodnostní označení desátníka (OR-2) Armády ČR Desátník je v Armádě České republiky nejnižší poddůstojnická hodnost.

Vidět Adolf Hitler a Desátník

Diktatura

Index demokracie (2021). červená.

Vidět Adolf Hitler a Diktatura

Dispens

Dispens (dispenz, dispense, dispenze) je udělení výjimky (ve smyslu prominutí, zproštění nebo osvobození) od zákona.

Vidět Adolf Hitler a Dispens

Dluhopis

Dluhopis (též obligace) je cenný papír na řad nebo na doručitele (česká právní úprava neakceptuje dluhopis jako cenný papír na doručitele) nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky a případně vyplacení stanovených výnosů a další povinnosti.

Vidět Adolf Hitler a Dluhopis

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Vidět Adolf Hitler a Druhá světová válka

Edmund Forster

Edmund Forster (3. září 1878 Mnichov – 11. září 1933 Greifswald) byl německým psychiatrem a neurologem.

Vidět Adolf Hitler a Edmund Forster

Ernst Röhm

Ernst Julius Günther Röhm (28. listopadu 1887, Mnichov – 1. července 1934, Mnichov) byl německý vojenský důstojník, velitel a spoluzakladatel polovojenských oddílů SA (Sturmabteilung, nacistických „úderných oddílů“), zvaných též „hnědé košile“, které za pomoci politického teroru dopomohly Hitlerovi k moci.

Vidět Adolf Hitler a Ernst Röhm

Ernst Thälmann

Ernst Thälmann (16. dubna 1886, Hamburk, Německo – 18. srpna 1944, Buchenwald, Německo) byl německý komunistický politik.

Vidět Adolf Hitler a Ernst Thälmann

Etiopie

Etiopie, plným názvem Etiopská federativní demokratická republika, též Habeš, je vnitrozemský stát v Africkém rohu ve východní Africe.

Vidět Adolf Hitler a Etiopie

Eva Braunová

Eva Anna Paula Braunová, později Eva Anna Paula Hitlerová (6. února 1912 Mnichov – 30. dubna 1945 Berlín), byla dlouholetá milenka a později manželka Adolfa Hitlera.

Vidět Adolf Hitler a Eva Braunová

Exteritorialita

Exteritorialita je pojmem z mezinárodního práva.

Vidět Adolf Hitler a Exteritorialita

Extremismus

Extremismus je politický směr požadující radikální změny, které většina společnosti nebo vládnoucí režim považuje za nepřijatelné.

Vidět Adolf Hitler a Extremismus

Fašismus

Svazek liktorských prutů se sekyrou, ''fasces'', je původní symbol fašismu a dal mu jméno Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.

Vidět Adolf Hitler a Fašismus

Fanatismus

Eugène Delacroix: ''Fanatici z Tangieru'' (Minneapolis Institute of Art) Fanatismus (z lat. fanaticus, posedlý, od fanum, posvátné místo) je slepá vášnivá zaujatost, nekompromisní a krajně jednostranný postoj nebo jednání člověka, který nějaké téma, myšlenku nebo věc pokládá za tak cennou, případně tak ohroženou, že námitky či odpor proti ní vyvolávají jeho zuřivost.

Vidět Adolf Hitler a Fanatismus

Führer

Adolf Hitler jako vůdce německého lidu před II. světovou válkou Führer je německý výraz, který v doslovném překladu znamená „vůdce“.

Vidět Adolf Hitler a Führer

Ferdinand Schörner

Ferdinand Schörner (12. června 1892, Mnichov, Bavorsko – 2. července 1973, taktéž „Krvavý Schörner“) byl od prosince 1941 generál a od dubna 1945 polní maršál německého wehrmachtu za druhé světové války.

Vidět Adolf Hitler a Ferdinand Schörner

Flotila

Flotila ponorek v přístavu. Flotila je španělská zdrobnělina slova flota – malá flota.

Vidět Adolf Hitler a Flotila

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Vidět Adolf Hitler a Francie

Francisco Franco

Francisco Paulino Hermenegildo Teódulo Franco y Bahamonde Salgado Pardo de Andrade (4. prosince 1892 Ferrol, Španělsko – 20. listopadu 1975, Madrid), zkráceně Francisco Franco Bahamonde, známý především jako generál Franco, byl autoritativní politik a nejvyšší představitel Španělska od roku 1939 až do své smrti v roce 1975.

Vidět Adolf Hitler a Francisco Franco

Frankistické Španělsko

Frankistické Španělsko (španělsky España franquista) je historický termín pro historické období Španělska, kdy se vlády po porážce republiky v občanské válce chopil generál Francisco Franco, autoritativní politik a nejvyšší představitel Španělska od roku 1939 až do své smrti v roce 1975.

Vidět Adolf Hitler a Frankistické Španělsko

Franz von Papen

Franz Joseph Hermann Michael Maria von Papen (29. října 1879, Werl – 2. května 1969, Sasbach) byl německý křesťansky orientovaný politik a diplomat, v rané fázi své politické kariéry spojený s katolickou stranou Zentrum.

Vidět Adolf Hitler a Franz von Papen

Fritz Todt

Fritz Todt (4. září 1891 Pforzheim – 8. února 1942 Wolfsschanze) byl nacistický ministr zbrojního průmyslu a rovněž důstojník Luftwaffe s hodností generálmajora.

Vidět Adolf Hitler a Fritz Todt

Gauleiter

Automobilová vlajka gauleitera Gauleiter byl vůdce regionální pobočky NSDAP (nacistická strana) nebo stranického vedoucího územního celku Gau nebo jeho části Reichsgau.

Vidět Adolf Hitler a Gauleiter

Gdaňsk

Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu.

Vidět Adolf Hitler a Gdaňsk

Generalplan Ost

Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.

Vidět Adolf Hitler a Generalplan Ost

Georg von Schönerer

Georg rytíř von Schönerer (17. července 1842 Vídeň – 14. prosince 1921 zámek Rosenau u Zwettlu) byl rakouský statkář a předlitavský německo-nacionální, protikatolický, antislovanský a antisemitský politik.

Vidět Adolf Hitler a Georg von Schönerer

Gestapo

Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.

Vidět Adolf Hitler a Gestapo

Gliwice

Gliwice (či Glivice, slezsky Glywice/Glywicy) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství na historickém území Horního Slezska.

Vidět Adolf Hitler a Gliwice

Granát (zbraň)

Ruční granát útočný, časovaný (US M26) US cvičný obranný granát Mk.II tzv Pineapple (ananas) Součásti německého granátu s rukojetí (''Stielhandgranate'') Granát je zbraň na bázi trhaviny.

Vidět Adolf Hitler a Granát (zbraň)

Gregor Strasser

Gregor Strasser (též psáno Straßer, 31. května 1892, Geisenfeld, Německé císařství – 30. června 1934, Berlín, Německo) byl německý nacistický politik a jeden ze zakladatelů NSDAP.

Vidět Adolf Hitler a Gregor Strasser

Hans Frank

Frank triumfálně přebírá moc v Krakově Norimberských procesů v roce 1946 Hans Michael Frank (23. května 1900, Karlsruhe – 16. října 1946, Norimberk) byl právník a vysoce postavený člen německé nacistické strany již od 20.

Vidět Adolf Hitler a Hans Frank

Heer (Wehrmacht)

Heer (armáda) bylo pozemní vojsko nacistického Německa.

Vidět Adolf Hitler a Heer (Wehrmacht)

Heinrich Brüning

Heinrich Brüning (26. listopadu 1885, Münster, Německo – 30. března 1970, Norwich, Vermont, USA) byl německý politik strany Centrum, v období od 30. března 1930 do 30. května 1932 říšský kancléř.

Vidět Adolf Hitler a Heinrich Brüning

Heinrich Himmler

Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov–23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu).

Vidět Adolf Hitler a Heinrich Himmler

Helmuth Weidling

Helmuth Otto Ludwig Weidling (2. listopadu 1891, Halberstadt Sasko – 17. listopadu 1955, Vladimir v Rusku) byl německý generál během druhé světové války.

Vidět Adolf Hitler a Helmuth Weidling

Hermann Göring

Hermann Wilhelm Göring (12. ledna 1893 sanatorium Marienbad v Rosenheimu, Bavorsko – 15. října 1946 Norimberk, sebevražda) byl německý nacistický politik a válečný zločinec.

Vidět Adolf Hitler a Hermann Göring

Hitlerův mnichovský byt

Prinzregentenplatz 16 (2010) Hitlerův mnichovský byt byl byt vlastněný německým diktátorem Adolfem Hitlerem.

Vidět Adolf Hitler a Hitlerův mnichovský byt

Hitlerova rodina

Alois Hitler – otec (1837–1903) Rodina Adolfa Hitlera pocházela z dolnorakouského regionu Waldviertel, oba jeho rodiče vyrůstali ve Vitorazi a jejich předkové hospodařili v blízkém okolí.

Vidět Adolf Hitler a Hitlerova rodina

Hjalmar Schacht

Friedrichem Flickem a spol. (1947) Hjalmar Horace Greeley Schacht (22. ledna 1877 Tingleff – 3. června 1970 Mnichov) byl německý ekonom, bankéř a politik.

Vidět Adolf Hitler a Hjalmar Schacht

Holokaust

druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.

Vidět Adolf Hitler a Holokaust

Homosexualita

Symboly pro ženskou (vlevo) a mužskou (vpravo) homosexualitu Duhová vlajka je symbolem homosexuálního (též LGBT) hnutí Homosexualita (z řeckého homós stejný a latinského sexus, pohlaví) v nejširším pojetí označuje princip vazby osob/tvorů/prvků vykazujících totožnou charakteristiku pohlavnosti (stejné pohlaví).

Vidět Adolf Hitler a Homosexualita

Hotel

Hotel Pyramida ve Františkových Lázních Hotel Llao Llao v Bariloche, (Argentina) Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení se započítáním rezidentů i bez nich Hotel je místo, kde se za úplatu poskytuje (zpravidla krátkodobé) ubytování, zvláště turistům.

Vidět Adolf Hitler a Hotel

IDNES.cz

iDNES.cz (iDNES) je zpravodajský portál na českém internetu provozovaný společností MAFRA, která vydává také deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Metro.

Vidět Adolf Hitler a IDNES.cz

Individualismus

Individualismus (z lat. in-dividuus, nedělitelný, a individuum, jednotlivec) je morální, politický nebo společenský názor a postoj, který na první místo klade jedince, jeho nezávislost a soběstačnost.

Vidět Adolf Hitler a Individualismus

Infarkt

Ilustrace k infarktu myokardu: uzávěrem přívodné věnčité tepny vznikne nekrotické ložisko v místech, které tato tepna vyživovala Infarkt, infarctus, česky též záhať, je místní odumření tkáně způsobené zástavou či poklesem přívodu okysličené krve.

Vidět Adolf Hitler a Infarkt

Invaze do Polska (1939)

Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.

Vidět Adolf Hitler a Invaze do Polska (1939)

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Vidět Adolf Hitler a Itálie

Japonsko

Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.

Vidět Adolf Hitler a Japonsko

Józef Beck

Oficiální návštěva Józefa Becka, polského ministra zahraničních věcí, v Berlíně. Józef Beck (4. října 1894 Varšava – 5. června 1944 Stăneşti, Rumunsko) byl polský ministr zahraničí ve třicátých letech 20.

Vidět Adolf Hitler a Józef Beck

Joachim von Ribbentrop

Joachim von Ribbentrop (30. dubna 1893, Wesel – 16. října 1946, Norimberk; celým jménem Ulrich Friedrich Wilhelm Joachim von Ribbentrop) byl německý politik, který působil jako ministr zahraničí ve vládě Adolfa Hitlera.

Vidět Adolf Hitler a Joachim von Ribbentrop

Johann Nepomuk Hiedler

Johann Nepomuk Hiedler, také známý jako Johann Nepomuk Hübler (19. března 1807 Weitra – 17. září 1888 Weitra) byl pradědeček z matčiny strany a možná také dědeček z otcovy strany Adolfa Hitlera.

Vidět Adolf Hitler a Johann Nepomuk Hiedler

Joseph Goebbels

Paul Joseph Goebbels (29. října 1897 Rheydt – 1. května 1945 Berlín) byl jeden z nejvyšších německých nacistických představitelů a válečný zločinec, byl říšským ministrem propagandy (vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu), zmocněnec pro vedení totální války, říšský velitel domobrany a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera.

Vidět Adolf Hitler a Joseph Goebbels

Julius Schaub

Julius Schaub (20. srpna 1898, Mnichov, Německé císařství – 27. prosince 1967 Mnichov) byl dlouholetý pobočník Adolfa Hitlera a jeden ze zakladatelů Schutzstaffel (SS).

Vidět Adolf Hitler a Julius Schaub

Kapitál

Kapitál jsou obecně člověkem dříve vytvořené prostředky, jež nejsou spotřebovány, ale použity jako vstup do další výroby s cílem dosažení zisku či vyšších výnosů v budoucnu.

Vidět Adolf Hitler a Kapitál

Karcinom prsu

Karcinom prsu (mammakarcinom; „rakovina prsu“) je maligní nádorové onemocnění prsu, postihující v naprosté většině případů ženy.

Vidět Adolf Hitler a Karcinom prsu

Karel Engliš

Karel Engliš (17. srpna 1880 Hrabyně – 13. června 1961 Hrabyně) byl český ekonom a politik, tvůrce teleologické hospodářské teorie, několikanásobný prvorepublikový ministr financí, první rektor Masarykovy univerzity (1919–1920) a rektor Univerzity Karlovy (1947–1948).

Vidět Adolf Hitler a Karel Engliš

Karl Dönitz

Karl Dönitz (16. září 1891 Grünau, dnes součást Berlína – 24. prosince 1980 Aumühle u Hamburku) byl vrcholný vojenský představitel nacistického Německa, velkoadmirál, budovatel a vrchní velitel německého ponorkového loďstva (1939–1945), vrchní velitel německého válečného námořnictva (1943–1945) a krátce také poslední říšský prezident (po Hitlerově sebevraždě).

Vidět Adolf Hitler a Karl Dönitz

Karl Lueger

Karl Lueger (24. října 1844 Vídeň – 10. března 1910 Vídeň) byl rakouský politik v éře Rakouska-Uherska, dlouholetý starosta Vídně a zakladatel Křesťansko-sociální strany.

Vidět Adolf Hitler a Karl Lueger

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.

Vidět Adolf Hitler a Karl Marx

Kartel

Kartel je forma obchodní dohody mezi soutěžiteli, která narušuje hospodářskou soutěž.

Vidět Adolf Hitler a Kartel

Klara Hitlerová

Klara Hitlerová rozená Pölzlová (12. srpna 1860, Spital, Dolní Rakousy – 21. prosince 1907 Urfahr (dnes součást Lince), Horní Rakousy), byla matkou německého politika a vůdce nacistické strany Adolfa Hitlera.

Vidět Adolf Hitler a Klara Hitlerová

Knír kartáček

Komik Oliver Hardy nosil knírek ve stylu kartáčku (na snímku v roce 1939); rozkvět popularity zažil tento typ knírku mezi lety 1900 a 1945, kdy si jej osvojil i Adolf Hitler Knír (zubní) kartáček (angl. toothbrush moustache) je typ kníru, který je oholený na okrajích a zanechává tři až pět centimetrů vousů nad středem horního rtu.

Vidět Adolf Hitler a Knír kartáček

Kněz

Římskokatoličtí kněží při mši Brahman v Dillí(Karnak) Kněz dnes znamená osobu, muže nebo ženu (kněžka), která je v daném náboženském společenství oprávněna a povolána konat náboženské obřady, zejména přinášet oběti, v některých křesťanských církvích sloužit svátostmi.

Vidět Adolf Hitler a Kněz

Komunismus

Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.

Vidět Adolf Hitler a Komunismus

Komunistická strana Německa

Komunistická strana Německa (Kommunistische Partei Deutschlands, KPD) byla německá levicová politická strana.

Vidět Adolf Hitler a Komunistická strana Německa

Konečné řešení české otázky

Konečné řešení české otázky (německy: Endlösung der tschechischen Frage) je nacionálněsocialistický pojem pro germanizaci českomoravského prostoru.

Vidět Adolf Hitler a Konečné řešení české otázky

Kurt von Schleicher

Kurt von Schleicher (7. dubna 1882, Brandenburg an der Havel – 30. června 1934, Postupim) byl poslední říšský kancléř Výmarské republiky.

Vidět Adolf Hitler a Kurt von Schleicher

Kyanid draselný

Kyanid draselný (triviálně cyankáli) je draselná sůl kyseliny kyanovodíkové.

Vidět Adolf Hitler a Kyanid draselný

Landsberg am Lech

Landsberg am Lech je velké okresní město a správní sídlo v Bavorsku.

Vidět Adolf Hitler a Landsberg am Lech

Lebensraum

Lebensraum (německy, česky „životní prostor“) je termín humanitního původu a označuje území (obydlené nebo nárokované) určité sociální skupiny.

Vidět Adolf Hitler a Lebensraum

Leonding

Leonding je rakouské okresní město ve spolkové zemi Horní Rakousy.

Vidět Adolf Hitler a Leonding

Liberalismus

Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.

Vidět Adolf Hitler a Liberalismus

Lichva

Kristus vyhání lichváře z chrámu, dřevořezba Lucas Cranach starší. Lichva neboli úžera (z lat. usura; z germ.: got. leihwan.

Vidět Adolf Hitler a Lichva

Lid

Lid označuje celek většího počtu individuálně nerozlišených lidí.

Vidět Adolf Hitler a Lid

Linec

Linec je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy.

Vidět Adolf Hitler a Linec

Locarnské dohody

Zleva doprava, Gustav Stresemann, Austen Chamberlain a Aristide Briand během Locarnské konference. Locarnské dohody (1925). Zleva doprava: Saint-John Perse, Henri Fromageot, Aristide Briand, Philippe Berthelot. Locarnské dohody (1925). Zleva doprava: Vittorio Scialoja, Dino Grandi.

Vidět Adolf Hitler a Locarnské dohody

Ludwig Beck

Ludwig August Theodor Beck (29. června 1880 Biebrich (dnes Wiesbaden-Biebrich) – 20. července 1944 Berlín) byl německý generálplukovník a náčelník generálního štábu německých pozemních sil před začátkem druhé světové války.

Vidět Adolf Hitler a Ludwig Beck

Luftwaffe (Wehrmacht)

Prapor „Regimentu Göring“ s modifikovanou nacistickou orlicí, která byla znakem Luftwaffe v letech 1933–1945. Luftwaffe (z německého Luft – vzduch a Waffe – zbraň) je název německého válečného letectva, letecké odnože kombinovaných německých vojenských sil známých jako Wehrmacht během druhé světové války.

Vidět Adolf Hitler a Luftwaffe (Wehrmacht)

Maria Reiterová

Maria Josepha Reiterová, známá jako „Mimi“ či „Mitzi“ (23. prosince 1911 Berchtesgaden – 28. července 1992 Mnichov), byla německá obchodnice, na konci 20. let 20. století milenka pozdějšího diktátora Adolfa Hitlera.

Vidět Adolf Hitler a Maria Reiterová

Maria Schicklgruber

Maria Anna Schicklgruberová (15. dubna 1795 – 7. ledna 1847) byla Hitlerova babička z otcovy strany.

Vidět Adolf Hitler a Maria Schicklgruber

Martin Bormann

Martin Bormann (17. června 1900, Halberstadt – 2. května 1945, Berlín) byl vysoký činitel nacistického Německa, mj.

Vidět Adolf Hitler a Martin Bormann

Marxismus

Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.

Vidět Adolf Hitler a Marxismus

Masakr

Masakr protestantů katolíky ve Francii v roce 1572 Masakr je termín sloužící většinou pro označení hromadného vyvražďování nebo hromadného krveprolití, ať už na lidech, či jiných živých organismech.

Vidět Adolf Hitler a Masakr

Maturita

Maturita je zkouška zakončující úplné středoškolské vzdělání (3. stupeň v mezinárodní klasifikaci ISCED) v různých evropských zemích včetně České republiky.

Vidět Adolf Hitler a Maturita

Max von Scheubner-Richter

Ludvig Maximilian Erwin von Scheubner-Richter (21. ledna 1884, Riga, Ruské impérium – 9. listopadu 1923, Mnichov, Německo) byl německý diplomat spojený s ranými léty NSDAP.

Vidět Adolf Hitler a Max von Scheubner-Richter

Mein Kampf

První vydání prvního svazku Mein Kampf Mein Kampf (česky Můj boj) je nejvýznamnější spis Adolfa Hitlera, který v něm kombinuje autobiografické prvky a náhled na svět skrze ideologii, kterou vyznával, tedy nacismus.

Vidět Adolf Hitler a Mein Kampf

Memorandum

Memorandum (lat. „na paměť“, „to, co se má pamatovat“), krátce memo, je spíše neformální záznam nějaké skutečnosti, jednání nebo stanoviska.

Vidět Adolf Hitler a Memorandum

Mnichov

Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

Vidět Adolf Hitler a Mnichov

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Vidět Adolf Hitler a Mnichovská dohoda

Monopol

Monopol je obvykle chápán jako jedna z forem nedokonalé konkurence, kdy existuje jen jedna firma na straně nabídky.

Vidět Adolf Hitler a Monopol

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Vidět Adolf Hitler a Moskva

Nacionalismus

Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.

Vidět Adolf Hitler a Nacionalismus

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Vidět Adolf Hitler a Nacismus

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8.

Vidět Adolf Hitler a Nacistické Německo

Národní socialismus

Národní socialismus je označení různých ideologií, které vznikly spojením konceptu socialismu s prvky nacionalismu.

Vidět Adolf Hitler a Národní socialismus

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5.

Vidět Adolf Hitler a Národně socialistická německá dělnická strana

Názor

Názor vyjadřuje specifické osobní hledisko jednotlivce, individuální stanovisko každého člověka, jedinečný postoj nějaké konkrétní osoby (formalizovaně pak i nějak organizované skupiny lidí) k určité skutečnosti.

Vidět Adolf Hitler a Názor

Německá armáda (Německé císařství)

#PŘESMĚRUJ Německá císařská armáda.

Vidět Adolf Hitler a Německá armáda (Německé císařství)

Německá dělnická strana (Německo)

Německá dělnická strana (DAP) byla krátce působící krajně pravicová politická strana založená ve Výmaru v Německu po první světové válce.

Vidět Adolf Hitler a Německá dělnická strana (Německo)

Německá okupace Čech, Moravy a Slezska

Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.

Vidět Adolf Hitler a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska

Německé zločiny v Polsku za druhé světové války

Masakr v Ciepielówě, při němž povraždil Wehrmacht 300 polských válečných zajatců Německé zločiny v Polsku za druhé světové války byly zločiny spáchané nacistickým Německem na území Polska mezi lety 1939 až 1945.

Vidět Adolf Hitler a Německé zločiny v Polsku za druhé světové války

Německý kancléř

Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.

Vidět Adolf Hitler a Německý kancléř

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Vidět Adolf Hitler a Německo

Nemocnice

Reliéf nemocnice na budově Muzea umění v Olomouci Nemocnice (hovorově a slangově špitál, někdy lazaretSlovo lazaret je odvozeno ze jména světce Lazara z Betánie, kterého Ježíš Kristus vzkřísil z mrtvých. Lazarovo jméno pak dalo pojmenování také špitálnímu Řádu svatého Lazara (neboli lazariánům).) je lékařské zdravotnické zařízení určené k léčení lidí.

Vidět Adolf Hitler a Nemocnice

Neville Chamberlain

Arthur Neville Chamberlain (18. března 1869, Birmingham – 9. listopadu 1940, Heckfield) byl britský státník, člen Konzervativní strany a premiér.

Vidět Adolf Hitler a Neville Chamberlain

Nezávislá sociálně demokratická strana Německa

Nezávislá sociálně demokratická strana Německa (USPD) byla levicově orientovaná politická strana v Německé říši a ve Výmarské republice.

Vidět Adolf Hitler a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa

Noc dlouhých nožů

Noc dlouhých nožů je označení Hitlerem nařízené čistky v Německu, která probíhala od 30. června do 2.

Vidět Adolf Hitler a Noc dlouhých nožů

Nordická rasa

Nordická rasa je historický koncept, pomocí něhož se někteří antropologové na přelomu 19.

Vidět Adolf Hitler a Nordická rasa

Norsko

Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.

Vidět Adolf Hitler a Norsko

Obchod

Obchod neboli nákup a prodej, případně komerce, je lidská činnost, která spočívá ve směňování zboží nebo služeb za peníze (finanční transakce), případně za jiné zboží nebo služby (barterový obchod).

Vidět Adolf Hitler a Obchod

Oberkommando des Heeres

Vlajka v letech 1938 až 1942 Oberkommando des Heeres (OKH) bylo nejvyšším velením německé armády v době nacistického Německa.

Vidět Adolf Hitler a Oberkommando des Heeres

Obersalzberg

Obersalzberg je oblast u města Berchtesgaden v jižním Bavorsku u hranic s Rakouskem.

Vidět Adolf Hitler a Obersalzberg

Odbory

Dům odborových svazů v Praze, dříve Ústřední rada odborů Odbory jsou právnickou osobou ve formě sdružení - především zaměstnanců, založené s cílem prosazovat pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy svých členů.

Vidět Adolf Hitler a Odbory

Operace Barbarossa

Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.

Vidět Adolf Hitler a Operace Barbarossa

Osa Berlín–Řím–Tokio

Státy Osy Jako Osa Berlín–Řím, později Osa Berlín–Řím–Tokio, zkráceně Fašistická osa nebo jen Osa, se označovalo vojensko-politické uskupení nacistického Německa, Itálie a následně Japonska.

Vidět Adolf Hitler a Osa Berlín–Řím–Tokio

Pařížská mírová konference (1919)

Podepisování Versailleské mírové smlouvy (1919) Pařížská mírová konference byla mírová konference pořádaná vítězi první světové války roku 1919, během které byly sjednány mírové smlouvy mezi vítěznými státy Dohody a poraženými Centrálními mocnostmi.

Vidět Adolf Hitler a Pařížská mírová konference (1919)

Pakt Ribbentrop–Molotov

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23.

Vidět Adolf Hitler a Pakt Ribbentrop–Molotov

Parkinsonova nemoc

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance).

Vidět Adolf Hitler a Parkinsonova nemoc

Paul von Hindenburg

Albert Meyer Paul von Hindenburg (celým jménem Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg; 2. října 1847, Posen – 2. srpna 1934, Neudeck) byl německý polní maršál, významná osobnost první světové války a v letech 1925–1934 prezident Německa.

Vidět Adolf Hitler a Paul von Hindenburg

Paula Hitlerová

Paula Hitler (21. ledna 1896 Hafeld, Rakousko – 1. června 1960 Berchtesgaden, Německo) byla mladší sestra Adolfa Hitlera a poslední dítě Aloise Hitlera a jeho třetí manželky Kláry Pölzlové.

Vidět Adolf Hitler a Paula Hitlerová

Přepadení vysílačky v Gliwicích

Glivická radiová věž je v dnešní době nejvyšší dřevěná stavba Evropy Poloha Gliwic na mapě současného Polska Přepadení vysílačky v Gliwicích (tehdy město Gleiwitz v Horním Slezsku, které patřilo Německu) byla operace pod falešnou vlajkou, která měla doložit polskou agresi vůči Německu a před světem ospravedlnit útok na Polsko.

Vidět Adolf Hitler a Přepadení vysílačky v Gliwicích

Pivní puč

Pivní či pivnicový puč byl neúspěšný pokus o nacistický státní převrat v Německu, který se odehrál v bavorském Mnichově od večera 8. listopadu do brzkých ranních hodin 9. listopadu 1923.

Vidět Adolf Hitler a Pivní puč

Pivnice

Jedna z českých pivnic Pivnice je druh restaurace, v níž hraje prim nabídka piva.

Vidět Adolf Hitler a Pivnice

Pluk

NATO Britské armády Pluk, dříve regiment je vojenský útvar, který tvoří základní taktický celek.

Vidět Adolf Hitler a Pluk

Plyn

Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.

Vidět Adolf Hitler a Plyn

Požár Říšského sněmu

Jako požár Říšského sněmu nebo požár Reichstagu označuje požár, který zničil budovu Říšského sněmu v Berlíně 27. února roku 1933.

Vidět Adolf Hitler a Požár Říšského sněmu

Pochod na Řím

Fašisté směřují do Říma Pochod na Řím v roce 1922 byl státní převrat, pomocí kterého se Benito Mussolini se svojí stranou Partito Nazionale Fascista dostal k moci v Itálii.

Vidět Adolf Hitler a Pochod na Řím

Podčlověk

Podčlověk je pojem používaný nacistickými rasovými ideology a označující „níže postavené osoby“, převážně Židy a Romy, pro údajnou „degenerativní náturu“ jejich etnik a příslušníky „východní masy“, především některé Slovany, zejména východní Slovany, jakožto údajné míšence eurasijské geneze.

Vidět Adolf Hitler a Podčlověk

Pokusy o vraždu Hitlera

#PŘESMĚRUJ Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera.

Vidět Adolf Hitler a Pokusy o vraždu Hitlera

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Vidět Adolf Hitler a Poláci

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Vidět Adolf Hitler a Polsko

Pomořansko

Pomořansko, taktéž Pomořany (německy Pommern, polsky Pomorze, latinsky Pomerania), je historické území při pobřeží Baltského moře, rozdělené od roku 1945 mezi Polsko a Německo.

Vidět Adolf Hitler a Pomořansko

Populismus

Nolanovým grafem, v levém dolním rohu se nachází populismus (a totalitarismus). Karikatura z roku 1896, ve které William Jennings Bryan, spolehlivý stoupenec populismu, spolknul symbol Demokratické strany Ameriky. Populismus (z latinského výrazu populus – lid) je politický přístup spočívající ve snaze oslovit běžného člověka, který se domnívá, že vládnoucí skupiny nehájí či přehlíží jeho zájmy.

Vidět Adolf Hitler a Populismus

Porajmos

Porajmos (romsky) (také porrajmos nebo pharrajimos, doslovně ztrávení nebo zničení v některých dialektech romštiny, romský holokaust) byl pokus nacistického Německa, Nezávislého státu Chorvatsko, Horthyho Maďarska a jejich spojenců o vyhlazení Romů a Sintů v Evropě během druhé světové války.

Vidět Adolf Hitler a Porajmos

Porýní

Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.

Vidět Adolf Hitler a Porýní

První bitva u Yper

První bitva u Yper, která se odehrála u belgického města Ypry od 19. října do 22. listopadu roku 1914, byla střetnutím vojsk Dohody a Německa během počátečních bojů první světové války na západní frontě.

Vidět Adolf Hitler a První bitva u Yper

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Vidět Adolf Hitler a První světová válka

Psychiatr

Psychiatr (ženskou obdobou je psychiatrička, potažmo psychiatryně) je lékař zaměřený na psychiatrii a kvalifikovaný v léčení duševních poruch.

Vidět Adolf Hitler a Psychiatr

Psychopatografie Adolfa Hitlera

Portrét Adolfa Hitlera, 1937 Psychopatografie Adolfa Hitlera je zastřešující termín pro psychiatrickou (patografickou, psychobiografickou) literaturu, která se zabývá hypotézou, že Adolf Hitler, vůdce nacistického Německa, byl duševně nemocný, navzdory tomu, že Hitlerovi během jeho života žádná duševní porucha diagnostickována nebyla.

Vidět Adolf Hitler a Psychopatografie Adolfa Hitlera

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Vidět Adolf Hitler a Rakousko

Rasismus

Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením „pro barevné“. Oklahoma City, 1939. Lublani 19. března 2016 Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče.

Vidět Adolf Hitler a Rasismus

Reichswehr

Přísaha Hitlerovi Vlajka Reichswehru Reichswehr (dosl. Říšská obrana) byly ozbrojené síly meziválečné německé republiky v letech 1919 až 1935.

Vidět Adolf Hitler a Reichswehr

Rektor

Rektor (z lat. rector magnificus, regere) je funkce zpravidla označující nejvyššího představitele vysoké školy.

Vidět Adolf Hitler a Rektor

Revoluce

Eugène Delacroix: ''Svoboda vede lid 28. července 1830'' (Červencová revoluce) Revoluce (z lat. revolvere – převracet) je lidové povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity.

Vidět Adolf Hitler a Revoluce

Richard Wagner

Wilhelm Richard Wagner (22. května 1813, Lipsko – 13. února 1883, Benátky) byl německý hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel, divadelní režisér a dirigent, výrazný představitel hudebního romantismu.

Vidět Adolf Hitler a Richard Wagner

Risto Ryti

Risto Heikki Ryti (3. února 1889, Huittinen – 25. října 1956 Helsinky) byl finský právník, finančník a politik, ředitel Finské banky (1925–1939), premiér (1939–1940) a prezident (1940–1944) Finska.

Vidět Adolf Hitler a Risto Ryti

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Vidět Adolf Hitler a Rudá armáda

Rudolf Hess

Rudolf Walter Richard Heß, psáno také Hess, (26. dubna 1894 Alexandrie – 17. srpna 1987 Západní Berlín) byl německý nacistický politik.

Vidět Adolf Hitler a Rudolf Hess

Rusové

Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.

Vidět Adolf Hitler a Rusové

Salcburk

Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.

Vidět Adolf Hitler a Salcburk

Schutzstaffel

Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.

Vidět Adolf Hitler a Schutzstaffel

Sebevražda

Červeným křížem (v rámci výcviku je fixována druhá zdravá ruka) Sebevražda (latinsky suicidium) je čin, kterým člověk úmyslně zapříčiní vlastní smrt.

Vidět Adolf Hitler a Sebevražda

Sexualita Adolfa Hitlera

Adolf Hitler a Eva Braunová se svými psy v rezidenci Berghof Sexualita Adolfa Hitlera (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín), německého diktátora v letech 1933–1945, je již dlouho předmětem historických a odborných debat, ale i spekulací a fám.

Vidět Adolf Hitler a Sexualita Adolfa Hitlera

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie).

Vidět Adolf Hitler a Slované

Smrt Adolfa Hitlera

Titulní strana Stars and Stripes z 2. května 1945 oslavující Hitlerovu smrt Smrt Adolfa Hitlera nastala 30.

Vidět Adolf Hitler a Smrt Adolfa Hitlera

Socialismus

Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.

Vidět Adolf Hitler a Socialismus

Sociální darwinismus

Sociální darwinismus nebo společenský darwinismus je teorie, která se snaží aplikovat Darwinovy úvahy o přírodním výběru a „přežití nejschopnějších“ (survival of the fittest) na lidskou společnost, její vrstvy a jednotlivce.

Vidět Adolf Hitler a Sociální darwinismus

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Vidět Adolf Hitler a Sovětský svaz

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Vidět Adolf Hitler a Spojené království

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Vidět Adolf Hitler a Spojené státy americké

Spojenci (druhá světová válka)

Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.

Vidět Adolf Hitler a Spojenci (druhá světová válka)

Společnost národů

Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.

Vidět Adolf Hitler a Společnost národů

Sturmabteilung

Sturmabteilung (SA) (v překladu úderné či útočné oddíly) byla paramilitární organizace založená na počátku 20. let 20. století v Německu, která přináležela k nacistické straně (NSDAP).

Vidět Adolf Hitler a Sturmabteilung

Sudetští Němci

Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30.

Vidět Adolf Hitler a Sudetští Němci

Sudetoněmecké povstání

Sudetoněmecké povstání bylo povstání sudetských Němců v září 1938, zčásti živelné, zčásti organizované Henleinovou fašistickou Sudetoněmeckou stranou (SdP), a na ně navazující násilí Němců proti Čechům v říjnu 1938.

Vidět Adolf Hitler a Sudetoněmecké povstání

Sudety

obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.

Vidět Adolf Hitler a Sudety

Svastika

hinduistické dekorativní podobě Fylfot (rohy směřují doleva) Svastika (něm. Swastika; ze sanskrtu: स्वस्तिक svastika) je kříž s ohnutými či zalomenými rameny (většinou v polovině a do pravého úhlu), a to buď ve směru hodinových ručiček (pravotočivá svastika 卐), nebo proti němu (levotočivá svastika 卍).

Vidět Adolf Hitler a Svastika

Třetí bitva u Yper

4 vyřešit nezbytné zakomentování tunelování - podminování - tunnel warfare - poznámka u roku 1916 Eingreif možná do poznámky? Čechoslováci v kanadských sborech: https://is.muni.cz/th/tj84c/Sipulova_final_u8bqr.pdf --> Třetí bitva u Yper (a), známá též jako bitva u Passchendaele, byla válečným tažením první světové války, ve kterém proti sobě bojovaly síly států Dohody a Německého císařství.

Vidět Adolf Hitler a Třetí bitva u Yper

The Guardian

The Guardian je britský deník, založený roku 1821 a do roku 1959 vycházející pod názvem The Manchester Guardian.

Vidět Adolf Hitler a The Guardian

Traudl Junge

Traudl Junge, (16. března 1920, Mnichov, Bavorsko, Německo – 10. února 2002, Mnichov) vlastním jménem Gertraud Junge, (rozená Humps) byla nejmladší a nejbližší osobní sekretářkou Adolfa Hitlera.

Vidět Adolf Hitler a Traudl Junge

Ukrajinci

Ukrajinci jsou východoslovanský národ.

Vidět Adolf Hitler a Ukrajinci

Ural

Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.

Vidět Adolf Hitler a Ural

Všeobecná branná povinnost

informace nedostupné Branná povinnost (nezaměňovat s povinnou základní vojenskou službou) je povinnost občana, na základě které musí jedinci plnit úkoly ozbrojených složek státu, a to včetně podrobení se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu či plnit jiné povinnosti.

Vidět Adolf Hitler a Všeobecná branná povinnost

Válečné reparace

Válečné reparace jsou odškodným placeným po válce poraženým státem vítěznému státu či vítězným státům.

Vidět Adolf Hitler a Válečné reparace

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Vidět Adolf Hitler a Vídeň

Vůdcův bunkr

Model bunkru Informační tabule na místě vůdcova bunkru Vůdcův bunkr byl podzemní komplex v Berlíně, kde se na konci války ukrývali Adolf Hitler a Eva Braunová a kde nakonec spáchali sebevraždu.

Vidět Adolf Hitler a Vůdcův bunkr

Východní Prusko

Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.

Vidět Adolf Hitler a Východní Prusko

Výmarská republika

Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.

Vidět Adolf Hitler a Výmarská republika

Velezrada

Velezrada je zločin spočívající v jednání proti státu, jehož je člověk občanem.

Vidět Adolf Hitler a Velezrada

Velká hospodářská krize

Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30.

Vidět Adolf Hitler a Velká hospodářská krize

Versailles (zámek)

Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.

Vidět Adolf Hitler a Versailles (zámek)

Versailleská smlouva

zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.

Vidět Adolf Hitler a Versailleská smlouva

Vilém II. Pruský

Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.

Vidět Adolf Hitler a Vilém II. Pruský

Vjačeslav Molotov

#PŘESMĚRUJ Vjačeslav Michajlovič Molotov.

Vidět Adolf Hitler a Vjačeslav Molotov

Vlastnictví

Vlastnictví či vlastnické právo je přímé a výlučné právní panství určité individuálně určené osoby (vlastníka) nad konkrétní věcí.

Vidět Adolf Hitler a Vlastnictví

Vláda Adolfa Hitlera

Hitlerův kabinet (30. leden 1933): zleva sedící: Göring, Hitler, von Papen; zleva stojící: Seldte, Gereke, von Krosigk, Frick, von Blomberg, Hugenberg. zmocňovací zákon. Vláda Adolfa Hitlera byla německá vláda v období Třetí říše, působila od 30.

Vidět Adolf Hitler a Vláda Adolfa Hitlera

Volgograd

Volgograd, od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročíMěsto se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.

Vidět Adolf Hitler a Volgograd

Vyděrač

#PŘESMĚRUJ Vydírání.

Vidět Adolf Hitler a Vyděrač

Walter von Brauchitsch

Varšavě Tři Trubky Heinrich Alfred Hermann Walther von Brauchitsch (4. října 1881 Berlín – 18. října 1948 Hamburk) byl německý důstojník, polní maršál a vrchní velitel německé armády v období II. světové války.

Vidět Adolf Hitler a Walter von Brauchitsch

Walther PP

Walther PP (Polizei Pistole – PP) je řada poloautomatických pistolí s dynamickým závěrem, vyvinutá německým výrobcem zbraní Carl Walther GmbH.

Vidět Adolf Hitler a Walther PP

Walther von Brauchitsch

#PŘESMĚRUJ Walter von Brauchitsch.

Vidět Adolf Hitler a Walther von Brauchitsch

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Vidět Adolf Hitler a Wehrmacht

Wilhelm Canaris

Wilhelm Franz Canaris (1. ledna 1887 – 9. dubna 1945) byl německý námořní důstojník a pozdější admirál, který od 1.

Vidět Adolf Hitler a Wilhelm Canaris

Ypry

Ypry (nizozemsky, francouzsky) je belgické město a správní centrum jednoho z arrondissementů vlámské provincie Západní Flandry.

Vidět Adolf Hitler a Ypry

Západní fronta (první světová válka)

Západní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války v západní Evropě a na které se střetla vojska Německé říše a vojska Francie, Belgie, Velké Británie a USA.

Vidět Adolf Hitler a Západní fronta (první světová válka)

Zisk

Zisk je v ekonomii rozdíl mezi výnosy a náklady, tedy rozdíl mezi prodejem zboží (či služeb) a vynaloženými náklady.

Vidět Adolf Hitler a Zisk

Zmocňovací zákon (Německo 1933)

Hitlerův proslov k Reichstagu vyhlašující zmocňovací zákon Zmocňovací zákon byl přijat německým Říšským sněmem a podepsán říšským prezidentem Německa Hindenburgem 23. března 1933.

Vidět Adolf Hitler a Zmocňovací zákon (Německo 1933)

1. srpen

1.

Vidět Adolf Hitler a 1. srpen

12. březen

12.

Vidět Adolf Hitler a 12. březen

12. listopad

12.

Vidět Adolf Hitler a 12. listopad

16. březen

16.

Vidět Adolf Hitler a 16. březen

17. listopad

17.

Vidět Adolf Hitler a 17. listopad

18. leden

18.

Vidět Adolf Hitler a 18. leden

1889

1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Adolf Hitler a 1889

1896

1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Adolf Hitler a 1896

19. prosinec

19.

Vidět Adolf Hitler a 19. prosinec

1903

1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Adolf Hitler a 1903

1906

1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Adolf Hitler a 1906

1907

1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Adolf Hitler a 1907

1908

1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Adolf Hitler a 1908

1916

1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Adolf Hitler a 1916

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Adolf Hitler a 1918

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Adolf Hitler a 1919

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Adolf Hitler a 1920

1921

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Adolf Hitler a 1921

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Adolf Hitler a 1923

1928

1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Adolf Hitler a 1928

1930

1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Adolf Hitler a 1930

1932

1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Adolf Hitler a 1932

1933

1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Adolf Hitler a 1933

1934

1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Adolf Hitler a 1934

1935

1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Adolf Hitler a 1935

1936

1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Adolf Hitler a 1936

1937

1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Adolf Hitler a 1937

1938

1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Adolf Hitler a 1938

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Adolf Hitler a 1939

1940

1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Adolf Hitler a 1940

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Adolf Hitler a 1941

1944

1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Adolf Hitler a 1944

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Adolf Hitler a 1945

1960

1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Adolf Hitler a 1960

2. srpen

2.

Vidět Adolf Hitler a 2. srpen

20. červenec

20.

Vidět Adolf Hitler a 20. červenec

20. duben

20.

Vidět Adolf Hitler a 20. duben

21. prosinec

21.

Vidět Adolf Hitler a 21. prosinec

23. srpen

23.

Vidět Adolf Hitler a 23. srpen

27. únor

27.

Vidět Adolf Hitler a 27. únor

29. červenec

29.

Vidět Adolf Hitler a 29. červenec

29. září

29.

Vidět Adolf Hitler a 29. září

3. leden

3.

Vidět Adolf Hitler a 3. leden

30. duben

30.

Vidět Adolf Hitler a 30. duben

30. leden

30.

Vidět Adolf Hitler a 30. leden

4. únor

4.

Vidět Adolf Hitler a 4. únor

7. březen

7.

Vidět Adolf Hitler a 7. březen

7. květen

7.

Vidět Adolf Hitler a 7. květen

9. listopad

9.

Vidět Adolf Hitler a 9. listopad

Viz také

Dějiny Židů v Německu

Holokaust v Německu

Lidé s Parkinsonovou chorobou

Nacistická eugenika

Němečtí konspirační teoretici

Němečtí političtí spisovatelé

Němečtí revolucionáři

Němečtí velitelé druhé světové války

Organizátoři holokaustu

Rodina Adolfa Hitlera

Sebevraždy střelnou zbraní v Německu

Totalitarismus

Také známý jako AdoIf HitIer, Hitler.

, Ernst Thälmann, Etiopie, Eva Braunová, Exteritorialita, Extremismus, Fašismus, Fanatismus, Führer, Ferdinand Schörner, Flotila, Francie, Francisco Franco, Frankistické Španělsko, Franz von Papen, Fritz Todt, Gauleiter, Gdaňsk, Generalplan Ost, Georg von Schönerer, Gestapo, Gliwice, Granát (zbraň), Gregor Strasser, Hans Frank, Heer (Wehrmacht), Heinrich Brüning, Heinrich Himmler, Helmuth Weidling, Hermann Göring, Hitlerův mnichovský byt, Hitlerova rodina, Hjalmar Schacht, Holokaust, Homosexualita, Hotel, IDNES.cz, Individualismus, Infarkt, Invaze do Polska (1939), Itálie, Japonsko, Józef Beck, Joachim von Ribbentrop, Johann Nepomuk Hiedler, Joseph Goebbels, Julius Schaub, Kapitál, Karcinom prsu, Karel Engliš, Karl Dönitz, Karl Lueger, Karl Marx, Kartel, Klara Hitlerová, Knír kartáček, Kněz, Komunismus, Komunistická strana Německa, Konečné řešení české otázky, Kurt von Schleicher, Kyanid draselný, Landsberg am Lech, Lebensraum, Leonding, Liberalismus, Lichva, Lid, Linec, Locarnské dohody, Ludwig Beck, Luftwaffe (Wehrmacht), Maria Reiterová, Maria Schicklgruber, Martin Bormann, Marxismus, Masakr, Maturita, Max von Scheubner-Richter, Mein Kampf, Memorandum, Mnichov, Mnichovská dohoda, Monopol, Moskva, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Národní socialismus, Národně socialistická německá dělnická strana, Názor, Německá armáda (Německé císařství), Německá dělnická strana (Německo), Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Německé zločiny v Polsku za druhé světové války, Německý kancléř, Německo, Nemocnice, Neville Chamberlain, Nezávislá sociálně demokratická strana Německa, Noc dlouhých nožů, Nordická rasa, Norsko, Obchod, Oberkommando des Heeres, Obersalzberg, Odbory, Operace Barbarossa, Osa Berlín–Řím–Tokio, Pařížská mírová konference (1919), Pakt Ribbentrop–Molotov, Parkinsonova nemoc, Paul von Hindenburg, Paula Hitlerová, Přepadení vysílačky v Gliwicích, Pivní puč, Pivnice, Pluk, Plyn, Požár Říšského sněmu, Pochod na Řím, Podčlověk, Pokusy o vraždu Hitlera, Poláci, Polsko, Pomořansko, Populismus, Porajmos, Porýní, První bitva u Yper, První světová válka, Psychiatr, Psychopatografie Adolfa Hitlera, Rakousko, Rasismus, Reichswehr, Rektor, Revoluce, Richard Wagner, Risto Ryti, Rudá armáda, Rudolf Hess, Rusové, Salcburk, Schutzstaffel, Sebevražda, Sexualita Adolfa Hitlera, Slované, Smrt Adolfa Hitlera, Socialismus, Sociální darwinismus, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), Společnost národů, Sturmabteilung, Sudetští Němci, Sudetoněmecké povstání, Sudety, Svastika, Třetí bitva u Yper, The Guardian, Traudl Junge, Ukrajinci, Ural, Všeobecná branná povinnost, Válečné reparace, Vídeň, Vůdcův bunkr, Východní Prusko, Výmarská republika, Velezrada, Velká hospodářská krize, Versailles (zámek), Versailleská smlouva, Vilém II. Pruský, Vjačeslav Molotov, Vlastnictví, Vláda Adolfa Hitlera, Volgograd, Vyděrač, Walter von Brauchitsch, Walther PP, Walther von Brauchitsch, Wehrmacht, Wilhelm Canaris, Ypry, Západní fronta (první světová válka), Zisk, Zmocňovací zákon (Německo 1933), 1. srpen, 12. březen, 12. listopad, 16. březen, 17. listopad, 18. leden, 1889, 1896, 19. prosinec, 1903, 1906, 1907, 1908, 1916, 1918, 1919, 1920, 1921, 1923, 1928, 1930, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936, 1937, 1938, 1939, 1940, 1941, 1944, 1945, 1960, 2. srpen, 20. červenec, 20. duben, 21. prosinec, 23. srpen, 27. únor, 29. červenec, 29. září, 3. leden, 30. duben, 30. leden, 4. únor, 7. březen, 7. květen, 9. listopad.