Obsah
210 vztahy: Adéla Akvitánská, Adéla Normandská (962), Akvitánie, Al-Andalus, Alexandr II. (papež), Alfons Jordan z Toulouse, Anaklet II., Anežka Burgundská (1068), Anežka z Poitou, Anglické království, Anglie, Anjou, Anjouovská říše, Antiochie, Aragonie, Artur I. Bretaňský, Asturské království, Atlantský oceán, Austrasie, Auvergne, Barbastro, Bavorsko, Bayonne, Béziers, Bernard z Clairvaux, Berry, Bitva u Bouvines, Bitva u Castillonu, Bitva u Fontenoy-en-Puisaye, Bitva u Kresčaku, Bitva u Poitiers (1356), Bitva u Sluys, Bitva u Tours, Bordeaux, Bourges, Bretaňské vévodství, Calais, Cáchy, Charibert II., Château-Landonové, Chilperich II., Chlothar II., Clunyjská reforma, Dagobert I., Dědičná monarchie, Dordogne (řeka), Druhá křížová výprava, Ebalus Manzer, Eduard III., Eleonora Akvitánská, ... Rozbalte index (160 více) »
- Dějiny Akvitánie
Adéla Akvitánská
Adéla Akvitánská (francouzsky Adélaïde d'Aquitaine nebo Adélaïde de Poitiers; 945–1004) byla francouzská královna a pramáti rodu Kapetovců.
Vidět Akvitánské vévodství a Adéla Akvitánská
Adéla Normandská (962)
Adéla Normandská, rozená Gerloc nebo Geirlaug (Adèle de Normandie, † 14. října 962) byla akvitánská vévodkyně a hraběnka z Poitiers z Normanské dynastie.
Vidět Akvitánské vévodství a Adéla Normandská (962)
Akvitánie
Akvitánie (francouzsky Aquitaine) je bývalý francouzský region, který byl rozdělen na pět departementů: Dordogne, Gironde, Landes, Lot-et-Garonne a Pyrénées-Atlantiques.
Vidět Akvitánské vévodství a Akvitánie
Al-Andalus
Al-Andalus (arabsky: الأندلس) je historický arabský název pro oblast Pyrenejského poloostrova ovládaného ve středověku muslimy.
Vidět Akvitánské vévodství a Al-Andalus
Alexandr II. (papež)
Alexandr II., rodným jménem Anselm z Baggia u Milána (? – 21. dubna 1073, Řím) byl papežem od 30. září 1061 6) A. II. (1061–1073) slul prve Anselm až do své smrti.
Vidět Akvitánské vévodství a Alexandr II. (papež)
Alfons Jordan z Toulouse
Alfons Jordan z Toulouse (Anfós Jordan, Alphonse Jourdain, 1103 hrad Pèlerin – 15. dubna 1148 Caesarea) byl hrabě z Tripolisu, Toulouse, Rouergue a markýz provensálský.
Vidět Akvitánské vévodství a Alfons Jordan z Toulouse
Anaklet II.
Anaklet II., vlastním jménem Petrus Pierleoni, (okolo 1090 – 25. leden 1138) protipapež v letech 1130–1138.
Vidět Akvitánské vévodství a Anaklet II.
Anežka Burgundská (1068)
Anežka Burgundská (nebo Anežka z Maconu; ? – 10. listopadu 1068) byla sňatkem s vévodou Vilémem V. akvitánskou vévodkyní a sňatem s hrabětem Geoffreym II. hraběnkou z Anjou.
Vidět Akvitánské vévodství a Anežka Burgundská (1068)
Anežka z Poitou
Anežka z Poitou (francouzsky: Agnès de Poitou; cca 1025 – 14. prosince 1077, Řím), někdy též uváděna jako Anežka Akvitánská, byla jako manželka římského císaře Jindřicha III. římská královna a císařovna a ve Svaté římské říši též poslední vdova-regentka na centrální úrovni.
Vidět Akvitánské vévodství a Anežka z Poitou
Anglické království
Anglické království (anglonormansky Realme d'Engleterre, starofrancouzsky Reaume d'Angleterre, staroseversky Konungdómr af Ǫngulland) byl samostatný stát, jehož počátky jako sjednoceného státu sahají do 9. a 10. století a který existoval až do roku 1707.
Vidět Akvitánské vévodství a Anglické království
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Vidět Akvitánské vévodství a Anglie
Anjou
Anjou (výslovnost, fr.) je historické území s centrem ve městě Angers v západní Francii na dolním toku Loiry.
Vidět Akvitánské vévodství a Anjou
Anjouovská říše
Anjouovská říše, neboli také Angevinská říše, je novověké označení pro personální unii Anglického království a rozsáhlých držav v západní Francii v letech 1154–1214 v rukou dynastie Plantagenetů z rodu Anjouovců. Proto je také nazývána Říše Plantagenetů (francouzsky L'Empire Plantagenêt).
Vidět Akvitánské vévodství a Anjouovská říše
Antiochie
Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.
Vidět Akvitánské vévodství a Antiochie
Aragonie
Aragonie, plným názvem Autonomní společenství Aragonie, je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severu Španělska.
Vidět Akvitánské vévodství a Aragonie
Artur I. Bretaňský
Artur I. Bretaňský (Arthur Plantagenêt, Arthur Plantagenêt, 29. března 1187 Nantes – 3. dubna 1203) byl bretaňský vévoda a následník anglického trůnu.
Vidět Akvitánské vévodství a Artur I. Bretaňský
Asturské království
Asturské království (latinsky Asturum Regnum, astursky Reinu d'Asturies) byl středověký stát v severozápadní části Pyrenejského poloostrova, při pobřeží Biskajského zálivu; dnes historické území a autonomní oblast Asturie (španělsky Asturias) o rozloze 10 565 km² (centrum Oviedo).
Vidět Akvitánské vévodství a Asturské království
Atlantský oceán
Atlantský oceán (též Atlantický oceán), jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou.
Vidět Akvitánské vévodství a Atlantský oceán
Austrasie
Austrasie (starofrancouzsky Oster-rike, latinsky Austrasia, tj. v překladu „východní země“) bylo království, které tvořily severovýchodní části Francké říše v období Merovejců.
Vidět Akvitánské vévodství a Austrasie
Auvergne
Auvergne (francouzská výslovnost, okcitánsky: Auvèrnhe / Auvèrnha) je historická oblast a bývalý francouzský region.
Vidět Akvitánské vévodství a Auvergne
Barbastro
Barbastro je španělské město.
Vidět Akvitánské vévodství a Barbastro
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Vidět Akvitánské vévodství a Bavorsko
Bayonne
Bayonne je město na jihu Francie v departementu Pyrénées-Atlantiques a regionu Nová Akvitánie.
Vidět Akvitánské vévodství a Bayonne
Béziers
Béziers je město na jihu Francie.
Vidět Akvitánské vévodství a Béziers
Bernard z Clairvaux
Svatý Bernard z Clairvaux (1090/1091, hrad Fontaines u Dijonu – 20. srpna 1153, klášter Clairvaux) byl středověký teolog, filosof, myslitel a mystik, důležitý člen nově vzniklého cisterciáckého řádu.
Vidět Akvitánské vévodství a Bernard z Clairvaux
Berry
Berry na mapě Francie Znak Berry Krajina u Sancerre Berry je historický region ve střední části Francie, jeho hlavním městem je Bourges.
Vidět Akvitánské vévodství a Berry
Bitva u Bouvines
Bitva u Bouvines se odehrála u flanderské vesnice Bouvines (dnes ve Francii) 27. července 1214.
Vidět Akvitánské vévodství a Bitva u Bouvines
Bitva u Castillonu
Bitva u Castillonu byla rozhodující bitvou stoleté války.
Vidět Akvitánské vévodství a Bitva u Castillonu
Bitva u Fontenoy-en-Puisaye
Bitva u Fontenoy-en-Puisaye bylo ozbrojené střetnutí, které se událo dne 25. června roku 841.
Vidět Akvitánské vévodství a Bitva u Fontenoy-en-Puisaye
Bitva u Kresčaku
Bitva u Kresčaku se odehrála v sobotu 26. srpna 1346, v 9.
Vidět Akvitánské vévodství a Bitva u Kresčaku
Bitva u Poitiers (1356)
Bitva u Poitiers (též bitva u Maupertuis), která se odehrála 19. září 1356, je jednou z velkých bitev ve stoleté válce (další jsou například bitva u Kresčaku a bitva u Azincourtu), ve které bojovali na jedné straně Francouzi a Skotové proti Angličanům a Vlámům.
Vidět Akvitánské vévodství a Bitva u Poitiers (1356)
Bitva u Sluys
Bitva u Sluys se vybojovala 24.
Vidět Akvitánské vévodství a Bitva u Sluys
Bitva u Tours
Bitva u Tours známá také jako Bitva u Poitiers se odehrála někdy mezi 10.
Vidět Akvitánské vévodství a Bitva u Tours
Bordeaux
Bordeaux (vysl. okcit. Bordèu vysl., latinsky Burdigala) je přístavní město na jihozápadě Francie, při ústí řeky Garonny do Atlantského oceánu.
Vidět Akvitánské vévodství a Bordeaux
Bourges
Katedrála svatého Štěpána Bourges je historicky významné město ve Francii v regionu Centre-Val de Loire na soutoku řek Auron a Yèvre, asi 200 km jižně od Paříže a téměř přesně v geometrickém středu Francie.
Vidět Akvitánské vévodství a Bourges
Bretaňské vévodství
Bretaňské vévodství (bretonsky Dugelezh Breizh, gallo Duchë de Bertaèyn, francouzsky Duché de Bretagne, latinsky Ducatus Britanniae Minoris) byl středověký samostatný státní útvar existující mezi lety 939 a 1547 na poloostrově Bretaň v severozápadním cípu evropského kontinentu.
Vidět Akvitánské vévodství a Bretaňské vévodství
Calais
Calais (anglicky Calle) je město na severu Francie v departmentu Pas-de-Calais a regionu Hauts-de-France.
Vidět Akvitánské vévodství a Calais
Cáchy
Mapa města Katedrála Panny Marie v Cáchách Stará radnice M. Merian, Cáchy kolem 1647 Cáchy (výslovnost, v místním nářečí Oche,,,, nebo) jsou historické a lázeňské město v nejzápadnější části Německa, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Vidět Akvitánské vévodství a Cáchy
Charibert II.
Charibert II. (607/617 – 8. duben 632 Blaye) byl merovejským králem Akvitánie od roku 629 až do své smrti v roce 632.
Vidět Akvitánské vévodství a Charibert II.
Château-Landonové
Jako dynastie Gâtinais-Anjou nebo Château-Landon se označují potomci Geoffroye Ferréola z Château-Landonu, hraběte z Gâtinais.
Vidět Akvitánské vévodství a Château-Landonové
Chilperich II.
Chilperich II. známý také jako Daniel (672 – 13. února 721) byl od roku 715 král Neustrie z rodu Merovejců a od roku 718 až do své smrti také králem Franské říše.
Vidět Akvitánské vévodství a Chilperich II.
Chlothar II.
Chlothar II. také Chlotar, Clothar, Clotaire či Chlotochar nazývaný Veliký nebo Mladý (584 – 18. října 629 Paříž) byl králem Neustrie v letech 584 až 613, od roku 613 pak král celé franské říše.
Vidět Akvitánské vévodství a Chlothar II.
Clunyjská reforma
Clunyjská reforma je hnutí katolické církve v 10.–12. století, jehož snahou bylo upevnění autority církve a papežské moci.
Vidět Akvitánské vévodství a Clunyjská reforma
Dagobert I.
Dagobert I. (603 – 19. ledna 639 Saint-Denis) byl franský král, syn Chlothara II. z dynastie Merovejců.
Vidět Akvitánské vévodství a Dagobert I.
Dědičná monarchie
#PŘESMĚRUJ Monarchie#Dědičná monarchie Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Vidět Akvitánské vévodství a Dědičná monarchie
Dordogne (řeka)
Dordogne je řeka v jihozápadní Francii (Limousin, Akvitánie, Midi-Pyrénées, Auvergne).
Vidět Akvitánské vévodství a Dordogne (řeka)
Druhá křížová výprava
Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím.
Vidět Akvitánské vévodství a Druhá křížová výprava
Ebalus Manzer
Ebalus (870–934/935) byl vévoda akvitánský a hrabě z Poitiers a Auvergne, nelegitimní syn vévody a samozvaného krále Akvitánie Ramnulfa II. a jeho konkubíny neznámého jména.
Vidět Akvitánské vévodství a Ebalus Manzer
Eduard III.
Eduard III. (13. listopadu 1312, Windsor – 21. června 1377, Richmond) byl jeden z nejúspěšnějších králů Anglie ve středověku.
Vidět Akvitánské vévodství a Eduard III.
Eleonora Akvitánská
Eleonora Akvitánská (francouzsky Aliénor d'Aquitaine, anglicky Eleanor of Aquitaine; asi 1122/1124 Bordeaux – 31. března/1. dubna 1204 Poitiers) byla akvitánská vévodkyně, francouzská a anglická královna.
Vidět Akvitánské vévodství a Eleonora Akvitánská
Eleonora ze Châtelleraultu
Eleonora ze Châtelleraultu (Aénor de Châtellerault, 1103, Châtellerault – březen 1130, Talmont-Saint-Hilaire) byla akvitánská a gaskoňská vévodkyně.
Vidět Akvitánské vévodství a Eleonora ze Châtelleraultu
Ema z Blois
Ema z Blois (Emma de Blois, 950 – po 27. prosinci 1003) byla akvitánská vévodkyně, hraběnka z Poitiers a zakladatelka kláštera Bourgueil a Maillezais.
Vidět Akvitánské vévodství a Ema z Blois
Ermengarda z Hesbaye
Ermengarda z Hesbaye (778 – 3. října 818), pravděpodobně členka dynastie Robertovců, byla jako manželka Ludvíka Pobožného od roku 813 římskou císařovnou a od roku 814 franskou královnou.
Vidět Akvitánské vévodství a Ermengarda z Hesbaye
Exkomunikace
Jeana Paula Laurense Exkomunikace (z lat. ex-communicare) znamená vyobcování nebo vyloučení ze svátostného společenství církve, tj.
Vidět Akvitánské vévodství a Exkomunikace
Feudalismus
Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.
Vidět Akvitánské vévodství a Feudalismus
Filip II. August
Filip II.
Vidět Akvitánské vévodství a Filip II. August
Filip IV. Francouzský
Filip IV.
Vidět Akvitánské vévodství a Filip IV. Francouzský
Filip VI. Francouzský
Filip VI.
Vidět Akvitánské vévodství a Filip VI. Francouzský
Filipa z Toulouse
Filipa z Toulouse (Philippe de Toulouse, Felipa de Tolosa; † 28. listopadu 1118) byla akvitánská vévodkyně a hraběnka z Poitiers.
Vidět Akvitánské vévodství a Filipa z Toulouse
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Vidět Akvitánské vévodství a Francie
Francouzské departementy
Departement (francouzsky département, výslovnost) je jednotka administrativního a samosprávného územního členění Francouzské republiky.
Vidět Akvitánské vévodství a Francouzské departementy
Francouzské království
Francouzské království (středofrancouzsky Reaume de France, starofrancouzsky Royaulme de France) byl mocný stát v západní Evropě pod vládou rodu Kapetovců v letech 987 až 1793 a poté 1815 až 1848.
Vidět Akvitánské vévodství a Francouzské království
Francouzské středohoří
Francouzské středohoří neboli Centrální masív (francouzsky Massif Central) je rozsáhlá vysočina (83 000 km²) a blokové pohoří, zaujímající velkou část střední a jižní Francie západně od řeky Rhôny.
Vidět Akvitánské vévodství a Francouzské středohoří
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6.
Vidět Akvitánské vévodství a Franská říše
Fulko III. z Anjou
Fulko III.
Vidět Akvitánské vévodství a Fulko III. z Anjou
Fulko IV. z Anjou
Fulko IV.
Vidět Akvitánské vévodství a Fulko IV. z Anjou
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Vidět Akvitánské vévodství a Galie
Garonna
Garonna je významná francouzská řeka o délce 647 km (včetně 75 km dlouhého ústí Gironde), která pramení v Katalánsku a protéká francouzskými regiony Midi-Pyrénées a Akvitánie.
Vidět Akvitánské vévodství a Garonna
Gaskoňské vévodství
Gaskoňské nebo Vasconské vévodství (baskicky Baskoniako dukerria, okcitánsky Ducat de Gasconha, francouzsky Duché de Gascogne nebo Duché de Vasconie) neboli Gaskoňsko či Vasconie, byl středověký státní útvar existující mezi lety 602 a 1453 v jihozápadní Francii a částečně zasahující do severního Španělska; ve středověku sousedilo na severu s Akvitánií a na východě s hrabstvím Toulouse, na jihu s Aragonií, Navarrou a hrabstvím Barcelony.
Vidět Akvitánské vévodství a Gaskoňské vévodství
Gaskoňsko
Gaskoňsko (gaskoňsky Gasconha, francouzsky Gascogne) je historická oblast v jihozápadní Francii.
Vidět Akvitánské vévodství a Gaskoňsko
Geoffroy II. z Anjou
Geoffroy II.
Vidět Akvitánské vévodství a Geoffroy II. z Anjou
Geoffroy III. z Anjou
Geoffroy III.
Vidět Akvitánské vévodství a Geoffroy III. z Anjou
Geoffroy V. z Anjou
Geoffroy V. z Anjou zvaný Sličný (Geoffroy V d'Anjou či také Geoffroy le Bel; 24. srpna 1113 – 7. září 1151 Château-du-Loir) byl hrabětem z Maine, z Anjou, z Touraine a v letech 1144–1151 normandský vévoda.
Vidět Akvitánské vévodství a Geoffroy V. z Anjou
Hildegarda Burgundská
Hildegarda Burgundská (Audéarde de Bourgogne, 1056 – 1104) byla gaskoňská a akvitánská vévodkyně.
Vidět Akvitánské vévodství a Hildegarda Burgundská
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Vidět Akvitánské vévodství a Hispánie
Hrabství Anjou
#PŘESMĚRUJ Anjouovské hrabství.
Vidět Akvitánské vévodství a Hrabství Anjou
Hrabství Toulouse
#PŘESMĚRUJ Toulouské hrabství.
Vidět Akvitánské vévodství a Hrabství Toulouse
Hugo Kapet
Hugo Kapet (Hugues Capet; 939–941, Dourdan – 24. října 996, Melun) byl král západofranské říše (987–996) z rodu Robertovců, který je považován za prvního francouzského krále a zakladatele dynastie Kapetovců.
Vidět Akvitánské vévodství a Hugo Kapet
Hugo Veliký
Hugo Veliký (898 – 16. června 956) byl franský vévoda a pařížský hrabě.
Vidět Akvitánské vévodství a Hugo Veliký
Ingelgerové
Anjou ke konci vlády Ingelgerů Ingelgerové někdy také první dynastie Anjouovců nebo dynastie Fulko-Geoffroy byla dynastie vládců anjouovského hrabství v letech 930 až 1060, tedy v době západofranské říše a počátku francouzského království.
Vidět Akvitánské vévodství a Ingelgerové
Inocenc II.
Inocenc II., vlastním jménem Gregorio Papareschi (datum narození neznámé, Řím – 24. září 1143, Řím) byl od 23.
Vidět Akvitánské vévodství a Inocenc II.
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Vidět Akvitánské vévodství a Itálie
Jan Bezzemek
Jan zvaný Bezzemek (anglonormansky Johan sans Terre, anglicky John Lackland, 24. prosinec 1166, Oxford – 18./19. říjen 1216) byl králem Anglie z rodu Plantagenetů a poslední panovník anjouovské říše.
Vidět Akvitánské vévodství a Jan Bezzemek
Jan II. Francouzský
Jan II.
Vidět Akvitánské vévodství a Jan II. Francouzský
Jindřich II.
Svatý Jindřich II. (972/3 Bad Abbach nebo Hildesheim – 13. července 1024) byl posledním římským králem (od roku 1002) a císařem Svaté říše římské (od roku 1014) ze saské dynastie Liudolfingů.
Vidět Akvitánské vévodství a Jindřich II.
Jindřich II. Plantagenet
Jindřich II.
Vidět Akvitánské vévodství a Jindřich II. Plantagenet
Jindřich III. Černý
Jindřich III. pro snědé zabarvení pokožky nazývaný Černý – (28. října 1017 – 5. října 1056 Bodenfelde nebo Goslar) byl v letech 1039–1056 německým králem a později také římským císařem (korunovace v Římě proběhla o Vánocích 1046).
Vidět Akvitánské vévodství a Jindřich III. Černý
Jindřich III. Plantagenet
Jindřich III.
Vidět Akvitánské vévodství a Jindřich III. Plantagenet
Jindřich V. Plantagenet
Jindřich V. Anglický (16. září 1387, Monmouth, Wales – 31. srpna 1422, Bois de Vincennes, Francie) byl anglický král od roku 1413.
Vidět Akvitánské vévodství a Jindřich V. Plantagenet
Judita Bavorská (795–843)
Judita Bavorská nebo Judita Welfská (795/805 – 19. nebo 23. dubna 843) byla druhá manželka franského krále a císaře Ludvíka I. Pobožného.
Vidět Akvitánské vévodství a Judita Bavorská (795–843)
Kapetovci
Kapetovci jsou původem franský šlechtický rod, doložený již v 7. století.
Vidět Akvitánské vévodství a Kapetovci
Karel Dítě
Karel Dítě (cca 849, Frankfurt nad Mohanem – 29. září 866, Buzançais) byl králem Akvitánie v letech 855–866, v opozici proti Pipinovi II.
Vidět Akvitánské vévodství a Karel Dítě
Karel II. Holý
Karel II. Holý Karel II.
Vidět Akvitánské vévodství a Karel II. Holý
Karel III. Francouzský
Karel III.
Vidět Akvitánské vévodství a Karel III. Francouzský
Karel III. Tlustý
Karel III.
Vidět Akvitánské vévodství a Karel III. Tlustý
Karel Martel
Karel Martel (688 – 16. či 22. října 741) byl franský vévoda, princ, válečník a od roku 718 až do své smrti majordomus Austrasie, Neustrie a faktický vládce Franské říše.
Vidět Akvitánské vévodství a Karel Martel
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Vidět Akvitánské vévodství a Karel Veliký
Karloman (majordomus)
Karloman (706/716 – 17. srpna 754) byl franský majordom a později i mnich, nejstarší syn Karla Martela a Rotrudy Trevírské.
Vidět Akvitánské vévodství a Karloman (majordomus)
Karlovci
Karlovská dynastie (Karlovci) byla panovnická dynastie z rodu mocných franských majordomů Pipinovců, která vládla ve Franské říši (rozdělené roku 843) v letech 751—987.
Vidět Akvitánské vévodství a Karlovci
Katalánsko
Katalánsko je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře.
Vidět Akvitánské vévodství a Katalánsko
Křížové výpravy
Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře ''(BL MS Royal 2A XXII f. 220)'' Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.
Vidět Akvitánské vévodství a Křížové výpravy
Klášter Cluny
Klášter Cluny je bývalé územní opatství, nacházející se v městečku Cluny v departementu Saône-et-Loire, region Burgundsko ve střední Francii, asi 80 km severně od Lyonu.
Vidět Akvitánské vévodství a Klášter Cluny
Konrád II. Sálský
Konrád II. Sálský, Leopold IV. Babenberský a Hadmar I. z Kuenringu Konrád II. (kolem roku 990 – 4. června 1039, Utrecht) byl bavorský vévoda, římský král a císař Svaté říše římské, první panovník ze sálské dynastie.
Vidět Akvitánské vévodství a Konrád II. Sálský
Konya (provincie)
Konya je turecká provincie v centrální části Malé Asie.
Vidět Akvitánské vévodství a Konya (provincie)
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Vidět Akvitánské vévodství a Latina
Limoges
Katedrála od severu Limoges je město na středozápadu Francie, sídlo prefektury departementu Haute-Vienne a správních úřadů regionu Nová Akvitánie.
Vidět Akvitánské vévodství a Limoges
Limousin
Limousin je bývalý region Francie.
Vidět Akvitánské vévodství a Limousin
Loira
Loira (česká výslovnost:, výslovnost) je nejdelší řeka ve Francii (Auvergne, Burgundsko, Centre-Val de Loire, Pays de la Loire, Rhône Alpes), kterou protéká po celé své délce 1013 km.
Vidět Akvitánské vévodství a Loira
Loire (departement)
Loire je francouzský departement ležící v regionu Auvergne-Rhône-Alpes.
Vidět Akvitánské vévodství a Loire (departement)
Lothar I. Francouzský
#PŘESMĚRUJ Lothar Francouzský.
Vidět Akvitánské vévodství a Lothar I. Francouzský
Lothar I. Franský
Svatý Lothar I. (795 – 29. září 855) byl římským císařem, franckým a později italským králem a bavorským vévodou.
Vidět Akvitánské vévodství a Lothar I. Franský
Ludvík I. Pobožný
Hrabana Maura z roku 826 Ludvík I. Pobožný či Zbožný (německy: Ludwig der Fromme; francouzsky: Louis le Pieux; 778 Chasseneuil u Poitiers – 20. června 840 Ingelheim) byl římský král a císař, syn Karla Velikého.
Vidět Akvitánské vévodství a Ludvík I. Pobožný
Ludvík II. Koktavý
Ludvík II.
Vidět Akvitánské vévodství a Ludvík II. Koktavý
Ludvík II. Němec
Ludvík II.
Vidět Akvitánské vévodství a Ludvík II. Němec
Ludvík IV. Francouzský
Ludvík IV. Ludvík IV.
Vidět Akvitánské vévodství a Ludvík IV. Francouzský
Ludvík V. Francouzský
Ludvík V. Francouzský (967 – 21. května 987), zvaný též Lenivý, byl západofranský král v letech 986 až 987 a také poslední legitimní mužský příslušník rodu Karlovců.
Vidět Akvitánské vévodství a Ludvík V. Francouzský
Ludvík VI. Francouzský
Ludvík VI.
Vidět Akvitánské vévodství a Ludvík VI. Francouzský
Ludvík VII. Francouzský
Ludvík VII.
Vidět Akvitánské vévodství a Ludvík VII. Francouzský
Ludvík VIII. Francouzský
Ludvík VIII.
Vidět Akvitánské vévodství a Ludvík VIII. Francouzský
Lusignanové
Lusignanové pocházejí z kraje Poitou v západní Francii a rod je znám již od 10.
Vidět Akvitánské vévodství a Lusignanové
Lyon
Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.
Vidět Akvitánské vévodství a Lyon
Majordomus
Majordomus hotelu Deux Magots v Paříži Pipin III. Krátký měl tak silnou pozici majordoma, že svrhnul krále Childericha III. a sám se prohlásil králem Majordomus, zkráceně též majordom je titul správce nemovitosti, zodpovědný za vedení a chod domácnosti, residence, či hotelu.
Vidět Akvitánské vévodství a Majordomus
Markýz
Hodnostní a heraldická koruna britského markýze Markýz je dědičný titul vyšší šlechty označující stupeň mezi hrabětem a vévodou.
Vidět Akvitánské vévodství a Markýz
Matylda Anglická
Matylda Anglická (7. února 1102, Winchester – 10. září 1167, Rouen), známá též jako císařovna Matylda, byla římská císařovna a hraběnka z Anjou, neúspěšná kandidátka na anglický trůn.
Vidět Akvitánské vévodství a Matylda Anglická
Maurové
reconquisty ve Španělsku Znak Aragonie s useknutou hlavou Maura Maurové je historické označení obyvatel převážně arabského a berberského původu z muslimských oblastí severní Afriky (Maghrebu) a Pyrenejského poloostrova.
Vidět Akvitánské vévodství a Maurové
Mír z Brétigny
Francie po míru z Brétigny. Zeleně jsou vyznačeny francouzské državy, růžově anglické. Mír z Brétigny (angl. Treaty of Brétigny, franc. Traité de Brétigny) je mírová smlouva mezi anjouovskou Anglií a Francií v čele s rodem Valois.
Vidět Akvitánské vévodství a Mír z Brétigny
Merovejci
Merovejci byla první dynastie vládnoucí Franské říši od nastoupení Chlodvíka roku 481 do nástupu dynastie Karlovců roku 751.
Vidět Akvitánské vévodství a Merovejci
Muslimské dobytí Španělska
Muslimské dobytí Španělska (přesněji Hispánie) proběhlo v letech 711–718/722.
Vidět Akvitánské vévodství a Muslimské dobytí Španělska
Narbonne
Narbonne je město na jihu Francie v departementu Aude nedaleko města Béziers.
Vidět Akvitánské vévodství a Narbonne
Německé království
Německé království (latinsky regnum Teutonicum, regnum Alamanie či regnum Teutonicorum, tj. doslova „království Němců“) byl středověký státní útvar existující pouze v rámci Svaté říše římské jako její jádro, postupem doby v důsledku fragmentace říše jí tvořil čím dál tím formálněji.
Vidět Akvitánské vévodství a Německé království
Normané
Červeně vyznačena území dobytá Normany Normanská pěchota a jízda Normané (normansky: Normaunds;;; starou severštinou: Norðmaðr) jsou etnická skupina, která vznikla kontaktem mezi severskými vikingskými osadníky z francouzského regionu, který po nich nese jméno Normandie, a domorodými Franky a Galoromány.
Vidět Akvitánské vévodství a Normané
Normandie
mapa Normandie Mont-Saint-Michel jeden ze symbolů Normandie patřící mezi nejnavštěvovanější francouzské památky vůbec Normandská vlajka Normandie je historické území v severozápadní Francii u Lamanšského průlivu nazvané podle vikingského kmene Normanů.
Vidět Akvitánské vévodství a Normandie
Normandské vévodství
Normandské vévodství (francouzsky Duché de Normandie) neboli také Normanské vévodství, byl středověký státní útvar existující mezi lety 911 a 1259 na severu dnešní Francie, dnes francouzský region Normandie.
Vidět Akvitánské vévodství a Normandské vévodství
Odo Akvitánský
Odo (Eudo, Theudo) zvaný Veliký (třetí čtvrtina 7. století – 735) byl vévoda, vládnoucí v Akvitánském vévodství nejméně od roku 700 až do své smrti roku 735.
Vidět Akvitánské vévodství a Odo Akvitánský
Odo Pařížský
Odo Pařížský Eudes (po r. 860 – 1. leden 898) byl první západofranský král (888–898) z dynastie Robertovců, syn hraběte Roberta Silného a jeho druhé ženy Adély z Tours.
Vidět Akvitánské vévodství a Odo Pařížský
Okcitánština
Okcitánština (okcitánsky occitan nebo lenga d’òc), také zvaná provensálština, je románský jazyk, používaný v jižní třetině Francie (na jih od Loiry), v Okcitánských údolích na severu Itálie, v Monaku a ve Val d'Aran v Katalánsku (z politických důvodů pod názvem aranésština).
Vidět Akvitánské vévodství a Okcitánština
Ordinatio imperii
Hrabana Maura z roku 826 Ordinatio imperii (tj. Uspořádání říše) byl zákon upravující nástupnictví na trůn, který vydal Ludvík I. Pobožný, aby přispěl ke stabilitě Franské říše.
Vidět Akvitánské vévodství a Ordinatio imperii
Orléans
Orléans (do češtiny někdy překládáno jako Orleán) je město ve Francii, od jehož názvu a názvu celé oblasti se v minulosti odvozoval šlechtický titul příslušející mladším synům z královského rodu – titul vévoda orleánský.
Vidět Akvitánské vévodství a Orléans
Ota IV. Brunšvický
Ota IV.
Vidět Akvitánské vévodství a Ota IV. Brunšvický
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Vidět Akvitánské vévodství a Paříž
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Vidět Akvitánské vévodství a Papež
Pavel Francírek
Pavel Francírek (* 28. dubna 1975), známý též jako Franci, je český programátor.
Vidět Akvitánské vévodství a Pavel Francírek
Périgord
Znak hrabství Périgord, dnes departementu Dordogne Périgord (okcitánsky Peiregòrd nebo Perigòrd) je název historického území v jihozápadní Francii, které se rozkládá kolem přirozeného centra Périgueux v departementu Dordogne.
Vidět Akvitánské vévodství a Périgord
Pipin I. Akvitánský
Pipin I. Akvitánský (797 – 13. listopadu nebo 13. prosince 838, Ingelheim) byl král Akvitánie z karlovské dynastie.
Vidět Akvitánské vévodství a Pipin I. Akvitánský
Pipin II. Akvitánský
Pipin II.
Vidět Akvitánské vévodství a Pipin II. Akvitánský
Pipin III. Krátký
Pipin III.
Vidět Akvitánské vévodství a Pipin III. Krátký
Plantageneti
Plantageneti byla anglická královská dynastie původem z Anjouovců, která vládla v hlavní linii v letech 1154–1399, ve vedlejších větvích Lancasterů a Yorků pak až do roku 1485.
Vidět Akvitánské vévodství a Plantageneti
Poitiers
Katedrála z Grand‘rue Ukřižování, vitráž ze 12. století Notre-Dame-la-Grande, 11. století Poitiers je město ležící na řece Clain na západě centrální Francie, asi 320 km jihozápadně od Paříže.
Vidět Akvitánské vévodství a Poitiers
Poitou
Vyznačení Poitou na mapě Francie Poitou je historické území, bývalá francouzská provincie v západní Francii a bývalé hrabství (do 10. století hrabství Poitiers).
Vidět Akvitánské vévodství a Poitou
První Burgundské království
První Burgundské království (Regnum Burgundes, Royaume de Bourgogne) byl státní útvar existující na jihovýchodě dnešní Francie, v letech 534 až 843 se jednalo o podřízené království Franské říše.
Vidět Akvitánské vévodství a První Burgundské království
První křížová výprava
První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů.
Vidět Akvitánské vévodství a První křížová výprava
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Vidět Akvitánské vévodství a Pyrenejský poloostrov
Ragenfrid
Ragenfrid také Ragenfred, Raganfrid či Ragamfred (- 731) byl majordomus paláce Neustrie a Burgundského království od roku 715, kdy majordomát obsadil po smrti Pipina II. Prostředního až do roku 718, kdy se úřadu i vlády nad celým franským královstvím zmocnil Karel Martel.
Vidět Akvitánské vévodství a Ragenfrid
Raimond IV. z Toulouse
Raimond IV.
Vidět Akvitánské vévodství a Raimond IV. z Toulouse
Ramnulf z Poitiers
Ramnulf (někdy uváděn jako Rainulf, Ranulf) (820 – 18. září 866) byl vévoda akvitánský a hrabě z Poitiers.
Vidět Akvitánské vévodství a Ramnulf z Poitiers
Ramnulfidové
#PŘESMĚRUJ Ramnulfovci.
Vidět Akvitánské vévodství a Ramnulfidové
Reconquista
Pojmem reconquista („znovudobytí“) v dějinách Pyrenejského poloostrova označuje období od jeho ovládnutí muslimy v 8.
Vidět Akvitánské vévodství a Reconquista
Richard I. Lví srdce
Richard I. zvaný Richard Lví srdce (Richard Cœur de Lion, Richard the Lionheart, Ricardus Cor leonis a mezi Araby znám jako Malik Rik; 8. září 1157 Oxford – 6. dubna 1199 hrad Châlus) pocházel z dynastie Plantagenetů a v letech 1189–1199 byl anglickým králem a vládcem anjouovské říše.
Vidět Akvitánské vévodství a Richard I. Lví srdce
Robert I. Burgundský
Robert I. Burgundský (1011 – 21. března 1076), známý jako Robert Starý nebo "Tete-Hardi", byl od roku 1032 burgundským vévodou.
Vidět Akvitánské vévodství a Robert I. Burgundský
Robert I. Francouzský
Robert I. Francouzský (cca 865/866 – 15. července 923, Soissons) byl západofranským králem v letech 922 až 923.
Vidět Akvitánské vévodství a Robert I. Francouzský
Robert II. Francouzský
Robert II.
Vidět Akvitánské vévodství a Robert II. Francouzský
Robertovci
Robertovci byli v 8.–10.
Vidět Akvitánské vévodství a Robertovci
Rollo
Rollo (normansky Rou, staroseversky Hrólfr,; 846–930) byl normanský náčelník a první panovník území později známé jako Normandské vévodství.
Vidět Akvitánské vévodství a Rollo
Rudolf Burgundský
Raoul I. nebo také Rudolf Burgundský (asi 890 – 14. leden 936, Auxerre) byl francouzský král (923–936).
Vidět Akvitánské vévodství a Rudolf Burgundský
Santiago de Compostela
Santiago de Compostela je město ve Španělsku, od roku 1982 hlavní město autonomního společenství Galicie a provincie A Coruña.
Vidět Akvitánské vévodství a Santiago de Compostela
Septimánie
Septimánie (Septimanie) byla západní oblast římské provincie Gallia Narbonensis nacházející se v dnešním jihofrancouzském regionu Languedoc-Roussillon.
Vidět Akvitánské vévodství a Septimánie
Seznam akvitánských vévodů
lang.
Vidět Akvitánské vévodství a Seznam akvitánských vévodů
Seznam francouzských královen a císařoven
náhled Seznam francouzských královen zahrnuje manželky panovníků Francouzského království, jimž náležel titul královna.
Vidět Akvitánské vévodství a Seznam francouzských královen a císařoven
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam panovníků Svaté říše římské zahrnuje vladaře – krále a císaře – Svaté říše římské, která v letech 936–1806 spojovala různé státy především střední Evropy a severní Itálie.
Vidět Akvitánské vévodství a Seznam panovníků Svaté říše římské
Soissons
Soissons je historické město ve Francii v departementu Aisne a v regionu Hauts-de-France.
Vidět Akvitánské vévodství a Soissons
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př.
Vidět Akvitánské vévodství a Starověký Řím
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Vidět Akvitánské vévodství a Středověk
Stoletá válka
Stoletá válka byl konflikt mezi Anglií a Francií v letech 1337–1453.
Vidět Akvitánské vévodství a Stoletá válka
Svatá země
Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele a Palestiny, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští.
Vidět Akvitánské vévodství a Svatá země
Svatý Vilém Akvitánský
Svatý Vilém Akvitánský nebo také Vilém z Gellone (asi 755 – 28. května 812, klášter Saint-Guilhem-le-Désert) byl francouzský velmož, vojevůdce, mnich a poustevník.
Vidět Akvitánské vévodství a Svatý Vilém Akvitánský
Toulouse
Toulouse je město v jihozápadní Francii na řece Garonně, 580 km jižně od Paříže.
Vidět Akvitánské vévodství a Toulouse
Toulouské hrabství
Toulouské hrabství, jinak též hrabství Toulouse (okcitánsky, latinsky) byl státní útvar v Okcitánii (území jižní Francie), jehož centrem bylo město Toulouse a i s okolím bylo za Merovejské dynastie ovládáno hrabaty z Toulouse.
Vidět Akvitánské vévodství a Toulouské hrabství
Trubadúr
Vilém IX. Akvitánský, první známý trubadúr Trubadúři neboli trobadoři byli básníci, skladatelé, muzikanti a zpěváci v jedné osobě, kteří se vyskytovali ve vrcholném středověku zejména v jižní Francii – Okcitánii.
Vidět Akvitánské vévodství a Trubadúr
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Vidět Akvitánské vévodství a Turecko
Umajjovci
Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750.
Vidět Akvitánské vévodství a Umajjovci
Valois
Dynastie Valois či jen Valois byla vedlejší rodová linie francouzského královského rodu Kapetovců.
Vidět Akvitánské vévodství a Valois
Vikingové
Vikingové (název ze staroseverštiny nejistého původu, přídavné jméno je vikinský nebo vikingský) byli severští mořeplavci z jižní Skandinávie (dnešní Dánsko, Norsko a Švédsko),.
Vidět Akvitánské vévodství a Vikingové
Vilém III. Akvitánský
Vilém III.
Vidět Akvitánské vévodství a Vilém III. Akvitánský
Vilém IV. Akvitánský
Vilém IV.
Vidět Akvitánské vévodství a Vilém IV. Akvitánský
Vilém IX. Akvitánský
Vilém IX.
Vidět Akvitánské vévodství a Vilém IX. Akvitánský
Vilém V. Akvitánský
Vilém V. Akvitánský zv.
Vidět Akvitánské vévodství a Vilém V. Akvitánský
Vilém VII. Akvitánský
Vilém VII.
Vidět Akvitánské vévodství a Vilém VII. Akvitánský
Vilém VIII. Akvitánský
Vilém VIII.
Vidět Akvitánské vévodství a Vilém VIII. Akvitánský
Vilém X. Akvitánský
Vilém X. Akvitánský (francouzsky Guillaume X de Poitiers, okcitánsky Guilhèm X de Peitieus; 1099 – 9. dubna 1137) byl v letech 1126–1137 akvitánským vévodou, gaskoňským vévodou a hrabětem z Poitiers.
Vidět Akvitánské vévodství a Vilém X. Akvitánský
Welfové
Welfové (německy Welfen) jsou starý evropský šlechtický rod, vzniklý jako větev italského rodu Estenských.
Vidět Akvitánské vévodství a Welfové
Západofranská říše
Západofranská říše, někdy též Západofrancká říše, je obecně užívané historické pojmenování pro raně středověký státní útvar zvaný Západní Franky (latinsky Francia occidentalis) neboli Království západních Franků (latinsky regnum Francorum occidentalium).
Vidět Akvitánské vévodství a Západofranská říše
1. duben
1.
Vidět Akvitánské vévodství a 1. duben
10. únor
10.
Vidět Akvitánské vévodství a 10. únor
10. březen
10.
Vidět Akvitánské vévodství a 10. březen
10. století
10.
Vidět Akvitánské vévodství a 10. století
1126
bitvě u Chlumce.
Vidět Akvitánské vévodství a 1126
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Vidět Akvitánské vévodství a 12. století
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Vidět Akvitánské vévodství a 13. století
1415
Rok 1415 (MCDXV) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Vidět Akvitánské vévodství a 1415
1429
Rok 1429 (MCDXXIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Vidět Akvitánské vévodství a 1429
1452
České království.
Vidět Akvitánské vévodství a 1452
15. prosinec
15.
Vidět Akvitánské vévodství a 15. prosinec
25. září
25.
Vidět Akvitánské vévodství a 25. září
31. leden
31.
Vidět Akvitánské vévodství a 31. leden
8. století
8.
Vidět Akvitánské vévodství a 8. století
866
Rok 866 (DCCCLXVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal úterým.
Vidět Akvitánské vévodství a 866
888
Rok 888 (římskými číslicemi: DCCCLXXXVIII) byl přestupný rok, který započal podle juliánského kalendáře pondělkem.
Vidět Akvitánské vévodství a 888
9. duben
9.
Vidět Akvitánské vévodství a 9. duben
9. století
9.
Vidět Akvitánské vévodství a 9. století
995
28. září – vyvraždění Slavníkovců na Libici, přežili jen dva nepřítomní: Vojtěch a Soběslav.
Vidět Akvitánské vévodství a 995
Viz také
Dějiny Akvitánie
- Akvitánské vévodství
- Gallia Aquitania