Alexios I. Komnenos a Byzantská říše

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Alexios I. Komnenos a Byzantská říše

Alexios I. Komnenos vs. Byzantská říše

Alexios I. Komnenos (1048 – 15. srpna 1118) byl byzantským císařem v letech 1081 až 1118 a zakladatelem dynastie Komnenovců. Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Antiochie

Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.

Alexios I. Komnenos a Antiochie · Antiochie a Byzantská říše · Vidět víc »

Antiochijské knížectví

Antiochijské knížectví, možno také Antiošské (latinsky, normansky) byl křižácký stát rozkládající se v dnešní Sýrii a Turecku s centrem ve městě Antiochie.

Alexios I. Komnenos a Antiochijské knížectví · Antiochijské knížectví a Byzantská říše · Vidět víc »

Arabové

arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.

Alexios I. Komnenos a Arabové · Arabové a Byzantská říše · Vidět víc »

Aristokracie

Aristokracie (z řec. aristos, nejlepší a kratos, vláda) je forma vlády, kde je moc v rukou elity, skupiny urozených lidí.

Alexios I. Komnenos a Aristokracie · Aristokracie a Byzantská říše · Vidět víc »

Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.

Alexios I. Komnenos a Asie · Asie a Byzantská říše · Vidět víc »

Şanlıurfa

Şanlıurfa neboli Edessa je město v Turecku, do osmdesátých let 20. století nazývané Urfa (čestný přívlastek şanlı – slavná byl udělen za odpor proti evropským koloniálním mocnostem za kemalistické revoluce).

Alexios I. Komnenos a Şanlıurfa · Byzantská říše a Şanlıurfa · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Alexios I. Komnenos a Řím · Byzantská říše a Řím · Vidět víc »

Řecko

Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.

Alexios I. Komnenos a Řecko · Byzantská říše a Řecko · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Alexios I. Komnenos a Balkán · Balkán a Byzantská říše · Vidět víc »

Basileios II. Bulgaroktonos

Basileios II.

Alexios I. Komnenos a Basileios II. Bulgaroktonos · Basileios II. Bulgaroktonos a Byzantská říše · Vidět víc »

Benátská republika

Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv.

Alexios I. Komnenos a Benátská republika · Benátská republika a Byzantská říše · Vidět víc »

Bitva u Dorylaia

V bitvě u Dorylaia se 1. července 1097 střetlo vojsko účastníků první křížové výpravy se seldžuckými Turky.

Alexios I. Komnenos a Bitva u Dorylaia · Bitva u Dorylaia a Byzantská říše · Vidět víc »

Bitva u Dyrrhachia (1081)

Bitva u Dyrrhachia se odehrála 18. října 1081 mezi Byzantinci vedenými císařem Alexiem I. Komnenem a jihoitalskými Normany, jimž velel Robert Guiscard.

Alexios I. Komnenos a Bitva u Dyrrhachia (1081) · Bitva u Dyrrhachia (1081) a Byzantská říše · Vidět víc »

Bitva u Mantzikertu

V bitvě u Mantzikertu se v pátek 26. srpna 1071 střetla byzantská armáda s vojskem seldžuckých Turků vedeným sultánem Alp-Arslánem. Porážka Byzantinců, jejichž císař Roman IV. Diogenes padl v průběhu boje do zajetí, a následný politický a vojenský rozvrat paralyzující byzantskou říši zásadním způsobem poznamenaly její obranyschopnost. V důsledku toho pronikli turkičtí nájezdníci do nitra Malé Asie, již si v několika málo letech téměř celou podmanili. Tato bitva bývá proto historiky často označováno za pohromu vymezující určitý předěl v dějinách Byzance, odsouzené ztrátou Anatolie k zániku.

Alexios I. Komnenos a Bitva u Mantzikertu · Bitva u Mantzikertu a Byzantská říše · Vidět víc »

Bogomilství

Soluně Bogomilství byl za křesťanství sám sebe označující náboženský směr, označovaný někdy jako dualistický, gnostický, či jako příbuzný s manicheismem.

Alexios I. Komnenos a Bogomilství · Bogomilství a Byzantská říše · Vidět víc »

Bohemund z Tarentu

Bohemund z Tarentu (v latinských kronikách psán; 1052–1058 až 1111) byl italo-normanský válečník a dobrodruh, kníže z Tarentu a jeden z předních účastníků první křížové výpravy.

Alexios I. Komnenos a Bohemund z Tarentu · Bohemund z Tarentu a Byzantská říše · Vidět víc »

Bospor

Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.

Alexios I. Komnenos a Bospor · Bospor a Byzantská říše · Vidět víc »

Caesar

Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.

Alexios I. Komnenos a Caesar · Byzantská říše a Caesar · Vidět víc »

Církev

Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.

Alexios I. Komnenos a Církev · Byzantská říše a Církev · Vidět víc »

Danišmendovci

Danišmendovci či také Danišmendové (persky سلسله دانشمند, turecky Danişmentliler) byla turecká dynastie oghuzského původu založená Danišmendem Gazim.

Alexios I. Komnenos a Danišmendovci · Byzantská říše a Danišmendovci · Vidět víc »

Dukové

Dukové (řecky, singular Δούκας – Dukas) byli příslušníci byzantského aristokratického rodu, kteří údajně odvozovali svůj původ od bratrance římského císaře Konstantina Velikého, zakladatele Konstantinopole.

Alexios I. Komnenos a Dukové · Byzantská říše a Dukové · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Alexios I. Komnenos a Dunaj · Byzantská říše a Dunaj · Vidět víc »

Edirne

Edirne (dříve Adrianopolis, česky též Drinopol) je město ležící v evropské části současného Turecka.

Alexios I. Komnenos a Edirne · Byzantská říše a Edirne · Vidět víc »

Egejské moře

Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.

Alexios I. Komnenos a Egejské moře · Byzantská říše a Egejské moře · Vidět víc »

Emirát

Jako emirát (arabsky: إمارة, imára nebo imáratun, mn. číslo امارات imárát) se označuje oblast vlády emíra.

Alexios I. Komnenos a Emirát · Byzantská říše a Emirát · Vidět víc »

Epirus

Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.

Alexios I. Komnenos a Epirus · Byzantská říše a Epirus · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Alexios I. Komnenos a Evropa · Byzantská říše a Evropa · Vidět víc »

Exkomunikace

Jeana Paula Laurense Exkomunikace (z lat. ex-communicare) znamená vyobcování nebo vyloučení ze svátostného společenství církve, tj.

Alexios I. Komnenos a Exkomunikace · Byzantská říše a Exkomunikace · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Alexios I. Komnenos a Francie · Byzantská říše a Francie · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Alexios I. Komnenos a Germáni · Byzantská říše a Germáni · Vidět víc »

Hereze

křižáky (vpravo). Galileo Galilei před soudem inkvizice Hereze (z řeckého αἵρεσις hairesis volba, výběr) označovalo původně filosofické směry, dnes obvykle odštěpený menšinový náboženský směr, který je v podstatném věroučném rozporu s oficiální církví.

Alexios I. Komnenos a Hereze · Byzantská říše a Hereze · Vidět víc »

Hyperpyron

Manuela I. Komnena Hyperpyron (řecky ὑπέρπυρον) byl mince využívaná v Byzantské říši v období vrcholného středověku.

Alexios I. Komnenos a Hyperpyron · Byzantská říše a Hyperpyron · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Alexios I. Komnenos a Itálie · Byzantská říše a Itálie · Vidět víc »

Jan II. Komnenos

Jan II.

Alexios I. Komnenos a Jan II. Komnenos · Byzantská říše a Jan II. Komnenos · Vidět víc »

Janovská republika

Janovská republika (italsky, ligursky, latinsky), od roku 1580 celým názvem Nejjasnější janovská republika (italsky) byla nezávislá italská republika v Ligurii na severozápadním pobřeží Apeninského poloostrova.

Alexios I. Komnenos a Janovská republika · Byzantská říše a Janovská republika · Vidět víc »

Jeruzalém

Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).

Alexios I. Komnenos a Jeruzalém · Byzantská říše a Jeruzalém · Vidět víc »

Jeruzalémské království

Jeruzalémské království (latinsky, starofrancouzsky Roiaume de Jherusalem, arabsky, italsky, řecky, hebrejsky), též Latinské království jeruzalémské, bylo křižáckým státem založeným ve Svaté zemi po první křížové výpravě roku 1099.

Alexios I. Komnenos a Jeruzalémské království · Byzantská říše a Jeruzalémské království · Vidět víc »

Kayseri

Kayseri, ve starověku Mazaka, Kaisareia či Ceasarea, je město v Kappadokii ve středním Turecku.

Alexios I. Komnenos a Kayseri · Byzantská říše a Kayseri · Vidět víc »

Křížové výpravy

Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře ''(BL MS Royal 2A XXII f. 220)'' Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.

Alexios I. Komnenos a Křížové výpravy · Byzantská říše a Křížové výpravy · Vidět víc »

Kilíkie

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie.

Alexios I. Komnenos a Kilíkie · Byzantská říše a Kilíkie · Vidět víc »

Komnenovci

Komnenovci (řecky Κομνηνοί, Komnenoi) byla dynastie, vládnoucí byzantské říši v letech 1081 až 1185.

Alexios I. Komnenos a Komnenovci · Byzantská říše a Komnenovci · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Alexios I. Komnenos a Konstantinopol · Byzantská říše a Konstantinopol · Vidět víc »

Levanta

Levanta Pojem Levanta je tradiční označení oblasti v Asii ve východním Středomoří, jejíž rozsah se v historii měnil.

Alexios I. Komnenos a Levanta · Byzantská říše a Levanta · Vidět víc »

Makedonie (region)

20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).

Alexios I. Komnenos a Makedonie (region) · Byzantská říše a Makedonie (region) · Vidět víc »

Malatya

Malatya, starověká Meliténé, latinsky Malatia, je město v jihovýchodním Turecku a sídlo stejnojmenné provincie v regionu Východní Anatolie.

Alexios I. Komnenos a Malatya · Byzantská říše a Malatya · Vidět víc »

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Alexios I. Komnenos a Malá Asie · Byzantská říše a Malá Asie · Vidět víc »

Michael VII. Dukas

Michael VII.

Alexios I. Komnenos a Michael VII. Dukas · Byzantská říše a Michael VII. Dukas · Vidět víc »

Muslim

Muslimská populace ve světě (v %) Modlící se muslimové v Káhiře, 1865, Jean-Léon Gérôme Muslimští Chuejové Muslim je vyznavač islámu, monoteistického abrahámovského náboženství.

Alexios I. Komnenos a Muslim · Byzantská říše a Muslim · Vidět víc »

Nikaia

Pohled na město z římského amfiteátru Nikáj, též Nikaia a, je historické město v Anatolii v dávné Bithýnii a v dnešním Turecku, které je známo především jako místo konání historicky prvního ekumenického koncilu starověké křesťanské církve.

Alexios I. Komnenos a Nikaia · Byzantská říše a Nikaia · Vidět víc »

Nikomédie

Nikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo starověké město původně založené v 8. století př. n. l. jako megarská kolonie nazývaná Astakos.

Alexios I. Komnenos a Nikomédie · Byzantská říše a Nikomédie · Vidět víc »

Normané

Červeně vyznačena území dobytá Normany Normanská pěchota a jízda Normané (normansky: Normaunds;;; starou severštinou: Norðmaðr) jsou etnická skupina, která vznikla kontaktem mezi severskými vikingskými osadníky z francouzského regionu, který po nich nese jméno Normandie, a domorodými Franky a Galoromány.

Alexios I. Komnenos a Normané · Byzantská říše a Normané · Vidět víc »

Obléhání Nikaie

Obléhání Nikaie probíhalo od 14. května do 19. června 1097, kdy se město vzdalo byzantským jednotkám.

Alexios I. Komnenos a Obléhání Nikaie · Byzantská říše a Obléhání Nikaie · Vidět víc »

Palestina

Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.

Alexios I. Komnenos a Palestina · Byzantská říše a Palestina · Vidět víc »

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Alexios I. Komnenos a Papež · Byzantská říše a Papež · Vidět víc »

Paulikiáni

Jana Skylitzese Paulikiáni byli nekonformním křesťanským hnutím působícím v 8. a 9. století v Byzantské říši.

Alexios I. Komnenos a Paulikiáni · Byzantská říše a Paulikiáni · Vidět víc »

Pečeněhové

Pečeněhové či Patzinakové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Печенеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byli jeden z historicky prvotních 24 kmenů Oghuzských Turků.

Alexios I. Komnenos a Pečeněhové · Byzantská říše a Pečeněhové · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Alexios I. Komnenos a Pravoslaví · Byzantská říše a Pravoslaví · Vidět víc »

Pronie

Pronie (pronoia – „zaopatření“) byl systém držby půdy, resp.

Alexios I. Komnenos a Pronie · Byzantská říše a Pronie · Vidět víc »

Provincie

Provincie (z latinského provincia.

Alexios I. Komnenos a Provincie · Byzantská říše a Provincie · Vidět víc »

První křížová výprava

První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů.

Alexios I. Komnenos a První křížová výprava · Byzantská říše a První křížová výprava · Vidět víc »

Rúmský sultanát

Rúmský (tj. Římský) nebo též Ikonyjský sultanát byl stát rozkládající se v Malé Asii v letech 1077 až 1310.

Alexios I. Komnenos a Rúmský sultanát · Byzantská říše a Rúmský sultanát · Vidět víc »

Republika

Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.

Alexios I. Komnenos a Republika · Byzantská říše a Republika · Vidět víc »

Rhodos

Rhodos (druhý pád Rhodu, případně Rhodosu;, výslovnost) je řecký ostrov v Egejském moři, největší z Dodekanéských ostrovů, když dosahuje rozlohy 1400 km².

Alexios I. Komnenos a Rhodos · Byzantská říše a Rhodos · Vidět víc »

Robert Guiscard

Robert Guiscard (z latinského či starofrancouzského Viscart; 1015 – 17. července 1085 Kefalónie) byl normanský válečník a dobrodruh, který se svou normanskou výpravou do Byzantské říše dobyl její poslední jihoitalské državy, kde bylo následně založeno několik normanských státních celků, výrazně podporujících politiku sousedního papežského státu.

Alexios I. Komnenos a Robert Guiscard · Byzantská říše a Robert Guiscard · Vidět víc »

Roman IV. Diogenes

Romanos IV.

Alexios I. Komnenos a Roman IV. Diogenes · Byzantská říše a Roman IV. Diogenes · Vidět víc »

Sýrie

Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.

Alexios I. Komnenos a Sýrie · Byzantská říše a Sýrie · Vidět víc »

Seldžucká říše

Velká Seldžucká říše (turecky Büyük Selçuklu İmparatorluğu) nebo běžně jen Seldžucká říše, přesněji Velký Seldžucký stát (turecky Büyük Selçuklu Devleti) nebo krátce Seldžucký stát (persky دولت سلجوقیان, Dawlat Seljūqiyān, arabsky الدولة السلجوقية), byla ve středověku turko-perská muslimská monarchie založená kınıkským klanem Oghuzů, jehož příslušníci byli vyznavači sunnitského islámu.

Alexios I. Komnenos a Seldžucká říše · Byzantská říše a Seldžucká říše · Vidět víc »

Seznam byzantských císařů

dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.

Alexios I. Komnenos a Seznam byzantských císařů · Byzantská říše a Seznam byzantských císařů · Vidět víc »

Smyrna

Smyrna je město v západním Turecku, na pobřeží Egejského moře.

Alexios I. Komnenos a Smyrna · Byzantská říše a Smyrna · Vidět víc »

Solidus

Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.

Alexios I. Komnenos a Solidus · Byzantská říše a Solidus · Vidět víc »

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Alexios I. Komnenos a Svatá říše římská · Byzantská říše a Svatá říše římská · Vidět víc »

Svatá země

Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele a Palestiny, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští.

Alexios I. Komnenos a Svatá země · Byzantská říše a Svatá země · Vidět víc »

Thesálie

Thesálie (řecky: Θεσσαλία, Thessalía), případně Thessálie, je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do pěti regionů: Karditsa, Lárisa, Magnesia, Sporady a Trikala.

Alexios I. Komnenos a Thesálie · Byzantská říše a Thesálie · Vidět víc »

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Alexios I. Komnenos a Thrákie · Byzantská říše a Thrákie · Vidět víc »

Turkické národy

Země a autonomní oblasti, ve kterých je turkický jazyk oficiálním. Rozšíření turkických jazyků po Eurasii. Turkické národy anebo Turkiti (jiné názvy: Turkové — jednotné číslo: Turk, starší: turkotatarské národy, turecké národy, turkské národy, Turkotataři, Turci, Turci a Tataři, zřídka Türkové, türkské národy, turkitské národy, Turkmani, Turkomani) jsou jedna z největších asijských jazykových a etnických skupin, rozšířená od jihovýchodní Evropy až po severovýchodní oblasti Sibiře.

Alexios I. Komnenos a Turkické národy · Byzantská říše a Turkické národy · Vidět víc »

Urban II.

Blahoslavený Urban II., rodným jménem Odo de Lagery (1042, Châtillon-sur-Marne, Francie – 29. července 1099, Řím) byl papežem od 12. března 1088 až do své smrti.

Alexios I. Komnenos a Urban II. · Byzantská říše a Urban II. · Vidět víc »

Uzurpátor

Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.

Alexios I. Komnenos a Uzurpátor · Byzantská říše a Uzurpátor · Vidět víc »

Vazal

Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.

Alexios I. Komnenos a Vazal · Byzantská říše a Vazal · Vidět víc »

Západní Evropa

Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.

Alexios I. Komnenos a Západní Evropa · Byzantská říše a Západní Evropa · Vidět víc »

Západní kultura

Vitruvius v III. knize svého pojednání ''De architectura''. západní filozofii. Západní kultura, také známá jako západní civilizace nebo západní společnost, je dědictví sociálních norem, etických hodnot, tradičních zvyků, systémů víry, politických systémů, artefaktů a technologií západního světa.

Alexios I. Komnenos a Západní kultura · Byzantská říše a Západní kultura · Vidět víc »

11. století

Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.

11. století a Alexios I. Komnenos · 11. století a Byzantská říše · Vidět víc »

15. srpen

15.

15. srpen a Alexios I. Komnenos · 15. srpen a Byzantská říše · Vidět víc »