Alpy a Julské Alpy

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Alpy a Julské Alpy

Alpy vs. Julské Alpy

Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří. Julské Alpy jsou pohoří Jižních vápencových Alp, které se táhnou od severozápadu Slovinska do severovýchodní Itálie.

Alpinské vrásnění

Velkém Kavkazu, v pozadí je vidět zářez, kterým se zařezává do stále se pohybujícího masivu Alpinské vrásnění je horotvorný proces probíhající v severní Africe, Evropě a Asii, který začal koncem druhohor v křídě (tedy před 145–65 miliony let) a pokračuje přes celé třetihory a čtvrtohory dodnes.

Alpinské vrásnění a Alpy · Alpinské vrásnění a Julské Alpy · Vidět víc »

Alpské lyžování

Alpské lyžování Alpské lyžování na Bariloche (Argentina) Alpské lyžování (někdy též zvané sjezdové lyžování) je odvětví závodního lyžování, v němž se závodník snaží o projetí dané trati ze svahu dolů v co nejkratším čase.

Alpské lyžování a Alpy · Alpské lyžování a Julské Alpy · Vidět víc »

Dinárské hory

pohoří Prokletije - Jezerski Vrh pohoří Biokovo Bjelašnica pohoří Velebit Trebevič pohoří Igman Dinárské hory (též Dinárská planina, Dinárské pohoří, Dinárské Alpy, Dinaridy; slovinsky Dinarsko gorovje; srbsky Динарске планине Dinarskije planine; chorvatsky Dinarsko gorje; albánsky Malet Dinarike; bosensky Dinaridi, Dinarske Alpe) jsou složitě větvená soustava horských pohoří umístěných na severozápadě Balkánského poloostrova, mezi Panonskou pánví a Jaderským mořem.

Alpy a Dinárské hory · Dinárské hory a Julské Alpy · Vidět víc »

Doba ledová

Relativní rozdíl průměrných teplot vzhledem k současnosti za posledních 800 tisíc let podle ledovcových záznamů (projekt EPICA) Vostok) Nárůst hladiny moří po poslední době ledové Doba ledová je období v historii Země, kdy jsou na obou polokoulích ve středních zeměpisných šířkách a polárních oblastech přítomny ve velkém rozsahu ledové příkrovy.

Alpy a Doba ledová · Doba ledová a Julské Alpy · Vidět víc »

Dolomit

Dolomit (Saussure, 1796), chemický vzorec CaMg(CO3)2 (uhličitan vápenato-hořečnatý), je klencový minerál.

Alpy a Dolomit · Dolomit a Julské Alpy · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Alpy a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Julské Alpy · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Alpy a Evropa · Evropa a Julské Alpy · Vidět víc »

Fauna

Fauna Fauna (též zvířena) je souhrnné označení té části přírody, kterou se zabývá zoologie, to znamená živočichy.

Alpy a Fauna · Fauna a Julské Alpy · Vidět víc »

Flyš

Pohled na flyš v oblasti Karpat Flyš je odborný termín z geologie, kterým se obecně popisuje různě mocný soubor sedimentárních vrstev, které jsou nejčastěji tvořeny z pískovců a jílů.

Alpy a Flyš · Flyš a Julské Alpy · Vidět víc »

Hořec

Hořec (Gentiana) je rod rostlin z čeledi hořcovitých.

Alpy a Hořec · Hořec a Julské Alpy · Vidět víc »

Italština

Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.

Alpy a Italština · Italština a Julské Alpy · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Alpy a Itálie · Itálie a Julské Alpy · Vidět víc »

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Alpy a Jaderské moře · Jaderské moře a Julské Alpy · Vidět víc »

Jižní vápencové Alpy

Jižní vápencové Alpy je označení pro jižní část Východních Alp.

Alpy a Jižní vápencové Alpy · Jižní vápencové Alpy a Julské Alpy · Vidět víc »

Jura

Jura je geologická perioda patřící do éry mezozoika.

Alpy a Jura · Julské Alpy a Jura · Vidět víc »

Kamnicko-Savinjské Alpy

Jezerska Kočna a Grintovec Logarská dolina Kamnicko-Savinjské Alpy (nebo) jsou horstvo na severu Slovinska a menší částí také na jihu Rakouska.

Alpy a Kamnicko-Savinjské Alpy · Julské Alpy a Kamnicko-Savinjské Alpy · Vidět víc »

Kamzík

Kamzík (Rupicapra) je rod divokých horských koz s dozadu zahnutými růžky.

Alpy a Kamzík · Julské Alpy a Kamzík · Vidět víc »

Karavanky

Hřeben Koschuta - přechod Hochstuhl - 2236 m n. m. Karavanky jsou pohoří, které společně s Kamnicko-Savinjskými Alpami tvoří přirozenou 120 km dlouhou hranici mezi Rakouskem a Slovinskem.

Alpy a Karavanky · Julské Alpy a Karavanky · Vidět víc »

Karnské Alpy

Karnské Alpy jsou pohoří rozkládající se na území dvou zemí – Rakouska (spolkové země Tyrolsko, Korutany) a Itálie (Benátsko a Furlansko-Julské Benátsko).

Alpy a Karnské Alpy · Julské Alpy a Karnské Alpy · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Alpy a Keltové · Julské Alpy a Keltové · Vidět víc »

Medvěd hnědý

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je medvědovitá šelma a jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně i vyskytuje na území České republiky.

Alpy a Medvěd hnědý · Julské Alpy a Medvěd hnědý · Vidět víc »

Moréna

švýcarském Zermattu. Moréna je vysoký val z kamenů v horní levé části fotografie Boční moréna tvořená tillem Moréna je kamenný val vzniklý ledovcovou činností.

Alpy a Moréna · Julské Alpy a Moréna · Vidět víc »

Orel skalní

Orel skalní (Aquila chrysaetos) je jedním z největších terestricky žijících orlů na severní polokouli a hned po orlovi mořském největší dravec žijící v České republice.

Alpy a Orel skalní · Julské Alpy a Orel skalní · Vidět víc »

Pleistocén

Pleistocén (starším názvem diluvium) je starší oddělení čtvrtohor.

Alpy a Pleistocén · Julské Alpy a Pleistocén · Vidět víc »

Plesnivec alpský

Plesnivec alpský (Leontopodium alpinum), též protěž alpská, je horská květina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae).

Alpy a Plesnivec alpský · Julské Alpy a Plesnivec alpský · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Alpy a První světová válka · Julské Alpy a První světová válka · Vidět víc »

Sáva

Sáva (a,, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem). Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.

Alpy a Sáva · Julské Alpy a Sáva · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Alpy a Slované · Julské Alpy a Slované · Vidět víc »

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.

Alpy a Slovinština · Julské Alpy a Slovinština · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Alpy a Slovinsko · Julské Alpy a Slovinsko · Vidět víc »

Stěhování národů

římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.

Alpy a Stěhování národů · Julské Alpy a Stěhování národů · Vidět víc »

Trias

Pískovce s křížovým zvrstvením od Runcorn Hill Trias je geologická perioda druhohorního období.

Alpy a Trias · Julské Alpy a Trias · Vidět víc »

Vápenec

tureckém Pamukkale '''Vápenec''' ''(Malá Amerika v Českém Krasu)'' Vápenec je jemnozrnná až celistvá sedimentární hornina.

Alpy a Vápenec · Julské Alpy a Vápenec · Vidět víc »

Východní Alpy

Východní Alpy (německy Ostalpen, rétorománsky Alps da l'ost, italsky Alpi Orientali, slovinsky Vzhodne Alpe) jsou jednou ze dvou geomorfologických provincií Alp.

Alpy a Východní Alpy · Julské Alpy a Východní Alpy · Vidět víc »

Vlk

Vlk je český název pro některé druhy rodu CanisLatinský (ne však odborný zoologický) výraz pro vlka je 'lupus' a slovo 'canis' znamená 'pes'.

Alpy a Vlk · Julské Alpy a Vlk · Vidět víc »

Vodopád

Staubbachfall ve Švýcarsku Vodopád je příkrý až svislý stupeň v říčním korytě, přes který přepadá vodní tok.

Alpy a Vodopád · Julské Alpy a Vodopád · Vidět víc »

Zmije obecná

Zmije obecná (Vipera berus) je had z čeledi zmijovitých.

Alpy a Zmije obecná · Julské Alpy a Zmije obecná · Vidět víc »