Podobnosti mezi Angličtina a Finština
Angličtina a Finština mají 24 věci společné (v Uniepedie): Akuzativ, Anglická abeceda, Evropská unie, Genitiv, Germánské jazyky, Indoevropské jazyky, Jmenný rod, Latinka, Mluvnický pád, Nominativ, Přídavné jméno, Přípona (mluvnice), Příslovečné určení, Přízvuk, Předložka, Předmět (mluvnice), Podstatné jméno, Pravopis, Préteritum, Samohláska, Severogermánské jazyky, Skloňování, Věta (lingvistika), Zájmeno.
Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.
Akuzativ a Angličtina · Akuzativ a Finština ·
Anglická abeceda
Jako anglická abeceda se označuje nejzákladnější část latinské abecedy, což je 26 základních písmen bez diakritiky (popř. 26 malých a 26 velkých písmen), která jsou používána v anglických slovech.
Anglická abeceda a Angličtina · Anglická abeceda a Finština ·
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Angličtina a Evropská unie · Evropská unie a Finština ·
Genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.
Angličtina a Genitiv · Finština a Genitiv ·
Germánské jazyky
němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.
Angličtina a Germánské jazyky · Finština a Germánské jazyky ·
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Angličtina a Indoevropské jazyky · Finština a Indoevropské jazyky ·
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Angličtina a Jmenný rod · Finština a Jmenný rod ·
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Angličtina a Latinka · Finština a Latinka ·
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Angličtina a Mluvnický pád · Finština a Mluvnický pád ·
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Angličtina a Nominativ · Finština a Nominativ ·
Přídavné jméno
Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
Angličtina a Přídavné jméno · Finština a Přídavné jméno ·
Přípona (mluvnice)
Pojmem přípona se v lingvistice označuje jednotlivý afix, který se nachází ve slově, za kořenem slova, nejde-li o další kořen slova nebo o koncovku.
Angličtina a Přípona (mluvnice) · Finština a Přípona (mluvnice) ·
Příslovečné určení
Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost.
Angličtina a Příslovečné určení · Finština a Příslovečné určení ·
Přízvuk
Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.
Angličtina a Přízvuk · Finština a Přízvuk ·
Předložka
Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.
Angličtina a Předložka · Finština a Předložka ·
Předmět (mluvnice)
Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).
Angličtina a Předmět (mluvnice) · Finština a Předmět (mluvnice) ·
Podstatné jméno
Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.
Angličtina a Podstatné jméno · Finština a Podstatné jméno ·
Pravopis
Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.
Angličtina a Pravopis · Finština a Pravopis ·
Préteritum
Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.
Angličtina a Préteritum · Finština a Préteritum ·
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Angličtina a Samohláska · Finština a Samohláska ·
Severogermánské jazyky
Grónsku až do jejich zániku na konci 15. století. Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.
Angličtina a Severogermánské jazyky · Finština a Severogermánské jazyky ·
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Angličtina a Skloňování · Finština a Skloňování ·
Věta (lingvistika)
Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.
Angličtina a Věta (lingvistika) · Finština a Věta (lingvistika) ·
Zájmeno
Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Angličtina a Finština
- To, co mají společné Angličtina a Finština
- Podobnosti mezi Angličtina a Finština
Srovnání mezi Angličtina a Finština
Angličtina má 238 vztahy, zatímco Finština má 102. Jak oni mají společné 24, index Jaccard je 7.06% = 24 / (238 + 102).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Angličtina a Finština. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: