Angličtina a Norština

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Angličtina a Norština

Angličtina vs. Norština

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie. Norština je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové.

Alveolární laterální aproximanta

Alveolární laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Alveolární laterální aproximanta a Angličtina · Alveolární laterální aproximanta a Norština · Vidět víc »

Alveolární nazála

Alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Alveolární nazála a Angličtina · Alveolární nazála a Norština · Vidět víc »

Analytický jazyk

Analytický jazyk (nebo izolační jazyk, amorfní jazyk) je jazyk, který pracuje pouze s volnými morfémy.

Analytický jazyk a Angličtina · Analytický jazyk a Norština · Vidět víc »

Šva

Šva (anglicky schwa/shwa), také označované jako neutrální nebo redukovaná samohláska, je vokál, který se vyskytuje v mnoha jazycích světa.

Šva a Angličtina · Šva a Norština · Vidět víc »

Částice (slovní druh)

Částice (partikule) je neohebný slovní druh, který signalizuje vztah mluvčího k výpovědi, vyjadřuje modalitu věty nebo zvýrazňuje větný člen.

Angličtina a Částice (slovní druh) · Norština a Částice (slovní druh) · Vidět víc »

Bilabiální nazála

#PŘESMĚRUJ Znělá bilabiální nazála.

Angličtina a Bilabiální nazála · Bilabiální nazála a Norština · Vidět víc »

Dánština

Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.

Angličtina a Dánština · Dánština a Norština · Vidět víc »

Flektivní jazyk

Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.

Angličtina a Flektivní jazyk · Flektivní jazyk a Norština · Vidět víc »

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Angličtina a Genitiv · Genitiv a Norština · Vidět víc »

Germánské jazyky

němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.

Angličtina a Germánské jazyky · Germánské jazyky a Norština · Vidět víc »

Gramatika

Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).

Angličtina a Gramatika · Gramatika a Norština · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Angličtina a Indoevropské jazyky · Indoevropské jazyky a Norština · Vidět víc »

Infinitiv

'''Infinitiv''' (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas.

Angličtina a Infinitiv · Infinitiv a Norština · Vidět víc »

Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Angličtina a Jmenný rod · Jmenný rod a Norština · Vidět víc »

Kanada

Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.

Angličtina a Kanada · Kanada a Norština · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Angličtina a Latina · Latina a Norština · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.

Angličtina a Latinka · Latinka a Norština · Vidět víc »

Mluvnický pád

Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.

Angličtina a Mluvnický pád · Mluvnický pád a Norština · Vidět víc »

Neznělá alveolární frikativa

Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Angličtina a Neznělá alveolární frikativa · Neznělá alveolární frikativa a Norština · Vidět víc »

Neznělá alveolární ploziva

Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Angličtina a Neznělá alveolární ploziva · Neznělá alveolární ploziva a Norština · Vidět víc »

Neznělá bilabiální ploziva

Neznělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Angličtina a Neznělá bilabiální ploziva · Neznělá bilabiální ploziva a Norština · Vidět víc »

Neznělá glotální frikativa

Neznělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Angličtina a Neznělá glotální frikativa · Neznělá glotální frikativa a Norština · Vidět víc »

Neznělá labiodentální frikativa

Neznělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Angličtina a Neznělá labiodentální frikativa · Neznělá labiodentální frikativa a Norština · Vidět víc »

Neznělá postalveolární frikativa

Neznělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Angličtina a Neznělá postalveolární frikativa · Neznělá postalveolární frikativa a Norština · Vidět víc »

Neznělá velární ploziva

Neznělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Angličtina a Neznělá velární ploziva · Neznělá velární ploziva a Norština · Vidět víc »

Nominativ

Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.

Angličtina a Nominativ · Nominativ a Norština · Vidět víc »

Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska

Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Angličtina a Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska · Norština a Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Palatální aproximanta

Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Angličtina a Palatální aproximanta · Norština a Palatální aproximanta · Vidět víc »

Příčestí

Příčestí (participium, z lat. participare – „mít účast“; české označení vzniklo obrozeneckým převzetím ruského pričástije, což je částečný kalk z latiny) je neurčitý jmenný tvar slovesa, který má v jazyce různé funkce.

Angličtina a Příčestí · Norština a Příčestí · Vidět víc »

Přídavné jméno

Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

Angličtina a Přídavné jméno · Norština a Přídavné jméno · Vidět víc »

Přípona (mluvnice)

Pojmem přípona se v lingvistice označuje jednotlivý afix, který se nachází ve slově, za kořenem slova, nejde-li o další kořen slova nebo o koncovku.

Angličtina a Přípona (mluvnice) · Norština a Přípona (mluvnice) · Vidět víc »

Přísudek

Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.

Angličtina a Přísudek · Norština a Přísudek · Vidět víc »

Přívlastek

Přívlastek (atribut) je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen.

Angličtina a Přívlastek · Norština a Přívlastek · Vidět víc »

Přízvuk

Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.

Angličtina a Přízvuk · Norština a Přízvuk · Vidět víc »

Předložka

Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.

Angličtina a Předložka · Norština a Předložka · Vidět víc »

Předmět (mluvnice)

Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).

Angličtina a Předmět (mluvnice) · Norština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »

Přehláska

Přehláska je jazykový jev, při němž dojde ke změně samohlásky (vokálu) vlivem přilehlé hlásky.

Angličtina a Přehláska · Norština a Přehláska · Vidět víc »

Podmět

Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.

Angličtina a Podmět · Norština a Podmět · Vidět víc »

Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.

Angličtina a Podstatné jméno · Norština a Podstatné jméno · Vidět víc »

Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska

Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Angličtina a Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska · Norština a Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska

Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Angličtina a Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Norština a Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Pravopis

Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.

Angličtina a Pravopis · Norština a Pravopis · Vidět víc »

Préteritum

Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.

Angličtina a Préteritum · Norština a Préteritum · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Angličtina a Samohláska · Norština a Samohláska · Vidět víc »

Severogermánské jazyky

Grónsku až do jejich zániku na konci 15. století. Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.

Angličtina a Severogermánské jazyky · Norština a Severogermánské jazyky · Vidět víc »

Slabá a silná slovesa

Slabá a silná slovesa se rozlišují v germánských jazycích s výjimkou afrikánštiny.

Angličtina a Slabá a silná slovesa · Norština a Slabá a silná slovesa · Vidět víc »

Slovní druh

Lingvistika dělí slova do slovních druhů.

Angličtina a Slovní druh · Norština a Slovní druh · Vidět víc »

Slovní zásoba

Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).

Angličtina a Slovní zásoba · Norština a Slovní zásoba · Vidět víc »

Slovosled

Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp.

Angličtina a Slovosled · Norština a Slovosled · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Angličtina a Spojené státy americké · Norština a Spojené státy americké · Vidět víc »

Spojka (slovní druh)

Spojka (konjunkce; lat. conjunctio) je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty.

Angličtina a Spojka (slovní druh) · Norština a Spojka (slovní druh) · Vidět víc »

Stará severština

ostatní germánské jazyky Stará severština či staroseverština (švédsky fornnordiska, dánsky a norsky urnordisk, islandsky fornnorræna) byl germánský jazyk, z nějž se později vyvinuly dnešní severogermánské jazyky – dánština, švédština, norština, faerština a islandština.

Angličtina a Stará severština · Norština a Stará severština · Vidět víc »

Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska

Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Angličtina a Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska · Norština a Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Trpný rod

Trpný rod (pasivum) je mluvnická kategorie sloves (slovesný rod), kterou vyjadřujeme, že podmět není původcem děje, ale tento děj podmět „trpí“, je pasivní – na rozdíl od činného rodu (aktiva), kde podmět je aktivní, tj.

Angličtina a Trpný rod · Norština a Trpný rod · Vidět víc »

Věta (lingvistika)

Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.

Angličtina a Věta (lingvistika) · Norština a Věta (lingvistika) · Vidět víc »

Velární nazála

Velární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Angličtina a Velární nazála · Norština a Velární nazála · Vidět víc »

Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska

Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Angličtina a Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Norština a Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska

Tato hláska má dvě blízké verze, které se někdy nesnadno odlišují.

Angličtina a Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska · Norština a Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Zájmeno

Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.

Angličtina a Zájmeno · Norština a Zájmeno · Vidět víc »

Zápor

Zápor (negace) v lingvistice znamená popření obsahu věty (výpovědi), části věty, větného členu nebo slova.

Angličtina a Zápor · Norština a Zápor · Vidět víc »

Znělá alveolární ploziva

Znělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Angličtina a Znělá alveolární ploziva · Norština a Znělá alveolární ploziva · Vidět víc »

Znělá bilabiální ploziva

Znělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Angličtina a Znělá bilabiální ploziva · Norština a Znělá bilabiální ploziva · Vidět víc »

Znělá labiodentální frikativa

Znělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Angličtina a Znělá labiodentální frikativa · Norština a Znělá labiodentální frikativa · Vidět víc »

Znělá velární ploziva

Znělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Angličtina a Znělá velární ploziva · Norština a Znělá velární ploziva · Vidět víc »