Obsah
328 vztahy: Academia, Adam a Eva, Afrika, Akademik, Alegorie, Alois Jirásek, Andrea Palladio, Antonín Balšánek, Antonín Popp, Antonín Procházka (sochař), Archeologie, Architekt, Archiv města Plzně, Arkáda (architektura), Asie, Ústřední seznam kulturních památek České republiky, Ábel, Šalomoun, Španělsko, Švýcarsko, Železný Brod, Žižkov, Žižkova mohyla, Žižkovo Pole, Živnostenská banka, Žlutice, Černá Hora, Česká akademie věd a umění, České Budějovice, České národní obrození, České vysoké učení technické v Praze, Český Brod, Český Krumlov, Česko, Československo, Řím, Řecko, Bělehrad, Bedřich Münzberger, Benátky, Beneš Knüpfer, Bohuslav Schnirch, Bosáž, Brněnec, Broumov, Buštěhradská dráha, Celda Klouček, Chrudim, Cihla, Dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé, ... Rozbalte index (278 více) »
Academia
Academia je české nakladatelství a knihkupectví, které v roce 1953 zřídila Československá akademie věd (ČSAV).
Vidět Antonín Wiehl a Academia
Adam a Eva
Albrecht Dürer: Adam a Eva, 1507 Mihály Zichy (1827-1906): Adam a Eva Adam a Eva byli podle bible první lidé, prapředci všech lidí.
Vidět Antonín Wiehl a Adam a Eva
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Vidět Antonín Wiehl a Afrika
Akademik
Akademik (zkratka akad.) je označení či titul obvykle související s členstvím v akademii věd (AV), přičemž konkrétní význam se v průběhu času měnil a stejně tak se liší i v rámci jednotlivých zemí světa.
Vidět Antonín Wiehl a Akademik
Alegorie
Tizian: Alegorie času (též ''Trojí věk člověka'') Agnolo Bronzino: Alegorie touhy (či ''Alegorie lásky'') Stuttgartu Alegorie (řec. ἀλληγορία – „říci jinak“), česky také jinotaj, je text nebo výtvarné dílo, jehož doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčem jiném, nezjevném.
Vidět Antonín Wiehl a Alegorie
Alois Jirásek
Alois Jirásek (23. srpna 1851 Hronov – 12. března 1930 Praha) byl český prozaik, dramatik, středoškolský učitel, a politik, autor řady historických románů a představitel realismu.
Vidět Antonín Wiehl a Alois Jirásek
Andrea Palladio
Andrea Palladio (30. listopadu 1508, Padova – 19. srpna 1580, Maser u Trevisa) byl italský pozdně renesanční architekt a teoretik architektury.
Vidět Antonín Wiehl a Andrea Palladio
Antonín Balšánek
Antonín Balšánek (6. dubna 1865, Český Brod farnosti Český Brod – 22. února 1921, Veleslavín) byl český architekt a profesor architektury.
Vidět Antonín Wiehl a Antonín Balšánek
Antonín Popp
Antonín Popp (30. července 1850 Praha farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském – 10. června 1915 Praha farnost při kostele sv.Ludmily na pražských Vinohradech) byl český sochař, medailér a pedagog.
Vidět Antonín Wiehl a Antonín Popp
Antonín Procházka (sochař)
Antonín Procházka (24. června 1849 Záběhlice farnosti při kostele Stětí sv.Jana Křtitele v pražské Hostivaři – 26. září 1903 Praha-Vinohrady), byl český sochař myslbekovské generace a restaurátor.
Vidět Antonín Wiehl a Antonín Procházka (sochař)
Archeologie
''Laténská socha z Mšeckých Žehrovic'' Archeologie (z řečtiny: αρχαίος (archaios).
Vidět Antonín Wiehl a Archeologie
Architekt
Architekt při práci Architekt je člověk tvořící architekturu, tedy plán realizace budovy nebo souboru budov a také dohlíží na jeho realizaci.
Vidět Antonín Wiehl a Architekt
Archiv města Plzně
Archiv města Plzně je samostatným odborem Úřadu správních agend Magistrátu města Plzně.
Vidět Antonín Wiehl a Archiv města Plzně
Arkáda (architektura)
Arkády v oktogonu katedrály v Cáchách, kolem roku 800 Veroně Arkáda (z lat. arcus, oblouk) je stavební článek architektury tvořený obloukem, který nesou dvě svislé podpory, pilíře nebo sloupy.
Vidět Antonín Wiehl a Arkáda (architektura)
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Vidět Antonín Wiehl a Asie
Ústřední seznam kulturních památek České republiky
Ústřední seznam kulturních památek České republiky (ÚSKP ČR) vede Národní památkový ústav (NPÚ) jako ústřední organizace státní památkové péče na základě zákona č.
Vidět Antonín Wiehl a Ústřední seznam kulturních památek České republiky
Ábel
Bratrovražda - Kain zabíjí Ábela, 15. stol. Ábel (Hevel, doslova: "Pomíjení", původně však hebrejský výraz označoval ranní páru nad vodní hladinou, která po východu slunce rychle zmizí;, Hábíl) je postava z biblické knihy Genesis a koránu.
Vidět Antonín Wiehl a Ábel
Šalomoun
Šalomoun (Šelomo či Šlomo, doslova „Pokoj jeho“), přepisováno též jako Šalamoun, byl králem jednotného Izraelského království.
Vidět Antonín Wiehl a Šalomoun
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Vidět Antonín Wiehl a Španělsko
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Vidět Antonín Wiehl a Švýcarsko
Železný Brod
Železný Brod je město, které se nachází v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji, zhruba 11 km jihovýchodně od Jablonce nad Nisou.
Vidět Antonín Wiehl a Železný Brod
Žižkov
Žižkov (v letech 1939–1945, lidově dříve Žižkaperk) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, nachází se na východ od jejího centra.
Vidět Antonín Wiehl a Žižkov
Žižkova mohyla
Žižkova mohyla u Přibyslavi je pomník husitského vojevůdce Jana Žižky odhalený 20. září 1874.
Vidět Antonín Wiehl a Žižkova mohyla
Žižkovo Pole
Žižkovo Pole (do roku 1921 Šenfeld) je obec v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina, 4 km severně od Přibyslavi.
Vidět Antonín Wiehl a Žižkovo Pole
Živnostenská banka
Osvald Polívka: projekt prvního paláce Živnostenské banky, Na příkopě čp. 860/24 (zbořeno 1936) Živnostenská banka (ŽB, také Živnobanka) patřila mezi nejstarší české banky.
Vidět Antonín Wiehl a Živnostenská banka
Žlutice
Žlutice jsou město v jihovýchodní části okresu Karlovy Vary, ve kterém žije obyvatel.
Vidět Antonín Wiehl a Žlutice
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Antonín Wiehl a Černá Hora
Česká akademie věd a umění
Česká akademie věd a umění (ČAVU) byla česká instituce pro podporu věd a umění existující v letech 1890–1952.
Vidět Antonín Wiehl a Česká akademie věd a umění
České Budějovice
České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.
Vidět Antonín Wiehl a České Budějovice
České národní obrození
Život v Praze koncem 18. století České národní obrození byl proces formování moderního českého národa, který probíhal zhruba od poslední třetiny 18. století do druhé poloviny 19. století, politicky bylo završeno roku 1918 vznikem národního státu.
Vidět Antonín Wiehl a České národní obrození
České vysoké učení technické v Praze
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) je česká technická univerzita, sídlící a převážně i působící v Praze.
Vidět Antonín Wiehl a České vysoké učení technické v Praze
Český Brod
Český Brod je město v okrese Kolín ve Středočeském kraji.
Vidět Antonín Wiehl a Český Brod
Český Krumlov
Český Krumlov (popřípadě) je město v Jihočeském kraji v okrese Český Krumlov, 22 km jihozápadně od Českých Budějovic.
Vidět Antonín Wiehl a Český Krumlov
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Vidět Antonín Wiehl a Česko
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Vidět Antonín Wiehl a Československo
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Vidět Antonín Wiehl a Řím
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Vidět Antonín Wiehl a Řecko
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Vidět Antonín Wiehl a Bělehrad
Bedřich Münzberger
Bedřich Münzberger (20. října 1846 Karlín – 23. července 1928 Praha), také Friedrich Münzberger, byl český architekt, známý tvorbou tří stylových období, od historismu přes secesi (Průmyslového paláce na pražském Výstavišti) až ke konstruktivismu.
Vidět Antonín Wiehl a Bedřich Münzberger
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Vidět Antonín Wiehl a Benátky
Beneš Knüpfer
Beneš Knüpfer, křtěný Benedikt Julius (12. dubna 1844 Frýdštejn farnosti Jenišovice – 18. listopadu 1910 na moři na cestě do Ancony), byl český malíř, představitel pozdního romantismu a naturalistického sensualismu.
Vidět Antonín Wiehl a Beneš Knüpfer
Bohuslav Schnirch
Pomník Jiřího z Poděbrad v Poděbradech Bohuslav Schnirch (10. srpna 1845 Praha-Malá Strana – 30. září 1901 Praha) byl jeden z nejvýznamnějších sochařů generace Národního divadla, dlouholetý předseda výtvarného odboru Umělecké besedy, aktivní sokol a přesvědčený český vlastenec.
Vidět Antonín Wiehl a Bohuslav Schnirch
Bosáž
paláci Medici Riccardi, Florencie. V přízemí bosáž rustikální (nahrubo opracované kameny), v patře hladká bosáž z opracovaných kamenů. Zvíkov Bosáž (z franc. – výstupek, – hrb, boule) je plastické vyznačení kvádrového zdiva hrubým přitesáním vypouklých stěn kvádrů (rustika), fasetovým opracováváním bos nebo vypracováním stěny kvádrů do tvaru jehlanu či valbových střech (bosáž diamantová, neboť připomíná diamantové broušení, či též jehlancová; užívá se v renesanci).
Vidět Antonín Wiehl a Bosáž
Brněnec
Brněnec (německy Brünnlitz) je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, zhruba 15 km jjv.
Vidět Antonín Wiehl a Brněnec
Broumov
Město Broumov se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký.
Vidět Antonín Wiehl a Broumov
Buštěhradská dráha
Buštěhradská dráha (BD; v dobových pramenech spíše B.E.B. z německého) bylo obecné označení privátní železniční společnosti, která v letech 1855–1922 provozovala tratě v severozápadních Čechách spojující Kladensko, později i Krušné hory a Podkrušnohoří s Prahou.
Vidět Antonín Wiehl a Buštěhradská dráha
Celda Klouček
Celda Klouček, původně Celestin Klouček (6. prosince 1855 Senomaty – 11. října 1935 Praha), byl český sochař, štukatér, designér, pedagog a paleontolog.
Vidět Antonín Wiehl a Celda Klouček
Chrudim
Chrudim (2. pád Chrudimi i Chrudimě; německy zastarale Crudim) je město ve stejnojmenném okrese ve východních Čechách.
Vidět Antonín Wiehl a Chrudim
Cihla
Pálené cihly připravené k použití Výroba nepálených cihel Cihla je stavební prvek, lidmi vytvořený umělý „kámen“, vyrobený formováním hlíny do pravidelných útvarů (nejčastěji kvádrů s poměrem stran 4: 2: 1, existují ale i složitější moderní tvary).
Vidět Antonín Wiehl a Cihla
Dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé
#PŘESMĚRUJ Dům č. 1035/17 Karolíny Světlé.
Vidět Antonín Wiehl a Dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé
Dům čp. 1682 Na Poříčí
Dům čp.
Vidět Antonín Wiehl a Dům čp. 1682 Na Poříčí
Dům čp. 317/15 v ulici Karoliny Světlé
#PŘESMĚRUJ Dům č. 317/15 v ulici Karoliny Světlé.
Vidět Antonín Wiehl a Dům čp. 317/15 v ulici Karoliny Světlé
Dům čp. 542 ve Zborovské ulici
Dům čp.
Vidět Antonín Wiehl a Dům čp. 542 ve Zborovské ulici
Dům Bohuslava Schnircha
Dům Bohuslava Schnircha je novorenesanční dům na Vinohradech v Praze 2 v Mikovcově ulici.
Vidět Antonín Wiehl a Dům Bohuslava Schnircha
Dům s taneční školou Karla Linka
Dům s taneční školou Karla Linka čp.
Vidět Antonín Wiehl a Dům s taneční školou Karla Linka
Dům U Mladých Goliášů
Dům U Mladých Goliášů (též U Bechyňů nebo Bechyňovský) čp.
Vidět Antonín Wiehl a Dům U Mladých Goliášů
Dějiny a současnost
Dějiny a současnost je respektovaný odborně popularizační historický časopis.
Vidět Antonín Wiehl a Dějiny a současnost
Demolice
Demoliční zóna (Lipsko) Demolice je opak ke konstrukci, tedy bourání budov a jiných staveb.
Vidět Antonín Wiehl a Demolice
Dlaskův statek
Dlaskův statek je historický statek v Dolánkách, městské části Turnova.
Vidět Antonín Wiehl a Dlaskův statek
Dobříš
Dobříš je město ve Středočeském kraji v okrese Příbram v podhůří Brdské vrchoviny.
Vidět Antonín Wiehl a Dobříš
Dobříš (zámek)
Rokokový zámek Dobříš ve středočeském stejnojmenném městě je rozsáhlá trojkřídlá stavba s téměř čtvercovým dvorem a zajímavým francouzským a anglickým parkem při jižní straně.
Vidět Antonín Wiehl a Dobříš (zámek)
Domažlice
Domažlice (německy Taus) jsou město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji a tradiční centrum Chodska, nacházející se na řece Zubřině, 47 km jihozápadně od Plzně a 10 km od česko-německých hranic.
Vidět Antonín Wiehl a Domažlice
Dubá
Dubá je město v okrese Česká Lípa na jihozápadě Libereckého kraje, ležící 16 km jižně od České Lípy a 9 km jihozápadně od Máchova jezera.
Vidět Antonín Wiehl a Dubá
Duslova vila v Berouně
Duslova vila v Berouně je vžité označení pro novorenesanční vilu v Berouně na třídě Politických vězňů 203.
Vidět Antonín Wiehl a Duslova vila v Berouně
Dvůr Králové nad Labem
Město Dvůr Králové nad Labem je položené na horním toku řeky Labe a nachází se v okrese Trutnov, v Královéhradeckém kraji.
Vidět Antonín Wiehl a Dvůr Králové nad Labem
Etnografie
Etnografie (z řeckého ethnos, kmen, národ, a grafein, popisovat), česky národopis, je společenská věda zkoumající a popisující modely chování, sociální organizaci, zvyky, hudbu a výtvarné umění v jednotlivých lidských kulturách a společnostech.
Vidět Antonín Wiehl a Etnografie
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Vidět Antonín Wiehl a Evropa
Fara
Památkově chráněná fara u kostela ve Svratce Fara je obydlí a zároveň úřadovna faráře, úřední sídlo farnosti a případně i místo jejích dalších, zejména neliturgických aktivit.
Vidět Antonín Wiehl a Fara
Fara u sv. Petra v Praze
Fara u sv.
Vidět Antonín Wiehl a Fara u sv. Petra v Praze
Fenomén
Fenomén (z řec. fainomenon od fainomai, jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam.
Vidět Antonín Wiehl a Fenomén
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Vidět Antonín Wiehl a Florencie
Folklór
valašském lidovém kroji Folklór či folklor je označení pro osobité hudební, slovesné, taneční a dramatické projevy kultury integrovaných skupin obyvatelstva, například venkovského či městského.
Vidět Antonín Wiehl a Folklór
František Ženíšek
František Ženíšek na sklonku života František Ženíšek (25. května 1849 Praha-Nové Město farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 15. listopadu 1916 Praha farnost při kostele sv.
Vidět Antonín Wiehl a František Ženíšek
František Hergesel
Hrob sochaře Františka Hergesella na Vinohradském hřbitově František Hergesel (Herrgesell), také František Hergessel mladší (8. března 1857 Praha farnost při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském – 25. ledna 1929 Praha) byl český sochař – figuralista Myslbekovy generace, restaurátor a malíř.
Vidět Antonín Wiehl a František Hergesel
František Hošek
František Hošek (2. dubna 1871 Bechyně – 9. května 1895 Praha Všeobecné nemocnice v Praze) byl český sochař.
Vidět Antonín Wiehl a František Hošek
František Křižík
František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl český technik, průmyslník a vynálezce.
Vidět Antonín Wiehl a František Křižík
František Kutnar
František Kutnar (7. října 1903 Mlázovice – 11. září 1983 Mlázovice) byl český historik, zabývající se převážně národním obrozením.
Vidět Antonín Wiehl a František Kutnar
František Ladislav Rieger
František Ladislav svobodný pán (von) Rieger, německy též Franz Ladislaus Freiherr von Rieger, (10. prosince 1818 SemilySOA Zámrsk, Matrika narozených 1809-1828 Semilech, sign.5192, ukn.8592, str.32. Dostupné online – 3. března 1903 Praha-Nové Město farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě Pražském) byl český politik a spoluzakladatel Národní (staročeské) strany.
Vidět Antonín Wiehl a František Ladislav Rieger
František Schmoranz starší
František Schmoranz starší (30. prosinec 1814 BěláSOA Zámrsk, Matrika narozených 1784–1833 v Bělé, sign.3-1, ukn 70, s. 95. Dostupné online. u Rychnova nad Kněžnou – 4. duben 1902 Slatiňany) byl architekt, stavitel a restaurátor druhé poloviny 19.
Vidět Antonín Wiehl a František Schmoranz starší
František Topič
František Topič (20. listopadu 1858 Chvalín farnosti Doksany u Roudnice nad Labem – 29. března 1941 Praha) byl pražský knihkupec, nakladatel, vydavatel a významný představitel moderní knižní kultury a umění uměleckých řemesel.
Vidět Antonín Wiehl a František Topič
Freska
Clam-Gallasův palác v Praze - strop schodiště Bar, Černá Hora) Freska je nástěnná malba zhotovená na vlhké omítce.
Vidět Antonín Wiehl a Freska
Generace
Jako generace je označování velká skupina lidí, kteří jsou socializováni přibližně ve stejné době, a pojí je proto dobově podmíněný styl života a způsob myšlení.
Vidět Antonín Wiehl a Generace
Generace Národního divadla
Generace Národního divadla je označení pro společenství autorů, kteří přímo pracovali na výzdobě Národního divadla nebo tvořili v době jeho vzniku.
Vidět Antonín Wiehl a Generace Národního divadla
Gesamtkunstwerk
Gesamtkunstwerk (integrální či souhrnné umění) je označení díla, v němž je spojeno současně více druhů umění, např.
Vidět Antonín Wiehl a Gesamtkunstwerk
Gustav Zoula
Gustav Zoula, původně Augustin, též August Zoula (9. srpna 1871 Praha-Nové Město farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 4. srpna 1915 Praha-Nusle farnosti při kostele sv.Václava v pražských Nuslích) byl český sochař-figuralista v období symbolismu a realismu.
Vidět Antonín Wiehl a Gustav Zoula
Havlíčkův Brod
Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod,, lidově Havlbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v Kraji Vysočina, na řece Sázavě.
Vidět Antonín Wiehl a Havlíčkův Brod
Hřbitov Malvazinky
Hřbitov Malvazinky, též Smíchovský hřbitov, je rozlehlý městský hřbitov v části pražské čtvrti Smíchova zvané podle někdejší usedlosti Na Malvazinkách.
Vidět Antonín Wiehl a Hřbitov Malvazinky
Historický pramen
Historickým pramenem se nazývá primární zdroj informací v historickém bádání.
Vidět Antonín Wiehl a Historický pramen
Hluboká nad Vltavou
Hluboká nad Vltavou (dříve Fronburg, německy Frauenberg) je město ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, po obou březích řeky Vltavy zhruba 9 km severně od Českých Budějovic.
Vidět Antonín Wiehl a Hluboká nad Vltavou
Horní Rakousy
Horní Rakousy či Horní Rakousko je spolková země na severu Rakouska.
Vidět Antonín Wiehl a Horní Rakousy
Hradec Králové
Hradec Králové je statutární město na východě Čech, ležící na soutoku Labe s Orlicí.
Vidět Antonín Wiehl a Hradec Králové
Hrobka rodiny Daubkovy
Hrobka rodiny Daubkovy je novorenesanční pohřební kaple s hrobkou postavená v roce 1888 podle projektu architekta Antonína Wiehla.
Vidět Antonín Wiehl a Hrobka rodiny Daubkovy
Hyperbola (literatura)
V literatuře a rétorice se jako hyperbola, nadsázka či zveličení označuje záměrné přehánění skutečnosti s cílem zdůraznit subjektivní závažnost.
Vidět Antonín Wiehl a Hyperbola (literatura)
Italská renesance
''Vitruvius'', dílo Leonarda da Vinciho Italská renesance (či vlašská renesance) se zformovala ve 14. století jako životní styl a kultura vyjadřující názory podnikavého severoitalského měšťanstva, které stály ve výrazném protikladu k dosud panujícím středověkým poměrům.
Vidět Antonín Wiehl a Italská renesance
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Vidět Antonín Wiehl a Itálie
Jakub Schikaneder
Hrob malíře Jakuba Schikanedera, Hřbitov Vinohrady Jakub Schikaneder (27. února 1855 Praha-Staré Město farnosti při kostele sv.Jakuba na Starém Městě pražském – 15. listopadu 1924 Praha-Vinohrady farnosti při kostele sv. Ludmily na pražských Vinohradech) byl český malíř.
Vidět Antonín Wiehl a Jakub Schikaneder
Jan Žižka
Jan Žižka z Trocnova a Kalicha (kolem roku 1360 Trocnov – 11. října 1424 u hradu Přibyslavi, tradičně Šenfeld) byl český husitský vojevůdce, pokládaný za otce husitské vojenské doktríny, a autora či prvního uživatele defenzivní bojové techniky, tzv.
Vidět Antonín Wiehl a Jan Žižka
Jan Evangelista Purkyně
Jan Evangelista Purkyně (od 15. července 1869 rytíř Purkyně / Ritter von Purkyně), křtěn Jan Josef (17. prosince 1787 Libochovice (zámek) – 28. července 1869 Praha – Nové Město) byl český fyziolog, anatom, biolog, básník, filozof a zakladatel rytířského rodu Purkyňů; otec malíře Karla Purkyně a meteorologa Emanuela Purkyně.
Vidět Antonín Wiehl a Jan Evangelista Purkyně
Jan Karel Škoda
Jan Karel Škoda (15. května 1810, Příbram – 31. prosince 1876, Praha) byl český římskokatolický kněz a spisovatel.
Vidět Antonín Wiehl a Jan Karel Škoda
Jan Koula
Jan Koula (9. února 1855, Český Brod farnosti Český Brod – 18. května 1919, Bubeneč, dnes Praha) byl český architekt, muzejník, designér, výtvarník-kreslíř, organizátor výstav a etnograf.
Vidět Antonín Wiehl a Jan Koula
Jan Muk
Jan Muk (8. května 1935 Jindřichův Hradec – 27. října 1994 Praha) byl český stavební inženýr, památkář a historik umění.
Vidět Antonín Wiehl a Jan Muk
Jan Otto
Matriční zápis o narození a křtu Jana Otty (matrika N 1768–1850 farnost Přibyslav (SOA Zámrsk)) Jan Otto (1841–1916) Rukopisný dopis nakladatele Jan Otto (8. listopadu 1841 Přibyslav – 29. května 1916 Praha farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském) byl český knihkupec a nakladatel, vydavatel největší české tištěné encyklopedie, Ottova slovníku naučného.
Vidět Antonín Wiehl a Jan Otto
Jan Zeyer
Jan Zeyer (21. března 1847 Praha farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském – 6. května 1903 Praha Všeobecná nemocnice na Novém Městě pražském) byl český architekt a stavitel tvořící ve stylu novorenesance.
Vidět Antonín Wiehl a Jan Zeyer
Jarmila Krčálová
Jarmila Krčálová (17. května 1928 Košice – 23. dubna 1993 Praha) byla česká historička umění, specialistka na umění a architekturu renesance a manýrismu, pracovnice Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV.
Vidět Antonín Wiehl a Jarmila Krčálová
Jaroslav Vrchlický
Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida (17. února 1853 Louny – 9. září 1912 Domažlice), byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel.
Vidět Antonín Wiehl a Jaroslav Vrchlický
Jílovice (okres Hradec Králové)
Obec Jílovice se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký.
Vidět Antonín Wiehl a Jílovice (okres Hradec Králové)
Jednota bratrská
Jednota bratrská je jedna z protestantských (evangelických) církví působících v České republice.
Vidět Antonín Wiehl a Jednota bratrská
Jiří Karásek ze Lvovic
Jiří Karásek ze Lvovic ve věku 20 let Jiří Josef Antonín Karásek ze Lvovic, vlastním jménem Josef KarásekLexikon české literatury 2/II K–L. Praha: Academia, 1993.
Vidět Antonín Wiehl a Jiří Karásek ze Lvovic
Jindřich Fügner
Olšanech Jindřich Fügner, narozen jako Heinrich Anton Fügner (12. září 1822 Praha farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském – 15. listopadu 1865 Praha-Nové Město farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském), byl český tělocvikář německého původu a jeden ze zakladatelů spolku Sokol.
Vidět Antonín Wiehl a Jindřich Fügner
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec je město v Jihočeském kraji, 43 km severovýchodně od Českých Budějovic na řece Nežárce.
Vidět Antonín Wiehl a Jindřichův Hradec
Josef Šebestián Daubek
Josef Šebestián Daubek (24. prosince 1842 PoličkaSOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1857 v Poličce, sign.1658, ukn.7576, str.58. Dostupné online – 15. července 1922 Liteň) byl rakouský a český šlechtic z rodu Daubků, podnikatel a politik, v závěru 19.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Šebestián Daubek
Josef Fanta
Josef Fanta (7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora – 20. června 1954 Praha) byl český architekt, návrhář nábytku, malíř, autor mnoha publikací (např. O svérázu krojovém a bytovém), věnoval se ochraně památek a byl významným mecenášem.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Fanta
Josef František Doubek
Josef František Doubek (29. května 1807 PoličkaSOA Zámrsk, Matrika narozených 1792-1817 v Poličce, sign.1655, ukn.7568, str.117. Dostupné online – 25. prosince 1882 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých MIK Z15, s. 82.), uváděný i s příjmením Daubek, byl český podnikatel a komunální politik.
Vidět Antonín Wiehl a Josef František Doubek
Josef Hlávka
Josef Hlávka (15. února 1831 Přeštice – 11. března 1908 Praha farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském) byl český architekt, stavební podnikatel, politik a mecenáš.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Hlávka
Josef Mauder
Olšanských hřbitovech v Praze Josef Mauder (1. prosince 1854, Praha farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském – 15. listopadu 1920, Praha-Podolí) byl český sochař, malíř, profesor na c. k. Státní průmyslové škole v Praze, řádný člen České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, vážený člen mnoha odborných gremií a autor statí o výtvarném umění.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Mauder
Josef Mocker
Josef Mocker (22. listopadu 1835 Cítoliby – 16. ledna 1899 Praha) byl český architekt a restaurátor pocházející z německy mluvící rodiny.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Mocker
Josef Niklas
Josef Niklas (11. března 1817 Volyně – 9. října farnosti při kostele P. Marie Sněžné na Novém Městě pražském nebo 10. října 1877 Praha-Nové Město) byl český architekt a stavitel období historismu, a pedagog.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Niklas
Josef Pekař
Josef Pekař (12. dubna 1870 Malý Rohozec farnosti Jenišovice – 23. ledna 1937 Praha) byl přední český historik přelomu 19. a 20. století, žák Jaroslava Golla, profesor a rektor Univerzity Karlovy.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Pekař
Josef Schulz
Josef Schulz (11. dubna 1840 Praha-Malá Strana – 15. července 1917 Špindlerův Mlýn) byl český architekt, pedagog, designér a restaurátor.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Schulz
Josef Thomayer
Pamětní deska Josefa Thomayera v Trhanově Josef Thomayer (23. března 1853 Trhanov – 18. října 1927 Praha) byl český lékař – profesor vnitřního lékařství, jeden ze zakladatelů české lékařské vědy.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Thomayer
Josef Tulka
matriční zápis o narození a křtu Josefa Tulky (matrika N index N Nová Paka (SOA Zámrsk)) Nová Paka - pamětní deska malíře Josefa Tulky Josef Tulka (3. ledna 1846 Nová Paka – neznámé datum a místo úmrtí, patrně 1882, Itálie), byl český malíř patřící ke generaci Národního divadla.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Tulka
Josef Václav Myslbek
Josef Václav Myslbek (20. června 1848 Praha-Nové Město farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 2. června 1922 Praha-Staré Město farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském) byl nejvýznamnější český sochař přelomu 19.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Václav Myslbek
Josef Václav Sládek
Vysoké u Příbramě s pamětní deskou upomínající na pobyt Josefa Václava Sládka v letech 1897–1898Josef Václav Sládek (27. října 1845 Zbiroh – 28. června 1912 Zbiroh) byl český spisovatel, básník, novinář a překladatel.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Václav Sládek
Josef Vincenc Novák
matriční záznam o narození a křtu Josefa Vincence Nováka (matrika N 1837-1842 Sobotka, SOA Zámrsk) Josef Vincenc Novák (17. březen 1842, Sobotka – 10. červen 1918, Praha) byl český průmyslník, vlastník pivovaru a spolumajitel strojírenského závodu ing.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Vincenc Novák
Josef Zítek
Josef Zítek nebo také Josef von Zitek (4. dubna 1832 Karlín farnosti Žižkov – 2. srpna 1909 Smíchov) byl český architekt, autor původního projektu Národního divadla v Praze.
Vidět Antonín Wiehl a Josef Zítek
Jubilejní zemská výstava v Praze 1891
Situační plán Jubilejní výstavy 1891 Jubilejní výstava v Praze roku 1891 byla hospodářská, kulturní a společenská výstava uspořádaná roku 1891 na oslavu stého výročí první průmyslové výstavy konané v pražském Klementinu roku 1791.
Vidět Antonín Wiehl a Jubilejní zemská výstava v Praze 1891
Kain
Jamese Tissota. Kain byl podle 4. kapitoly biblické knihy Genesis nejstarší syn prvních lidí Adama a Evy. Narodil se jim po vyhnání ze zahrady Edenu, podle midraše společně se sestrou-dvojčetem. Je znám jako bratrovrah, neboť zabil svého mladšího bratra Ábela poté, co Hospodin nepřijal jeho oběť, ale Ábelovu ano.
Vidět Antonín Wiehl a Kain
Kamil Hilbert
Kamil Hilbert (12. února 1869 Louny – 25. června 1933 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Víta, sign. VÍT Z9, s. 240.) byl český architekt, věnoval se především rekonstrukcím církevních budov, jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály.
Vidět Antonín Wiehl a Kamil Hilbert
Karel Gemperle
Karel Gemperle (14. dubna 1845 Třebívlice – 23. října 1888 Praha farnosti při kostele sv. Petra na Poříčí v Praze) byl český stavitel zaměřený na stavby domů ve stylu novorenesance.
Vidět Antonín Wiehl a Karel Gemperle
Karel Wiesenfeld
Karel Wiesenfeld (12. září 1802, Brno – 7. listopadu 1870, Praha farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském) byl český architekt, stavitel, inženýr a technický pedagog.
Vidět Antonín Wiehl a Karel Wiesenfeld
Karlín
Karlín je městská čtvrť a katastrální území v městské části Praha 8 hlavního města Prahy.
Vidět Antonín Wiehl a Karlín
Karlův most
Karlův most (původně Kamenný most) je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v Česku.
Vidět Antonín Wiehl a Karlův most
Karlov (Praha)
Areál Karlov se nachází na Novém Městě pražském v Praze 2 nad Nuselským údolím.
Vidět Antonín Wiehl a Karlov (Praha)
Katedrála svatého Ducha
Katedrála svatého Ducha je hlavním kostelem Královéhradecké diecéze a tedy také sídelním kostelem jejího biskupa.
Vidět Antonín Wiehl a Katedrála svatého Ducha
Kavárna Union
Braunerův dům před r. 1939 Kavárna Union, zvaná také Unionka, byla kavárna a středisko kulturního života v Praze v 19.
Vidět Antonín Wiehl a Kavárna Union
Křižíkova světelná fontána
Křižíkova světelná fontána na pražském výstavišti je technická památka navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847–1941).
Vidět Antonín Wiehl a Křižíkova světelná fontána
Kilián Ignác Dientzenhofer
Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689 Praha – 18. prosince 1751 Praha) byl český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka, druhý z vlastních synů stavitele Kryštofa Dientzenhofera.
Vidět Antonín Wiehl a Kilián Ignác Dientzenhofer
Klemens Wenzel von Metternich
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od roku 1814 kníže (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat.
Vidět Antonín Wiehl a Klemens Wenzel von Metternich
Klub českých turistů
Klub českých turistů (známý také pod zkratkou KČT) je zájmové sdružení turistů vzniklé v roce 1888 za Rakousko-Uherska, působící dodnes v České republice.
Vidět Antonín Wiehl a Klub českých turistů
Komise
Komise archaičtěji též komitét, je kolektivní orgán, na který jsou převedeny některé rozhodovací či administrativní pravomoci nebo který má poradní funkci.
Vidět Antonín Wiehl a Komise
Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy
Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy byla komise zřízená usnesením prezidia městské rady královského hlavního města Prahy ze dne 13.
Komitét
#PŘESMĚRUJ Komise.
Vidět Antonín Wiehl a Komitét
Konzola (architektura)
Neoklasicistní konzola tvořená vztyčenou volutou Konzola neboli ankona je nosný článek vystupující ze zdi a nesoucí klenební žebro, případně římsu, arkýř, balkon, pavlač, sochu apod., někdy jen v podobě výstupku ze zdi.
Vidět Antonín Wiehl a Konzola (architektura)
Korunní princ Rudolf
Korunní princ Rudolf (21. srpna 1858 zámek Laxenburg u Vídně – 30. ledna 1889, Mayerling) byl jediný syn císaře Františka Josefa I. a jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské, rakouský arcivévoda (Erzherzog) a následník trůnu rakousko-uherské monarchie.
Vidět Antonín Wiehl a Korunní princ Rudolf
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chrudim)
Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází na Resselově náměstí v Chrudimi.
Vidět Antonín Wiehl a Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chrudim)
Kostel Nejsvětější Trojice (Dobříš)
Kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši je římskokatolický kostel.
Vidět Antonín Wiehl a Kostel Nejsvětější Trojice (Dobříš)
Kostel svaté Ludmily (Mělník)
Kostel svaté Ludmily v Mělníku je jednolodní barokní stavba původně z roku 1585 římskokatolické mělnické farnosti litoměřické diecéze.
Vidět Antonín Wiehl a Kostel svaté Ludmily (Mělník)
Kostel svatého Jakuba (Polička)
Kostel svatého Jakuba Většího je kostel v Pardubickém kraji v městě Polička.
Vidět Antonín Wiehl a Kostel svatého Jakuba (Polička)
Kostel svatého Jana Křtitele (Dvůr Králové nad Labem)
Kostel svatého Jana Křtitele, kostel Narození svatého Jana Křtitele a Panny Marie Ochránkyně města ve Dvoře Králové nad Labem je poutním místem a slouží místní farnosti.
Vidět Antonín Wiehl a Kostel svatého Jana Křtitele (Dvůr Králové nad Labem)
Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce
Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce je římskokatolický kostel v Praze, na Novém Městě, ve Vyšehradské ulici (pod Karlovým náměstím nedaleko Albertova).
Vidět Antonín Wiehl a Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce
Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty
Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty na Novém Městě je římskokatolický farní kostel v Praze.
Vidět Antonín Wiehl a Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty
Kostel svatého Petra na Poříčí
Kostel svatého Petra na Poříčí je římskokatolický kostel v Praze na Novém Městě v Biskupské ulici, zasvěcený apoštolu Petrovi.
Vidět Antonín Wiehl a Kostel svatého Petra na Poříčí
Kostel svatého Václava (Zderaz)
Kostel svatého Václava na Zderaze je gotický jednolodní chrám v Praze 2 na Novém Městě.
Vidět Antonín Wiehl a Kostel svatého Václava (Zderaz)
Kratochvíle (zámek)
Kratochvíle je renesanční zámek 2 km severozápadně od města Netolice v okrese Prachatice.
Vidět Antonín Wiehl a Kratochvíle (zámek)
Ladislav Lábek
Čestný hrob Ladislava Lábka na plzeňském Ústředním hřbitově Ladislav Lábek (27. ledna 1882, Plzeň farnosti Plzeň – 26. května 1970) byl český historik a muzeolog.
Vidět Antonín Wiehl a Ladislav Lábek
Lapidárium Národního muzea
Staroměstském náměstí Lapidárium Národního muzea je největší státní veřejně přístupná historická sbírka kamenosochařství a architektonické plastiky v Česku.
Vidět Antonín Wiehl a Lapidárium Národního muzea
Láďa Novák
Nástěnná malba Koncert - Měšťanská beseda (Plzeň) Nástěnná malba Přednáška - Měšťanská beseda (Plzeň) Láďa Novák (7. října 1865 Praha – 16. ledna 1944 Praha) byl český malíř, kreslíř a ilustrátor.
Vidět Antonín Wiehl a Láďa Novák
Letohrádek královny Anny
Letohrádek královny Anny (nazývaný též Belvedere, Belvedér, Belveder či Královský letohrádek, dříve též Matematický dům) je renesanční stavba na Pražském hradě v Královské zahradě.
Vidět Antonín Wiehl a Letohrádek královny Anny
Liberk
Liberk je obec v okrese Rychnov nad Kněžnou, nacházející se šest kilometrů severovýchodně od města Rychnov nad Kněžnou.
Vidět Antonín Wiehl a Liberk
Lidová architektura
doškové chalupy na ostrově Rujana, Německo. Svatobořice - lidová architektura Lidová architektura je projev stavební činnosti s vlastnostmi v určité oblasti, stavěná většinou svépomocí.
Vidět Antonín Wiehl a Lidová architektura
Lidová architektura v České republice
#PŘESMĚRUJ Lidová architektura v Česku.
Vidět Antonín Wiehl a Lidová architektura v České republice
Liteň
Liteň je městys v okrese Beroun ve Středočeském kraji.
Vidět Antonín Wiehl a Liteň
Litomyšl
Litomyšl je město v okrese Svitavy v Pardubickém kraji na české straně bývalé zemské hranice s Moravou.
Vidět Antonín Wiehl a Litomyšl
Lodžie
Trajánově fóru v Římě Lodžie (z it loggia – sloupová chodba, loubí) je zastropený prostor v budově, navenek otevřený do exteriéru, a oddělený jen sloupy, arkádami, kolonádou nebo zábradlím. Na rozdíl od balkonu nevystupuje ven z obvodové zdi.
Vidět Antonín Wiehl a Lodžie
Lomenice
Detail lomenice Lomenice je v lidové architektuře podle typu střechy trojúhelníkový nebo lichoběžníkový prkenný štít.
Vidět Antonín Wiehl a Lomenice
Louny
Louny jsou město v okrese Louny v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji, přibližně 50 km od Prahy.
Vidět Antonín Wiehl a Louny
Luneta
Sál s lunetami pod klenbou (Brémy) Luneta ve vatikánské Sixtinské kapli (Michelangelo Buonarroti) Královské rezidenci v Mnichově) Luneta (z franc. lunette, zdrobnělina z lat. luna, Měsíc) je půlkruhová plocha stěny (tvar Měsíce ve čtvrti), nejčastěji pod valenou klenbou nad okny a dveřmi, případně malba na takové ploše.
Vidět Antonín Wiehl a Luneta
Malířství
Jan Vermeer: Alegorie malířství (kolem 1666) Paul Cézanne: Mont Sainte-Victoire Malířství je vedle sochařství a grafiky jednou z částí výtvarného umění.
Vidět Antonín Wiehl a Malířství
Martinický palác
Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze je čtyřkřídlá budova, jejíž hlavní průčelí je obráceno na náměstí a jedno boční křídlo je v Kanovnické ulici.
Vidět Antonín Wiehl a Martinický palác
Matěj Brouček
Matěj Brouček je hrdina z knih Svatopluka Čecha.
Vidět Antonín Wiehl a Matěj Brouček
Max Švabinský
Max Švabinský, celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský (17. září 1873, Kroměříž – 10. února 1962, Praha), byl český malíř, kreslíř a grafik. Jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik.
Vidět Antonín Wiehl a Max Švabinský
Maxmilián Pirner
Autoportrét, 1890 Sušici Maxmilián Pirner, křtěný Daniel Karel (13. února 1854 Sušice farnosti Sušice – 2. dubna 1924 Praha-Smíchov při kostele sv. Václava na pražském Smíchově) byl český malíř, ilustrátor a kreslíř období akademismu a symbolismu, profesor pražské Akademie výtvarných umění.
Vidět Antonín Wiehl a Maxmilián Pirner
Mělník
Mělník je město a obec s rozšířenou působností v okrese Mělník ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy.
Vidět Antonín Wiehl a Mělník
Městská přečerpávací stanice v Praze
Městská přečerpávací stanice je novorenesanční budova v Praze 2 – Novém Městě v Sokolské ulici (objekt bez čísla mezi orientačními čísly 5 a 7).
Vidět Antonín Wiehl a Městská přečerpávací stanice v Praze
Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici
Městská spořitelna pražská je novorenesanční bankovní palác čp.
Vidět Antonín Wiehl a Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici
Městský hřbitov ve Slaném
Městský hřbitov ve Slaném je hlavní městský hřbitov ve Slaném.
Vidět Antonín Wiehl a Městský hřbitov ve Slaném
Mecenáš
Mecenáš je člověk, který nezištně podporuje umění, resp.
Vidět Antonín Wiehl a Mecenáš
Medailon (architektura)
Beránek (terakota, L. della Robbia, 1487) Medailon je v architektuře a v užitém umění kruhový nebo oválný ozdobný prvek, obvykle s plastickou nebo malovanou bustou antického božstva, významné osoby, světce a podobně.
Vidět Antonín Wiehl a Medailon (architektura)
Melantrich
Historická budova Melantrichu na Václavském náměstí – stav v létě roku 2007 Melantrich bylo české nakladatelství a vydavatelství, působící od roku 1898, nejprve pod názvem Tiskařské družstvo Národně sociální strany.
Vidět Antonín Wiehl a Melantrich
Mikoláš Aleš
Mikoláš Aleš (18. listopadu 1852, Mirotice – 10. července 1913, Vinohrady) byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností takzvané „Generace Národního divadla“, klasik českého umění 19.
Vidět Antonín Wiehl a Mikoláš Aleš
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Vidět Antonín Wiehl a Milán
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav (německy: Jungbunzlau) je statutární město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.
Vidět Antonín Wiehl a Mladá Boleslav
Monte Carlo
Kasino v Monte Carlu Monte Carlo (francouzsky Monte-Carlo, v monegasqueštině Monte-Carlu, v okcitánštině Montcarles) je jednou ze čtyř částí Monackého knížectví.
Vidět Antonín Wiehl a Monte Carlo
Muzejní konzervace
Konzervace je v muzeologii a archivnictví opatření (preventivní či aktivní), která mají zabránit poškozování sbírkového předmětu vnějšími vlivy.
Vidět Antonín Wiehl a Muzejní konzervace
Muzeologie
Muzeologie je věda, která zkoumá specifický vztah člověka k realitě, kterou tvoří sběratelství, ochrana a dokumentace předmětů, které tuto realitu vystihují.
Vidět Antonín Wiehl a Muzeologie
Muzeum Bedřicha Smetany
Muzeum Bedřicha Smetany je jedna ze specializovaných expozic Českého muzea hudby, jež je organizačně začleněno pod Národní muzeum v Praze.
Vidět Antonín Wiehl a Muzeum Bedřicha Smetany
Muzeum hlavního města Prahy
Muzeum města Prahy je muzeem s krajskou působností.
Vidět Antonín Wiehl a Muzeum hlavního města Prahy
Nakladatelství
Nakladatelství je obchodní společnost (fyzická nebo právnická osoba), která má oprávnění vydávat knihy a jiné publikace na základě živnostenského listu.
Vidět Antonín Wiehl a Nakladatelství
Naučná stezka Liteň
Vyhlídka na Liteň od vrchu Mramor (na severovýchod) Liteň Vás vítá Naučná stezka Liteň Naučná stezka Liteň byla vytvořena v roce 2013 Atelierem Svatopluk, obecně prospěšnou společností, jejímž zakladatelem je městys Liteň v okrese Beroun.
Vidět Antonín Wiehl a Naučná stezka Liteň
Nábytek
Tvůrce nábytku, Ludwig Deutsch Nábytek neboli mobiliář je mobilní vybavení lidského obydlí, obytných, technických, hospodářských, pracovních, rituálních či rekreačních objektů nebo jejich vnějšího příslušenství (zahrad, pláží), ale také dopravních prostředků, technických a hospodářských prostor.
Vidět Antonín Wiehl a Nábytek
Náhrobek
Náhrobek Náhrobek Náhrobek je obvykle náhrobní kámen, případně architektonické či sochařské dílo, označující hrob.
Vidět Antonín Wiehl a Náhrobek
Národní divadlo
Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice.
Vidět Antonín Wiehl a Národní divadlo
Národní muzeum
Národní muzeum v Praze (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce.
Vidět Antonín Wiehl a Národní muzeum
Národní památkový ústav
Národní památkový ústav (NPÚ) je odborná a výzkumná organizace státní památkové péče v Česku s celostátní působností.
Vidět Antonín Wiehl a Národní památkový ústav
Národní památník na Vítkově
Vítkov Detailní pohled na památník Pohled na památník v noci Národní památník na Vítkově je funkcionalistický památník, jehož hrubá stavba byla postavena v letech 1929–1933 na vrchu Vítkově v Praze podle projektu Jana Zázvorky.
Vidět Antonín Wiehl a Národní památník na Vítkově
Národní technické muzeum v Praze
Národní technické muzeum v Praze (NTM) je největší českou institucí specializovanou na muzejní sbírky technického charakteru.
Vidět Antonín Wiehl a Národní technické muzeum v Praze
Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895
Vojtěcha Hynaise Slavnostní zahájení výstavy (foto: Moritz Adler) Pojizerská chalupa Přástky na Domažlicku Troubska vítají hosta chlebem a solí Národopisná výstava českoslovanská v Praze roku 1895 měla za cíl předvést život, náboženské a kulturní tradice českého a slovanského lidu.
Vidět Antonín Wiehl a Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895
Nelahozeves (zámek)
Romantický zámek Nelahozeves, pohled z přilehlého parku Romantický zámek Nelahozeves Zámek Nelahozeves (německy Schloss Mühlhausen) je stavba ze 16. století patřící mezi nejvýznamnější pozdně renesanční objekty v Čechách.
Vidět Antonín Wiehl a Nelahozeves (zámek)
Nové Město (Praha)
Nové Město (Nova Civitas, (Prager) Neustadt) je městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy, má rozlohu 3,34 km².
Vidět Antonín Wiehl a Nové Město (Praha)
Nové Město nad Metují
Nové Město nad Metují je město v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji v turistickém regionu Kladské pomezí na východě Čech.
Vidět Antonín Wiehl a Nové Město nad Metují
Novogotika
Krásný Dvůr, 1793–1796 Westminsterský palác (britský parlament), 1840–1860 Katedrála svatého Václava v Olomouci, novogotická přestavba 1883–1892 Královská zemská porodnice u Apolináře v Praze Zámek Hluboká nad Vltavou Zámek Lednice Novogotika (neogotika, pseudogotika) je evropský umělecký směr, který se řadí mezi historizující slohy.
Vidět Antonín Wiehl a Novogotika
Novoměstská radnice
Novoměstská radnice (německy: Neustädter Rathaus) patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám na Novém Městě pražském, jež byly vybudovány v době panování Karla IV. Přáním panovníka bylo, aby se Karlovo náměstí (tehdejší Dobytčí trh), stalo nejen významným obchodním střediskem, ale i důstojným protějškem náměstí Staroměstského.
Vidět Antonín Wiehl a Novoměstská radnice
Novorenesance
Novorenesanční radnice na Masarykově náměstí v Náchodě z roku 1904 Novorenesance (neorenesance) je historizující umělecký sloh 2. poloviny 19. století, který vychází z renesance.
Vidět Antonín Wiehl a Novorenesance
Novotného lávka
Novotného lávka je řada historických budov, bývalých mlýnů nad hladinou Vltavy při jejím pravém břehu v blízkosti Karlova mostu směrem proti proudu řeky prakticky na konci Smetanova nábřeží.
Vidět Antonín Wiehl a Novotného lávka
Nusle
Nusle (též) jsou městská čtvrť a katastrální území v Praze, jižně od centra města.
Vidět Antonín Wiehl a Nusle
Obrazárna
Obrazárna je sbírka obrazů.
Vidět Antonín Wiehl a Obrazárna
Okres Litoměřice
Přehled obecních znaků okresu Litoměřice I. Přehled obecních znaků okresu Litoměřice II.Okres Litoměřice je okres v jihovýchodní části Ústeckého kraje.
Vidět Antonín Wiehl a Okres Litoměřice
Okres Příbram
Okres Příbram se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje.
Vidět Antonín Wiehl a Okres Příbram
Olšanské hřbitovy
Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště s rozlohou 50,17 hektarů.
Vidět Antonín Wiehl a Olšanské hřbitovy
Olivův dům čp. 1032/14 v Divadelní ulici
Olivův dům čp.
Vidět Antonín Wiehl a Olivův dům čp. 1032/14 v Divadelní ulici
Osvald Polívka
Osvald Polívka, křtěný Osvald Erasmus (24. května 1859 Enns Evangelická církev Linec-vnitřní město, Horní Rakousy Evangelická církev Linec-vnitřní město, Horní Rakousy u LinceEvangelická fara – 30. dubna 1931 Praha) byl český architekt, představitel pozdní neorenesance a průkopník secesní architektury, který postavil řadu veřejných budov v Praze.
Vidět Antonín Wiehl a Osvald Polívka
Otakar Hostinský
Otakar Hostinský (2. ledna 1847 Martiněves – 19. ledna 1910 Praha farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí Praha-Nové Město) byl český estetik, teoretik hudby a divadla a profesor pražské univerzity, který se řadil k českému realistickému hnutí.
Vidět Antonín Wiehl a Otakar Hostinský
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný (s podtitulem Ilustrovaná encyklopædie obecných vědomostí), také Ottova encyklopedie, je česká encyklopedie z let 1888–1909.
Vidět Antonín Wiehl a Ottův slovník naučný
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Vidět Antonín Wiehl a Paříž
Palladiánská architektura
Vila La Rotonda u italské Vicenzy postavená podle plánů architekta Andrey Palladia Palladiánská architektura je evropský architektonický styl odvozený z prací benátského architekta Andrey Palladia.
Vidět Antonín Wiehl a Palladiánská architektura
Památková péče
světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Památková péče nebo také ochrana památek je cílená snaha společnosti o zachování vybraných částí movitého a nemovitého kulturního dědictví, především staveb.
Vidět Antonín Wiehl a Památková péče
Památková péče v Česku
Brně Památková péče v České republice je vykonávána především prostřednictvím státních orgánů na základě zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
Vidět Antonín Wiehl a Památková péče v Česku
Pamětní deska
Jiráskovo náměstí, Praha 2) Skromná pamětní deska na domě, kde žil Karel Hlaváček, Podlipného ulice, Praha 8 – Libeň Pamětní deska je plaketa, většinou kamenná nebo kovová, která má sloužit jako připomínka významné osobnosti, instituce nebo historické události.
Vidět Antonín Wiehl a Pamětní deska
Pardubice
Pardubice jsou univerzitní a statutární město v okrese Pardubice na východě Čech, metropole Pardubického kraje s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace.
Vidět Antonín Wiehl a Pardubice
Parter
Ornamentální úprava zahradního parteru zámku v Drée, Burgundsko. Parter (z fr. par terre, „na zemi“) je výraz používaný pro označení přízemní části architektury nebo zahrady.
Vidět Antonín Wiehl a Parter
Pavilon
Pavilon Přátelství v parku ve Veltrusích Pavilon či pavilón (výslovnost rovněž i) je obvykle menší samostatná stavba, respektive menší jednoúčelová budova, jež bývá vystavěna za nějakým speciálním utilitárním účelem a jež často bývá součástí nějakého většího stavebního celku, respektive většího souboru budov či účelového areálu (školního, nemocničního, zámeckého, zahradního, výstavního apod.).
Vidět Antonín Wiehl a Pavilon
Petřín
Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 327 m vysoký kopec v centru Prahy.
Vidět Antonín Wiehl a Petřín
Plastika (výtvarné umění)
VŠB – Technická univerzita Ostrava) Plastika (z řeč.) je (nesprávně) obecné označení pro jakékoli plastické výtvarné dílo.
Vidět Antonín Wiehl a Plastika (výtvarné umění)
Plasy
Plasy jsou město v okrese Plzeň-sever, 21 km severně od Plzně, s obyvateli.
Vidět Antonín Wiehl a Plasy
Plzeň
Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.
Vidět Antonín Wiehl a Plzeň
Plzeňská radnice
Plzeňská radnice je renesanční stavba na náměstí Republiky 1 v Plzni.
Vidět Antonín Wiehl a Plzeňská radnice
Polička
Polička (Politz (1265), Politz am Weissbach) je město, které se nachází v okrese Svitavy ve východní části Čech, v blízkosti zemské hranice s Moravou, v kotlině při Bílém potoku, asi 17 km západně od Svitav.
Vidět Antonín Wiehl a Polička
Pomník Jana Žižky v Čáslavi
Pomník Jana Žižky v Čáslavi je pomník husitského vojevůdce Jana Žižky odhalený v roce 1881.
Vidět Antonín Wiehl a Pomník Jana Žižky v Čáslavi
Portál (architektura)
Gotický portál z chrámu Notre-Dame v Reugny z konce 12. století Brně Portál (– brána) je architektonicky a umělecky zdůrazněný vchod nebo vjezd do objektu.
Vidět Antonín Wiehl a Portál (architektura)
Pozůstalost
Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě nevymahatelných osobních práv a povinností.
Vidět Antonín Wiehl a Pozůstalost
Pražská asanace
Plán pražské asanace Španělské synagogy Pražská asanace je vžité označení radikální ''ozdravující'' přestavby centrálních čtvrtí Prahy na přelomu 19.
Vidět Antonín Wiehl a Pražská asanace
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15.
Vidět Antonín Wiehl a Praha
Praxe
Praxe, jinak zvaná zběhlost v daném oboru, je zobecněný termín pro již konanou činnost, která byla v minulosti vykonávaná a tudíž je danému subjektu bližší či známá.
Vidět Antonín Wiehl a Praxe
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Vidět Antonín Wiehl a Profesor
Prosek
Prosek je městská čtvrť a katastrální území, součást městské části Prahy 9.
Vidět Antonín Wiehl a Prosek
Purismus (architektura)
Purismus (z latinského purus čistý) je úsilí o stylovou čistotu v tvorbě.
Vidět Antonín Wiehl a Purismus (architektura)
Quido Bělský
Olšanské hřbitovy, hrobka ve které leží mj. Jan Bělský, Quido Bělský a Quido Vetter Quido Bělský (5. ledna 1855 Praha farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském – 20. srpna 1909 Domousnice) byl český stavitel, architekt, c.
Vidět Antonín Wiehl a Quido Bělský
Rakušané
Rakušané jsou germánská etnická skupina, skládající se z obyvatel Rakouska a jeho historických předchůdců, kteří sdílejí společnou rakouskou kulturu a rakouský původ.
Vidět Antonín Wiehl a Rakušané
Reálka
Reálná škola (německy Realschule) nebo častěji jen reálka (archaicky též věcnice) byl typ všeobecné střední školy, zaměřené spíše na přírodovědní, technické obory a živé jazyky (na rozdíl od gymnázia).
Vidět Antonín Wiehl a Reálka
Režné zdivo
Frank Lloyd Wrighta má fasádu z režného zdiva Ostravě-Vítkovicích Režné nebo také lícové zdivo je typ kamenného nebo cihlového zdiva, které je pouze vyspárováno, ne však omítnuto.
Vidět Antonín Wiehl a Režné zdivo
Rekonstrukce (stavebnictví)
Rekonstrukce budovy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Rekonstrukce je v architektuře a stavebnictví výraz pro fyzický návrat ke staršímu nedochovanému stavu nebo pro znázornění takového stavu (kresebná rekonstrukce zaniklé podoby hradu).
Vidět Antonín Wiehl a Rekonstrukce (stavebnictví)
Renáta Tyršová
Renáta Tyršová, v matrice narozených Renata Maria Adelina Fügner (31. července 1854 Praha-Nové Město – 22. února 1937 tamtéž) byla česká historička umění a umělecká kritička, etnografka.
Vidět Antonín Wiehl a Renáta Tyršová
Renesanční architektura
baziliky sv. Petra ve Vatikánu Renesanční architektura (z franc. renaissance, Ital. rinascimento, znovuzrození) je označení pro architekturu v renesančním slohu, která se vyvinula v italských městech 15.
Vidět Antonín Wiehl a Renesanční architektura
Renesance
Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14.
Vidět Antonín Wiehl a Renesance
Restaurování
(Vlevo nahoře původní stav, vpravo a dole po restaurování) Restaurování nebo restaurátorství (z franc. restaurer, obnovit) znamená záchranu a odborné opravování uměleckých děl a starožitností.
Vidět Antonín Wiehl a Restaurování
Risorgimento
border.
Vidět Antonín Wiehl a Risorgimento
Rožmberk nad Vltavou
Rožmberk nad Vltavou (německy Rosenberg) je město v Šumavském podhůří na Českokrumlovsku.
Vidět Antonín Wiehl a Rožmberk nad Vltavou
Rokycany
Rokycany jsou město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, 16 km východně od Plzně na soutoku Klabavy a Holoubkovského potoka.
Vidět Antonín Wiehl a Rokycany
Rozeta (architektura)
katedrály Notre Dame v Paříži Rozeta (z francouzského „la rosette“ - růžička) nebo také růžice je v architektuře označení pro kruhové okno, často velkých rozměrů, umístěné většinou nad vstupním portálem stavby nebo ve štítech příčných chrámových lodí.
Vidět Antonín Wiehl a Rozeta (architektura)
Rudé právo
Rudé právo byl deník a ústřední tiskový orgán Komunistické strany Československa (KSČ), který hrál důležitou roli v propagandě režimu.
Vidět Antonín Wiehl a Rudé právo
Rudolf Kříženecký
Rudolf Kříženecký (28. října 1861 Zadar, Dalmácie – 12. března 1939 Praha) byl český novorenesanční architekt a profesor na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Vidět Antonín Wiehl a Rudolf Kříženecký
Rustika
(Palazzo Medici-Riccardi, Florencie) Rustika (z lat. opus rusticum, venkovské, selské zdivo, od rus, pole) znamená zdivo z velkých a na vnější straně neopracovaných nebo nahrubo opracovaných (bosovaných) kvádrů.
Vidět Antonín Wiehl a Rustika
Sarkofág
staroegyptského panovníka Menkaurea Sarkofág (z řečtiny σαρξ (sarx, „maso“) a φαγειν (fagein, „požírat“) je schránka určená k uložení rakve. V 5. století př. n. l. uvedl starověký řecký historik Hérodotos ve svém díle, že první sarkofágy byly vytesané ze zvláštního typu kamene, který požíral tělo uvnitř.
Vidět Antonín Wiehl a Sarkofág
Sbírka
Slovo sbírka má více významů:;umění a sběratelství.
Vidět Antonín Wiehl a Sbírka
Schwarzenberský palác v Praze
Schwarzenberský palác nebo též Lobkovický palác je renesanční palác na Hradčanském náměstí v Praze, který v minulosti sloužil jako reprezentativní residence při sídle českých králů nejprve hlavám rodů Lobkoviců, Rožmberků, Eggenbergů a nakonec Schwarzenbergů, kteří palác vlastnili až do roku 1947.
Vidět Antonín Wiehl a Schwarzenberský palác v Praze
Semily
Semily (německy Semil) jsou město ležící na severovýchodě Čech a jihovýchodě Libereckého kraje v okresu Semily.
Vidět Antonín Wiehl a Semily
Severočeský kraj
Severočeský kraj byl vytvořen 11.
Vidět Antonín Wiehl a Severočeský kraj
Seznam mytických panovníků Čech a Moravy
Vyšehrad nad Vltavou Seznam mytických panovníků českého státu a Moravy obsahuje jména vládců, o kterých vyprávějí staré české a moravské pověsti, ale jejichž existence není doložena historickými prameny.
Vidět Antonín Wiehl a Seznam mytických panovníků Čech a Moravy
Sgrafito
Regentském domě v Kroměříži Sgrafito je technika grafické výzdoby omítkových povrchů staveb, která vznikla a prodělala největší rozkvět v období renesance a znovu v novorenesanci.
Vidět Antonín Wiehl a Sgrafito
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Vidět Antonín Wiehl a Sicílie
Skicák
Skicák a tužka Skicák nebo také skicář je sešit nebo blok s prázdnými stránkami určený k vytváření skic nebo výtvarných studií.
Vidět Antonín Wiehl a Skicák
Slaný
Město Slaný je někdejší královské město v okrese Kladno asi 29 km severozápadně od Prahy.
Vidět Antonín Wiehl a Slaný
Slatiňany
Slatiňany (německy: Slatinian) jsou město v okrese Chrudim v Pardubickém kraji, na úpatí Železných hor, 4 km jižně od Chrudimi.
Vidět Antonín Wiehl a Slatiňany
Slavín (hrobka)
Hrobka Slavín je součást Vyšehradského hřbitova, nachází se na jeho východní straně.
Vidět Antonín Wiehl a Slavín (hrobka)
Sloup (architektura)
Palmýře Sloup je v architektuře základní stavební článek.
Vidět Antonín Wiehl a Sloup (architektura)
Smolnice
Obec Smolnice se nachází v okrese Louny v kraj Ústecký.
Vidět Antonín Wiehl a Smolnice
Sochař
Sochař – fotografie Paolo Monti, 1975 Sochař je umělec, tvůrce sochy, užívající různých technik tvorby jako modelování do hlíny a poté odlévání modelu do sádry a poté převedení do různých jiných materiálů, jako je dřevo, cín, bronz, kámen.
Vidět Antonín Wiehl a Sochař
Spálená (Praha)
Spálená je ulice v centrální části města Prahy, na Novém Městě.
Vidět Antonín Wiehl a Spálená (Praha)
Spolek
Spolek je obecně sdružení či skupina osob.
Vidět Antonín Wiehl a Spolek
Stanislav Sucharda
matrika narozených města Nová Paka – záznam o narození Stanislava Suchardy Stanislav Sucharda (12. listopadu 1866, Nová Paka – 5. května 1916, Praha-Bubeneč farnosti při kostele sv.Gotharda v pražské Bubenči) byl český sochař, medailér a designér.
Vidět Antonín Wiehl a Stanislav Sucharda
Stará radnice (Prachatice)
Stará radnice (č.p. 1) je renesanční budova v Prachaticích.
Vidět Antonín Wiehl a Stará radnice (Prachatice)
Staré Město (Praha)
Staré Město (původně Pražské město/Pragensis civitas, Větší město/Major civitas či Staré Město pražské/Antiqua civitas Pragensis) je historické město, městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy, o rozloze 129,03 ha, náležející k městské části Praha 1.
Vidět Antonín Wiehl a Staré Město (Praha)
Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově
Starý židovský hřbitov v Praze 1-Josefově, fungoval pravděpodobně od roku 1439 do roku 1786.
Vidět Antonín Wiehl a Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově
Staroměstská radnice
Staroměstská radnice v Praze byla založena roku 1338 (jako první v Čechách) na základě privilegia uděleného staroměstským měšťanům králem Janem Lucemburským.
Vidět Antonín Wiehl a Staroměstská radnice
Staroměstská vodárna
Staroměstská vodárna je novorenesanční budova bývalé Městské vodárny staroměstské v Praze na Novotného lávce u Karlova mostu.
Vidět Antonín Wiehl a Staroměstská vodárna
Stavební firma
Stavební firma je obchodní společnost, která své podnikání zaměřuje na oblast stavebnictví.
Vidět Antonín Wiehl a Stavební firma
Stavebník
Stavebník je ten, kdo pořizuje stavbu; objednavatel, pán stavby, zákazník.
Vidět Antonín Wiehl a Stavebník
Stavebnictví
Stavba výškové budovy Stavebnictví je specializované hospodářské odvětví zabývající se stavbami.
Vidět Antonín Wiehl a Stavebnictví
Středočeská vědecká knihovna
Středočeská vědecká knihovna v Kladně, příspěvková organizace (SVKKL) je krajská knihovna, která poskytuje veřejné knihovnické a informační služby.
Vidět Antonín Wiehl a Středočeská vědecká knihovna
Stereotyp
Stereotyp padoucha Stereotyp je definován jako předpojaté nebo příliš zjednodušené zobecnění o celé skupině objektů nebo lidí (tj. předsudky) bez ohledu na individuální rozdíly.
Vidět Antonín Wiehl a Stereotyp
Strakova akademie
Strakova akademie je eklekticky novobarokní budova na levém břehu Vltavy na Malé Straně v Praze.
Vidět Antonín Wiehl a Strakova akademie
Stvoření světa
Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší (1480-1490) Stvoření světa je symbolické či mytologické vyprávění o počátku světa a o tom, jak se v něm objevili lidé.
Vidět Antonín Wiehl a Stvoření světa
Svatopluk Čech
Portrét Svatopluka Čecha Čechův pohřební průvod na Václavském náměstí v Praze Vyšehradském hřbitově Náhrobek Svatopluka Čecha na Vyšehradě Svatopluk Čech (21. února 1846, Ostředek – 23. února 1908, Praha-Holešovice) byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil příběhy pana Broučka.
Vidět Antonín Wiehl a Svatopluk Čech
Světlík (šachta)
Světlík je šachta sloužící k osvětlení místností, která nemají okno v obvodové zdi (nejčastěji jde o koupelnu, záchod, chodbu nebo spíž), popřípadě také k jejich větrání.
Vidět Antonín Wiehl a Světlík (šachta)
Svitavy
Svitavy jsou město ležící v Pardubickém kraji v okrese Svitavy, 59 km severozápadně od Olomouce.
Vidět Antonín Wiehl a Svitavy
Třeboň
Třeboň (tj. „Wittingův či Vítkův Luh“, latinsky Trebonis) je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 22 km východně od Českých Budějovic, v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk.
Vidět Antonín Wiehl a Třeboň
Telč
Telč (německy Teltsch) je město na jihozápadě Moravy v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, 25 km jihozápadně od Jihlavy.
Vidět Antonín Wiehl a Telč
Teorie
Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování.
Vidět Antonín Wiehl a Teorie
Tradice
Svatyně Panny Marie v hlavním chrámu ve Vilniusu. Tradice je antropologický, religionistický a sociologický pojem, který se snaží vystihnout skutečnost, že společenské instituce, způsoby myšlení a formy lidské zkušenosti jsou odevzdávané z generace na generaci, a tedy existují dřív, než se člověk narodí.
Vidět Antonín Wiehl a Tradice
Trhanov
Trhanov (v chodském nářečí Tranovo) je obec v západní části okresu Domažlice.
Vidět Antonín Wiehl a Trhanov
Turnov
Turnov je město v okrese Semily v Libereckém kraji.
Vidět Antonín Wiehl a Turnov
Tyrolsko
Tyrolsko či Tyroly je spolková země na západě Rakouska.
Vidět Antonín Wiehl a Tyrolsko
Umělecká beseda
Umělecká beseda je občanské sdružení, respektive umělecký spolek sdružující od roku 1863 mnohé české umělce a mecenáše ve třech odborech: literárním, výtvarném a hudebním.
Vidět Antonín Wiehl a Umělecká beseda
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
#PŘESMĚRUJ Uměleckoprůmyslové museum v Praze.
Vidět Antonín Wiehl a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Vidět Antonín Wiehl a Univerzita Karlova
Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Palackého v Olomouci (latinsky: Universitas Palackiana Olomucensis) byla založena v roce 1573, takže je po Univerzitě Karlově druhou nejstarší univerzitou v českých zemích, na Moravě pak nejstarší.
Vidět Antonín Wiehl a Univerzita Palackého v Olomouci
Václav Roštlapil
Václav Roštlapil (29. listopadu 1856, Zlonice farnost Zlonice – 23. listopadu 1930, Praha) byl český architekt, který navrhl řadu veřejných staveb, především v Praze pro vědecké, edukativní a lékařské účely.
Vidět Antonín Wiehl a Václav Roštlapil
Václav Vladivoj Tomek
Václav Vladivoj rytíř Tomek, starším způsobem zápisu též Wácslaw Wladiwoj Tomek či v německé podobě Wenzel Wladiwoj Tomek (31. května 1818, Hradec Králové – 12. června 1905, Praha) byl český historik, archivář, konzervativní politik a pedagog.
Vidět Antonín Wiehl a Václav Vladivoj Tomek
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Vidět Antonín Wiehl a Vídeň
Výbor
Výbor je kolektivní orgán právnické osoby, nebo jejího orgánu.
Vidět Antonín Wiehl a Výbor
Východočeský kraj
Východočeský kraj byl vytvořen 11.
Vidět Antonín Wiehl a Východočeský kraj
Výklenek
Výklenek se sochou sv. Matouše (Florencie, 14. stol.) Výklenek nebo také nika je obvykle dekorativní prohlubeň v síle zdiva budovy, často určená pro sochu.
Vidět Antonín Wiehl a Výklenek
Výstaviště Praha
Výstaviště Praha, označované též jako holešovické výstaviště (mezi lety 1954 a 1990 Park kultury a oddechu Julia Fučíka), je výstavní areál v Praze 7 v Bubenči, v blízkosti zástavby Holešovic.
Vidět Antonín Wiehl a Výstaviště Praha
Vesnice
Zahořany Vesnice (též ves, víska, na Moravě dědina) je sídlo venkovského typu.
Vidět Antonín Wiehl a Vesnice
Vila Antonína Wiehla ve Smolnici
Vila Antonína Wiehla čp.
Vidět Antonín Wiehl a Vila Antonína Wiehla ve Smolnici
Vinohrady (Praha)
Vinohrady (do roku 1960 Královské Vinohrady) jsou od roku 1922 městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy.
Vidět Antonín Wiehl a Vinohrady (Praha)
Vltava
Vltava je s délkou 430,2 km nejdelší řekou na území Česka.
Vidět Antonín Wiehl a Vltava
Vlys
Klasický vlys s reliéfy v metopách Vlys je v klasické řádové architektuře střední část kladí mezi architrávem a římsou, který tvoří průběžný hladký anebo členěný pás.
Vidět Antonín Wiehl a Vlys
Vojtěch Hynais
Vojtěch Antonín Hynais (14. prosince 1854 Vídeň farnosti Am Hof ve Vídni - strana 02-Taufe_0038 – 22. srpna 1925 Praha – Podolí) byl český malíř a autor současné opony Národního divadla (1883).
Vidět Antonín Wiehl a Vojtěch Hynais
Vojtěch Ignác Ullmann
Vojtěch Ignác Ullmann nejčastěji jen Ignác Ullmann (23. dubna 1822 Praha farnosti při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském – 17. září 1897 Příbram) farnost Příbram byl český architekt období historismu.
Vidět Antonín Wiehl a Vojtěch Ignác Ullmann
Vyšší dívčí škola v Praze
Vyšší dívčí škola v Praze byla první pokračovací škola pro dívky v českých zemích, založená pražským magistrátem přičiněním purkmistra Františka Václava Pštrosse roku 1863 v Praze na Novém Městě pražském jako tříleté (později čtyřleté) učiliště.
Vidět Antonín Wiehl a Vyšší dívčí škola v Praze
Vyšehradský hřbitov
Vyšehradský hřbitov při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě je od 19. století národní pohřebiště, místo odpočinku významných českých osobností a jejich rodin.
Vidět Antonín Wiehl a Vyšehradský hřbitov
Wiehlův dům (Praha)
Wiehlův dům je označení pro novorenesanční dům na Václavském náměstí čp.
Vidět Antonín Wiehl a Wiehlův dům (Praha)
Wiehlův dům (Slaný)
Wiehlův dům je vžité označení pro novorenesanční dům ve Slaném, Wilsonově ulici čp.
Vidět Antonín Wiehl a Wiehlův dům (Slaný)
Zahradnictví
Pěstování rajčat ve skleníku Ovocný sad Skleníkové dopěstování rododendronůPřenos větších zahradních rostlin Zahradnictví je obor zabývající se studií rostlin v souvislosti s pěstování rostlin pro uspokojení materiálních potřeb (ovoce, zeleniny, koření, bylin, apod.), ale i ze sociálních a estetických důvodů (okrasné rostliny).
Vidět Antonín Wiehl a Zahradnictví
Zdeněk Fišera
Zdeněk Fišera (24. května 1954 Jilemnice – 7. května 2022 Tanvald) byl český amatérský historik a kastelolog.
Vidět Antonín Wiehl a Zdeněk Fišera
Zdeněk Wirth
Kampě, kde Wirth 1929–1941 bydlel. Pražského květnového povstání 1945. Zleva doprava (bez titulů a hodností): Augusta Machoňová-Müllerová, Zdeněk Wirth, Josef Smrkovský, Albert Pražák, Josef Cyril Kotrlý, Jaromír Nechanský.
Vidět Antonín Wiehl a Zdeněk Wirth
Zdenka Braunerová
Zdenka či Zdeňka Braunerová, pokřtěna jako Zdislava Rosalia Augusta (9. dubna 1858, Praha – 23. května 1934, Praha), byla česká malířka konce 19. a první třetiny 20. století, známá také jako autorka grafických úprav publikací, autorka statí o soudobých umělcích a organizátorka uměleckého života.
Vidět Antonín Wiehl a Zdenka Braunerová
Zrcadlové bludiště na Petříně
Petřínské bludiště je oblíbená dětská a turistická atrakce v zahradě U rozhledny na vrchu Petřín v Praze, v bezprostředním sousedství Petřínské rozhledny.
Vidět Antonín Wiehl a Zrcadlové bludiště na Petříně
Zvonice
Krupce Muzeu dřevěného porculánu v Držkové Zvonice je stavba sloužící výhradně nebo převážně k zavěšení zvonů.
Vidět Antonín Wiehl a Zvonice
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Vidět Antonín Wiehl a 16. století
1846
1846 (MDCCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Antonín Wiehl a 1846
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Antonín Wiehl a 1888
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Vidět Antonín Wiehl a 19. století
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Antonín Wiehl a 1909
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Antonín Wiehl a 1910
26. duben
26.
Vidět Antonín Wiehl a 26. duben
4. listopad
4.
Vidět Antonín Wiehl a 4. listopad
, Dům čp. 1682 Na Poříčí, Dům čp. 317/15 v ulici Karoliny Světlé, Dům čp. 542 ve Zborovské ulici, Dům Bohuslava Schnircha, Dům s taneční školou Karla Linka, Dům U Mladých Goliášů, Dějiny a současnost, Demolice, Dlaskův statek, Dobříš, Dobříš (zámek), Domažlice, Dubá, Duslova vila v Berouně, Dvůr Králové nad Labem, Etnografie, Evropa, Fara, Fara u sv. Petra v Praze, Fenomén, Florencie, Folklór, František Ženíšek, František Hergesel, František Hošek, František Křižík, František Kutnar, František Ladislav Rieger, František Schmoranz starší, František Topič, Freska, Generace, Generace Národního divadla, Gesamtkunstwerk, Gustav Zoula, Havlíčkův Brod, Hřbitov Malvazinky, Historický pramen, Hluboká nad Vltavou, Horní Rakousy, Hradec Králové, Hrobka rodiny Daubkovy, Hyperbola (literatura), Italská renesance, Itálie, Jakub Schikaneder, Jan Žižka, Jan Evangelista Purkyně, Jan Karel Škoda, Jan Koula, Jan Muk, Jan Otto, Jan Zeyer, Jarmila Krčálová, Jaroslav Vrchlický, Jílovice (okres Hradec Králové), Jednota bratrská, Jiří Karásek ze Lvovic, Jindřich Fügner, Jindřichův Hradec, Josef Šebestián Daubek, Josef Fanta, Josef František Doubek, Josef Hlávka, Josef Mauder, Josef Mocker, Josef Niklas, Josef Pekař, Josef Schulz, Josef Thomayer, Josef Tulka, Josef Václav Myslbek, Josef Václav Sládek, Josef Vincenc Novák, Josef Zítek, Jubilejní zemská výstava v Praze 1891, Kain, Kamil Hilbert, Karel Gemperle, Karel Wiesenfeld, Karlín, Karlův most, Karlov (Praha), Katedrála svatého Ducha, Kavárna Union, Křižíkova světelná fontána, Kilián Ignác Dientzenhofer, Klemens Wenzel von Metternich, Klub českých turistů, Komise, Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, Komitét, Konzola (architektura), Korunní princ Rudolf, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chrudim), Kostel Nejsvětější Trojice (Dobříš), Kostel svaté Ludmily (Mělník), Kostel svatého Jakuba (Polička), Kostel svatého Jana Křtitele (Dvůr Králové nad Labem), Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce, Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty, Kostel svatého Petra na Poříčí, Kostel svatého Václava (Zderaz), Kratochvíle (zámek), Ladislav Lábek, Lapidárium Národního muzea, Láďa Novák, Letohrádek královny Anny, Liberk, Lidová architektura, Lidová architektura v České republice, Liteň, Litomyšl, Lodžie, Lomenice, Louny, Luneta, Malířství, Martinický palác, Matěj Brouček, Max Švabinský, Maxmilián Pirner, Mělník, Městská přečerpávací stanice v Praze, Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici, Městský hřbitov ve Slaném, Mecenáš, Medailon (architektura), Melantrich, Mikoláš Aleš, Milán, Mladá Boleslav, Monte Carlo, Muzejní konzervace, Muzeologie, Muzeum Bedřicha Smetany, Muzeum hlavního města Prahy, Nakladatelství, Naučná stezka Liteň, Nábytek, Náhrobek, Národní divadlo, Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní památník na Vítkově, Národní technické muzeum v Praze, Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895, Nelahozeves (zámek), Nové Město (Praha), Nové Město nad Metují, Novogotika, Novoměstská radnice, Novorenesance, Novotného lávka, Nusle, Obrazárna, Okres Litoměřice, Okres Příbram, Olšanské hřbitovy, Olivův dům čp. 1032/14 v Divadelní ulici, Osvald Polívka, Otakar Hostinský, Ottův slovník naučný, Paříž, Palladiánská architektura, Památková péče, Památková péče v Česku, Pamětní deska, Pardubice, Parter, Pavilon, Petřín, Plastika (výtvarné umění), Plasy, Plzeň, Plzeňská radnice, Polička, Pomník Jana Žižky v Čáslavi, Portál (architektura), Pozůstalost, Pražská asanace, Praha, Praxe, Profesor, Prosek, Purismus (architektura), Quido Bělský, Rakušané, Reálka, Režné zdivo, Rekonstrukce (stavebnictví), Renáta Tyršová, Renesanční architektura, Renesance, Restaurování, Risorgimento, Rožmberk nad Vltavou, Rokycany, Rozeta (architektura), Rudé právo, Rudolf Kříženecký, Rustika, Sarkofág, Sbírka, Schwarzenberský palác v Praze, Semily, Severočeský kraj, Seznam mytických panovníků Čech a Moravy, Sgrafito, Sicílie, Skicák, Slaný, Slatiňany, Slavín (hrobka), Sloup (architektura), Smolnice, Sochař, Spálená (Praha), Spolek, Stanislav Sucharda, Stará radnice (Prachatice), Staré Město (Praha), Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově, Staroměstská radnice, Staroměstská vodárna, Stavební firma, Stavebník, Stavebnictví, Středočeská vědecká knihovna, Stereotyp, Strakova akademie, Stvoření světa, Svatopluk Čech, Světlík (šachta), Svitavy, Třeboň, Telč, Teorie, Tradice, Trhanov, Turnov, Tyrolsko, Umělecká beseda, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Václav Roštlapil, Václav Vladivoj Tomek, Vídeň, Výbor, Východočeský kraj, Výklenek, Výstaviště Praha, Vesnice, Vila Antonína Wiehla ve Smolnici, Vinohrady (Praha), Vltava, Vlys, Vojtěch Hynais, Vojtěch Ignác Ullmann, Vyšší dívčí škola v Praze, Vyšehradský hřbitov, Wiehlův dům (Praha), Wiehlův dům (Slaný), Zahradnictví, Zdeněk Fišera, Zdeněk Wirth, Zdenka Braunerová, Zrcadlové bludiště na Petříně, Zvonice, 16. století, 1846, 1888, 19. století, 1909, 1910, 26. duben, 4. listopad.