Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Aramejština a Asýrie

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Aramejština a Asýrie

Aramejština vs. Asýrie

Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků. Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.

Podobnosti mezi Aramejština a Asýrie

Aramejština a Asýrie mají 19 věci společné (v Uniepedie): Aššúr, Akkadština, Akkadská říše, Alexandr Veliký, Amorité, Aramejci, Babylonie, Chetité, Elam, Irák, Médové, Mezopotámie, Nebukadnesar I., Palestina, Peršané, Perská říše, Sýrie, Sumerština, Tigris.

Aššúr

Aššúr (též Aššur, dnes Qal'at Šerqat) je historické město na severu dnešního Iráku.

Aššúr a Aramejština · Aššúr a Asýrie · Vidět víc »

Akkadština

Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.

Akkadština a Aramejština · Akkadština a Asýrie · Vidět víc »

Akkadská říše

Akkadská říše (akkadsky 𒆳𒌵𒆠, māt Akkadi) je název starověkého státního útvaru, který existoval zhruba v letech 2334–2154 př.

Akkadská říše a Aramejština · Akkadská říše a Asýrie · Vidět víc »

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Alexandr Veliký a Aramejština · Alexandr Veliký a Asýrie · Vidět víc »

Amorité

Larsy, pocházející z amoritského období (dnes v Louvre) Amorité, též Emorejci (sumersky MAR.TU, akkadsky Tidnum nebo Amurrūm, egyptsky Amar, hebrejsky אֱמֹרִי, ’emōrî), je název semitského národa, který od druhé poloviny 3.

Amorité a Aramejština · Amorité a Asýrie · Vidět víc »

Aramejci

Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).

Aramejština a Aramejci · Aramejci a Asýrie · Vidět víc »

Babylonie

Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.

Aramejština a Babylonie · Asýrie a Babylonie · Vidět víc »

Chetité

Chetité (někdy také Hetejci) byli indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny.

Aramejština a Chetité · Asýrie a Chetité · Vidět víc »

Elam

Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.

Aramejština a Elam · Asýrie a Elam · Vidět víc »

Irák

Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.

Aramejština a Irák · Asýrie a Irák · Vidět víc »

Médové

Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).

Aramejština a Médové · Asýrie a Médové · Vidět víc »

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Aramejština a Mezopotámie · Asýrie a Mezopotámie · Vidět víc »

Nebukadnesar I.

Nebukadnesar I. (Nebuchadrezzar I., dle jiných překladů Nebuchadnezzar I. či Nabuchodonosor I. (akkadsky: Nabu-kudurri-usur, znamenající „Nebo, ochraňuj nejstaršího syna“ nebo „Nebo, ochraňuj hranici“; Nebo je zde přepis jména boha Nabu), syn Ninurta-Nádin-Šumi, byl králem Babylonské říše přibližně od 1125 př. n. l. do 1103 př. n. l. Je považován za nejmocnějšího panovníka dynastie Paší (také známou jako druhá Isinská dynastie), jejíž členové drželi babylonský trůn v 12. století př. n. l. Jeho největší úspěchem bylo obnovení vlády nad rozsáhlými částmi země po vytlačení elamských nájezdníků, jež pronikali na jeho území. Dále rozšiřoval své území a opevňoval hranice, přičemž zavlekl Babylonii do vleklého konfliktu s Asýrií.

Aramejština a Nebukadnesar I. · Asýrie a Nebukadnesar I. · Vidět víc »

Palestina

Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.

Aramejština a Palestina · Asýrie a Palestina · Vidět víc »

Peršané

Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.

Aramejština a Peršané · Asýrie a Peršané · Vidět víc »

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Aramejština a Perská říše · Asýrie a Perská říše · Vidět víc »

Sýrie

Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.

Aramejština a Sýrie · Asýrie a Sýrie · Vidět víc »

Sumerština

Sumerština je starověký vymřelý jazyk používaný v jižní části Mezopotámie od 4. tisíciletí př. n. l. Kolem 1900 př. n. l.

Aramejština a Sumerština · Asýrie a Sumerština · Vidět víc »

Tigris

Tigris je řeka v Turecku a Iráku a také částečně tvoří jejich hranici se Sýrií.

Aramejština a Tigris · Asýrie a Tigris · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Aramejština a Asýrie

Aramejština má 140 vztahy, zatímco Asýrie má 90. Jak oni mají společné 19, index Jaccard je 8.26% = 19 / (140 + 90).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Aramejština a Asýrie. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »