Podobnosti mezi Aramejština a Novoasyrská říše
Aramejština a Novoasyrská říše mají 24 věci společné (v Uniepedie): Aššúr, Akkadština, Aramejci, Asýrie, Babylonie, Bible, Blízký východ, Chaldea, Chizkijáš, Elam, Irák, Izrael, Izraelské království, Jeruzalém, Judské království, Klínové písmo, Médové, Mezopotámie, Peršané, Perská říše, Samaří, Sýrie, Sinacherib, Starý zákon.
Aššúr
Aššúr (též Aššur, dnes Qal'at Šerqat) je historické město na severu dnešního Iráku.
Aššúr a Aramejština · Aššúr a Novoasyrská říše ·
Akkadština
Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.
Akkadština a Aramejština · Akkadština a Novoasyrská říše ·
Aramejci
Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).
Aramejština a Aramejci · Aramejci a Novoasyrská říše ·
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Aramejština a Asýrie · Asýrie a Novoasyrská říše ·
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Aramejština a Babylonie · Babylonie a Novoasyrská říše ·
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Aramejština a Bible · Bible a Novoasyrská říše ·
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Aramejština a Blízký východ · Blízký východ a Novoasyrská říše ·
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Aramejština a Chaldea · Chaldea a Novoasyrská říše ·
Chizkijáš
Chizkijáš (hebrejsky:, Chizkijahu, nebo, Chizkija, případně, Jechizkijahu), v českých překladech Bible přepisováno též jako Ezechjáš či Ezechiáš, byl z Davidovské dynastie v pořadí dvanáctý král samostatného Judského království.
Aramejština a Chizkijáš · Chizkijáš a Novoasyrská říše ·
Elam
Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.
Aramejština a Elam · Elam a Novoasyrská říše ·
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Aramejština a Irák · Irák a Novoasyrská říše ·
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Aramejština a Izrael · Izrael a Novoasyrská říše ·
Izraelské království
Izraelské království (hebrejsky, někdy také „severní království“ oproti „jižnímu“ judskému) byl státní útvar, který existoval mezi lety 930–722 př.
Aramejština a Izraelské království · Izraelské království a Novoasyrská říše ·
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Aramejština a Jeruzalém · Jeruzalém a Novoasyrská říše ·
Judské království
Judské království byl státní útvar, jenž existoval mezi lety 930–586 př.
Aramejština a Judské království · Judské království a Novoasyrská říše ·
Klínové písmo
Klínové písmo Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj.
Aramejština a Klínové písmo · Klínové písmo a Novoasyrská říše ·
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Aramejština a Médové · Médové a Novoasyrská říše ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Aramejština a Mezopotámie · Mezopotámie a Novoasyrská říše ·
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Aramejština a Peršané · Novoasyrská říše a Peršané ·
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Aramejština a Perská říše · Novoasyrská říše a Perská říše ·
Samaří
Zbytky hradeb Zříceniny fora Římské divadlo Samaří (שומרון Šomron, Σεβαστη Sebasté) bylo město v Samařsku v dnešním Izraeli, v oblasti palestinské autonomie na západním břehu Jordánu, asi 10 km severozápadně od moderního města Náblus (ve starověku Sichem).
Aramejština a Samaří · Novoasyrská říše a Samaří ·
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Aramejština a Sýrie · Novoasyrská říše a Sýrie ·
Sinacherib
Sinacherib, taktéž Sancheríb (akkadsky Sîn-ahhī-erība, doslova „(Měsíční bůh) Sín pro mne nahradil (ztracené) bratry“), byl asyrský král, který vládl v letech 704–681 př. n. l. Byl synem a následníkem Sargona II. Jeho nástupcem byl jeho syn Asarhaddon.
Aramejština a Sinacherib · Novoasyrská říše a Sinacherib ·
Starý zákon
Codex Leningradensis – rukopis Tanachu z roku 1008 či 1009, ze kterého pro jeho úplnost vycházejí dnešní kritická vydání Starého zákona Starý zákon (v některých překladech Stará smlouva) je delší a starší část Bible.
Aramejština a Starý zákon · Novoasyrská říše a Starý zákon ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Aramejština a Novoasyrská říše
- To, co mají společné Aramejština a Novoasyrská říše
- Podobnosti mezi Aramejština a Novoasyrská říše
Srovnání mezi Aramejština a Novoasyrská říše
Aramejština má 140 vztahy, zatímco Novoasyrská říše má 127. Jak oni mají společné 24, index Jaccard je 8.99% = 24 / (140 + 127).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Aramejština a Novoasyrská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: