Podobnosti mezi Aramejština a Sumerština
Aramejština a Sumerština mají 22 věci společné (v Uniepedie): Akkadština, Alveolární laterální aproximanta, Alveolární nazála, Alveolární souhláska, Aproximantní souhláska, Bilabiální nazála, Frikativní souhláska, Glotální souhláska, Klínové písmo, Labiální souhláska, Mezopotámie, Nazální souhláska, Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolární ploziva, Neznělá bilabiální ploziva, Neznělá glotální frikativa, Neznělá velární frikativa, Neznělá velární ploziva, Palatální aproximanta, Plozivní souhláska, Ráz (fonetika), Velární souhláska.
Akkadština
Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.
Akkadština a Aramejština · Akkadština a Sumerština ·
Alveolární laterální aproximanta
Alveolární laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Alveolární laterální aproximanta a Aramejština · Alveolární laterální aproximanta a Sumerština ·
Alveolární nazála
Alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Alveolární nazála a Aramejština · Alveolární nazála a Sumerština ·
Alveolární souhláska
Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.
Alveolární souhláska a Aramejština · Alveolární souhláska a Sumerština ·
Aproximantní souhláska
Aproximantní souhláska či Aproximanta je v artikulační fonetice typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.
Aproximantní souhláska a Aramejština · Aproximantní souhláska a Sumerština ·
Bilabiální nazála
#PŘESMĚRUJ Znělá bilabiální nazála.
Aramejština a Bilabiální nazála · Bilabiální nazála a Sumerština ·
Frikativní souhláska
Frikativa (česky třená souhláska, také konstriktiva, spiranta) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká vytvořením úžiny (konstrikce) těsným přiblížením dvou orgánů mluvidel (artikulátorů).
Aramejština a Frikativní souhláska · Frikativní souhláska a Sumerština ·
Glotální souhláska
Glotála, též hlasivková souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen v hlasivkové štěrbině (lat. glottis.
Aramejština a Glotální souhláska · Glotální souhláska a Sumerština ·
Klínové písmo
Klínové písmo Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj.
Aramejština a Klínové písmo · Klínové písmo a Sumerština ·
Labiální souhláska
Labiální souhlásky jsou souhlásky, při kterých jsou využívány jeden nebo oba rty.
Aramejština a Labiální souhláska · Labiální souhláska a Sumerština ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Aramejština a Mezopotámie · Mezopotámie a Sumerština ·
Nazální souhláska
Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.
Aramejština a Nazální souhláska · Nazální souhláska a Sumerština ·
Neznělá alveolární frikativa
Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Aramejština a Neznělá alveolární frikativa · Neznělá alveolární frikativa a Sumerština ·
Neznělá alveolární ploziva
Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Aramejština a Neznělá alveolární ploziva · Neznělá alveolární ploziva a Sumerština ·
Neznělá bilabiální ploziva
Neznělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Aramejština a Neznělá bilabiální ploziva · Neznělá bilabiální ploziva a Sumerština ·
Neznělá glotální frikativa
Neznělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Aramejština a Neznělá glotální frikativa · Neznělá glotální frikativa a Sumerština ·
Neznělá velární frikativa
Neznělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Aramejština a Neznělá velární frikativa · Neznělá velární frikativa a Sumerština ·
Neznělá velární ploziva
Neznělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Aramejština a Neznělá velární ploziva · Neznělá velární ploziva a Sumerština ·
Palatální aproximanta
Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Aramejština a Palatální aproximanta · Palatální aproximanta a Sumerština ·
Plozivní souhláska
Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.
Aramejština a Plozivní souhláska · Plozivní souhláska a Sumerština ·
Ráz (fonetika)
Ráz je neznělá glotální ploziva, zvláštní souhláska, která se vyskytuje v různých jazycích.
Aramejština a Ráz (fonetika) · Ráz (fonetika) a Sumerština ·
Velární souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).
Aramejština a Velární souhláska · Sumerština a Velární souhláska ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Aramejština a Sumerština
- To, co mají společné Aramejština a Sumerština
- Podobnosti mezi Aramejština a Sumerština
Srovnání mezi Aramejština a Sumerština
Aramejština má 140 vztahy, zatímco Sumerština má 41. Jak oni mají společné 22, index Jaccard je 12.15% = 22 / (140 + 41).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Aramejština a Sumerština. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: