Rychlejší přístup než prohlížeči!
140 vztahy: Aššúr, Afroasijské jazyky, Akkadština, Akkadská říše, Alexandr Veliký, Aluviální půdy, Alveolární laterální aproximanta, Alveolární nazála, Alveolární souhláska, Alveolární vibranta, Amorejská dynastie, Amorité, Apatie, Aproximantní souhláska, Arabština, Aramejci, Aramejské písmo, Artaxerxés I., Asýrie, Úzus, Šalomoun, Židé, Římané, Římská říše, Řečtina, Babyloňané, Babylonie, Babylonské zajetí, Bagdád, Bejt din, Bible, Bilabiální nazála, Blízký východ, Chaldea, Chammurapi, Chetité, Chizkijáš, Daniel (prorok), Dentální souhláska, Diaspora, Elam, Encyklopedie, Enlil, Eufrat, Ezdráš, Faryngalizace, Faryngální souhláska, Frikativní souhláska, Glotální souhláska, Hebrejština, ..., Helenizace, Irák, Izrael, Izraelské království, Ježíš Kristus, Jeruzalém, Jeruzalémská bible, Jeruzalémský chrám, Jihozápadní Asie, Judské království, Kassité, Kýros II., Klaudios Ptolemaios, Klínové písmo, Kohen, Kult, Kultura, Labiální souhláska, Latina, Lubor Matouš, Mateřský jazyk, Médové, Mezopotámie, Mramor, Mrtvý jazyk, Nazální souhláska, Nářečí, Nebukadnesar I., Nebukadnesar II., Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolární ploziva, Neznělá bilabiální ploziva, Neznělá dentální frikativa, Neznělá faryngální frikativa, Neznělá glotální frikativa, Neznělá labiodentální frikativa, Neznělá palatovelární frikativa, Neznělá uvulární ploziva, Neznělá velární frikativa, Neznělá velární ploziva, Ortodoxie (náboženství), Ortodoxní judaismus, Palatální aproximanta, Palatální souhláska, Palestina, Paradox, Písmo, Překlad nového světa, Peršané, Perština, Persie, Perská říše, Perský záliv, Plozivní souhláska, Porfyrios, Ptolemaiovci, Rabín, Ráz (fonetika), Samaří, Sanhedrin, Sargon Akkadský, Sýrie, Semité, Semitské jazyky, Sinacherib, Starý zákon, Starověké Řecko, Střední Asie, Středověk, Sumerština, Synagoga, Syrština, Tóra, Tigris, Turecko, Uruk, Uvulární souhláska, Velární souhláska, Vibrantní souhláska, Zemědělství, Znělá alveolární ploziva, Znělá alveolopalatální frikativa, Znělá bilabiální ploziva, Znělá dentální frikativa, Znělá faryngální frikativa, Znělá labiodentální frikativa, Znělá labiovelární aproximanta, Znělá velární frikativa, Znělá velární ploziva, 3. tisíciletí př. n. l.. Rozbalte index (90 více) »
Aššúr
Aššúr (též Aššur, dnes Qal'at Šerqat) je historické město na severu dnešního Iráku.
Nový!!: Aramejština a Aššúr · Vidět víc »
Afroasijské jazyky
Afroasijské jazyky nebo také semito-hamitská jazyková rodina zahrnuje až 375 jazyků a má více než 340 milionů mluvčích (z toho 235 mil. arabština), a to na území severní a východní Afriky a v jihozápadní Asii, včetně Arabského poloostrova.
Nový!!: Aramejština a Afroasijské jazyky · Vidět víc »
Akkadština
Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.
Nový!!: Aramejština a Akkadština · Vidět víc »
Akkadská říše
Akkadská říše (akkadsky 𒆳𒌵𒆠, māt Akkadi) je název starověkého státního útvaru, který existoval zhruba v letech 2334–2154 př.
Nový!!: Aramejština a Akkadská říše · Vidět víc »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Aramejština a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Aluviální půdy
Tom, v blízkosti obce Kolarovo, Tomská oblast Aluviální půdy nebo také lužní půdy zahrnují skupinu půd vzniklých v nivách vodních toků z nivních uloženin nanesených při opakovaných záplavách.
Nový!!: Aramejština a Aluviální půdy · Vidět víc »
Alveolární laterální aproximanta
Alveolární laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Alveolární laterální aproximanta · Vidět víc »
Alveolární nazála
Alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Alveolární nazála · Vidět víc »
Alveolární souhláska
Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.
Nový!!: Aramejština a Alveolární souhláska · Vidět víc »
Alveolární vibranta
Alveolární vibranta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Alveolární vibranta · Vidět víc »
Amorejská dynastie
Rozsah Byzantské říše na konci vlády amorejské dynastieČlenové amorejské dynastie (také amorijské či fryžské) vládli Byzantské říši v letech 820 až 867.
Nový!!: Aramejština a Amorejská dynastie · Vidět víc »
Amorité
Larsy, pocházející z amoritského období (dnes v Louvre) Amorité, též Emorejci (sumersky MAR.TU, akkadsky Tidnum nebo Amurrūm, egyptsky Amar, hebrejsky אֱמֹרִי, ’emōrî), je název semitského národa, který od druhé poloviny 3.
Nový!!: Aramejština a Amorité · Vidět víc »
Apatie
Apatie (řec. a-patheia, stav bez útrap a vášní) znamená v současné češtině netečnost a rezignaci.
Nový!!: Aramejština a Apatie · Vidět víc »
Aproximantní souhláska
Aproximantní souhláska či Aproximanta je v artikulační fonetice typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.
Nový!!: Aramejština a Aproximantní souhláska · Vidět víc »
Arabština
Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.
Nový!!: Aramejština a Arabština · Vidět víc »
Aramejci
Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).
Nový!!: Aramejština a Aramejci · Vidět víc »
Aramejské písmo
Aramejské písmo vzniklo v první polovině 1.
Nový!!: Aramejština a Aramejské písmo · Vidět víc »
Artaxerxés I.
Artaxerxés I. Makrocheir (řecky, staropersky Artachšaçá –, novopersky Ardašír) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 465–424 př. n. l. Jeho otcem byl král Xerxés I., jeden z hlavních aktérů řecko-perských válek, dědem Dareios I., syn knížete Hystaspa.
Nový!!: Aramejština a Artaxerxés I. · Vidět víc »
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Nový!!: Aramejština a Asýrie · Vidět víc »
Úzus
Úzus (z latinského usus užití, dovednost, zvyk) neboli uzance je označení pro pravidlo či ustálený postup, zvyk, zvyklost, obyčej.
Nový!!: Aramejština a Úzus · Vidět víc »
Šalomoun
Šalomoun (Šelomo či Šlomo, doslova „Pokoj jeho“), přepisováno též jako Šalamoun, byl králem jednotného Izraelského království.
Nový!!: Aramejština a Šalomoun · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Aramejština a Židé · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Aramejština a Římané · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Aramejština a Římská říše · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Aramejština a Řečtina · Vidět víc »
Babyloňané
#PŘESMĚRUJ Babylonie.
Nový!!: Aramejština a Babyloňané · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Aramejština a Babylonie · Vidět víc »
Babylonské zajetí
babylonské říše na počátku 7. století př. n. l. (tmavě zelená) Babylonské zajetí (též babylonský exil či vyhnanství) je označení pro deportaci a exil Židů z judského království do Babylónu za vlády Nabukadnesara II. na počátku 6. století př. n. l..
Nový!!: Aramejština a Babylonské zajetí · Vidět víc »
Bagdád
Bagdád je hlavní město Iráku a provincie Bagdád.
Nový!!: Aramejština a Bagdád · Vidět víc »
Bejt din
Bejt din (hebrejsky: בית דין) je židovský náboženský soud.
Nový!!: Aramejština a Bejt din · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Aramejština a Bible · Vidět víc »
Bilabiální nazála
#PŘESMĚRUJ Znělá bilabiální nazála.
Nový!!: Aramejština a Bilabiální nazála · Vidět víc »
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Nový!!: Aramejština a Blízký východ · Vidět víc »
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Nový!!: Aramejština a Chaldea · Vidět víc »
Chammurapi
Chammurapi (též Chammurabi) byl šestý král starobabylonské říše ze Sumu-abumovy I. amoritské dynastie, který vládl v letech 1792–1750 př. n. l. Proslul především jako zákonodárce – vydal tzv.
Nový!!: Aramejština a Chammurapi · Vidět víc »
Chetité
Chetité (někdy také Hetejci) byli indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny.
Nový!!: Aramejština a Chetité · Vidět víc »
Chizkijáš
Chizkijáš (hebrejsky:, Chizkijahu, nebo, Chizkija, případně, Jechizkijahu), v českých překladech Bible přepisováno též jako Ezechjáš či Ezechiáš, byl z Davidovské dynastie v pořadí dvanáctý král samostatného Judského království.
Nový!!: Aramejština a Chizkijáš · Vidět víc »
Daniel (prorok)
Daniel (a, „Bůh je můj soudce“) byl biblický starozákonní prorok a hlavní postava větší části stejnojmenné biblické knihy Daniel.
Nový!!: Aramejština a Daniel (prorok) · Vidět víc »
Dentální souhláska
Dentální souhláska (dentála, zubná souhláska či zubnice) je souhláska, která je tvořena kontaktem jazyka s horními zuby (latinsky dentis – zuby).
Nový!!: Aramejština a Dentální souhláska · Vidět víc »
Diaspora
Diaspora (starořecky διασπορά – „setí, rozesetí, rozptýlení semena“) označuje lidi nebo etnickou populaci, kteří dobrovolně, nebo z donucení emigrují ze své domoviny, a přitom si zachovávají vazby na původní kulturu.
Nový!!: Aramejština a Diaspora · Vidět víc »
Elam
Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.
Nový!!: Aramejština a Elam · Vidět víc »
Encyklopedie
Diderotovy ''Encyklopedie'' (1751) Encyklopedie (okružní + výchova) je strukturované, zpravidla objemné dílo, které se pokouší zevrubně představit lidské poznání týkající se jednoho, více, anebo všech oborů.
Nový!!: Aramejština a Encyklopedie · Vidět víc »
Enlil
Enlil – sumersky i akkadsky, akkadsky také Ellil, řecky Illionos.
Nový!!: Aramejština a Enlil · Vidět víc »
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Nový!!: Aramejština a Eufrat · Vidět víc »
Ezdráš
(''Codex Amiatinus'', kolem 700) Ezdráš (z latinského Esdras,: עזרא, Ezra) byl židovský kněz a písař, vysoký úředník na perském dvoře, pověřený organizovat návrat Židů do Jeruzaléma kolem roku 458 př. n. l. S jeho jménem je spojena biblická Kniha Ezdráš.
Nový!!: Aramejština a Ezdráš · Vidět víc »
Faryngalizace
Faryngalizace (někdy též faryngealizace) je druhotná artikulace souhlásek nebo samohlásek, při jejíž artikulaci jsou hltan nebo hrtanová příklopka staženy.
Nový!!: Aramejština a Faryngalizace · Vidět víc »
Faryngální souhláska
Faryngální souhláska (faryngála či hltanová souhláska) je souhláska, která je artikulována dotekem kořene jazyka s faryngem (hltanem).
Nový!!: Aramejština a Faryngální souhláska · Vidět víc »
Frikativní souhláska
Frikativa (česky třená souhláska, také konstriktiva, spiranta) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká vytvořením úžiny (konstrikce) těsným přiblížením dvou orgánů mluvidel (artikulátorů).
Nový!!: Aramejština a Frikativní souhláska · Vidět víc »
Glotální souhláska
Glotála, též hlasivková souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen v hlasivkové štěrbině (lat. glottis.
Nový!!: Aramejština a Glotální souhláska · Vidět víc »
Hebrejština
Hebrejština (ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (ivrit tanachit, též, lešon hakodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.
Nový!!: Aramejština a Hebrejština · Vidět víc »
Helenizace
Řecká kultura pronikala i do židovské kultury, až nakonec otupila i zákaz zobrazování živých tvorů Helenizace je pojem používaný k popsání kulturní změny, při které se něco neřeckého stane řeckým (Antické Řecko).
Nový!!: Aramejština a Helenizace · Vidět víc »
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Nový!!: Aramejština a Irák · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Aramejština a Izrael · Vidět víc »
Izraelské království
Izraelské království (hebrejsky, někdy také „severní království“ oproti „jižnímu“ judskému) byl státní útvar, který existoval mezi lety 930–722 př.
Nový!!: Aramejština a Izraelské království · Vidět víc »
Ježíš Kristus
Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.
Nový!!: Aramejština a Ježíš Kristus · Vidět víc »
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Nový!!: Aramejština a Jeruzalém · Vidět víc »
Jeruzalémská bible
Jeruzalémská bible je původní francouzský překlad Písma svatého s bohatým poznámkovým aparátem.
Nový!!: Aramejština a Jeruzalémská bible · Vidět víc »
Jeruzalémský chrám
Jeruzalémský chrám (hebrejsky, bet ha-mikdaš, dosl. „dům svatosti, posvěcení“, svatyně) byl centrem náboženského kultu izraelského lidu mezi 10. stol. př. n. l. a 1. stoletím n. l. Chrám stál v Jeruzalémě a sloužil jako místo, kde se obětovaly oběti a kde bylo centrum aktivity kněží a levitů.
Nový!!: Aramejština a Jeruzalémský chrám · Vidět víc »
Jihozápadní Asie
Jihozápadní Asie nebo Západní Asie je subregion v jihozápadní části Asie.
Nový!!: Aramejština a Jihozápadní Asie · Vidět víc »
Judské království
Judské království byl státní útvar, jenž existoval mezi lety 930–586 př.
Nový!!: Aramejština a Judské království · Vidět víc »
Kassité
Kassité je jméno starověkého blízkovýchodního národa, který získal kontrolu nad Babylonií po pádu Starobabylonské říše (přibližně v období od 1531 př. n. l. do 1155 př. n. l.). Jejich jazyk je klasifikován jako izolovaný.
Nový!!: Aramejština a Kassité · Vidět víc »
Kýros II.
Kýros II.
Nový!!: Aramejština a Kýros II. · Vidět víc »
Klaudios Ptolemaios
Klaudios Ptolemaios (zkráceně jen Ptolemaios), nebo v angličtině Ptolemy, (asi 85 – asi 168, Alexandrie) byl antický matematik, astronom, astrolog a geograf, který žil a pracoval v egyptské Alexandrii.
Nový!!: Aramejština a Klaudios Ptolemaios · Vidět víc »
Klínové písmo
Klínové písmo Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj.
Nový!!: Aramejština a Klínové písmo · Vidět víc »
Kohen
Kohen (množ. č. kohanim) je židovský kněz a potomek Áronův.
Nový!!: Aramejština a Kohen · Vidět víc »
Kult
Kult je označení pro určité pojetí vztahu člověka k bohu, člověku, bytosti či předmětu, které se projevuje jeho velebením, uctíváním nebo zbožněním toho, co boha představuje, symbolizuje.
Nový!!: Aramejština a Kult · Vidět víc »
Kultura
Skalní malby v Gobustanu (Ázerbájdžán) (Asi 8 000 př. n. l.) Kultura (lat. cultura, „to, co je třeba pěstovat“) je označení pro veškeré jednání člověka, které je vnímáno v kontrastu s přírodou (dvojice "Kultura a příroda").
Nový!!: Aramejština a Kultura · Vidět víc »
Labiální souhláska
Labiální souhlásky jsou souhlásky, při kterých jsou využívány jeden nebo oba rty.
Nový!!: Aramejština a Labiální souhláska · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Aramejština a Latina · Vidět víc »
Lubor Matouš
Lubor Matouš (2. listopadu 1908 Náchod – 2. dubna 1984 Praha) byl český orientalista zaměřující se na asyrologii a sumerologii, řádný profesor Univerzity Karlovy.
Nový!!: Aramejština a Lubor Matouš · Vidět víc »
Mateřský jazyk
Jako mateřský jazyk je v českém prostředí nejčastěji označován.
Nový!!: Aramejština a Mateřský jazyk · Vidět víc »
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Nový!!: Aramejština a Médové · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Aramejština a Mezopotámie · Vidět víc »
Mramor
Mramory (krystalické vápence) jsou přeměněné karbonátové horniny, které vznikly rekrystalizací původních vápenců nebo méně často dolomitů (krystalické dolomity).
Nový!!: Aramejština a Mramor · Vidět víc »
Mrtvý jazyk
Ashmolean Museum Mrtvý jazyk je jazyk, který již nemá žádné rodilé mluvčí.
Nový!!: Aramejština a Mrtvý jazyk · Vidět víc »
Nazální souhláska
Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.
Nový!!: Aramejština a Nazální souhláska · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Aramejština a Nářečí · Vidět víc »
Nebukadnesar I.
Nebukadnesar I. (Nebuchadrezzar I., dle jiných překladů Nebuchadnezzar I. či Nabuchodonosor I. (akkadsky: Nabu-kudurri-usur, znamenající „Nebo, ochraňuj nejstaršího syna“ nebo „Nebo, ochraňuj hranici“; Nebo je zde přepis jména boha Nabu), syn Ninurta-Nádin-Šumi, byl králem Babylonské říše přibližně od 1125 př. n. l. do 1103 př. n. l. Je považován za nejmocnějšího panovníka dynastie Paší (také známou jako druhá Isinská dynastie), jejíž členové drželi babylonský trůn v 12. století př. n. l. Jeho největší úspěchem bylo obnovení vlády nad rozsáhlými částmi země po vytlačení elamských nájezdníků, jež pronikali na jeho území. Dále rozšiřoval své území a opevňoval hranice, přičemž zavlekl Babylonii do vleklého konfliktu s Asýrií.
Nový!!: Aramejština a Nebukadnesar I. · Vidět víc »
Nebukadnesar II.
Nebukadnesar II., také Nebukadnecar, Nebukadresar, zast.
Nový!!: Aramejština a Nebukadnesar II. · Vidět víc »
Neznělá alveolární frikativa
Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Neznělá alveolární frikativa · Vidět víc »
Neznělá alveolární ploziva
Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Neznělá alveolární ploziva · Vidět víc »
Neznělá bilabiální ploziva
Neznělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Neznělá bilabiální ploziva · Vidět víc »
Neznělá dentální frikativa
Neznělá dentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Neznělá dentální frikativa · Vidět víc »
Neznělá faryngální frikativa
Neznělá faryngální frikativa je souhláska vyskytující se v některých jazycích.
Nový!!: Aramejština a Neznělá faryngální frikativa · Vidět víc »
Neznělá glotální frikativa
Neznělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Aramejština a Neznělá glotální frikativa · Vidět víc »
Neznělá labiodentální frikativa
Neznělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Neznělá labiodentální frikativa · Vidět víc »
Neznělá palatovelární frikativa
Neznělá palatovelární frikativa je souhláska, která je popsána pouze ve švédštině.
Nový!!: Aramejština a Neznělá palatovelární frikativa · Vidět víc »
Neznělá uvulární ploziva
Neznělá uvulární ploziva je souhláska, vyskytující se v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Neznělá uvulární ploziva · Vidět víc »
Neznělá velární frikativa
Neznělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Neznělá velární frikativa · Vidět víc »
Neznělá velární ploziva
Neznělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Aramejština a Neznělá velární ploziva · Vidět víc »
Ortodoxie (náboženství)
Ortodoxie (z řeckého orthos, ὀρθός - správný, pravý a doxa, δόξα - mínění, učení, sláva) je trvání na tradičních názorech, ideologii či chování, zejména v náboženství.
Nový!!: Aramejština a Ortodoxie (náboženství) · Vidět víc »
Ortodoxní judaismus
vlevo Ortodoxní judaismus je jeden z proudů judaismu, který v současnosti zastává zhruba 20–30 % světové populace židů.
Nový!!: Aramejština a Ortodoxní judaismus · Vidět víc »
Palatální aproximanta
Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Aramejština a Palatální aproximanta · Vidět víc »
Palatální souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti palatálních souhlásekPalatála, též předopatrová či tvrdopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat. palatum durum.
Nový!!: Aramejština a Palatální souhláska · Vidět víc »
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Nový!!: Aramejština a Palestina · Vidět víc »
Paradox
Paradox (z řeckého paradoxos – nepodobný, náhlý, neočekávaný) je tvrzení, které spojuje pojmy nebo výroky v běžném slova smyslu si odporující v neočekávaný, překvapivý, ale smysluplný celek.
Nový!!: Aramejština a Paradox · Vidět víc »
Písmo
Přehled písma po světě Písmo podle směru zápisu Písmo se používá na vizuální zápis jazyka standardizovanými symboly.
Nový!!: Aramejština a Písmo · Vidět víc »
Překlad nového světa
Svaté Písmo – Překlad nového světa – anglická verze Svaté Písmo – Překlad Nového světa je překlad Bible, který vydala The Watch Tower Bible and Tract Society, zákonná vydavatelská organizace Svědků Jehovových.
Nový!!: Aramejština a Překlad nového světa · Vidět víc »
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Nový!!: Aramejština a Peršané · Vidět víc »
Perština
Perština (místní název:, fārsī) je indoevropský jazyk.
Nový!!: Aramejština a Perština · Vidět víc »
Persie
#PŘESMĚRUJ Írán Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování z dřívějšího místopisného názvu.
Nový!!: Aramejština a Persie · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Aramejština a Perská říše · Vidět víc »
Perský záliv
Perský záliv je záliv Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem.
Nový!!: Aramejština a Perský záliv · Vidět víc »
Plozivní souhláska
Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.
Nový!!: Aramejština a Plozivní souhláska · Vidět víc »
Porfyrios
Porfyrios z Tyru (232–304) byl novoplatónský filosof.
Nový!!: Aramejština a Porfyrios · Vidět víc »
Ptolemaiovci
Ptolemaiovci (též Lágovci) byla dynastie makedonského původu, která vládla v Egyptě v letech 323 př. n. l. – 30 př. n. l. Sotér I., zakladatel dynastie, byl jedním ze sedmi strážců a generálů Alexandra Velikého.
Nový!!: Aramejština a Ptolemaiovci · Vidět víc »
Rabín
Mojžíš je v židovské tradici často nazýván jako „Moše rabenu“ – „Mojžíš, náš učitel“ Rabín (někdy také rabi, z hebr. רב rav, popř. רבי rabi) je vysokou náboženskou autoritou v judaismu.
Nový!!: Aramejština a Rabín · Vidět víc »
Ráz (fonetika)
Ráz je neznělá glotální ploziva, zvláštní souhláska, která se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Aramejština a Ráz (fonetika) · Vidět víc »
Samaří
Zbytky hradeb Zříceniny fora Římské divadlo Samaří (שומרון Šomron, Σεβαστη Sebasté) bylo město v Samařsku v dnešním Izraeli, v oblasti palestinské autonomie na západním břehu Jordánu, asi 10 km severozápadně od moderního města Náblus (ve starověku Sichem).
Nový!!: Aramejština a Samaří · Vidět víc »
Sanhedrin
Sanhedrin na encyklopedické ilustraci z roku 1883 Sanhedrin (synedrion, „rada“) bylo shromáždění dvaceti tří nebo sedmdesáti jednoho soudce, jmenované v biblické zemi izraelské.
Nový!!: Aramejština a Sanhedrin · Vidět víc »
Sargon Akkadský
Sargon Akkadský (akkadsky Šarrukén – »Pravý král«, vládl cca 2334–2279 př. n. l.) byl akkadský král, který založil první velkou říši na území Mezopotámie – předtím zde existovaly jen městské státy.
Nový!!: Aramejština a Sargon Akkadský · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Aramejština a Sýrie · Vidět víc »
Semité
Semité jsou obecně národy hovořící semitským jazykem.
Nový!!: Aramejština a Semité · Vidět víc »
Semitské jazyky
Semitské jazyky je samostatná podskupina afroasijských jazyků.
Nový!!: Aramejština a Semitské jazyky · Vidět víc »
Sinacherib
Sinacherib, taktéž Sancheríb (akkadsky Sîn-ahhī-erība, doslova „(Měsíční bůh) Sín pro mne nahradil (ztracené) bratry“), byl asyrský král, který vládl v letech 704–681 př. n. l. Byl synem a následníkem Sargona II. Jeho nástupcem byl jeho syn Asarhaddon.
Nový!!: Aramejština a Sinacherib · Vidět víc »
Starý zákon
Codex Leningradensis – rukopis Tanachu z roku 1008 či 1009, ze kterého pro jeho úplnost vycházejí dnešní kritická vydání Starého zákona Starý zákon (v některých překladech Stará smlouva) je delší a starší část Bible.
Nový!!: Aramejština a Starý zákon · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Aramejština a Starověké Řecko · Vidět víc »
Střední Asie
sovětské oficiální vymezení (nejužší), obecné současné vymezení a vymezení UNESCO (nejširší) Střední Asie je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v Asii.
Nový!!: Aramejština a Střední Asie · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Aramejština a Středověk · Vidět víc »
Sumerština
Sumerština je starověký vymřelý jazyk používaný v jižní části Mezopotámie od 4. tisíciletí př. n. l. Kolem 1900 př. n. l.
Nový!!: Aramejština a Sumerština · Vidět víc »
Synagoga
Plzni je jednou z největších na světě Evropě Brně Synagoga (z řeckého, synagógé, „shromáždění“;, bejt kneset, „dům shromáždění“ nebo בית תפילה, bejt tfila, „dům modlitby“), je židovská modlitebna, sloužící kromě místa pro bohoslužebná setkání i jako místo společenských setkání nebo náboženského studia.
Nový!!: Aramejština a Synagoga · Vidět víc »
Syrština
Syrština je klasický, literární a liturgický jazyk patřící do severozápadní větve semitských jazyků (v rámci afroasijské velkorodiny).
Nový!!: Aramejština a Syrština · Vidět víc »
Tóra
Svitek tóry s ukazovátkem zvaným ''jad'' Tóra (znamená zákon, učení), také Chamiša chumšej Tora (hebrejsky „Pět pětin Tóry“) označuje první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět knih hebrejské bible.
Nový!!: Aramejština a Tóra · Vidět víc »
Tigris
Tigris je řeka v Turecku a Iráku a také částečně tvoří jejich hranici se Sýrií.
Nový!!: Aramejština a Tigris · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Aramejština a Turecko · Vidět víc »
Uruk
Uruk (sumersky Unug, podle Bible Erech, řecky Orchoë a arabsky وركاء Varka) bylo jedno ze sumerských a později babylonských měst.
Nový!!: Aramejština a Uruk · Vidět víc »
Uvulární souhláska
Uvulární souhláska, též uvulára či čípková souhláska, je souhláska, která je tvořena kontaktem zadní části jazyka s uvulou (čípkem) – to znamená podobně jako velární souhlásky, ale více vzadu v ústech.
Nový!!: Aramejština a Uvulární souhláska · Vidět víc »
Velární souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).
Nový!!: Aramejština a Velární souhláska · Vidět víc »
Vibrantní souhláska
Vibranta (též kmitavá souhláska) je zvuk (souhláska), který při řeči vzniká opakovaným kontaktem dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů) – kmitáním (vibrací).
Nový!!: Aramejština a Vibrantní souhláska · Vidět víc »
Zemědělství
kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.
Nový!!: Aramejština a Zemědělství · Vidět víc »
Znělá alveolární ploziva
Znělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Znělá alveolární ploziva · Vidět víc »
Znělá alveolopalatální frikativa
Znělá alveolopalatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Aramejština a Znělá alveolopalatální frikativa · Vidět víc »
Znělá bilabiální ploziva
Znělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Znělá bilabiální ploziva · Vidět víc »
Znělá dentální frikativa
Znělá dentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Znělá dentální frikativa · Vidět víc »
Znělá faryngální frikativa
Znělá faryngální frikativa je souhláska vyskytující se v některých jazycích.
Nový!!: Aramejština a Znělá faryngální frikativa · Vidět víc »
Znělá labiodentální frikativa
Znělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Aramejština a Znělá labiodentální frikativa · Vidět víc »
Znělá labiovelární aproximanta
Znělá labiovelární aproximanta je souhláska, která se vyskytuje jen v některých jazycích.
Nový!!: Aramejština a Znělá labiovelární aproximanta · Vidět víc »
Znělá velární frikativa
Znělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Aramejština a Znělá velární frikativa · Vidět víc »
Znělá velární ploziva
Znělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Aramejština a Znělá velární ploziva · Vidět víc »
3. tisíciletí př. n. l.
3.
Nový!!: Aramejština a 3. tisíciletí př. n. l. · Vidět víc »
