Obsah
101 vztahy: Albrecht I. Medvěd, Albrecht II. Braniborský, Albrecht II. Saský, Albrecht III. Braniborský, Albrecht III. Sasko-Wittenberský, Anhaltské vévodství, Anhaltsko, Šlechta, Bezděz (hrad), Billungové, Bitva na Moravském poli, Bitva u Chlumce (1126), Božena Česká, Braniborské markrabství, Braniborsko, Děpolt I., Domácí řád Albrechta Medvěda, Eduard Anhaltský, Erik Braniborský, František I. Sasko-Lauenburský, Freiberg, Fridrich I. Anhaltský, Fridrich I. Barbarossa, Fridrich II. Anhaltský, Jan I. Braniborský, Jan I. Saský, Jan II. Braniborský, Jan III. Braniborský, Jan IV. Braniborský, Jan V. Braniborský, Jáchym Arnošt Anhaltský, Jáchym Arnošt Anhaltský (1901–1947), Jindřich I. Braniborský, Jindřich II. Braniborský, Jindřich Lev, Julius František Sasko-Lauenburský, Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, Konrád I. Braniborský, Kunhuta Uherská, Labe, Leopold IV. Anhaltský, Listopadová revoluce (Německo), Lothar III., Markrabě, Napoleon Bonaparte, Němčina, Německá šlechta, Ota II. Braniborský, Ota III. Braniborský, Ota IV. Braniborský, ... Rozbalte index (51 více) »
- Saští šlechtici
Albrecht I. Medvěd
Albrecht I. Medvěd, též zvaný Sličný (německy: Albrecht der Bär; 1100 – 18. listopad 1170) z rodu Askánců, syn hraběte Oty Bohatého.
Vidět Askánci a Albrecht I. Medvěd
Albrecht II. Braniborský
Albrecht II.
Vidět Askánci a Albrecht II. Braniborský
Albrecht II. Saský
Albrecht II.
Vidět Askánci a Albrecht II. Saský
Albrecht III. Braniborský
Albrecht III.
Vidět Askánci a Albrecht III. Braniborský
Albrecht III. Sasko-Wittenberský
Albrecht III.
Vidět Askánci a Albrecht III. Sasko-Wittenberský
Anhaltské vévodství
Anhaltské vévodství (německy Herzogtum Anhalt) byl německý stát nacházející se mezi pohořím Harz a řekou Labe, čili v oblastech, kde se nyní nachází spolková země Sasko-Anhaltsko.
Vidět Askánci a Anhaltské vévodství
Anhaltsko
Anhaltsko v roce 1793 Anhaltsko (německy Anhalt, dolnoněmecky Anholt) je historická oblast v současné spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, na jejímž území se mezi lety 1212–1806 nacházelo Anhaltské knížectví dynastie Askánců, které se v 17.
Vidět Askánci a Anhaltsko
Šlechta
Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.
Vidět Askánci a Šlechta
Bezděz (hrad)
Bezděz je zřícenina hradu u stejnojmenné vesnice na vrchu Bezděz (606 metrů) v Dokeské pahorkatině, šest kilometrů jihovýchodně od města Doksy v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.
Vidět Askánci a Bezděz (hrad)
Billungové
Území Billungů v roce 1000 Billungové byl saský šlechtický rod, zprvu hrabata, od 10.
Vidět Askánci a Billungové
Bitva na Moravském poli
Bitva na Moravském poli byla svedena 26. srpna 1278 (na den sv. Rufa) v odpoledních hodinách na pravém břehu řeky Moravy mezi vesnicemi Dürnkrut (Suché Kruty) a Jedenspeigen, ležícími v Dolních Rakousích 30 km jižně od Břeclavi.
Vidět Askánci a Bitva na Moravském poli
Bitva u Chlumce (1126)
Bitva u Chlumce mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým králem Lotharem III. proběhla 18. února 1126 blízko Chlumce u Ústí nad Labem.
Vidět Askánci a Bitva u Chlumce (1126)
Božena Česká
Božena Česká/Přemyslovna zvaná také Beatrix (1229/30– 27. května 1290, Vratislav) byla dcera českého krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské, manželka Oty III. a braniborská markraběnka.
Vidět Askánci a Božena Česká
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Vidět Askánci a Braniborské markrabství
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Vidět Askánci a Braniborsko
Děpolt I.
Děpolt I. (1120/25 – 14/15. srpen 1167, Itálie), zakladatel rodu Děpolticů, byl druhorozený syn Vladislava I. a Richenzy z Bergu z rodu Přemyslovců, bratr Vladislava II.
Vidět Askánci a Děpolt I.
Domácí řád Albrechta Medvěda
Vévodský anhaltský domácí řád Albrechta Medvěda byl anhaltský řád.
Vidět Askánci a Domácí řád Albrechta Medvěda
Eduard Anhaltský
Eduard Anhaltský (Eduard Jiří Vilém Maxmilián; 18. dubna 1861, Dessau – 13. září 1918, Berchtesgaden) byl německý princ z rodu Askánců a od dubna do září 1918 předposledním vládcem anhaltského vévodství.
Vidět Askánci a Eduard Anhaltský
Erik Braniborský
Erik Braniborský (kolem 1245 – 21. prosince 1295) byl magdeburský arcibiskup z jánské větvě rodu Askánců.
Vidět Askánci a Erik Braniborský
František I. Sasko-Lauenburský
František I. Sasko-Lauenburský (Francis I. Duke of Saxe-Lauenburg), narodil se okolo roku 1510, zemřel 15.
Vidět Askánci a František I. Sasko-Lauenburský
Freiberg
Freiberg (doslova: „svobodné horní město“) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, které leží na toku řeky Freiberská Mulda v podhůří Krušných hor asi v polovině cesty mezi Drážďany a Saskou Kamenicí.
Vidět Askánci a Freiberg
Fridrich I. Anhaltský
Fridrich I. Anhaltský (Leopold Fridrich František Mikuláš; 29. dubna 1831, Dessau – 24. ledna 1904, Ballenstedt) byl německý princ z rodu Askánců, který vládl v letech 1871 až 1904 anhaltskému vévodství.
Vidět Askánci a Fridrich I. Anhaltský
Fridrich I. Barbarossa
Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef v dnešním Turecku) byl římský král (1152–1190) a císař (1155–1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského a Judity Welfské, dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.
Vidět Askánci a Fridrich I. Barbarossa
Fridrich II. Anhaltský
Fridrich II.
Vidět Askánci a Fridrich II. Anhaltský
Jan I. Braniborský
Jan I. Braniborský (kolem 1213 – 1266) byl spolu se svým bratrem Otou III. Braniborský braniborským markrabětem a velkým kolonizátorem z rodu Askánců.
Vidět Askánci a Jan I. Braniborský
Jan I. Saský
Jan I.Saský, plným jménem německy Johann Nepomuk Maria Joseph Anton Xaver Vincenz Aloys Franz de Paula Stanislaus Bernhard Paul Felix Damasus (12. prosince 1801, Drážďany – 29. října 1873, Pillnitz) byl v letech 1854–1873 saským králem.
Vidět Askánci a Jan I. Saský
Jan II. Braniborský
Jan II.
Vidět Askánci a Jan II. Braniborský
Jan III. Braniborský
Jan III.
Vidět Askánci a Jan III. Braniborský
Jan IV. Braniborský
Jan IV.
Vidět Askánci a Jan IV. Braniborský
Jan V. Braniborský
Jan V. Braniborský (1302 – 24. března 1317) byl braniborský markrabě (1308–1317) a jediný syn Heřmana Dlouhého a Anny, dcery Albrechta Habsburského.
Vidět Askánci a Jan V. Braniborský
Jáchym Arnošt Anhaltský
Jáchym Arnošt Anhaltský může být.
Vidět Askánci a Jáchym Arnošt Anhaltský
Jáchym Arnošt Anhaltský (1901–1947)
Elisabeth Jáchym Arnošt Anhaltský (11. ledna 1901 – 18. února 1947) byl mezi 13. září a 12. listopadem 1918 posledním anhaltským vévodou.
Vidět Askánci a Jáchym Arnošt Anhaltský (1901–1947)
Jindřich I. Braniborský
Jindřich I. Braniborský, řečený Bez země, (21. března 1256 – 14. února 1318) byl braniborský a landsberský markrabě z jánské větvě rodu Askánců.
Vidět Askánci a Jindřich I. Braniborský
Jindřich II. Braniborský
Jindřich II.
Vidět Askánci a Jindřich II. Braniborský
Jindřich Lev
Jindřich Lev (německy: Heinrich der Löwe; 1129 – 6. srpna 1195, Brunšvik) byl příslušník německého šlechtického rodu Welfů, vévoda saský jako Jindřich III.
Vidět Askánci a Jindřich Lev
Julius František Sasko-Lauenburský
Julius František Sasko-Lauenburský (Julius Franz von Sachsen-Lauenburg, 16. září 1641, Praha – 30. září 1689, Zákupy) byl šlechtic, vévoda, císařský vojevůdce, poslední lauenburský Askánec, vlastník Zákupského panství.
Vidět Askánci a Julius František Sasko-Lauenburský
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (německy Julius Heinrich von Sachsen-Lauenburg, 9. dubna 1586, Wolfenbüttel – 20. listopadu 1665, Praha) byl vévoda sasko-lauenburský, císařský vojevůdce, Askánec, vlastník řady panství včetně panství Zákupy.
Vidět Askánci a Julius Jindřich Sasko-Lauenburský
Konrád I. Braniborský
Konrád I. Braniborský (kolem 1240 – 1304) byl braniborský markrabě z jánské větve rodu Askánců.
Vidět Askánci a Konrád I. Braniborský
Kunhuta Uherská
Kunhuta Uherská (1245 – 9. září 1285, Praha) nebo také Haličská či Mačevská byla druhou manželkou Přemysla Otakara II. a českou královnou, rakouskou, štýrskou, korutanskou a kraňskou vévodkyní z rodu Rurikovců.
Vidět Askánci a Kunhuta Uherská
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Vidět Askánci a Labe
Leopold IV. Anhaltský
Leopold IV.
Vidět Askánci a Leopold IV. Anhaltský
Listopadová revoluce (Německo)
Listopadová revoluce byla revoluce v Německém císařství ke konci první světové války, ve které bylo Německo tehdy již de facto poraženo.
Vidět Askánci a Listopadová revoluce (Německo)
Lothar III.
Lothar III.
Vidět Askánci a Lothar III.
Markrabě
Markrabě, alternativně markrabí, (z něm. Markgraf; lat. marchio) je buď titul vládce závislého území, nebo vysoký šlechtický titul.
Vidět Askánci a Markrabě
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I.
Vidět Askánci a Napoleon Bonaparte
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Vidět Askánci a Němčina
Německá šlechta
Uher ad. Německá šlechta (německy deutscher Adel) společně s panovnickými rody byla skupina středověké a novověké stavovské společnosti v německy hovořících zemích ve střední Evropě.
Vidět Askánci a Německá šlechta
Ota II. Braniborský
Ota II.
Vidět Askánci a Ota II. Braniborský
Ota III. Braniborský
Ota III.
Vidět Askánci a Ota III. Braniborský
Ota IV. Braniborský
Ota IV.
Vidět Askánci a Ota IV. Braniborský
Ota Míšeňský
Ota Míšeňský, též Ota Bohatý (Otto der Reiche, 1125 – 18. února 1190) byl v letech 1156–1190 míšeňský markrabě pocházející z rodu Wettinů.
Vidět Askánci a Ota Míšeňský
Ota V. Braniborský
Ota V. Braniborský zvaný „Dlouhý“ (1246 – 23. července 1299) byl v letech 1267–1298 braniborský markrabě z rodu Askánců.
Vidět Askánci a Ota V. Braniborský
Ota VI. Braniborský
Ota VI.
Vidět Askánci a Ota VI. Braniborský
Ota VII. Braniborský
Ota VII.
Vidět Askánci a Ota VII. Braniborský
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Vidět Askánci a Přemysl Otakar II.
Rudolf I. Saský
Rudolf I. Saský (1284 – 12. března 1356) byl vévoda a první kurfiřt saský.
Vidět Askánci a Rudolf I. Saský
Rudolf II. Saský
Rudolf II.
Vidět Askánci a Rudolf II. Saský
Rudolf III. Saský
Rudolf III.
Vidět Askánci a Rudolf III. Saský
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Vidět Askánci a Ruské impérium
Saské vévodství
Saské vévodství (dolnoněmecky, německy, runy: ᚼᛅᚱᛐᚮᚵᛐᚢᛗ ᛊᚨᚼᛊᛁᚾ) bylo středověké kmenové vévodství existující do roku 1180 a rozkládající se především na území současné německé spolkové země Dolní Sasko, ale zasahovalo i na území Saska-Anhaltska a Severního Porýní-Vestfálska, Šlesvicka-Holštýnska a okrajových oblastí severního Durynska a Hesenska (viz).
Vidět Askánci a Saské vévodství
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Vidět Askánci a Sasko
Sasko-Anhaltsko
Sasko-Anhaltsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Vidět Askánci a Sasko-Anhaltsko
Sasko-lauenburské vévodství
Sasko-lauenburské vévodství (Herzogtum Sachsen-Lauenburg), zkráceně Sasko-Lauenbursko, běžně také jen Lauenbursko, bylo říšské vévodství existující v letech 1296–1803 a 1814–1876.
Vidět Askánci a Sasko-lauenburské vévodství
Sasko-wittenberské vévodství
Sasko-wittenberské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Wittenberg) bylo vévodství Svaté říše římské, které vzniklo rozpadem kmenového Saského vévodství po porážce Welfů císařem Fridrichem I.
Vidět Askánci a Sasko-wittenberské vévodství
Soběslav I.
Soběslav I. (1090 – 14. února 1140, Hostin Hradec, snad lokalita Na hradcích nedaleko Vysokého Chvojna) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140 a zakladatelem větve Soběslavovců.
Vidět Askánci a Soběslav I.
Stodorané
Havolané (německy Heveller, polsky Hawelanie), nazýváni také jako Stodorané (německy Stodoranen, polsky Stodoranie), byl větší kmen Polabských Slovanů (na západě známých jako Wendové), který se v 7. století usadil na území při řece Havole a dolní Sprévě, tj.
Vidět Askánci a Stodorané
Václav I.
Václav I. (1205 – 23. září 1253 Počaply u Berouna), zvaný též Jednooký, byl čtvrtý český král z rodu Přemyslovců, druhorozený syn Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské a též bratr svaté Anežky.
Vidět Askánci a Václav I.
Václav I. Saský
Václav I. Saský (1337 – 15. květen 1388) byl v letech 1370–1388 vévoda sasko-wittenberský, kurfiřt saský a kníže lüneburský.
Vidět Askánci a Václav I. Saský
Václav II.
Václav II. (27. září 1271 Praha – 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců.
Vidět Askánci a Václav II.
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Vidět Askánci a Vévoda
Vévodství
Vévodství je území (ať již samostatné či léno), jemuž vládne vévoda.
Vidět Askánci a Vévodství
Vladislav I.
Vladislav I. (1070 – 12. dubna 1125, Praha) byl český kníže od října 1109 do prosince 1117 a znovu od 16. srpna 1120 do své smrti.
Vidět Askánci a Vladislav I.
Waldemar Braniborský
Waldemar Braniborský, nebo také Waldemar Veliký, (kolem 1280 – 14. srpna 1319 Bärwald) byl braniborský markrabě z jánské větvě rodu Askánců.
Vidět Askánci a Waldemar Braniborský
1123
Rok 1123 (MCXXIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v pondělí.
Vidět Askánci a 1123
1126
bitvě u Chlumce.
Vidět Askánci a 1126
1205
;Česko.
Vidět Askánci a 1205
1212
Rok 1212 (MCCXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Vidět Askánci a 1212
1220
;Česko.
Vidět Askánci a 1220
1300
1300 (MCCC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Askánci a 1300
1320
První písemná zmínka o obci Malhostovice.
Vidět Askánci a 1320
1412
České země.
Vidět Askánci a 1412
1414
České země.
Vidět Askánci a 1414
1419
Rok 1419 (MCDXIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Vidět Askánci a 1419
1422
Rok 1422 (MCDXXII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Vidět Askánci a 1422
1486
Rok 1486 (MCDLXXXVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Askánci a 1486
1507
Rok 1507 (MDVII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v pátek.
Vidět Askánci a 1507
1581
1581 (MDLXXXI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Askánci a 1581
1603
1603 (MDCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Askánci a 1603
1619
1619 (MDCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Askánci a 1619
1656
1656 (MDCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Askánci a 1656
1665
1665 (MDCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Askánci a 1665
1666
1666 (MDCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Askánci a 1666
1689
1689 (MDCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Askánci a 1689
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Askánci a 1806
1847
1847 (MDCCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Askánci a 1847
1863
1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Askánci a 1863
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Askánci a 1871
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Askánci a 1904
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Askánci a 1918
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Askánci a 1947
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Askánci a 1963
Viz také
Saští šlechtici
- Adrian Dietrich Lothar von Trotha
- Ammendorfové
- Askánci
- Fridrich Vilém Haugwitz
- Friedrich Ferdinand von Beust
- Haugvicové
- Hermann von Pückler-Muskau
- Hugo ze Svatého Viktora
- Ludwig Renn
- Markéta z Ravensbergu
- Nosticové