Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Askánci

Index Askánci

Askánci respektive askánská dynastie (německy Askanier), nazývaní také Anhaltší (anhaltská dynastie) podle Anhaltska, kde vládli nejdéle ze všech zemí, jsou německý šlechtický (vévodský) rod švábsko-franského původu.

Obsah

  1. 101 vztahy: Albrecht I. Medvěd, Albrecht II. Braniborský, Albrecht II. Saský, Albrecht III. Braniborský, Albrecht III. Sasko-Wittenberský, Anhaltské vévodství, Anhaltsko, Šlechta, Bezděz (hrad), Billungové, Bitva na Moravském poli, Bitva u Chlumce (1126), Božena Česká, Braniborské markrabství, Braniborsko, Děpolt I., Domácí řád Albrechta Medvěda, Eduard Anhaltský, Erik Braniborský, František I. Sasko-Lauenburský, Freiberg, Fridrich I. Anhaltský, Fridrich I. Barbarossa, Fridrich II. Anhaltský, Jan I. Braniborský, Jan I. Saský, Jan II. Braniborský, Jan III. Braniborský, Jan IV. Braniborský, Jan V. Braniborský, Jáchym Arnošt Anhaltský, Jáchym Arnošt Anhaltský (1901–1947), Jindřich I. Braniborský, Jindřich II. Braniborský, Jindřich Lev, Julius František Sasko-Lauenburský, Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, Konrád I. Braniborský, Kunhuta Uherská, Labe, Leopold IV. Anhaltský, Listopadová revoluce (Německo), Lothar III., Markrabě, Napoleon Bonaparte, Němčina, Německá šlechta, Ota II. Braniborský, Ota III. Braniborský, Ota IV. Braniborský, ... Rozbalte index (51 více) »

  2. Saští šlechtici

Albrecht I. Medvěd

Albrecht I. Medvěd, též zvaný Sličný (německy: Albrecht der Bär; 1100 – 18. listopad 1170) z rodu Askánců, syn hraběte Oty Bohatého.

Vidět Askánci a Albrecht I. Medvěd

Albrecht II. Braniborský

Albrecht II.

Vidět Askánci a Albrecht II. Braniborský

Albrecht II. Saský

Albrecht II.

Vidět Askánci a Albrecht II. Saský

Albrecht III. Braniborský

Albrecht III.

Vidět Askánci a Albrecht III. Braniborský

Albrecht III. Sasko-Wittenberský

Albrecht III.

Vidět Askánci a Albrecht III. Sasko-Wittenberský

Anhaltské vévodství

Anhaltské vévodství (německy Herzogtum Anhalt) byl německý stát nacházející se mezi pohořím Harz a řekou Labe, čili v oblastech, kde se nyní nachází spolková země Sasko-Anhaltsko.

Vidět Askánci a Anhaltské vévodství

Anhaltsko

Anhaltsko v roce 1793 Anhaltsko (německy Anhalt, dolnoněmecky Anholt) je historická oblast v současné spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, na jejímž území se mezi lety 1212–1806 nacházelo Anhaltské knížectví dynastie Askánců, které se v 17.

Vidět Askánci a Anhaltsko

Šlechta

Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.

Vidět Askánci a Šlechta

Bezděz (hrad)

Bezděz je zřícenina hradu u stejnojmenné vesnice na vrchu Bezděz (606 metrů) v Dokeské pahorkatině, šest kilometrů jihovýchodně od města Doksy v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.

Vidět Askánci a Bezděz (hrad)

Billungové

Území Billungů v roce 1000 Billungové byl saský šlechtický rod, zprvu hrabata, od 10.

Vidět Askánci a Billungové

Bitva na Moravském poli

Bitva na Moravském poli byla svedena 26. srpna 1278 (na den sv. Rufa) v odpoledních hodinách na pravém břehu řeky Moravy mezi vesnicemi Dürnkrut (Suché Kruty) a Jedenspeigen, ležícími v Dolních Rakousích 30 km jižně od Břeclavi.

Vidět Askánci a Bitva na Moravském poli

Bitva u Chlumce (1126)

Bitva u Chlumce mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým králem Lotharem III. proběhla 18. února 1126 blízko Chlumce u Ústí nad Labem.

Vidět Askánci a Bitva u Chlumce (1126)

Božena Česká

Božena Česká/Přemyslovna zvaná také Beatrix (1229/30– 27. května 1290, Vratislav) byla dcera českého krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské, manželka Oty III. a braniborská markraběnka.

Vidět Askánci a Božena Česká

Braniborské markrabství

Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.

Vidět Askánci a Braniborské markrabství

Braniborsko

Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Vidět Askánci a Braniborsko

Děpolt I.

Děpolt I. (1120/25 – 14/15. srpen 1167, Itálie), zakladatel rodu Děpolticů, byl druhorozený syn Vladislava I. a Richenzy z Bergu z rodu Přemyslovců, bratr Vladislava II.

Vidět Askánci a Děpolt I.

Domácí řád Albrechta Medvěda

Vévodský anhaltský domácí řád Albrechta Medvěda byl anhaltský řád.

Vidět Askánci a Domácí řád Albrechta Medvěda

Eduard Anhaltský

Eduard Anhaltský (Eduard Jiří Vilém Maxmilián; 18. dubna 1861, Dessau – 13. září 1918, Berchtesgaden) byl německý princ z rodu Askánců a od dubna do září 1918 předposledním vládcem anhaltského vévodství.

Vidět Askánci a Eduard Anhaltský

Erik Braniborský

Erik Braniborský (kolem 1245 – 21. prosince 1295) byl magdeburský arcibiskup z jánské větvě rodu Askánců.

Vidět Askánci a Erik Braniborský

František I. Sasko-Lauenburský

František I. Sasko-Lauenburský (Francis I. Duke of Saxe-Lauenburg), narodil se okolo roku 1510, zemřel 15.

Vidět Askánci a František I. Sasko-Lauenburský

Freiberg

Freiberg (doslova: „svobodné horní město“) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, které leží na toku řeky Freiberská Mulda v podhůří Krušných hor asi v polovině cesty mezi Drážďany a Saskou Kamenicí.

Vidět Askánci a Freiberg

Fridrich I. Anhaltský

Fridrich I. Anhaltský (Leopold Fridrich František Mikuláš; 29. dubna 1831, Dessau – 24. ledna 1904, Ballenstedt) byl německý princ z rodu Askánců, který vládl v letech 1871 až 1904 anhaltskému vévodství.

Vidět Askánci a Fridrich I. Anhaltský

Fridrich I. Barbarossa

Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef v dnešním Turecku) byl římský král (1152–1190) a císař (1155–1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského a Judity Welfské, dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.

Vidět Askánci a Fridrich I. Barbarossa

Fridrich II. Anhaltský

Fridrich II.

Vidět Askánci a Fridrich II. Anhaltský

Jan I. Braniborský

Jan I. Braniborský (kolem 1213 – 1266) byl spolu se svým bratrem Otou III. Braniborský braniborským markrabětem a velkým kolonizátorem z rodu Askánců.

Vidět Askánci a Jan I. Braniborský

Jan I. Saský

Jan I.Saský, plným jménem německy Johann Nepomuk Maria Joseph Anton Xaver Vincenz Aloys Franz de Paula Stanislaus Bernhard Paul Felix Damasus (12. prosince 1801, Drážďany – 29. října 1873, Pillnitz) byl v letech 1854–1873 saským králem.

Vidět Askánci a Jan I. Saský

Jan II. Braniborský

Jan II.

Vidět Askánci a Jan II. Braniborský

Jan III. Braniborský

Jan III.

Vidět Askánci a Jan III. Braniborský

Jan IV. Braniborský

Jan IV.

Vidět Askánci a Jan IV. Braniborský

Jan V. Braniborský

Jan V. Braniborský (1302 – 24. března 1317) byl braniborský markrabě (1308–1317) a jediný syn Heřmana Dlouhého a Anny, dcery Albrechta Habsburského.

Vidět Askánci a Jan V. Braniborský

Jáchym Arnošt Anhaltský

Jáchym Arnošt Anhaltský může být.

Vidět Askánci a Jáchym Arnošt Anhaltský

Jáchym Arnošt Anhaltský (1901–1947)

Elisabeth Jáchym Arnošt Anhaltský (11. ledna 1901 – 18. února 1947) byl mezi 13. září a 12. listopadem 1918 posledním anhaltským vévodou.

Vidět Askánci a Jáchym Arnošt Anhaltský (1901–1947)

Jindřich I. Braniborský

Jindřich I. Braniborský, řečený Bez země, (21. března 1256 – 14. února 1318) byl braniborský a landsberský markrabě z jánské větvě rodu Askánců.

Vidět Askánci a Jindřich I. Braniborský

Jindřich II. Braniborský

Jindřich II.

Vidět Askánci a Jindřich II. Braniborský

Jindřich Lev

Jindřich Lev (německy: Heinrich der Löwe; 1129 – 6. srpna 1195, Brunšvik) byl příslušník německého šlechtického rodu Welfů, vévoda saský jako Jindřich III.

Vidět Askánci a Jindřich Lev

Julius František Sasko-Lauenburský

Julius František Sasko-Lauenburský (Julius Franz von Sachsen-Lauenburg, 16. září 1641, Praha – 30. září 1689, Zákupy) byl šlechtic, vévoda, císařský vojevůdce, poslední lauenburský Askánec, vlastník Zákupského panství.

Vidět Askánci a Julius František Sasko-Lauenburský

Julius Jindřich Sasko-Lauenburský

Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (německy Julius Heinrich von Sachsen-Lauenburg, 9. dubna 1586, Wolfenbüttel – 20. listopadu 1665, Praha) byl vévoda sasko-lauenburský, císařský vojevůdce, Askánec, vlastník řady panství včetně panství Zákupy.

Vidět Askánci a Julius Jindřich Sasko-Lauenburský

Konrád I. Braniborský

Konrád I. Braniborský (kolem 1240 – 1304) byl braniborský markrabě z jánské větve rodu Askánců.

Vidět Askánci a Konrád I. Braniborský

Kunhuta Uherská

Kunhuta Uherská (1245 – 9. září 1285, Praha) nebo také Haličská či Mačevská byla druhou manželkou Přemysla Otakara II. a českou královnou, rakouskou, štýrskou, korutanskou a kraňskou vévodkyní z rodu Rurikovců.

Vidět Askánci a Kunhuta Uherská

Labe

Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.

Vidět Askánci a Labe

Leopold IV. Anhaltský

Leopold IV.

Vidět Askánci a Leopold IV. Anhaltský

Listopadová revoluce (Německo)

Listopadová revoluce byla revoluce v Německém císařství ke konci první světové války, ve které bylo Německo tehdy již de facto poraženo.

Vidět Askánci a Listopadová revoluce (Německo)

Lothar III.

Lothar III.

Vidět Askánci a Lothar III.

Markrabě

Markrabě, alternativně markrabí, (z něm. Markgraf; lat. marchio) je buď titul vládce závislého území, nebo vysoký šlechtický titul.

Vidět Askánci a Markrabě

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I.

Vidět Askánci a Napoleon Bonaparte

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Vidět Askánci a Němčina

Německá šlechta

Uher ad. Německá šlechta (německy deutscher Adel) společně s panovnickými rody byla skupina středověké a novověké stavovské společnosti v německy hovořících zemích ve střední Evropě.

Vidět Askánci a Německá šlechta

Ota II. Braniborský

Ota II.

Vidět Askánci a Ota II. Braniborský

Ota III. Braniborský

Ota III.

Vidět Askánci a Ota III. Braniborský

Ota IV. Braniborský

Ota IV.

Vidět Askánci a Ota IV. Braniborský

Ota Míšeňský

Ota Míšeňský, též Ota Bohatý (Otto der Reiche, 1125 – 18. února 1190) byl v letech 1156–1190 míšeňský markrabě pocházející z rodu Wettinů.

Vidět Askánci a Ota Míšeňský

Ota V. Braniborský

Ota V. Braniborský zvaný „Dlouhý“ (1246 – 23. července 1299) byl v letech 1267–1298 braniborský markrabě z rodu Askánců.

Vidět Askánci a Ota V. Braniborský

Ota VI. Braniborský

Ota VI.

Vidět Askánci a Ota VI. Braniborský

Ota VII. Braniborský

Ota VII.

Vidět Askánci a Ota VII. Braniborský

Přemysl Otakar II.

Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.

Vidět Askánci a Přemysl Otakar II.

Rudolf I. Saský

Rudolf I. Saský (1284 – 12. března 1356) byl vévoda a první kurfiřt saský.

Vidět Askánci a Rudolf I. Saský

Rudolf II. Saský

Rudolf II.

Vidět Askánci a Rudolf II. Saský

Rudolf III. Saský

Rudolf III.

Vidět Askánci a Rudolf III. Saský

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Vidět Askánci a Ruské impérium

Saské vévodství

Saské vévodství (dolnoněmecky, německy, runy: ᚼᛅᚱᛐᚮᚵᛐᚢᛗ ᛊᚨᚼᛊᛁᚾ) bylo středověké kmenové vévodství existující do roku 1180 a rozkládající se především na území současné německé spolkové země Dolní Sasko, ale zasahovalo i na území Saska-Anhaltska a Severního Porýní-Vestfálska, Šlesvicka-Holštýnska a okrajových oblastí severního Durynska a Hesenska (viz).

Vidět Askánci a Saské vévodství

Sasko

Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Vidět Askánci a Sasko

Sasko-Anhaltsko

Sasko-Anhaltsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Vidět Askánci a Sasko-Anhaltsko

Sasko-lauenburské vévodství

Sasko-lauenburské vévodství (Herzogtum Sachsen-Lauenburg), zkráceně Sasko-Lauenbursko, běžně také jen Lauenbursko, bylo říšské vévodství existující v letech 1296–1803 a 1814–1876.

Vidět Askánci a Sasko-lauenburské vévodství

Sasko-wittenberské vévodství

Sasko-wittenberské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Wittenberg) bylo vévodství Svaté říše římské, které vzniklo rozpadem kmenového Saského vévodství po porážce Welfů císařem Fridrichem I.

Vidět Askánci a Sasko-wittenberské vévodství

Soběslav I.

Soběslav I. (1090 – 14. února 1140, Hostin Hradec, snad lokalita Na hradcích nedaleko Vysokého Chvojna) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140 a zakladatelem větve Soběslavovců.

Vidět Askánci a Soběslav I.

Stodorané

Havolané (německy Heveller, polsky Hawelanie), nazýváni také jako Stodorané (německy Stodoranen, polsky Stodoranie), byl větší kmen Polabských Slovanů (na západě známých jako Wendové), který se v 7. století usadil na území při řece Havole a dolní Sprévě, tj.

Vidět Askánci a Stodorané

Václav I.

Václav I. (1205 – 23. září 1253 Počaply u Berouna), zvaný též Jednooký, byl čtvrtý český král z rodu Přemyslovců, druhorozený syn Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské a též bratr svaté Anežky.

Vidět Askánci a Václav I.

Václav I. Saský

Václav I. Saský (1337 – 15. květen 1388) byl v letech 1370–1388 vévoda sasko-wittenberský, kurfiřt saský a kníže lüneburský.

Vidět Askánci a Václav I. Saský

Václav II.

Václav II. (27. září 1271 Praha – 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců.

Vidět Askánci a Václav II.

Vévoda

Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.

Vidět Askánci a Vévoda

Vévodství

Vévodství je území (ať již samostatné či léno), jemuž vládne vévoda.

Vidět Askánci a Vévodství

Vladislav I.

Vladislav I. (1070 – 12. dubna 1125, Praha) byl český kníže od října 1109 do prosince 1117 a znovu od 16. srpna 1120 do své smrti.

Vidět Askánci a Vladislav I.

Waldemar Braniborský

Waldemar Braniborský, nebo také Waldemar Veliký, (kolem 1280 – 14. srpna 1319 Bärwald) byl braniborský markrabě z jánské větvě rodu Askánců.

Vidět Askánci a Waldemar Braniborský

1123

Rok 1123 (MCXXIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v pondělí.

Vidět Askánci a 1123

1126

bitvě u Chlumce.

Vidět Askánci a 1126

1205

;Česko.

Vidět Askánci a 1205

1212

Rok 1212 (MCCXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Vidět Askánci a 1212

1220

;Česko.

Vidět Askánci a 1220

1300

1300 (MCCC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Askánci a 1300

1320

První písemná zmínka o obci Malhostovice.

Vidět Askánci a 1320

1412

České země.

Vidět Askánci a 1412

1414

České země.

Vidět Askánci a 1414

1419

Rok 1419 (MCDXIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Vidět Askánci a 1419

1422

Rok 1422 (MCDXXII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Vidět Askánci a 1422

1486

Rok 1486 (MCDLXXXVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Askánci a 1486

1507

Rok 1507 (MDVII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v pátek.

Vidět Askánci a 1507

1581

1581 (MDLXXXI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Askánci a 1581

1603

1603 (MDCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Askánci a 1603

1619

1619 (MDCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Askánci a 1619

1656

1656 (MDCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Askánci a 1656

1665

1665 (MDCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Askánci a 1665

1666

1666 (MDCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Askánci a 1666

1689

1689 (MDCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Askánci a 1689

1806

1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Askánci a 1806

1847

1847 (MDCCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Askánci a 1847

1863

1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Askánci a 1863

1871

1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Askánci a 1871

1904

1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Askánci a 1904

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Askánci a 1918

1947

1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Askánci a 1947

1963

1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Askánci a 1963

Viz také

Saští šlechtici

, Ota Míšeňský, Ota V. Braniborský, Ota VI. Braniborský, Ota VII. Braniborský, Přemysl Otakar II., Rudolf I. Saský, Rudolf II. Saský, Rudolf III. Saský, Ruské impérium, Saské vévodství, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Sasko-lauenburské vévodství, Sasko-wittenberské vévodství, Soběslav I., Stodorané, Václav I., Václav I. Saský, Václav II., Vévoda, Vévodství, Vladislav I., Waldemar Braniborský, 1123, 1126, 1205, 1212, 1220, 1300, 1320, 1412, 1414, 1419, 1422, 1486, 1507, 1581, 1603, 1619, 1656, 1665, 1666, 1689, 1806, 1847, 1863, 1871, 1904, 1918, 1947, 1963.