Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Astronomie a Fyzika
Astronomie a Fyzika mají 33 věci společné (v Uniepedie): Albert Einstein, Aristotelés, Astrofyzika, Elektromagnetické záření, Elementární částice, Energie, Galaxie, Galileo Galilei, Gravitační vlny, Gravitace, Hmotnost, Hvězda, Isaac Newton, Jaderná fyzika, Johannes Kepler, Kosmologie, Kosmonautika, Kvantová fyzika, Mikuláš Koperník, Obecná teorie relativity, Planeta, Planetologie, Rentgenové záření, Sluneční soustava, Světlo, Technika, Teplota, Urychlovač částic, Věda, Velký třesk, ..., Vesmír, Země, 20. století. Rozbalte index (3 více) »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Albert Einstein a Astronomie · Albert Einstein a Fyzika ·
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Aristotelés a Astronomie · Aristotelés a Fyzika ·
Astrofyzika
světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.
Astrofyzika a Astronomie · Astrofyzika a Fyzika ·
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Astronomie a Elektromagnetické záření · Elektromagnetické záření a Fyzika ·
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Astronomie a Elementární částice · Elementární částice a Fyzika ·
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Astronomie a Energie · Energie a Fyzika ·
Galaxie
Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.
Astronomie a Galaxie · Fyzika a Galaxie ·
Galileo Galilei
Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.
Astronomie a Galileo Galilei · Fyzika a Galileo Galilei ·
Gravitační vlny
Schéma gravitačních vln vyvolávané dvěma vzájemně obíhajícími hmotnými objekty (hvězdy, černé díry) Gravitační vlny jsou rychlostí světla se šířící vlnění gravitace, která se podle obecné teorie relativity projevuje zakřivením časoprostoru.
Astronomie a Gravitační vlny · Fyzika a Gravitační vlny ·
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Astronomie a Gravitace · Fyzika a Gravitace ·
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Astronomie a Hmotnost · Fyzika a Hmotnost ·
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Astronomie a Hvězda · Fyzika a Hvězda ·
Isaac Newton
Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.
Astronomie a Isaac Newton · Fyzika a Isaac Newton ·
Jaderná fyzika
Jaderná fyzika (též fyzika atomového jádra nebo nukleonika) je část fyziky, která se zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.
Astronomie a Jaderná fyzika · Fyzika a Jaderná fyzika ·
Johannes Kepler
Keplerův model sluneční soustavy z ''Mysterium Cosmographicum'' (1596) Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog.
Astronomie a Johannes Kepler · Fyzika a Johannes Kepler ·
Kosmologie
Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.
Astronomie a Kosmologie · Fyzika a Kosmologie ·
Kosmonautika
ISS v srpnu 2005 Kosmonautika je oblast vědy a techniky, která se zabývá cestováním mimo zemskou atmosféru.
Astronomie a Kosmonautika · Fyzika a Kosmonautika ·
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Astronomie a Kvantová fyzika · Fyzika a Kvantová fyzika ·
Mikuláš Koperník
Mikuláš Koperník (nebo,; 19. února 1473, Toruň – 24. května 1543, Frombork) byl astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie (tzv. koperníkovský obrat).
Astronomie a Mikuláš Koperník · Fyzika a Mikuláš Koperník ·
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Astronomie a Obecná teorie relativity · Fyzika a Obecná teorie relativity ·
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Astronomie a Planeta · Fyzika a Planeta ·
Planetologie
sluneční soustavy. Planetologie – nebo také planetární vědy – byla dříve součástí astronomie, avšak se začátkem průzkumu ostatních těles sluneční soustavy automatickými sondami v 60.
Astronomie a Planetologie · Fyzika a Planetologie ·
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Astronomie a Rentgenové záření · Fyzika a Rentgenové záření ·
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Astronomie a Sluneční soustava · Fyzika a Sluneční soustava ·
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Astronomie a Světlo · Fyzika a Světlo ·
Technika
španělskou královskou mincovnu Slovo Technika pochází z řeckého slova τεχνη/techné, jehož význam je blízký slovům dovednost, řemeslo nebo umění.
Astronomie a Technika · Fyzika a Technika ·
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Astronomie a Teplota · Fyzika a Teplota ·
Urychlovač částic
Urychlovač částic, zkráceně jen urychlovač, je technické zařízení, používané pro dodání kinetické energie nabitým částicím.
Astronomie a Urychlovač částic · Fyzika a Urychlovač částic ·
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Astronomie a Věda · Fyzika a Věda ·
Velký třesk
Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují. Teorie velkého třesku je fyzikální teorie, která předpokládá, že vesmír měl na počátku extrémně vysokou hustotu a teplotu a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání.
Astronomie a Velký třesk · Fyzika a Velký třesk ·
Vesmír
datum přístupu.
Astronomie a Vesmír · Fyzika a Vesmír ·
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Astronomie a Země · Fyzika a Země ·
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Astronomie a Fyzika
- To, co mají společné Astronomie a Fyzika
- Podobnosti mezi Astronomie a Fyzika
Srovnání mezi Astronomie a Fyzika
Astronomie má 119 vztahy, zatímco Fyzika má 326. Jak oni mají společné 33, index Jaccard je 7.42% = 33 / (119 + 326).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Astronomie a Fyzika. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
