Asýrie a Novoasyrská říše

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Asýrie a Novoasyrská říše

Asýrie vs. Novoasyrská říše

Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě. Novoasyrská říše (klínové písmo 70px; mat Aš-šur, tj. „Země města boha Ašura“) byl státní útvar, který dominoval v oblasti Mezopotámie mezi roky 934 a 609 př. n. l. V tomto období se Asýrie dostala do pozice (nejen) regionální velmoci a uspěla v souboji s Babylonií a jinými říšemi Blízkého Východu o dominanci v tomto regionu.

Aššúr

Aššúr (též Aššur, dnes Qal'at Šerqat) je historické město na severu dnešního Iráku.

Aššúr a Asýrie · Aššúr a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Aššurbanipal

Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli 60px – „Aššur vytvořil syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv.

Aššurbanipal a Asýrie · Aššurbanipal a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Akkadština

Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.

Akkadština a Asýrie · Akkadština a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Aramejština

Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.

Aramejština a Asýrie · Aramejština a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Aramejci

Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).

Aramejci a Asýrie · Aramejci a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Úřední jazyk

Úřední neboli státní jazyk je jazyk stanovený zákonem pro komunikaci s úřady, včetně školství.

Úřední jazyk a Asýrie · Úřední jazyk a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Asyřané

Asyřané jsou příslušníky semitského národa usídleného v severní části starověké Mezopotámie minimálně od 3. tisíciletí př. n. l. V současnosti se většina území nachází v severozápadní části Iráku v okolí bývalého města Ninive a částečně zasahuje do okolních států.

Asýrie a Asyřané · Asyřané a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Babylonie

Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.

Asýrie a Babylonie · Babylonie a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Chorsábád

Dúr Šarrukín ("Pevnost Sargonova"), v současnosti Chorsábád, bylo hlavní město Asýrie (respektive Novoasyrské říše) za vlády Sargona II. Asyrského.

Asýrie a Chorsábád · Chorsábád a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Churritština

Deska z Ugaritu, Hymnus pro NikkalChurritština byl jazyk churritského etnika, které vstoupilo do severní Mezopotámie kolem roku 2300 př. n. l., a zmizelo kolem roku 1000 př. n. l. a jazyk království Mitanni v severní Mezopotámii.

Asýrie a Churritština · Churritština a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Elam

Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.

Asýrie a Elam · Elam a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Harran

Ruiny univerzity v Harranu Harran a jeho „včelí úly“ (domy ve formě kupole vystavěné přečnělkovou klenbou) Harran je jednou z nejstarších sídlištních aglomerací na naší planetě, je starý více než 6000 let.

Asýrie a Harran · Harran a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Irák

Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.

Asýrie a Irák · Irák a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Kiš

Babylonie v době vlády Chammurapiho, znázorňuje rozšíření říše za jeho panování Vápencová tabulka s piktogramy z doby 3500 př. n. l. uložená v Ashmolean Museum. Kiš (sumersky: Kiš-ki; akkadsky: kiššatu), v současnosti Tell al-Uhajmir (dosl. Červený pahorek), Irák), bylo starověké sumerské město. Nacházelo se asi 12 km východně od Babylónu, nyní přibližně 80 km jižně od Bagdádu, v provincii Babil. V sumerském seznamu králů je uváděno jako první město po potopě, které mělo krále. Patronem a poručníkem města byl bůh Zababa. „Král Kiše“ je jedním z prvních titulů užívaných sumerskými panovníky z jiných měst; sloužil k indikaci nadvlády nad tímto regionem. Kiš byl od raných dob obýván Semity, což je možné odvodit od jmen králů prvních dynastií ze seznamu, která jsou semitského původu. V Sumerském královském seznamu jsou vypsány celkem 4 dynastie původem z tohoto města. Ve městě se také nacházel chrám bohyně Inanny, zvaný Chursagkalamma, „hora-země“. Archeologický výzkum zde byl prováděn v letech 1912–1914 týmem Francouze Henriho de Genouillac a později v letech 1923–1933 anglo-americkou skupinou pod vedením Stephena Langdona.

Asýrie a Kiš · Kiš a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Asýrie a Malá Asie · Malá Asie a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Médové

Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).

Asýrie a Médové · Médové a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Asýrie a Mezopotámie · Mezopotámie a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Mezopotámské náboženství

Marduk a jeho drak, otisk babylonské válečkové pečeti Mezopotámské náboženství je souhrnný název pro věrské představy starověkých Sumerů, Akkaďanů, Babylóňanů a Asyřanů.

Asýrie a Mezopotámské náboženství · Mezopotámské náboženství a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Monarchie

Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.

Asýrie a Monarchie · Monarchie a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Nimrud

Nimrud (Nimrúd) bylo starověké asyrské město, které leželo na řece Tigris jižně od Ninive.

Asýrie a Nimrud · Nimrud a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Ninive

Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.

Asýrie a Ninive · Ninive a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Novobabylonská říše

Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).

Asýrie a Novobabylonská říše · Novoasyrská říše a Novobabylonská říše · Vidět víc »

Peršané

Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.

Asýrie a Peršané · Novoasyrská říše a Peršané · Vidět víc »

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Asýrie a Perská říše · Novoasyrská říše a Perská říše · Vidět víc »

Sýrie

Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.

Asýrie a Sýrie · Novoasyrská říše a Sýrie · Vidět víc »

Seznam asyrských králů

Seznam asyrských králů zahrnuje všechny vladaře Asýrie od nejasných počátků až do zhroucení asyrské říše v závěru 7. století př. n. l.

Asýrie a Seznam asyrských králů · Novoasyrská říše a Seznam asyrských králů · Vidět víc »

Starověký Orient

Mapa s oblastmi a civilizacemi starověkého orientu Pojem Starověký Orient nebo také Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie a Íránské vysočiny (někdy je mezi ně řazen rovněž starověký Egypt a Arábie) v období od konce pravěku ve 4.

Asýrie a Starověký Orient · Novoasyrská říše a Starověký Orient · Vidět víc »

Tiglatpilesar I.

Tiglatpilesar I. (z hebrejského přepisu akkadského Tukultí-apil-Ešarra, „Má víra je v synu Ešařině“) byl významným asyrským králem v průběhu tzv.

Asýrie a Tiglatpilesar I. · Novoasyrská říše a Tiglatpilesar I. · Vidět víc »

Tiglatpilesar III.

Tiglatpilesar III. (z hebrejského překladu akkadského: Tukultī-apil-Ešarra, „má víra je v synu Ešary“), byl důležitým králem Asýrie v 8. století př. n. l. (vládl v letech 745–727 př. n. l.) a je obecně uznáván za zakladatele novoasyrského impéria.

Asýrie a Tiglatpilesar III. · Novoasyrská říše a Tiglatpilesar III. · Vidět víc »

10. století př. n. l.

border.

10. století př. n. l. a Asýrie · 10. století př. n. l. a Novoasyrská říše · Vidět víc »

609 př. n. l.

#přesměruj 609–600 př. n. l.

609 př. n. l. a Asýrie · 609 př. n. l. a Novoasyrská říše · Vidět víc »

612 př. n. l.

Století: 8. století př. n. l. – 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. Roky: 617 616 615 614 613 – 612 př.

612 př. n. l. a Asýrie · 612 př. n. l. a Novoasyrská říše · Vidět víc »

627 př. n. l.

#přesměruj 629–620 př. n. l.

627 př. n. l. a Asýrie · 627 př. n. l. a Novoasyrská říše · Vidět víc »

705 př. n. l.

#přesměruj 709–700 př. n. l.

705 př. n. l. a Asýrie · 705 př. n. l. a Novoasyrská říše · Vidět víc »

727 př. n. l.

#přesměruj 729–720 př. n. l.

727 př. n. l. a Asýrie · 727 př. n. l. a Novoasyrská říše · Vidět víc »

8. století př. n. l.

Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.

8. století př. n. l. a Asýrie · 8. století př. n. l. a Novoasyrská říše · Vidět víc »

9. století př. n. l.

9.

9. století př. n. l. a Asýrie · 9. století př. n. l. a Novoasyrská říše · Vidět víc »