Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Nacistické Německo

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Nacistické Německo

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 vs. Nacistické Německo

Atentát na Hitlera z 20. Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Podobnosti mezi Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Nacistické Německo

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Nacistické Německo mají 18 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Bělorusko, Berlín, Claus Schenk von Stauffenberg, Druhá světová válka, Erwin Rommel, Heinrich Himmler, Henning von Tresckow, Hermann Göring, Ludwig Beck, Luftwaffe (Wehrmacht), Národně socialistická německá dělnická strana, Německo, Schutzstaffel, Spojené státy americké, Východní fronta (druhá světová válka), Vlčí doupě, Waffen-SS.

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Atentát na Hitlera z 20. července 1944 · Adolf Hitler a Nacistické Německo · Vidět víc »

Bělorusko

Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Bělorusko · Bělorusko a Nacistické Německo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Berlín · Berlín a Nacistické Německo · Vidět víc »

Claus Schenk von Stauffenberg

poštovní známce Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg (15. listopadu 1907, Jettingen, Bavorsko – 20. nebo 21. července 1944, Berlín) byl německý důstojník generálního štábu, strůjce neúspěšného atentátu na Hitlera.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Claus Schenk von Stauffenberg · Claus Schenk von Stauffenberg a Nacistické Německo · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Nacistické Německo · Vidět víc »

Erwin Rommel

Erwin Johannes Eugen Rommel (15. listopadu 1891 Heidenheim an der Brenz – 14. října 1944 Herrlingen), známý též jako Pouštní liška (německy Wüstenfuchs, čili Fenek, případně anglicky The Desert Fox), byl německý voják a vojevůdce, polní maršál považovaný za jednoho z nejlepších polních taktiků druhé světové války.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Erwin Rommel · Erwin Rommel a Nacistické Německo · Vidět víc »

Heinrich Himmler

Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov–23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu).

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Heinrich Himmler · Heinrich Himmler a Nacistické Německo · Vidět víc »

Henning von Tresckow

Generálmajor Henning Hermann Robert Karl von Tresckow (10. ledna 1901 Magdeburg – 21. července 1944, Królowy Most, poblíž Białystoku) byl německý důstojník wehrmachtu, který organizoval odboj proti Adolfu Hitlerovi.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Henning von Tresckow · Henning von Tresckow a Nacistické Německo · Vidět víc »

Hermann Göring

Hermann Wilhelm Göring (12. ledna 1893 sanatorium Marienbad v Rosenheimu, Bavorsko – 15. října 1946 Norimberk, sebevražda) byl německý nacistický politik a válečný zločinec.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Hermann Göring · Hermann Göring a Nacistické Německo · Vidět víc »

Ludwig Beck

Ludwig August Theodor Beck (29. června 1880 Biebrich (dnes Wiesbaden-Biebrich) – 20. července 1944 Berlín) byl německý generálplukovník a náčelník generálního štábu německých pozemních sil před začátkem druhé světové války.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Ludwig Beck · Ludwig Beck a Nacistické Německo · Vidět víc »

Luftwaffe (Wehrmacht)

Prapor „Regimentu Göring“ s modifikovanou nacistickou orlicí, která byla znakem Luftwaffe v letech 1933–1945. Luftwaffe (z německého Luft – vzduch a Waffe – zbraň) je název německého válečného letectva, letecké odnože kombinovaných německých vojenských sil známých jako Wehrmacht během druhé světové války.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Luftwaffe (Wehrmacht) · Luftwaffe (Wehrmacht) a Nacistické Německo · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Národně socialistická německá dělnická strana · Národně socialistická německá dělnická strana a Nacistické Německo · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Německo · Nacistické Německo a Německo · Vidět víc »

Schutzstaffel

Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Schutzstaffel · Nacistické Německo a Schutzstaffel · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Spojené státy americké · Nacistické Německo a Spojené státy americké · Vidět víc »

Východní fronta (druhá světová válka)

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Východní fronta (druhá světová válka) · Nacistické Německo a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Vlčí doupě

vlevo Vlčí doupě (německy Wolfsschanze, polsky Wilczy szaniec) je kódové označení pro Vůdcův hlavní stan (německy Führerhauptquartier), který se nacházel u města Kętrzyn (německy Rastenburg) ve Východním Prusku (na území dnešního Polska).

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Vlčí doupě · Nacistické Německo a Vlčí doupě · Vidět víc »

Waffen-SS

Waffen-SS (česky: Zbraně SS, respektive Ozbrojené SS) byly jednotky SS, určené k běžným vojenským operacím.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Waffen-SS · Nacistické Německo a Waffen-SS · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Nacistické Německo

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 má 49 vztahy, zatímco Nacistické Německo má 422. Jak oni mají společné 18, index Jaccard je 3.82% = 18 / (49 + 422).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Nacistické Německo. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »