Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Atom a Kvantová mechanika

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Atom a Kvantová mechanika

Atom vs. Kvantová mechanika

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku. akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.

Podobnosti mezi Atom a Kvantová mechanika

Atom a Kvantová mechanika mají 35 věci společné (v Uniepedie): Amplituda pravděpodobnosti, Atomové jádro, Bohrův model atomu, Chemická vazba, Chemie, Diracova rovnice, Dualita částice a vlnění, Elektromagnetické záření, Elektron, Energie, Erwin Schrödinger, Fermion, Foton, Fyzika, Hmotnost, Klasická fyzika, Kleinova–Gordonova rovnice, Kvantová fyzika, Kvantum, Louis de Broglie, Makroskopický a mikroskopický, Molekula, Neutron, Niels Bohr, Postulát, Princip neurčitosti, Schrödingerova rovnice, Silná interakce, Slabá interakce, Speciální teorie relativity, ..., Spin, Subatomární částice, Tunelový jev, Vlnová funkce, Vodík. Rozbalte index (5 více) »

Amplituda pravděpodobnosti

Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.

Amplituda pravděpodobnosti a Atom · Amplituda pravděpodobnosti a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Atomové jádro

helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.

Atom a Atomové jádro · Atomové jádro a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Bohrův model atomu

Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.

Atom a Bohrův model atomu · Bohrův model atomu a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Chemická vazba

Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.

Atom a Chemická vazba · Chemická vazba a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Chemie

Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.

Atom a Chemie · Chemie a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Diracova rovnice

Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½.

Atom a Diracova rovnice · Diracova rovnice a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Dualita částice a vlnění

Fotoelektrický jev. Myšlenku duality částic a vlnění zavedl v roce 1905 Albert Einstein pro objasnění fotoelektrického jevu.

Atom a Dualita částice a vlnění · Dualita částice a vlnění a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Elektromagnetické záření

Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.

Atom a Elektromagnetické záření · Elektromagnetické záření a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Atom a Elektron · Elektron a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Atom a Energie · Energie a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Erwin Schrödinger

Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.

Atom a Erwin Schrödinger · Erwin Schrödinger a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Fermion

Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).

Atom a Fermion · Fermion a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Foton

V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.

Atom a Foton · Foton a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Fyzika

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.

Atom a Fyzika · Fyzika a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Atom a Hmotnost · Hmotnost a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Klasická fyzika

Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.

Atom a Klasická fyzika · Klasická fyzika a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Kleinova–Gordonova rovnice

Kleinova–Gordonova rovnice je pohybová rovnice v jedné z relativistických formulací kvantové mechaniky.

Atom a Kleinova–Gordonova rovnice · Kleinova–Gordonova rovnice a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.

Atom a Kvantová fyzika · Kvantová fyzika a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Kvantum

Kvantum (z lat. quantum, „kolik“) je v kvantové fyzice nejmenší nedělitelné množství veličiny, která se podílí na interakci.

Atom a Kvantum · Kvantová mechanika a Kvantum · Vidět víc »

Louis de Broglie

Louis Victor Pierre Raymond vévoda de Broglie (15. srpna 1892 Dieppe – 19. března 1987 Paříž) byl francouzský kvantový fyzik, který navrhl princip duality částic a vlnění, za což v roce 1929 dostal Nobelovu cenu.

Atom a Louis de Broglie · Kvantová mechanika a Louis de Broglie · Vidět víc »

Makroskopický a mikroskopický

Jako makroskopické se označují fyzikální objekty, které jsou pozorovatelné pouhým okem.

Atom a Makroskopický a mikroskopický · Kvantová mechanika a Makroskopický a mikroskopický · Vidět víc »

Molekula

Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.

Atom a Molekula · Kvantová mechanika a Molekula · Vidět víc »

Neutron

Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.

Atom a Neutron · Kvantová mechanika a Neutron · Vidět víc »

Niels Bohr

Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.

Atom a Niels Bohr · Kvantová mechanika a Niels Bohr · Vidět víc »

Postulát

Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý.

Atom a Postulát · Kvantová mechanika a Postulát · Vidět víc »

Princip neurčitosti

Heisenbergův princip neurčitosti (též relace neurčitosti) je matematická vlastnost dvou kanonicky konjugovaných veličin.

Atom a Princip neurčitosti · Kvantová mechanika a Princip neurčitosti · Vidět víc »

Schrödingerova rovnice

Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.

Atom a Schrödingerova rovnice · Kvantová mechanika a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »

Silná interakce

Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.

Atom a Silná interakce · Kvantová mechanika a Silná interakce · Vidět víc »

Slabá interakce

Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.

Atom a Slabá interakce · Kvantová mechanika a Slabá interakce · Vidět víc »

Speciální teorie relativity

Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.

Atom a Speciální teorie relativity · Kvantová mechanika a Speciální teorie relativity · Vidět víc »

Spin

Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.

Atom a Spin · Kvantová mechanika a Spin · Vidět víc »

Subatomární částice

kvarku d, což jsou elementární částice. Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.

Atom a Subatomární částice · Kvantová mechanika a Subatomární částice · Vidět víc »

Tunelový jev

Tunelový jev (též kvantové tunelování) je kvantový jev známý z kvantové mechaniky, při němž částice porušuje principy klasické fyziky tím, že prochází potenciálovou bariérou, která je vyšší než energie částice.

Atom a Tunelový jev · Kvantová mechanika a Tunelový jev · Vidět víc »

Vlnová funkce

Vlnová funkce je ve fyzice a matematice obecně řešení libovolné vlnové rovnice, která je obvykle parciální diferenciální rovnicí prvního či druhého řádu.

Atom a Vlnová funkce · Kvantová mechanika a Vlnová funkce · Vidět víc »

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Atom a Vodík · Kvantová mechanika a Vodík · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Atom a Kvantová mechanika

Atom má 111 vztahy, zatímco Kvantová mechanika má 157. Jak oni mají společné 35, index Jaccard je 13.06% = 35 / (111 + 157).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Atom a Kvantová mechanika. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »