Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Babylonie a Novoasyrská říše

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Babylonie a Novoasyrská říše

Babylonie vs. Novoasyrská říše

Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské. Novoasyrská říše (klínové písmo 70px; mat Aš-šur, tj. „Země města boha Ašura“) byl státní útvar, který dominoval v oblasti Mezopotámie mezi roky 934 a 609 př. n. l. V tomto období se Asýrie dostala do pozice (nejen) regionální velmoci a uspěla v souboji s Babylonií a jinými říšemi Blízkého Východu o dominanci v tomto regionu.

Podobnosti mezi Babylonie a Novoasyrská říše

Babylonie a Novoasyrská říše mají 24 věci společné (v Uniepedie): Akkadština, Aramejština, Asýrie, Chaldea, Elam, Harran, Irák, Jeruzalém, Judské království, Karchemiš, Lýdie, Médové, Mezopotámie, Monarchie, Nabopolasar, Novobabylonská říše, Přímořská říše, Perská říše, Sýrie, Sinacherib, Susy, 605 př. n. l., 609 př. n. l., 612 př. n. l..

Akkadština

Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.

Akkadština a Babylonie · Akkadština a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Aramejština

Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.

Aramejština a Babylonie · Aramejština a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Asýrie

Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.

Asýrie a Babylonie · Asýrie a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Chaldea

Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.

Babylonie a Chaldea · Chaldea a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Elam

Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.

Babylonie a Elam · Elam a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Harran

Ruiny univerzity v Harranu Harran a jeho „včelí úly“ (domy ve formě kupole vystavěné přečnělkovou klenbou) Harran je jednou z nejstarších sídlištních aglomerací na naší planetě, je starý více než 6000 let.

Babylonie a Harran · Harran a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Irák

Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.

Babylonie a Irák · Irák a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Jeruzalém

Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).

Babylonie a Jeruzalém · Jeruzalém a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Judské království

Judské království byl státní útvar, jenž existoval mezi lety 930–586 př.

Babylonie a Judské království · Judské království a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Karchemiš

Karchemiš (chetitsky: Kargamiš; řecky: Εὔρωπος; Latinsky: Europus) bylo důležitým starověkým městem za mitannské i chetitské říše a rozkládalo se na dnešní hranici mezi Tureckem a Sýrií.

Babylonie a Karchemiš · Karchemiš a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Lýdie

Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.

Babylonie a Lýdie · Lýdie a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Médové

Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).

Babylonie a Médové · Médové a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Babylonie a Mezopotámie · Mezopotámie a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Monarchie

Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.

Babylonie a Monarchie · Monarchie a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Nabopolasar

Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur – Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. – 605 př. n. l..

Babylonie a Nabopolasar · Nabopolasar a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Novobabylonská říše

Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).

Babylonie a Novobabylonská říše · Novoasyrská říše a Novobabylonská říše · Vidět víc »

Přímořská říše

Přímořská říše (či Přímořské království, Přímořská země nebo jen Přímoří), akkadsky URU.

Babylonie a Přímořská říše · Novoasyrská říše a Přímořská říše · Vidět víc »

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Babylonie a Perská říše · Novoasyrská říše a Perská říše · Vidět víc »

Sýrie

Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.

Babylonie a Sýrie · Novoasyrská říše a Sýrie · Vidět víc »

Sinacherib

Sinacherib, taktéž Sancheríb (akkadsky Sîn-ahhī-erība, doslova „(Měsíční bůh) Sín pro mne nahradil (ztracené) bratry“), byl asyrský král, který vládl v letech 704–681 př. n. l. Byl synem a následníkem Sargona II. Jeho nástupcem byl jeho syn Asarhaddon.

Babylonie a Sinacherib · Novoasyrská říše a Sinacherib · Vidět víc »

Susy

#PŘESMĚRUJ Súsy.

Babylonie a Susy · Novoasyrská říše a Susy · Vidět víc »

605 př. n. l.

#přesměruj 609–600 př. n. l.

605 př. n. l. a Babylonie · 605 př. n. l. a Novoasyrská říše · Vidět víc »

609 př. n. l.

#přesměruj 609–600 př. n. l.

609 př. n. l. a Babylonie · 609 př. n. l. a Novoasyrská říše · Vidět víc »

612 př. n. l.

Století: 8. století př. n. l. – 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. Roky: 617 616 615 614 613 – 612 př.

612 př. n. l. a Babylonie · 612 př. n. l. a Novoasyrská říše · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Babylonie a Novoasyrská říše

Babylonie má 113 vztahy, zatímco Novoasyrská říše má 127. Jak oni mají společné 24, index Jaccard je 10.00% = 24 / (113 + 127).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Babylonie a Novoasyrská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »