Podobnosti mezi Babylonie a Starověk
Babylonie a Starověk mají 48 věci společné (v Uniepedie): Achaimenovci, Alexandr Veliký, Amorité, Antiochie, Asýrie, Asie, Šáhanšáh, Babylón, Babylonské zajetí, Chaldea, Chammurapi, Chammurapiho zákoník, Chetité, Dareios I., Elam, Eufrat, Indoevropané, Kassité, Kýros II., Ktésifón, Lýdie, Marduk, Médie, Mezopotámie, Mitanni, Nebukadnesar II., Novobabylonská říše, Palestina, Parthové, Parthská říše, ..., Perská říše, Perský záliv, Sargon Akkadský, Satrapie, Sýrie, Semité, Sumer, Susy, Uruk, Xerxés I., Zikkurat, 12. století př. n. l., 15. století př. n. l., 16. století př. n. l., 3. století př. n. l., 4. století př. n. l., 539 př. n. l., 7. století. Rozbalte index (18 více) »
Achaimenovci
Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.
Achaimenovci a Babylonie · Achaimenovci a Starověk ·
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Alexandr Veliký a Babylonie · Alexandr Veliký a Starověk ·
Amorité
Larsy, pocházející z amoritského období (dnes v Louvre) Amorité, též Emorejci (sumersky MAR.TU, akkadsky Tidnum nebo Amurrūm, egyptsky Amar, hebrejsky אֱמֹרִי, ’emōrî), je název semitského národa, který od druhé poloviny 3.
Amorité a Babylonie · Amorité a Starověk ·
Antiochie
Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.
Antiochie a Babylonie · Antiochie a Starověk ·
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Asýrie a Babylonie · Asýrie a Starověk ·
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Asie a Babylonie · Asie a Starověk ·
Šáhanšáh
Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.
Šáhanšáh a Babylonie · Šáhanšáh a Starověk ·
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Babylón a Babylonie · Babylón a Starověk ·
Babylonské zajetí
babylonské říše na počátku 7. století př. n. l. (tmavě zelená) Babylonské zajetí (též babylonský exil či vyhnanství) je označení pro deportaci a exil Židů z judského království do Babylónu za vlády Nabukadnesara II. na počátku 6. století př. n. l..
Babylonie a Babylonské zajetí · Babylonské zajetí a Starověk ·
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Babylonie a Chaldea · Chaldea a Starověk ·
Chammurapi
Chammurapi (též Chammurabi) byl šestý král starobabylonské říše ze Sumu-abumovy I. amoritské dynastie, který vládl v letech 1792–1750 př. n. l. Proslul především jako zákonodárce – vydal tzv.
Babylonie a Chammurapi · Chammurapi a Starověk ·
Chammurapiho zákoník
Chammurapiho zákoník Chammurapiho zákoník (nebo kodex krále Chammurapiho) je babylonský zákoník, vydaný králem Chammurapim.
Babylonie a Chammurapiho zákoník · Chammurapiho zákoník a Starověk ·
Chetité
Chetité (někdy také Hetejci) byli indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny.
Babylonie a Chetité · Chetité a Starověk ·
Dareios I.
Dareios I. (staropersky Dárajavauš; kolem 550 př. n. l. – listopad 486 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 522–486 př. n. l. Pocházel z mladší, Ariaramnovy větve rodu, která se od hlavní linie oddělila po polovině 7. století.
Babylonie a Dareios I. · Dareios I. a Starověk ·
Elam
Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.
Babylonie a Elam · Elam a Starověk ·
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Babylonie a Eufrat · Eufrat a Starověk ·
Indoevropané
kurganové hypotézy, přibližně 4 000 – 1 000 př. n. l. Purpurová oblast reprezentuje předpokládanou indoevropskou pravlast, červená oblast osídlenou okolo roku 2 500 př. n. l., oranžová okolo roku 1 000 př. n. l. jámové kultury, 3 000 – 800 př. n. l. url.
Babylonie a Indoevropané · Indoevropané a Starověk ·
Kassité
Kassité je jméno starověkého blízkovýchodního národa, který získal kontrolu nad Babylonií po pádu Starobabylonské říše (přibližně v období od 1531 př. n. l. do 1155 př. n. l.). Jejich jazyk je klasifikován jako izolovaný.
Babylonie a Kassité · Kassité a Starověk ·
Kýros II.
Kýros II.
Babylonie a Kýros II. · Kýros II. a Starověk ·
Ktésifón
Archeologická oblast starověkého Ktésifóntu Ktésifón (arabsky spolu s protilehlou Seleukií nad Tigridem al-Madá’in.
Babylonie a Ktésifón · Ktésifón a Starověk ·
Lýdie
Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.
Babylonie a Lýdie · Lýdie a Starověk ·
Marduk
Marduk je akkadský bůh, který se v Babylónii za vlády Nabukadnesara I. (1125–1104 př. n. l.) stal nejvyšším bohem.
Babylonie a Marduk · Marduk a Starověk ·
Médie
Médie (Máda, Μηδία Média, akkadsky Mádája) je historická země na severozápadě dnešního Íránu, jež byla ve starověku obývána íránským etnikem Médů, kteří založili Médskou říši.
Babylonie a Médie · Médie a Starověk ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Babylonie a Mezopotámie · Mezopotámie a Starověk ·
Mitanni
Mitanni (z churritského 𒆳𒌷𒈪𒋫𒀭𒉌, Mi-ta-an-ni') nebo také Churri či pod asyrským Chanigalbat (asyrsky 𒄩𒉌𒃲𒁁 Ḫa-ni-gal-bat), případně Naharin (z egyptského nhrn), bylo království v severní Mezopotámii existující v 15. až 14. století př. n. l. V období svého největšího rozmachu, během 14.
Babylonie a Mitanni · Mitanni a Starověk ·
Nebukadnesar II.
Nebukadnesar II., také Nebukadnecar, Nebukadresar, zast.
Babylonie a Nebukadnesar II. · Nebukadnesar II. a Starověk ·
Novobabylonská říše
Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).
Babylonie a Novobabylonská říše · Novobabylonská říše a Starověk ·
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Babylonie a Palestina · Palestina a Starověk ·
Parthové
Traianově sloupu v Římě (překreslení) Parthové (staropersky Parthava; řecky Πάρθοι, Parthoi; latinsky Parthi) je v užším slova smyslu název etnika, obývajícího ve starověku oblast jihovýchodně od Kaspického moře (dnes západní část íránského Chorásánu), v širším smyslu pojmenování vládnoucí vrstvy parthské říše (cca 245 př. n. l. – 224 n. l.), jednoho z nejvýznamnějších státních útvarů ve starověku.
Babylonie a Parthové · Parthové a Starověk ·
Parthská říše
Parthská říše (persky شاهنشاهی پارت, v soudobé perštině اشکانیان, Aškāniān a İmparatoriya-Ashkâniân), resp.
Babylonie a Parthská říše · Parthská říše a Starověk ·
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Babylonie a Perská říše · Perská říše a Starověk ·
Perský záliv
Perský záliv je záliv Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem.
Babylonie a Perský záliv · Perský záliv a Starověk ·
Sargon Akkadský
Sargon Akkadský (akkadsky Šarrukén – »Pravý král«, vládl cca 2334–2279 př. n. l.) byl akkadský král, který založil první velkou říši na území Mezopotámie – předtím zde existovaly jen městské státy.
Babylonie a Sargon Akkadský · Sargon Akkadský a Starověk ·
Satrapie
Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.
Babylonie a Satrapie · Satrapie a Starověk ·
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Babylonie a Sýrie · Sýrie a Starověk ·
Semité
Semité jsou obecně národy hovořící semitským jazykem.
Babylonie a Semité · Semité a Starověk ·
Sumer
Sumer (sumersky Ki-EN/EME-GIR15, Země místních pánů, Země pánů jasu či Země sumerského jazyka), akkadsky také Šumeru, je nejstarší známá civilizace v historické oblasti jižní Mezopotámie (nyní jih středního Iráku), která se objevila během eneolitu a rané doby bronzové mezi šestým a pátým tisíciletím před naším letopočtem.
Babylonie a Sumer · Starověk a Sumer ·
Susy
#PŘESMĚRUJ Súsy.
Babylonie a Susy · Starověk a Susy ·
Uruk
Uruk (sumersky Unug, podle Bible Erech, řecky Orchoë a arabsky وركاء Varka) bylo jedno ze sumerských a později babylonských měst.
Babylonie a Uruk · Starověk a Uruk ·
Xerxés I.
Xerxés I. (řecky Ξέρξης, staropersky Chšajáršá; 519–465 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí od listopadu 486 do srpna 465 př. n. l. Jeho jméno ve staré perštině znamená „vládce hrdinů“.
Babylonie a Xerxés I. · Starověk a Xerxés I. ·
Zikkurat
Zikkurat Choga Zanbil z 13. století př. n. l. poblíž města Susy v Íránu Zikkurat (Zikkurrat) (z babylónského ziqqurrat, od kmene zaqāru „postavit na zvýšeném místě“ nebo z akkadského zakáru tyčit se, vyčnívat) jsou stupňovité věže, pnoucí se do výše (3 až 7 stupňů), vysoké několik desítek metrů, několik teras nad sebou na vrcholu schodiště vedoucí ke svatyni, kam sestupoval bůh.
Babylonie a Zikkurat · Starověk a Zikkurat ·
12. století př. n. l.
Bez popisu.
12. století př. n. l. a Babylonie · 12. století př. n. l. a Starověk ·
15. století př. n. l.
Bez popisu.
15. století př. n. l. a Babylonie · 15. století př. n. l. a Starověk ·
16. století př. n. l.
Bez popisu.
16. století př. n. l. a Babylonie · 16. století př. n. l. a Starověk ·
3. století př. n. l.
3.
3. století př. n. l. a Babylonie · 3. století př. n. l. a Starověk ·
4. století př. n. l.
Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.
4. století př. n. l. a Babylonie · 4. století př. n. l. a Starověk ·
539 př. n. l.
Století: 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. – 5. století př. n. l. Roky: 544 543 542 541 540 – 539 př.
539 př. n. l. a Babylonie · 539 př. n. l. a Starověk ·
7. století
7.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Babylonie a Starověk
- To, co mají společné Babylonie a Starověk
- Podobnosti mezi Babylonie a Starověk
Srovnání mezi Babylonie a Starověk
Babylonie má 113 vztahy, zatímco Starověk má 642. Jak oni mají společné 48, index Jaccard je 6.36% = 48 / (113 + 642).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Babylonie a Starověk. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: