Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Bakterie a Střevní mikroflóra

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Bakterie a Střevní mikroflóra

Bakterie vs. Střevní mikroflóra

Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů. Bacteroides, nejčastější střevní bakterie Escherichia coli, známá střevní bakterie kvasinka Candida albicans, součást střevní mikroflóry Střevní mikroflóra (mikrobiom) jsou mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka.

Podobnosti mezi Bakterie a Střevní mikroflóra

Bakterie a Střevní mikroflóra mají 25 věci společné (v Uniepedie): Archea, Živočichové, Bakteriální infekce, Clostridium, Escherichia coli, Hmotnost, Hormon, Hostitel, Houby, Komenzálismus, Kvašení, Kyselina mléčná, Lactobacillus, Mastná kyselina, Mikrobiom, Mikroflóra, Mutualismus, Oxid uhličitý, Patogen, Prvoci, Sacharidy, Sulfan, Tlusté střevo, Trávicí soustava, Virus.

Archea

Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.

Archea a Bakterie · Archea a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Živočichové

Živočichové (Metazoa, Animalia) je říše mnohobuněčných heterotrofních organismů, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub.

Bakterie a Živočichové · Střevní mikroflóra a Živočichové · Vidět víc »

Bakteriální infekce

TBC Bakteriální infekce či bakteriofisóza je obecné označení pro infekční onemocnění způsobené patogenními bakteriemi, bez ohledu na to, zda napadají člověka a jiné živočichy, houby nebo rostliny.

Bakteriální infekce a Bakterie · Bakteriální infekce a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Clostridium

Clostridium je rod bakterií volně žijících hlavně v mírně kyselých půdách.

Bakterie a Clostridium · Clostridium a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Escherichia coli

Escherichia coli (původním názvem Bacterium coli) je gramnegativní, fakultativně anaerobní, spory netvořící tyčinkovitá bakterie, pohybující se pomocí bičíků.

Bakterie a Escherichia coli · Escherichia coli a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Bakterie a Hmotnost · Hmotnost a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Hormon

Prostorový model adrenalinu – jednoho z nejznámějších hormonů Hormony jsou sloučeniny, které slouží v těle mnohobuněčných organismů jako chemický přenašeč od buňky (nebo skupiny buněk) do jiné.

Bakterie a Hormon · Hormon a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Hostitel

V biologii je hostitel označení pro organizmus (rostlina, živočich), který se stal domovem jinému, v něm cizopasímu, organizmu.

Bakterie a Hostitel · Hostitel a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Houby

Houby (Fungi, Mycetalia) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám (jako jejich podříše Mycophyta), později Robertem Whittakerem vyčleněnou jako samostatnou říši a v současné době klasifikovanou spolu s např.

Bakterie a Houby · Houby a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Komenzálismus

Komensalismus je typ biologické interakce mezi dvěma organismy, kdy jeden má ze vztahu prospěch, zatímco druhý není ovlivněn.

Bakterie a Komenzálismus · Komenzálismus a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Kvašení

Pivovarnické kvasinky, typický příklad mikroorganismu využívajícího kvašení ke získání energie spilce Kvašení či fermentace je proces přeměny organických látek (nejčastěji sacharidů), při němž za účasti mikroorganismů a jejich enzymů vznikají látky energeticky chudší.

Bakterie a Kvašení · Kvašení a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Kyselina mléčná

Kyselina mléčná má kyselou chuť, je lehce rozpustná a tvoří bezbarvé krystaly s chemickým vzorcem CH3CH(OH)COOH.

Bakterie a Kyselina mléčná · Kyselina mléčná a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Lactobacillus

Lactobacillus je rod grampozitivních, fakultativně anaerobních či mikroaerofilních bakterií z kmene Firmicutes.

Bakterie a Lactobacillus · Lactobacillus a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Mastná kyselina

Jako mastné kyseliny se v biochemii označují vyšší monokarboxylové kyseliny.

Bakterie a Mastná kyselina · Mastná kyselina a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Mikrobiom

Mikrobiom (původně μικρός (mikrós neboli "malý") a βίος (biós neboli "život" ze starověké řečtiny) je organizované společenství mikroorganismů kolonizující jakýkoliv prostor. Přesněji ji definovali v roce 1988 Whipps et al. jako „mikrobiální společenství zabírající definované stanoviště, které má odlišné fyzikálně-chemické vlastnosti." Termín tedy odkazuje nejen na mikroorganismy přítomné v prostředí, ale také zahrnuje jejich prostředí. V roce 2020 zveřejnil mezinárodní panel odborníků výsledek svých diskusí o definici mikrobiomu. Navrhli definici mikrobiomu založenou na novém uvedení „kompaktního, jasného a komplexního popisu termínu“ původně uvedeného Whipps et al., avšak doplněné o dva hlouběji vysvětlující odstavce. První vysvětlující odstavec se věnuje popisu dynamického charakter mikrobiomu a druhý vysvětlující odstavec jasně odděluje pojem mikrobiota od pojmu mikrobiom. Mikrobiota je společenství mikroorganizmů skládající se ze všech živých členů tvořících mikrobiom. Většina výzkumníků mikrobiomu souhlasí s tím, že bakterie, archea, houby, řasy a protozoa by měly být považovány za členy mikrobiomu. Kontroverznější je integrace fágů, virů, plazmidů a dalších genetických prvků. Dále Whipps s kolektivem v definici prostředí popsali, ve kterém je mikrobiota přítomna. Zde hraje zásadní roli přítomnost sekundárních metabolitů při zprostředkování složitých mezidruhových interakcí, čímž si mikroorganismy zajišťují přežití v konkurenčním prostředí. Tzv. Quorum sensing neboli komunikace mezi mikroorganismy je indukovaná malými molekulami, které mikroorganismy produkují. Toto umožňuje bakteriím řídit kooperativní aktivity a přizpůsobovat jejich fenotypy biotickému prostředí, což vede např. k mezibuněčným adhezím nebo tvorbě biofilmu. Všechna zvířata a rostliny vytváří vzájemné asociace s různými mikroorganismy, včetně protozoí, bakterií, archeí, hub a virů. V oceánu byly tyto vztahy historicky v systémech jednoho hostitele a jednoho symbionta. Nové výzkumy studující diverzitu mikroorganismů asociovaných s různými hostiteli mořských živočichů však posouvají pole zájmu do studií, které se zabývají interakcemi mezi hostitelem a vícečlenným mikrobiomem. Potenciál mikrobiomu ovlivňovat zdraví, fyziologii, chování a ekologii mořských živočichů by mohl především změnit současné chápání toho, jak se mořští živočichové přizpůsobují změnám. To se týká zejména rostoucích změn souvisejících s klimatem a lidskou činností, které dnes výrazně ovlivňují život v oceánu. Mikrobiom rostlin hraje klíčovou roli pro růst rostlin a následnou produkci potravin z nich. V posledních letech mu proto byla věnována zvýšená pozornost. Rostliny žijí v úzkém spojení s různými mikrobiálními společenstvi, označovanými jako rostlinný mikrobiom žijícími jak uvnitř (endosféra), tak vně (episféra) rostlinných tkání. Rostlinný mikrobiom hraje stěžejní roli v ekologii a fyziologii rostlin. Předpokládá se, že základní rostlinný mikrobiom obsahuje mikrobiální druhy nezbytné pro zdraví rostlin a pro schopnost růstu rostliny. Podobně jako u rostlin se savčí střevní mikrobiom ukázal jako klíčový regulátor fyziologie hostitele. Následná koevoluce mezi hostitelem a jeho střevní mikrobiotou hraje klíčovou roli u adaptace savců na jejich rozmanitý životní styl. Zájem o výzkum mikrobiomu se začal objevovat v mikrobiologii již v sedmnáctém století. Vývoj nových technik a výrazný posun v laboratorním vybavení podpořil mikrobiologický výzkum, který zásadním způsobem změnil chápání problematiky zdraví a nemocí. Vývoj prvních mikroskopů umožnil objev nového, doposud neznámého a neviditelného světa a vedl k identifikaci jednotlivých mikroorganismů. Infekční nemoci se staly hlavním pilířem zájmu a výzkumu, ačkoliv dnes víme, že pouze malá část mikroorganismů je spojena s vyvoláním onemocnění, a tedy patogenitou. Převážná většina mikrobů je nezbytná pro zdravé fungování těla či jakékoliv jiného ekosystému a je známá prospěšnými interakcemi s jinými mikroorganismy. Koncept existence mikroorganismu jako jednotlivé buňky se brzy začal měnit, a to tehdy, když bylo stále zjevnější, že mikroorganismy se vyskytují v komplexních sdruženích (konsorciích), ve kterých jsou kritické interakce druhů a vzájemné mezidruhové komunikace.

Bakterie a Mikrobiom · Mikrobiom a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Mikroflóra

střevní mikroflóry Mikroflóra je společenství různých druhů mikroskopických rostlin, příp.

Bakterie a Mikroflóra · Mikroflóra a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Mutualismus

rostlina – příklad mutualismu tykadel, jimiž udržuje kontakt s tělem ryby. Mutualismus je vzájemné ovlivňování či soužití mezi jakýmikoliv dvěma či více organismy, které je pro všechny zúčastněné organismy prospěšné.

Bakterie a Mutualismus · Mutualismus a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Bakterie a Oxid uhličitý · Oxid uhličitý a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Patogen

Patogenní bakterie anthraxu Patogen (též etiologické agens, patogenní agens, choroboplodný zárodek nebo původce nemoci) je biologický faktor (činitel), který může zapříčinit onemocnění hostitele.

Bakterie a Patogen · Patogen a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Prvoci

Prvoci (Protista) je souhrnné označení pro jednobuněčné eukaryotní heterotrofní (či mixotrofní) organismy, které byly dříve kvůli pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy řazeny do říše živočichové (Animalia).

Bakterie a Prvoci · Prvoci a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Sacharidy

Sacharidy (z lat. saccharum.

Bakterie a Sacharidy · Sacharidy a Střevní mikroflóra · Vidět víc »

Sulfan

Emise sulfanu z moře u pobřeží Namibie Sulfan čili sirovodík (H2S) je bezbarvý plyn.

Bakterie a Sulfan · Střevní mikroflóra a Sulfan · Vidět víc »

Tlusté střevo

Tlusté střevo (intestinum crassum) je konečný úsek trávicí trubice, kde probíhá konečné zahušťování a vyměšování potravy z těla.

Bakterie a Tlusté střevo · Střevní mikroflóra a Tlusté střevo · Vidět víc »

Trávicí soustava

Schéma trávicí soustava člověka Trávicí soustava, také trávicí nebo gastrointestinální trakt, je soustava orgánů, které se podílejí na příjmu, zpracování a vylučování potravy.

Bakterie a Trávicí soustava · Střevní mikroflóra a Trávicí soustava · Vidět víc »

Virus

Virus (z lat. „virus“ – jed) je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na pomezí mezi živým a neživým.

Bakterie a Virus · Střevní mikroflóra a Virus · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Bakterie a Střevní mikroflóra

Bakterie má 414 vztahy, zatímco Střevní mikroflóra má 54. Jak oni mají společné 25, index Jaccard je 5.34% = 25 / (414 + 54).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Bakterie a Střevní mikroflóra. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »