Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Betelgeuze

Index Betelgeuze

Betelgeuse, α Orionis, latinizováno Alpha Orionis (zkráceně Alpha Ori nebo α Ori) je po Rigelu (beta Ori) druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Orionu.

Obsah

  1. 264 vztahy: Absolutní hvězdná velikost, Akari, Akreční disk, Aktivní optika, Albert A. Michelson, Aldebaran, Almagest, Amplituda, Angelo Secchi, Antares, Antarktida, Aperturní maskovací interferometrie, Apsida (astronomie), Arabština, Arcturus, Úhlová velikost, Asterismus (astronomie), Asteroid, Astrofyzika, Astrologie, Astronom, Astronomická jednotka, Atmosféra, Šíření tepla prouděním, Barevný index, Barva, Beetlejuice, Bellatrix, Berkeley, Bernard Lyot, Blade Runner, Buenos Aires, Capella, Ceres (trpasličí planeta), Cerro Paranal, Chandrasekharova mez, Charles Hard Townes, Chile, Chromosféra, Cirkumpolární rozšíření, CNO cyklus, Dalekohled, Deklinace, Deneb, Doba oběhu, Dvojhvězda, Ekosystém, Elektromagnetické spektrum, Elektromagnetické záření, Erg, ... Rozbalte index (214 více) »

  2. Polopravidelné proměnné hvězdy
  3. Souhvězdí Orionu
  4. Červení veleobři

Absolutní hvězdná velikost

Absolutní hvězdná velikost (absolutní jasnost, absolutní magnituda) je veličina určující hvězdnou velikost vztaženou na standardní pozorovací podmínky.

Vidět Betelgeuze a Absolutní hvězdná velikost

Akari

Akari (česky Světlo), předstartovní označení Astro-F nebo IRIS (Infrared Imaging Survey) je japonská astronomická družice pro infračervenou oblast spektra.

Vidět Betelgeuze a Akari

Akreční disk

Umělecká představa akrečního disku (červeně) s černou dírou a hvězdou hlavní posloupnosti Akreční disk je disková struktura vytvořená z rozptýleného materiálu obíhajícího okolo centrálního tělesa.

Vidět Betelgeuze a Akreční disk

Aktivní optika

Prvky aktivní optiky podpírají hlavní zrcadlo (nahoře) v Gran Telescopio Canarias na Kanárských ostrovech Aktivní optika je technologie, která u zrcadlových teleskopů koriguje deformace hlavního zrcadla způsobeného vnějšími vlivy, jako je vítr, teplota či mechanické napětí (způsobené hlavně náklonem zrcadla).

Vidět Betelgeuze a Aktivní optika

Albert A. Michelson

#PŘESMĚRUJ Albert Abraham Michelson.

Vidět Betelgeuze a Albert A. Michelson

Aldebaran

Porovnání velikosti Slunce a Aldebaranu Aldebaran (α Tau / α Tauri / Alfa Tauri) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Býka a jedna z nejjasnějších hvězd na noční obloze vůbec.

Vidět Betelgeuze a Aldebaran

Almagest

Almagest je latinizovaná podoba středověkého arabského názvu (اَلْمَجِسْطِيّ al-magesti čili الكتاب المجسطي, al-kitabu-l-mijisti – Velká kniha; z původního řeckého μεγίστη megístē – největší nebo Megalae Syntaxis - Velká soustava) užívaného pro nejznámější spis slavného řeckého astronoma a geografa Klaudia Ptolemaia s původním názvem Μαθηματικἠ Σύνταξις (Mathématiké syntaxis – Matematická soustava).

Vidět Betelgeuze a Almagest

Amplituda

Amplituda sinusové vlny Amplituda (též výkmit či rozkmit) je maximální hodnota periodicky měnící se veličiny.

Vidět Betelgeuze a Amplituda

Angelo Secchi

Angelo Pietro Secchi (29. června 1818 Reggio Emilia – 26. února 1878 Řím) byl italský jezuita a astronom, průkopník spektroskopie a astrofyziky.

Vidět Betelgeuze a Angelo Secchi

Antares

Antares (α Scorpii, zkr. α Sco) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Štíra a 16.

Vidět Betelgeuze a Antares

Antarktida

Antarktida (název pochází z řečtiny a znamená „naproti Arktidě“, tedy v přeneseném významu „naproti severu“) je nejjižnější a nejméně obydlený kontinent na Zemi.

Vidět Betelgeuze a Antarktida

Aperturní maskovací interferometrie

Princip aperturní maskovací interferometrie. Aperturní maskovací interferometrie je forma skvrnové interferometrie, umožňující difrakčně omezené zobrazování pozemskými dalekohledy.

Vidět Betelgeuze a Aperturní maskovací interferometrie

Apsida (astronomie)

'''Apsida''' 1) apoapsida; 2) periapsida/perifokus; 3) centrální těleso Apsida je bod dráhy kosmického tělesa, v němž se nachází buď nejblíže, nebo nejdále od ohniska dráhy, v němž se nachází centrální těleso soustavy, přesněji hmotný střed (těžiště) popisované soustavy kosmických těles.

Vidět Betelgeuze a Apsida (astronomie)

Arabština

Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.

Vidět Betelgeuze a Arabština

Arcturus

Arcturus nebo Arktur (α Boo, zkráceně: α Bootis) je nejjasnější hvězda souhvězdí Pastýře a třetí nejjasnější hvězda noční oblohy.

Vidět Betelgeuze a Arcturus

Úhlová velikost

Geometrická definice úhlové velikosti Úhlová velikost objektu je úhel měřený pozorovatelem mezi krajními body objektu.

Vidět Betelgeuze a Úhlová velikost

Asterismus (astronomie)

Asterismus je výrazná skupina hvězd na obloze, která však nepatří mezi 88 oficiálních souhvězdí.

Vidět Betelgeuze a Asterismus (astronomie)

Asteroid

Galileo Asteroid je starší a nepřesné, ale stále často používané označení těles, která se správně nazývají planetky.

Vidět Betelgeuze a Asteroid

Astrofyzika

světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.

Vidět Betelgeuze a Astrofyzika

Astrologie

flammarionské dřevořezby od neznámého autora (1888). Astrologie, z (astron) – hvězda a (logos) – slovo, česky též hvězdopravectví, je tradiční hermetický obor a pseudověda.

Vidět Betelgeuze a Astrologie

Astronom

Jana Vermeera Astronom je osoba, vědec, který se zabývá hvězdářstvím – astronomií, tedy vědou o vesmíru, jeho složením a strukturou, fyzikálních vlastnostech, pohybech těles a jeho vývoji.

Vidět Betelgeuze a Astronom

Astronomická jednotka

Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky.

Vidět Betelgeuze a Astronomická jednotka

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Vidět Betelgeuze a Atmosféra

Šíření tepla prouděním

zemském plášti. Barvy blízké červené představují teplé oblasti kdežto modré chladné oblasti. Šíření tepla prouděním (konvekcí) je jeden ze způsobů šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě.

Vidět Betelgeuze a Šíření tepla prouděním

Barevný index

Barevný index je v astronomii (CI) rozdíl hvězdných velikostí hvězdy ve vybraných spektrálních intervalech.

Vidět Betelgeuze a Barevný index

Barva

Barva je kvalita (subjektivního) vjemu elektromagnetického záření konkrétní vlnové délky nebo součtu různých záření dopadajících na sítnici oka (v rámci zrakovým systémem vnímatelného spektra), který je vytvořen zrakovým centrem mozku.

Vidět Betelgeuze a Barva

Beetlejuice

Beetlejuice je americká filmová komedie režiséra Tima Burtona z roku 1988 s prvky hororu a fantasy.

Vidět Betelgeuze a Beetlejuice

Bellatrix

Gama Orionis (γ Ori/γ Orionis) nebo Bellatrix je modrobílý obr ve vzdálenosti 326 světelných let od Slunce.

Vidět Betelgeuze a Bellatrix

Berkeley

Berkeley je město v USA, v Kalifornii v Sanfranciském zálivu.

Vidět Betelgeuze a Berkeley

Bernard Lyot

Bernard Ferdinand Lyot (27. února 1897, Paříž – 2. dubna 1952, Káhira) byl francouzský astronom.

Vidět Betelgeuze a Bernard Lyot

Blade Runner

Blade Runner (v české verzi též jako Ostré komando) je kultovní dystopický sci-fi film režiséra Ridleyho Scotta z roku 1982, natočený na námět knihy Philipa K. Dicka.

Vidět Betelgeuze a Blade Runner

Buenos Aires

Buenos Aires je hlavní a se třemi miliony obyvatel zároveň i nejlidnatější město Argentiny.

Vidět Betelgeuze a Buenos Aires

Capella

Capella (deminutivum k lat. capra.

Vidět Betelgeuze a Capella

Ceres (trpasličí planeta)

(1) Ceres (symbol) je prvním objeveným a současně svým rovníkovým průměrem 975 km největším objektem obíhajícím mezi drahami Marsu a Jupiteru, tedy v oblasti hlavního pásu planetek.

Vidět Betelgeuze a Ceres (trpasličí planeta)

Cerro Paranal

Cerro Paranal (2 635,43 m n. m.) je hora nacházející se v poušti Atacama (severní Chile) na jednom z nejsušších míst na Zemi.

Vidět Betelgeuze a Cerro Paranal

Chandrasekharova mez

Chandrasekharova mez je maximální hmotnost bílého trpaslíka (jedno z konečných stádií života hvězdy), při které ještě zůstává stabilní.

Vidět Betelgeuze a Chandrasekharova mez

Charles Hard Townes

Charles Hard Townes (28. července 1915 – 29. ledna 2015) byl americký nositel Nobelovy ceny za fyziku a pedagog.

Vidět Betelgeuze a Charles Hard Townes

Chile

Chile, plným názvem Chilská republika, je přímořský stát ležící v jihozápadní části Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu.

Vidět Betelgeuze a Chile

Chromosféra

Chromosféra na francouzském snímku z roku 1999. Chromosféra je tenká vrstva sluneční atmosféry bezprostředně nad fotosférou.

Vidět Betelgeuze a Chromosféra

Cirkumpolární rozšíření

běluhy severní – příklad severního cirkumpolárního rozšíření Cirkumpolární rozšíření je typ areálu některých organismů (rostlin, živočichů), jež se vyskytují v arktické a subarktické zóně celé severní nebo jižní polokoule (termínu se nicméně častěji užívá pro severní polární oblasti).

Vidět Betelgeuze a Cirkumpolární rozšíření

CNO cyklus

Schematické znázornění CNO cyklu CNO cyklus je jedním ze způsobů, jak může probíhat přeměna vodíku na helium (tj. termonukleární fúze) v jádrech hvězd, nesoucí název podle toho, že při něm vznikají různé izotopy uhlíku, dusíku a kyslíku (viz popis).

Vidět Betelgeuze a CNO cyklus

Dalekohled

alt.

Vidět Betelgeuze a Dalekohled

Deklinace

Deklinace (bývá značena řeckým písmenem δ) je jedna ze dvou souřadnic rovníkové soustavy souřadnic (druhá souřadnice je rektascenze).

Vidět Betelgeuze a Deklinace

Deneb

Deneb (α Cygni) je nejjasnější hvězda souhvězdí Labutě.

Vidět Betelgeuze a Deneb

Doba oběhu

Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.

Vidět Betelgeuze a Doba oběhu

Dvojhvězda

Dvojhvězda Albireo ze souhvězdí Labutě. Každá hvězda má jinou povrchovou teplotu, proto mají každá jiný barevný nádech. Oranžová je na povrchu chladnější, namodralá teplejší. Dvojhvězda jsou dvě hvězdy, které jsou na obloze blízko sebe.

Vidět Betelgeuze a Dvojhvězda

Ekosystém

Korálový útes Savana Tropický deštný les Ekosystém je obecné označení pro ucelenou část přírody (biosféry).

Vidět Betelgeuze a Ekosystém

Elektromagnetické spektrum

Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.

Vidět Betelgeuze a Elektromagnetické spektrum

Elektromagnetické záření

Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.

Vidět Betelgeuze a Elektromagnetické záření

Erg

Erg je jednotka energie v soustavě CGS, kde je její rozměr g·cm2·s−2.

Vidět Betelgeuze a Erg

Evropská jižní observatoř

Evropská jižní observatoř (European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere – ESO) je společná astronomická organizace evropských států.

Vidět Betelgeuze a Evropská jižní observatoř

Evropská kosmická agentura

Sídlo ESA v Paříži Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA; Agence spatiale européenne, ASE) je mezivládní organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 22 členských států včetně České republiky.

Vidět Betelgeuze a Evropská kosmická agentura

Fang Li-č'

Fang Li-č' (čínsky 方励之, pchin-jin: Fāng Lìzhī; 12. února 1936 - 6. dubna 2012) byl čínský astrofyzik, disident a politický aktivista.

Vidět Betelgeuze a Fang Li-č'

Fomalhaut

Fomalhaut (α Piscis Austrini) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Jižní ryby a 17.

Vidět Betelgeuze a Fomalhaut

Fotosféra

Fotosféra Slunce Fotosféra je plynný obal hvězdy, který tvoří její viditelný povrch.

Vidět Betelgeuze a Fotosféra

Fourierova řada

Ortogonální projekce funkce f z Hilbertova prostoru do nadroviny konečné dimenze n. Fourierova řada slouží k aproximaci periodické funkce řadou harmonických funkcí sinus a kosinus.

Vidět Betelgeuze a Fourierova řada

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Vidět Betelgeuze a Francie

Friedrich Wilhelm Bessel

Friedrich Wilhelm Bessel (22. července 1784 Minden, Vestfálsko – 17. březen 1846 Královec (Königsberg), Prusko) byl německý astronom, matematik, geodet a ředitel observatoře v Královci.

Vidět Betelgeuze a Friedrich Wilhelm Bessel

Gaia (sonda)

Gaia je vesmírná astrometrická observatoř Evropské kosmické agentury (ESA), která byla vynesena do vesmíru 19. prosince 2013 pomocí rakety Sojuz.

Vidět Betelgeuze a Gaia (sonda)

Galaktická rovina

Galaxie NGC 4565 s viditelnou galaktickou rovinou Galaktická rovina je rovina, v níž se nachází většina hmoty galaxie ve tvaru disku.

Vidět Betelgeuze a Galaktická rovina

Galaktické jádro

Poloha jádra naší galaxie v souhvězdí Střelce horizontu černé díry, ke kterým došlo v průběhu posledních 10 000 let. Na snímku bylo nalezeno více než 2000 dalších rentgenových zdrojů. Galaktické jádro je označení centra rotace naší Galaxie, které leží ve směru souhvězdí Střelce, kde Mléčná dráha ve viditelném světle září nejjasněji a obsahuje nejvíce hvězd.

Vidět Betelgeuze a Galaktické jádro

Galaktický disk

Galaktický disk spirální galaxie NGC 253 Galaktický disk je částí diskových galaxií, jako jsou spirálové galaxie a čočkové galaxie.

Vidět Betelgeuze a Galaktický disk

Galaxie Mléčná dráha

Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M.

Vidět Betelgeuze a Galaxie Mléčná dráha

Gama záblesk

Dosvit objektu po gama záblesku Gama záblesk (někdy ve zkratce GRB z anglického) je označení pro astronomický jev, při kterém se uvolní nesmírné množství energie ve formě gama záření, což na Zemi pozorujeme jako záblesk v gama oboru spektra.

Vidět Betelgeuze a Gama záblesk

Granulace (astronomie)

Granulace na povrchu Slunce. Granulace je označení jevů, k nimž dochází ve fotosféře Slunce (a obecně hvězd).

Vidět Betelgeuze a Granulace (astronomie)

Gravitační kolaps

Model mechanismu gravitačního kolapsu Gravitační kolaps (gravitační zhroucení) je velmi silná gravitační kontrakce, při které síly působící proti tlaku gravitace nestačí na zachování hydrostatické rovnováhy tělesa.

Vidět Betelgeuze a Gravitační kolaps

Gravitační zrychlení

Gravitační zrychlení je zrychlení, které tělesu udílí gravitační síla.

Vidět Betelgeuze a Gravitační zrychlení

Gravitace

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Vidět Betelgeuze a Gravitace

H-alfa

H-alfa (Hα) je specifická červená (viditelná) spektrální čára o vlnové délce 656,28 nm vytvářená vodíkem.

Vidět Betelgeuze a H-alfa

Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics je astrofyzikální ústav v Cambridge v Bostonu, Massachusetts, USA.

Vidět Betelgeuze a Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Helium

Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.

Vidět Betelgeuze a Helium

Hertzsprungův–Russellův diagram

HR diagram Hertzsprungův–Russellův diagram, zkráceně H–R diagram, HR diagram nebo HRD je zobrazení hvězd v souřadnicích spektrální třída resp.

Vidět Betelgeuze a Hertzsprungův–Russellův diagram

Hindština

Hindština (हिन्दी, někdy हिंदी, transliterováno hindī) je indoevropský jazyk, používaný především v severní a střední Indii.

Vidět Betelgeuze a Hindština

Hipparcos

Hipparcos (zkratka z High Precision Parallax Collecting Satellite) byl součástí astrometrické mise Evropské kosmické agentury (ESA), zaměřené na měření hvězdných paralax a vlastních pohybů hvězd.

Vidět Betelgeuze a Hipparcos

Hippolyte Fizeau

Hippolyte Fizeau (23. září 1819 Paříž – 18. září 1896 Venteuil) byl francouzský fyzik, specializující se na výzkum šíření světla.

Vidět Betelgeuze a Hippolyte Fizeau

Hlavní pás

Ilustrace ukazuje hlavní výskyt planetek Hlavní pás planetek je oblast sluneční soustavy, která se nachází v oblasti mezi drahami Marsu a Jupitera.

Vidět Betelgeuze a Hlavní pás

Hlavní posloupnost

Hertzsprungův–Russellův diagram Hlavní posloupnost Hertzsprungova–Russellova diagramu je křivka, kolem které se nachází většina hvězd.

Vidět Betelgeuze a Hlavní posloupnost

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Vidět Betelgeuze a Hmotnost

Horká skvrna

45 na Zemi identifikovaných horkých skvrn Horká skvrna, také horké skvrny je místo v astenosféře v zemském plášti, kde se shromažďuje magma a stoupá vzhůru k zemskému povrchu.

Vidět Betelgeuze a Horká skvrna

Hubbleův vesmírný dalekohled

Rozložené schéma Hubbleova vesmírného dalekohledu Hubbleův vesmírný dalekohled (zkratka HST z, někdy také jen krátce Hubble) je dalekohled, který na oběžnou dráhu Země do výše 600 kilometrů vynesl v roce 1990 při letu STS-31 americký raketoplán Discovery.

Vidět Betelgeuze a Hubbleův vesmírný dalekohled

Hustota

Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).

Vidět Betelgeuze a Hustota

Hvězda

ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.

Vidět Betelgeuze a Hvězda

Hvězdná asociace

Jako hvězdná asociace se v astronomii označuje hvězdokupa, která je gravitací vázána pouze slabě.

Vidět Betelgeuze a Hvězdná asociace

Hvězdná velikost

Hvězdy s různou hvězdnou velikostí Hvězdná velikost (zdánlivá magnituda, zdánlivá hvězdná velikost, zdánlivá jasnost, symbol mag nebo m) je fotometrická veličina používaná v astronomii, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze.

Vidět Betelgeuze a Hvězdná velikost

Hvězdný uprchlík

Hvězdný uprchlík je hvězda, která se pohybuje prostorem mimořádně vysokou rychlostí ve vztahu k okolnímu mezihvězdnému prostředí.

Vidět Betelgeuze a Hvězdný uprchlík

Hvězdný vítr

Hvězdný vítr společně s tlakem záření způsobuje rozpínání planetárních mlhovin, jako např. NGC 6751 Hvězdný vítr je ustálený proud částic směřující z povrchu hvězdy do mezihvězdného prostředí.

Vidět Betelgeuze a Hvězdný vítr

Indie

Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.

Vidět Betelgeuze a Indie

Infračervené záření

teplotní škálou („tepelné záření“) Infračervené záření (také IR, z anglického infrared) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou větší než viditelné světlo, ale menší než mikrovlnné záření.

Vidět Betelgeuze a Infračervené záření

Interference

Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetávání jevů či hmoty.

Vidět Betelgeuze a Interference

Interferometr

Princip Michelsonova interferometru Interferometr je přístroj pro velmi přesná měření, jehož princip je založen na interferenci světla.

Vidět Betelgeuze a Interferometr

Interferometrie

#PŘESMĚRUJ Interferometr.

Vidět Betelgeuze a Interferometrie

IRAS

IRAS je astronomický teleskop na oběžné dráze kolem Země pracující v infračerveném oboru spektra.

Vidět Betelgeuze a IRAS

Izotop

Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.

Vidět Betelgeuze a Izotop

Jaderná fúze

Jaderná či nukleární fúze je typ jaderné reakce, při které dochází ke slučování atomových jader lehčích prvků v jádra těžších prvků a zároveň k uvolnění energie.

Vidět Betelgeuze a Jaderná fúze

Jaderná reakce

Jaderná reakce je radioaktivní přeměna atomových jader vyvolaná působením jiného jádra nebo částice (včetně fotonu).

Vidět Betelgeuze a Jaderná reakce

Japonština

Japonské dialekty Japonské dialekty Japonština (日本語, nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí.

Vidět Betelgeuze a Japonština

JAXA

Kibō Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) (doslovně Národní agentura pro výzkum a vývoj v oblasti letectví a kosmonautiky) je japonská národní vesmírná agentura.

Vidět Betelgeuze a JAXA

Johann Bayer

Johann Bayer (1572 – 7. března 1625) byl německý astronom a právník.

Vidět Betelgeuze a Johann Bayer

John Herschel

Sir John Frederick William Herschel (7. března 1792 Slough, tehdy Buckinghamshire, dnes Berkshire, Spojené království – 11. května 1871 Hawkhurst, Kent, Spojené království) byl anglický astronom, matematik, chemik a průkopník fotografování.

Vidět Betelgeuze a John Herschel

Joule

Joule (v češtině nejčastěji či nebo ačkoli jméno fyzika, podle kterého je jednotka pojmenovaná, se vyslovuje) je jednotka práce a energie, jeho značka je J. V soustavě SI patří joule mezi odvozené jednotky, ze základních jednotek SI je odvozen vztahem: což lze také zapsat jako kde kg je kilogram, m je metr, s je sekunda, N je newton.

Vidět Betelgeuze a Joule

Jupiter (planeta)

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.

Vidět Betelgeuze a Jupiter (planeta)

Kalifornská univerzita v Berkeley

Kalifornská univerzita v Berkeley (University of California, Berkeley, zkráceně UC Berkeley) je státní univerzita v Berkeley v Kalifornii.

Vidět Betelgeuze a Kalifornská univerzita v Berkeley

Kapské Město

Kapské Město (afrikánsky: //, anglicky, xhosa iKapa) je druhé největší město Jihoafrické republiky, hlavní město provincie Západní Kapsko a zároveň legislativní hlavní město Jihoafrické republiky, sídlí tu jihoafrický parlament a další vládní instituce.

Vidět Betelgeuze a Kapské Město

Katalog Hipparcos

Družice Hipparcos před vypuštěním: její testování v „Large Solar Simulator“, European Space Research and Technology Centre, Nizozemí. Katalog Hipparcos je katalog hvězd sestavený z měření astrometrické družice Hipparcos.

Vidět Betelgeuze a Katalog Hipparcos

Křemík

Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.

Vidět Betelgeuze a Křemík

Kelvin

stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia.

Vidět Betelgeuze a Kelvin

Klaudios Ptolemaios

Klaudios Ptolemaios (zkráceně jen Ptolemaios), nebo v angličtině Ptolemy, (asi 85 – asi 168, Alexandrie) byl antický matematik, astronom, astrolog a geograf, který žil a pracoval v egyptské Alexandrii.

Vidět Betelgeuze a Klaudios Ptolemaios

Kobalt

Kobalt (chemická značka Co, Cobaltum) je namodralý, feromagnetický, tvrdý kov.

Vidět Betelgeuze a Kobalt

Kontrakce

Slovo kontrakce zcela obecně vyjadřuje mnoho běžných českých slov i zcela speciálních odborných pojmů.

Vidět Betelgeuze a Kontrakce

Konvekční buňka

Konvektívní buňky. Dno náboby s tekutinou je ohříváno. Červené (teplejší) a modré (chladnější) šipky v nádobě znázorňují proudění. Konvekční buňka, také konvektivní buňka, je systém stoupajících a klesajících konvekčních proudů v látce plynné nebo tekuté, tvořící v ustáleném stavu uzavřenou smyčku.

Vidět Betelgeuze a Konvekční buňka

Koptština

Koptská abeceda Koptština (koptsky Ⲙⲉⲧⲣⲉⲙ̀ⲛⲭⲏⲙⲓ Met.Remenkími) je posledním vývojovým stádiem egyptštiny.

Vidět Betelgeuze a Koptština

Koróna

Slunce s pozorovatelnou koronou při zatmění 11. 8. 1999 Sluneční koróna je jasně zářící okolí Slunce tvořené žhavými plyny unikajícími z fotosféry Slunce.

Vidět Betelgeuze a Koróna

Kosmický prach

Zrnka kosmického prachu Kosmický prach či meziplanetární prach je označení pro meziplanetární hmotu o velikosti menší než je 1 milimetr, která se volně nachází v okolním vesmíru.

Vidět Betelgeuze a Kosmický prach

Kvasar

polární výtrysk Kvazar či kvasar (transkripce anglického akronymu) je vesmírné těleso s výrazným rudým posuvem spektra.

Vidět Betelgeuze a Kvasar

Kyanid draselný

Kyanid draselný (triviálně cyankáli) je draselná sůl kyseliny kyanovodíkové.

Vidět Betelgeuze a Kyanid draselný

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.

Vidět Betelgeuze a Kyslík

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Vidět Betelgeuze a Latina

Lávová lampa

Lávová lampa s fialovým olejem a červeným voskem Lávová lampa (také magma lampa) je druh svítidla, který se však častěji používá jako dekorace.

Vidět Betelgeuze a Lávová lampa

Magnetické pole

Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.

Vidět Betelgeuze a Magnetické pole

Mars (planeta)

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.

Vidět Betelgeuze a Mars (planeta)

Martin Schwarzschild

Martin Schwarzschild (31. května 1912 Postupimi – 10. dubna 1997 Langhorne, Pensylvánie, USA) byl americký fyzik německého původu.

Vidět Betelgeuze a Martin Schwarzschild

Měření

Tesařský metr Měření je kvantitativní (číselné) zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou.

Vidět Betelgeuze a Měření

Měsíc

Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.

Vidět Betelgeuze a Měsíc

Metalicita

Metalicita v astronomii vyjadřuje, jaký je v dané hvězdě nebo jiném systému obsah těžších prvků vzhledem k obsahu vodíku a helia.

Vidět Betelgeuze a Metalicita

Mezihvězdné prostředí

Mezihvězdné prostředí se nazývá prostor a hmota, které se nacházejí mezi hvězdami v naší galaxii.

Vidět Betelgeuze a Mezihvězdné prostředí

Mikrometr

Mikrometr (symbol µm) je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné milióntiny metru (0,000 001 metru).

Vidět Betelgeuze a Mikrometr

Mimosa (hvězda)

#PŘESMĚRUJ Becrux.

Vidět Betelgeuze a Mimosa (hvězda)

Modrý obr

AU od hvězdy Rigel. Modrý obr je hvězda spektrálního typu O nebo B a třídy svítivosti III (patří mezi obry).

Vidět Betelgeuze a Modrý obr

Molekula

Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.

Vidět Betelgeuze a Molekula

NASA

Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.

Vidět Betelgeuze a NASA

Nature

Nature (příroda) je vědecký časopis se všeobecným zaměřením vydávaný od roku 1869 ve Velké Británii (dnes nakladatelstvím Nature Publishing Group).

Vidět Betelgeuze a Nature

Nebeský rovník

ekliptiky skloněný o ~23.5° Nebeský rovník anebo světový rovník je kružnice na nebeské sféře, která je průmětem zemského rovníku.

Vidět Betelgeuze a Nebeský rovník

Neon

Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.

Vidět Betelgeuze a Neon

Neptun (planeta)

Neptun (česky zastarale Vodopán) je osmá, od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy; řadí se mezi plynné obry.

Vidět Betelgeuze a Neptun (planeta)

Neutrino

Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.

Vidět Betelgeuze a Neutrino

Neutronová hvězda

Umělecká představa neutronové hvězdy (magnetaru) Neutronová hvězda je astronomické těleso tvořené převážně neutrony udržovanými pohromadě gravitační silou.

Vidět Betelgeuze a Neutronová hvězda

New York

New York, oficiálně City of New York, v běžném užívání i New York City, je nejlidnatější město Spojených států amerických.

Vidět Betelgeuze a New York

Newtonův gravitační zákon

Newtonův gravitační zákon graficky Newtonův gravitační zákon je fyzikální zákon, který popisuje gravitaci jako přitažlivou sílu – gravitační sílu, kterou na sebe působí tělesa v závislosti na svých hmotnostech a vzájemné vzdálenosti.

Vidět Betelgeuze a Newtonův gravitační zákon

Nikl

Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.

Vidět Betelgeuze a Nikl

Nobelova cena

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.

Vidět Betelgeuze a Nobelova cena

Nové Mexiko

Nové Mexiko (oficiálně) je stát nacházející se na jihu Spojených států amerických, v oblasti horských států v západním regionu USA.

Vidět Betelgeuze a Nové Mexiko

Numerická apertura

Numerická apertura vzhledem k bodu ''P'' závisí na polovičním vrcholovém úhlu ''θ'' maximálního světelného kužele, který může do čočky vstoupit nebo z ní vystoupit. Numerická apertura (NA) vyjadřuje v mikroskopii účinnou světelnost objektivu.

Vidět Betelgeuze a Numerická apertura

Oběžná dráha

Elementy dráhy Oběžná dráha nebo orbita je dráha, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy.

Vidět Betelgeuze a Oběžná dráha

Objem

Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.

Vidět Betelgeuze a Objem

Obr (hvězda)

Vnitřní struktura Slunci podobné hvězdy (vlevo) a červeného obra. Hvězdy nejsou ve stejném měřítku. Obr je hvězda, v které se zastavily termonukleární reakce přeměny vodíku na hélium v jejím jádře.

Vidět Betelgeuze a Obr (hvězda)

Observatoř Mount Wilson

Observatoř Mount Wilson je americká observatoř v Kalifornii na severním okraji metropolitní oblasti Los Angeles.

Vidět Betelgeuze a Observatoř Mount Wilson

Observatoř Palomar

Kopule palomarské observatoře ukrývající Haleův teleskop Observatoř Palomar je americká soukromá astronomická observatoř v Kalifornii, ve správním obvodě San Diego, ležící v pohoří Palomar Mountain Range.

Vidět Betelgeuze a Observatoř Palomar

Okrajové ztemnění

Okrajové ztemnění je jev, popisující pokles jasnosti disku hvězdy směrem od jeho středu k okraji.

Vidět Betelgeuze a Okrajové ztemnění

Orionův pás

Hvězdy Orionova pásu Orionův pás nebo také pás Orionu je asterismus tří hvězd v souhvězdí Orionu.

Vidět Betelgeuze a Orionův pás

Orionovo rameno

#PŘESMĚRUJ Rameno Orionu.

Vidět Betelgeuze a Orionovo rameno

Oxid uhelnatý

Oxid uhelnatý (starší terminologií kysličník uhelnatý) je bezbarvý jedovatý plyn bez chuti a zápachu, nedráždivý.

Vidět Betelgeuze a Oxid uhelnatý

Ozonová vrstva

Vypouštění balónu se sondou k monitorování ozonové vrstvy Ozonová vrstva je část stratosféry ve výšce 15 až 35 km nad zemským povrchem, v níž se nachází značně zvýšený poměr ozonu vůči běžnému dvouatomovému kyslíku.

Vidět Betelgeuze a Ozonová vrstva

Pařížská observatoř

Pohled na observatoř z Tour Montparnasse Pařížská observatoř (Observatoire de Paris) je hvězdárna založená roku 1667.

Vidět Betelgeuze a Pařížská observatoř

Paralaxa

Paralaxa Paralaxa se projevuje u dvouokých zrcadlovek, kde pohled z hledáčku a objektivu fotoaparátu není týž Paralaxa (z řeckého παράλλαξις (parallaxis) znamenající „změna“) je úhel, který svírají přímky vedené ze dvou různých míst v prostoru k pozorovanému bodu.

Vidět Betelgeuze a Paralaxa

Paralaxa (astronomie)

Paralaxa (míra vzdálenosti) v astronomii je úhel, o který se na obloze nebeské těleso posune, je-li pozorováno z krajových bodů vhodně zvolené základny.

Vidět Betelgeuze a Paralaxa (astronomie)

Parsek

Schematické vysvětlení jednotky parsek Parsek, také parsec (značka jednotky pc) je jednotka vzdálenosti, používaná hlavně v odborné literatuře v astronomii.

Vidět Betelgeuze a Parsek

Plató

Plató (z francouzského plateau) může znamenat.

Vidět Betelgeuze a Plató

Polarimetrie

Polarimetrie je optická metoda analytické chemie, založená na měření optické otáčivosti – stočení roviny polarizovaného světla opticky aktivní látkou.

Vidět Betelgeuze a Polarimetrie

Polarizace

Polarizace označuje obvykle proces odlišování, rozrůzňování do vzájemně odlišných skupin.

Vidět Betelgeuze a Polarizace

Pollux (hvězda)

Pollux je nejjasnější hvězdou, která se nachází v souhvězdí Blíženců, zdánlivé hvězdné velikosti +1,14m.

Vidět Betelgeuze a Pollux (hvězda)

Poloměr

Atributy kružnice s vyznačeným poloměrem V geometrii je poloměr (rádius) délka úsečky, jejíž jeden koncový bod leží na kružnici (nebo hranici kruhu) a druhý koncový bod ve středu kruhu nebo kružnice.

Vidět Betelgeuze a Poloměr

Polopravidelná proměnná hvězda

Polopravidelná proměnná hvězda je typ pulsujících proměnných hvězd.

Vidět Betelgeuze a Polopravidelná proměnná hvězda

Poziční úhel

Poziční úhel Poziční úhel je úhel, který svírá měřený směr na obloze (směr vlastního pohybu, osa rotace planety) s deklinační kružnicí.

Vidět Betelgeuze a Poziční úhel

Prokyon

Prokyon (alfa Canis Minoris) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Malého psa a osmá nejjasnější hvězda na obloze.

Vidět Betelgeuze a Prokyon

Protuberance

Protuberance pozorovaná sondou STEREO v září 2008 Protuberance je velký jasný oblak chladného plazmatu vybíhající z povrchu Slunce a často mající podobu smyček.

Vidět Betelgeuze a Protuberance

Pulsar

Animace rotující neutronové hvězdy Krabí mlhovině. Pulsary jsou rotující neutronové hvězdy, které vyzařují elektromagnetické záření.

Vidět Betelgeuze a Pulsar

R Doradus

R Doradus (též HD 29712) je červený obr a mirida v souhvězdí Mečouna.

Vidět Betelgeuze a R Doradus

Radiální rychlost

Dopplerově jevu, tangenciální složka způsobuje viditelnou změnu polohy objektu. Radiální rychlost je rychlost objektu ve směru linie směřující k pozorovateli.

Vidět Betelgeuze a Radiální rychlost

Radioaktivita

Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.

Vidět Betelgeuze a Radioaktivita

Radioastronomie

Snímek protoplanetárního disku u hvězdy TW Tauri pořízený pomocí radioteleskopu ALMA Radioastronomie je odvětví astronomie zabývající se studiem nebeských těles prostřednictvím rádiových vln, emitovaných fyzikálními procesy ve vesmíru.

Vidět Betelgeuze a Radioastronomie

Rázová vlna

Rázová vlna je plocha nespojitosti fyzikálních veličin popisujících stav prostředí.

Vidět Betelgeuze a Rázová vlna

Reinhard Genzel

Reinhard Genzel (* 24. března 1952 Bad Homburg vor der Höhe) je německý astrofyzik, ředitel Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik), profesor Mnichovské univerzity a emeritní profesor Kalifornské univerzity v Berkeley.

Vidět Betelgeuze a Reinhard Genzel

Replikant

Replikant je fiktivní bioinženýrovaný android (biosyntetická bytost) ve filmu z roku 1982, v jeho pokračování z roku 2017 a ve videohře z roku 1997 založené na filmu.

Vidět Betelgeuze a Replikant

Rigel

Rigel, β Orionis, latinizováno Beta Orionis (zkráceně Beta Ori nebo β Ori) je nejjasnější hvězda souhvězdí Orionu, modrý veleobr nacházející se ve vzdálenosti přibližně 860 světelných let (260 kpc) od Země.

Vidět Betelgeuze a Rigel

Robert J. Sawyer

Robert James Sawyer (* 29. dubna 1960 Ottawa) je kanadský sci-fi spisovatel.

Vidět Betelgeuze a Robert J. Sawyer

Rotace

Rotace znamená především otočení (pootočení) nebo otáčení.

Vidět Betelgeuze a Rotace

S'-ma Čchien

#PŘESMĚRUJ S’-ma Čchien.

Vidět Betelgeuze a S'-ma Čchien

Saturn (planeta)

Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.

Vidět Betelgeuze a Saturn (planeta)

Síra

Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.

Vidět Betelgeuze a Síra

Severní pól

182x182px Pohyb úhlu zemské rotace vůči povrchu Země v závislosti na čase v MJD. Topografie severního pólu Severní pól, též severní točna, je místo na Zemi, kde zemská osa přibližně protíná zemský povrch.

Vidět Betelgeuze a Severní pól

Severní polokoule

Severní polokoule (se žlutým pozadím) Severní polokoule Severní polokoule nebo severní hemisféra se nazývá část povrchu planety Země na sever od rovníku (0° s/j. z. š.) až po severní pól (+90° s.

Vidět Betelgeuze a Severní polokoule

SIMBAD

SIMBAD (the Set of Identifications, Measurements, and Bibliography for Astronomical Data) je astronomická databáze objektů za hranicemi sluneční soustavy.

Vidět Betelgeuze a SIMBAD

Sirius

Sirius nebo též Psí hvězda, Aschere nebo Canicula je nejjasnější hvězda (ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu – Sirius A a Sirius B) na noční obloze a nejjasnější hvězda souhvězdí Velkého psa.

Vidět Betelgeuze a Sirius

Sluneční skvrna

Sluneční skvrny Sluneční skvrna je oblast na povrchu Slunce (ve fotosféře), které magnetické pole zabraňuje v proudění, a tak se vytvářejí oblasti s menší povrchovou teplotou než má okolí.

Vidět Betelgeuze a Sluneční skvrna

Sluneční soustava

Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.

Vidět Betelgeuze a Sluneční soustava

Souhvězdí

Mapa souhvězdí jednorožce z roku 1820–1830 Souhvězdí je v moderní astronomii oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi.

Vidět Betelgeuze a Souhvězdí

Souhvězdí Blíženců

Blíženci (latinsky Gemini - dvojčata, symbol 18px) jsou jedním ze souhvězdí zvěrokruhu a nacházejí se na severní obloze.

Vidět Betelgeuze a Souhvězdí Blíženců

Souhvězdí Orionu

Orion (latinsky: Orion, gen. Orionis, zkr. Ori) je souhvězdí na nebeském rovníku, díky čemuž je alespoň jeho část viditelná z celého světa.

Vidět Betelgeuze a Souhvězdí Orionu

Soumrak

Schéma ranního a večerního soumraku Pražský hrad za soumraku Soumrak je přechod mezi dnem a nocí; doba po západu nebo před východem Slunce.

Vidět Betelgeuze a Soumrak

Speciální astrofyzikální observatoř Ruské akademie věd

BTA-6, pohled od hlavního vchodu Speciální astrofyzikální observatoř zkráceně SAO RAV (САО РAH) je astronomická observatoř, která byla vybudována roku 1966 v SSSR.

Vidět Betelgeuze a Speciální astrofyzikální observatoř Ruské akademie věd

Spektrální klasifikace

Spektrální klasifikace je klasifikace hvězd založená na jejich spektrálních charakteristikách.

Vidět Betelgeuze a Spektrální klasifikace

Spektroskopie

Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.

Vidět Betelgeuze a Spektroskopie

Spitzer

Spitzer může označovat.

Vidět Betelgeuze a Spitzer

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Vidět Betelgeuze a Spojené státy americké

Stanisław Lem

Hrob Stanisława Lema v Krakově Stanisław Herman Lem (12. září 1921 Lvov – 27. března 2006 Krakov) byl polský spisovatel, filozof, lékař, futurolog a satirik, světoznámý autor sci-fi.

Vidět Betelgeuze a Stanisław Lem

Střední perština

Středoperský jazyk známý též jako Pársik (jazyk Pársu nebo Fársu) je íránský jazyk, který byl jedním z dialektů jihozápadního Íránu.

Vidět Betelgeuze a Střední perština

Stopařův průvodce po Galaxii

Stopařův průvodce po Galaxii, nebo též Stopařův průvodce Galaxií (v anglickém originále The Hitchhiker's Guide to the Galaxy, 1979), je prvním dílem pentalogie označované jako trilogie v pěti dílech.

Vidět Betelgeuze a Stopařův průvodce po Galaxii

Supergranulace

Supergranulace jsou rozsáhlé, více než 30 000 km velké buňky na povrchu Slunce viditelné (ne v optickém spektru, nepatrně v infračerveném) ve fotosféře.

Vidět Betelgeuze a Supergranulace

Supernova

Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.

Vidět Betelgeuze a Supernova

Svítivost

Svítivost udává intenzitu světelného toku v daném směru (vztažnou na prostorový úhel).

Vidět Betelgeuze a Svítivost

Světelný rok

Model vzdálenosti deseti světelných let, hvězdy Sirius a sto světelných let od Země Světelný rok (značka jednotky ly či l.y., z angl. light-year) je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii.

Vidět Betelgeuze a Světelný rok

Světlo

Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.

Vidět Betelgeuze a Světlo

Sydney

Sydney je nejrozlehlejší a nejlidnatější město v Austrálii, jde o hlavní město Nového Jižního Walesu.

Vidět Betelgeuze a Sydney

Teplota

pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Vidět Betelgeuze a Teplota

Termonukleární fúze

deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.

Vidět Betelgeuze a Termonukleární fúze

Texaská univerzita v Austinu

Hlavní budova univerzity na snímku z roku 1903 Texaská univerzita v Austinu (anglicky University of Texas at Austin, krátce University of Texas, UT nebo Texas) je největší univerzita v Texasu a nachází se zde hlavní kampus University of Texas Systems.

Vidět Betelgeuze a Texaská univerzita v Austinu

Trpasličí planeta

Přehled trpasličích těles (trpasličích planet a dalších kandidátů) za oběžnou dráhou Neptunu Trpasličí planeta je objekt sluneční soustavy, který je podobný planetě a musí splňovat následující kritéria.

Vidět Betelgeuze a Trpasličí planeta

Turbulentní proudění

Laminární proudění (na obrázku dole) a turbulentní proudění (nahoře) kolem trupu ponorky. Turbulentní proudění je takové proudění vazké tekutiny, při kterém se proudnice navzájem promíchávají.

Vidět Betelgeuze a Turbulentní proudění

Uhlík

Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.

Vidět Betelgeuze a Uhlík

Ultrafialové záření

Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.

Vidět Betelgeuze a Ultrafialové záření

Ulugbek

#PŘESMĚRUJ Ulugbeg.

Vidět Betelgeuze a Ulugbek

Vícenásobná hvězda

Systém tří hvězd Vícenásobná hvězda je systém dvou nebo více hvězd vzájemně svázaných gravitační silou.

Vidět Betelgeuze a Vícenásobná hvězda

Vývoj hvězd

Slunci podobné hvězdy Vývoj hvězd je proces, během kterého hvězda za dobu své existence projde řadou radikálních změn.

Vidět Betelgeuze a Vývoj hvězd

Veleobr

Veleobr nebo nadobr je velmi hmotná a velmi zářivá hvězda.

Vidět Betelgeuze a Veleobr

Venuše (planeta)

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.

Vidět Betelgeuze a Venuše (planeta)

Very Large Array

Very Large Array (VLA) je radioastronomická observatoř, která se nachází na Pláních svatého Augustina mezi městy Magdalena a Datil přibližně 80 km západně od města Soccoro ve státě Nové Mexiko, USA.

Vidět Betelgeuze a Very Large Array

Very Large Telescope

Very Large Telescope (zkráceně VLT, česky: Velmi velký dalekohled) je soustava čtyř dalekohledů o průměru 8,2 m v severním Chile na hoře Cerro Paranal.

Vidět Betelgeuze a Very Large Telescope

Vlastní pohyb

Vlastní pohyb (označení μ) je zdánlivý úhlový pohyb hvězdy na obloze vyjádřený v obloukových vteřinách za jeden rok, v některých případech v obloukových vteřinách za sto let.

Vidět Betelgeuze a Vlastní pohyb

Vlnová délka

Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.

Vidět Betelgeuze a Vlnová délka

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Vidět Betelgeuze a Vodík

Vodní pára

Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.

Vidět Betelgeuze a Vodní pára

Vteřina

Vteřina, plným názvem úhlová vteřina (dříve také oblouková vteřina), je jednou z jednotek úhlu (1/60 úhlové minuty).

Vidět Betelgeuze a Vteřina

Wienův posunovací zákon

absolutně černého tělesa jako funkce vlnové délky, při různých absolutních teplotách. Každá křivka má vrchol na jiné vlnové délce, závislost posouvání vrcholků ekvitermních křivek právě Wienův zákon popisuje.

Vidět Betelgeuze a Wienův posunovací zákon

William Herschel

Sir Frederick William Herschel (15. listopadu 1738 Hannover, Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství, Svatá říše římská národa německého – 25. srpna 1822 Slough, Buckinghamshire, Spojené království) byl astronom a konstruktér zrcadlových dalekohledů, který objevil infračervené záření.

Vidět Betelgeuze a William Herschel

Yale University

#PŘESMĚRUJ Yaleova univerzita.

Vidět Betelgeuze a Yale University

Záření gama

Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.

Vidět Betelgeuze a Záření gama

Zářivý výkon

Zářivý výkon je souhrnný výkon, který těleso vyzařuje do prostoru jako elektromagnetické záření.

Vidět Betelgeuze a Zářivý výkon

Zápisky historika

Zápisky historika (variantně Zápisy historika, Historikovy zápisky/zápisy) původně Kniha vrchních písařů jsou dějiny Číny a okolních zemí od mytických počátků kolem roku 2600 př. n. l.

Vidět Betelgeuze a Zápisky historika

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Vidět Betelgeuze a Země

Zimní trojúhelník

Zimního šestiúhelníku. Zimní trojúhelník je asterismus několika jasných hvězd viditelných na zimní obloze.

Vidět Betelgeuze a Zimní trojúhelník

1836

1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Betelgeuze a 1836

1840

1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Betelgeuze a 1840

1849

1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Betelgeuze a 1849

1852

1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Betelgeuze a 1852

1868

1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Betelgeuze a 1868

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Betelgeuze a 1919

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Betelgeuze a 1920

1927

1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Betelgeuze a 1927

1933

1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Betelgeuze a 1933

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Betelgeuze a 1941

1942

1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Betelgeuze a 1942

1957

1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Betelgeuze a 1957

1967

1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Betelgeuze a 1967

1968

1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Betelgeuze a 1968

1975

1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Betelgeuze a 1975

1983

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Betelgeuze a 1983

1985

1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Betelgeuze a 1985

1987

1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Betelgeuze a 1987

1990

1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Betelgeuze a 1990

1991

1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Betelgeuze a 1991

1992

1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Betelgeuze a 1992

1993

1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Betelgeuze a 1993

1995

1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.

Vidět Betelgeuze a 1995

1997

1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Betelgeuze a 1997

1998

1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Betelgeuze a 1998

1999

Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Vidět Betelgeuze a 1999

2000

Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.

Vidět Betelgeuze a 2000

2002

Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Vidět Betelgeuze a 2002

2003

Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.

Vidět Betelgeuze a 2003

2004

Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.

Vidět Betelgeuze a 2004

2008

Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Vidět Betelgeuze a 2008

2009

Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.

Vidět Betelgeuze a 2009

2010

Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Vidět Betelgeuze a 2010

2012

Rok 2012 (MMXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Vidět Betelgeuze a 2012

Viz také

Polopravidelné proměnné hvězdy

Souhvězdí Orionu

Červení veleobři

Také známý jako Betelgeuse, HD 39801.

, Evropská jižní observatoř, Evropská kosmická agentura, Fang Li-č', Fomalhaut, Fotosféra, Fourierova řada, Francie, Friedrich Wilhelm Bessel, Gaia (sonda), Galaktická rovina, Galaktické jádro, Galaktický disk, Galaxie Mléčná dráha, Gama záblesk, Granulace (astronomie), Gravitační kolaps, Gravitační zrychlení, Gravitace, H-alfa, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Helium, Hertzsprungův–Russellův diagram, Hindština, Hipparcos, Hippolyte Fizeau, Hlavní pás, Hlavní posloupnost, Hmotnost, Horká skvrna, Hubbleův vesmírný dalekohled, Hustota, Hvězda, Hvězdná asociace, Hvězdná velikost, Hvězdný uprchlík, Hvězdný vítr, Indie, Infračervené záření, Interference, Interferometr, Interferometrie, IRAS, Izotop, Jaderná fúze, Jaderná reakce, Japonština, JAXA, Johann Bayer, John Herschel, Joule, Jupiter (planeta), Kalifornská univerzita v Berkeley, Kapské Město, Katalog Hipparcos, Křemík, Kelvin, Klaudios Ptolemaios, Kobalt, Kontrakce, Konvekční buňka, Koptština, Koróna, Kosmický prach, Kvasar, Kyanid draselný, Kyslík, Latina, Lávová lampa, Magnetické pole, Mars (planeta), Martin Schwarzschild, Měření, Měsíc, Metalicita, Mezihvězdné prostředí, Mikrometr, Mimosa (hvězda), Modrý obr, Molekula, NASA, Nature, Nebeský rovník, Neon, Neptun (planeta), Neutrino, Neutronová hvězda, New York, Newtonův gravitační zákon, Nikl, Nobelova cena, Nové Mexiko, Numerická apertura, Oběžná dráha, Objem, Obr (hvězda), Observatoř Mount Wilson, Observatoř Palomar, Okrajové ztemnění, Orionův pás, Orionovo rameno, Oxid uhelnatý, Ozonová vrstva, Pařížská observatoř, Paralaxa, Paralaxa (astronomie), Parsek, Plató, Polarimetrie, Polarizace, Pollux (hvězda), Poloměr, Polopravidelná proměnná hvězda, Poziční úhel, Prokyon, Protuberance, Pulsar, R Doradus, Radiální rychlost, Radioaktivita, Radioastronomie, Rázová vlna, Reinhard Genzel, Replikant, Rigel, Robert J. Sawyer, Rotace, S'-ma Čchien, Saturn (planeta), Síra, Severní pól, Severní polokoule, SIMBAD, Sirius, Sluneční skvrna, Sluneční soustava, Souhvězdí, Souhvězdí Blíženců, Souhvězdí Orionu, Soumrak, Speciální astrofyzikální observatoř Ruské akademie věd, Spektrální klasifikace, Spektroskopie, Spitzer, Spojené státy americké, Stanisław Lem, Střední perština, Stopařův průvodce po Galaxii, Supergranulace, Supernova, Svítivost, Světelný rok, Světlo, Sydney, Teplota, Termonukleární fúze, Texaská univerzita v Austinu, Trpasličí planeta, Turbulentní proudění, Uhlík, Ultrafialové záření, Ulugbek, Vícenásobná hvězda, Vývoj hvězd, Veleobr, Venuše (planeta), Very Large Array, Very Large Telescope, Vlastní pohyb, Vlnová délka, Vodík, Vodní pára, Vteřina, Wienův posunovací zákon, William Herschel, Yale University, Záření gama, Zářivý výkon, Zápisky historika, Země, Zimní trojúhelník, 1836, 1840, 1849, 1852, 1868, 1919, 1920, 1927, 1933, 1941, 1942, 1957, 1967, 1968, 1975, 1983, 1985, 1987, 1990, 1991, 1992, 1993, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2002, 2003, 2004, 2008, 2009, 2010, 2012.