Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Bithýnie a Starověk

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Bithýnie a Starověk

Bithýnie vs. Starověk

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře). Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Podobnosti mezi Bithýnie a Starověk

Bithýnie a Starověk mají 38 věci společné (v Uniepedie): Alexandr Veliký, Černé moře, Římská republika, Římské provincie, Římský senát, Barbar, Bospor, Byzantská říše, Diocletianus, Dunaj, Eufrat, Frýgie, Hannibal, Hérodotos, Helénismus, Kýros II., Křesťanství, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Kroisos, Lýdie, Malá Asie, Marcus Aurelius, Mithridatés VI. Pontský, Perská říše, Polis, Pontus, Satrapie, Seleukovská říše, Starověký Řím, ..., Theodosius I., Thrákie, Traianus, 149 př. n. l., 185 př. n. l., 264 př. n. l., 6. století př. n. l., 7. století. Rozbalte index (8 více) »

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Alexandr Veliký a Bithýnie · Alexandr Veliký a Starověk · Vidět víc »

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Bithýnie a Černé moře · Starověk a Černé moře · Vidět víc »

Římská republika

Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.

Bithýnie a Římská republika · Starověk a Římská republika · Vidět víc »

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Bithýnie a Římské provincie · Starověk a Římské provincie · Vidět víc »

Římský senát

Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.

Bithýnie a Římský senát · Starověk a Římský senát · Vidět víc »

Barbar

kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.

Barbar a Bithýnie · Barbar a Starověk · Vidět víc »

Bospor

Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.

Bithýnie a Bospor · Bospor a Starověk · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Bithýnie a Byzantská říše · Byzantská říše a Starověk · Vidět víc »

Diocletianus

Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.

Bithýnie a Diocletianus · Diocletianus a Starověk · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Bithýnie a Dunaj · Dunaj a Starověk · Vidět víc »

Eufrat

Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.

Bithýnie a Eufrat · Eufrat a Starověk · Vidět víc »

Frýgie

Lokalizace Frygie – jádro (žlutá), oblast expanze (oranžová) Frýgie (zastarale Frygie, adjektiva frygický, zast. fryžský) je historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny na území současné Turecké republiky.

Bithýnie a Frýgie · Frýgie a Starověk · Vidět víc »

Hannibal

Hannibal Barkas byl kartaginský generál, stratég a taktik.

Bithýnie a Hannibal · Hannibal a Starověk · Vidět víc »

Hérodotos

Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.

Bithýnie a Hérodotos · Hérodotos a Starověk · Vidět víc »

Helénismus

diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.

Bithýnie a Helénismus · Helénismus a Starověk · Vidět víc »

Kýros II.

Kýros II.

Bithýnie a Kýros II. · Kýros II. a Starověk · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Bithýnie a Křesťanství · Křesťanství a Starověk · Vidět víc »

Konstantin I. Veliký

Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.

Bithýnie a Konstantin I. Veliký · Konstantin I. Veliký a Starověk · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Bithýnie a Konstantinopol · Konstantinopol a Starověk · Vidět víc »

Kroisos

500–490 př. n. l.) Kroisos (řecky Κροῖσος, latinsky Croesus) byl lýdský král z rodu Mermnovců, panující asi v letech 560–547 př. n. l. Byl synem krále Alyatta II. a blíže neznámé ženy z kárského rodu.

Bithýnie a Kroisos · Kroisos a Starověk · Vidět víc »

Lýdie

Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.

Bithýnie a Lýdie · Lýdie a Starověk · Vidět víc »

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Bithýnie a Malá Asie · Malá Asie a Starověk · Vidět víc »

Marcus Aurelius

Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.

Bithýnie a Marcus Aurelius · Marcus Aurelius a Starověk · Vidět víc »

Mithridatés VI. Pontský

Mithridatés VI., zvaný Eupatór Dionýsos (132 př. n. l. – 63 př. n. l.), byl králem Pontu v 1. století př. n. l. Pontos, který ležel na jižním pobřeží Černého moře, v dnešním severovýchodním Turecku, byl v této době největší a nejvlivnější říší Malé Asie.

Bithýnie a Mithridatés VI. Pontský · Mithridatés VI. Pontský a Starověk · Vidět víc »

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Bithýnie a Perská říše · Perská říše a Starověk · Vidět víc »

Polis

Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát.

Bithýnie a Polis · Polis a Starověk · Vidět víc »

Pontus

Pontus (řecky Πόντος, Pontos, což znamená „moře“) je název historické oblasti, kde se nacházelo někdejší starověké helénské království, ta se nacházela na jižním břehu Černého moře (Pontos Euxeinos).

Bithýnie a Pontus · Pontus a Starověk · Vidět víc »

Satrapie

Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.

Bithýnie a Satrapie · Satrapie a Starověk · Vidět víc »

Seleukovská říše

Seleukovská říše (starořecky Βασιλεία τῶν Σελευκιδῶν, Basileía tōn Seleukidōn, zkráceně Σελεύκεια, Seleúkeia) byla založena po smrti Alexandra Makedonského, když se jeden z jeho generálů, Seleukos I. Níkátor, ustavil v roce 312 př. n. l. pánem Babylónu.

Bithýnie a Seleukovská říše · Seleukovská říše a Starověk · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Bithýnie a Starověký Řím · Starověk a Starověký Řím · Vidět víc »

Theodosius I.

Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.

Bithýnie a Theodosius I. · Starověk a Theodosius I. · Vidět víc »

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Bithýnie a Thrákie · Starověk a Thrákie · Vidět víc »

Traianus

Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.

Bithýnie a Traianus · Starověk a Traianus · Vidět víc »

149 př. n. l.

Bez popisu.

149 př. n. l. a Bithýnie · 149 př. n. l. a Starověk · Vidět víc »

185 př. n. l.

Bez popisu.

185 př. n. l. a Bithýnie · 185 př. n. l. a Starověk · Vidět víc »

264 př. n. l.

Bez popisu.

264 př. n. l. a Bithýnie · 264 př. n. l. a Starověk · Vidět víc »

6. století př. n. l.

Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.

6. století př. n. l. a Bithýnie · 6. století př. n. l. a Starověk · Vidět víc »

7. století

7.

7. století a Bithýnie · 7. století a Starověk · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Bithýnie a Starověk

Bithýnie má 108 vztahy, zatímco Starověk má 642. Jak oni mají společné 38, index Jaccard je 5.07% = 38 / (108 + 642).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Bithýnie a Starověk. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »