Podobnosti mezi Bithýnie a Starověk
Bithýnie a Starověk mají 38 věci společné (v Uniepedie): Alexandr Veliký, Černé moře, Římská republika, Římské provincie, Římský senát, Barbar, Bospor, Byzantská říše, Diocletianus, Dunaj, Eufrat, Frýgie, Hannibal, Hérodotos, Helénismus, Kýros II., Křesťanství, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Kroisos, Lýdie, Malá Asie, Marcus Aurelius, Mithridatés VI. Pontský, Perská říše, Polis, Pontus, Satrapie, Seleukovská říše, Starověký Řím, ..., Theodosius I., Thrákie, Traianus, 149 př. n. l., 185 př. n. l., 264 př. n. l., 6. století př. n. l., 7. století. Rozbalte index (8 více) »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Alexandr Veliký a Bithýnie · Alexandr Veliký a Starověk ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Bithýnie a Černé moře · Starověk a Černé moře ·
Římská republika
Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.
Bithýnie a Římská republika · Starověk a Římská republika ·
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Bithýnie a Římské provincie · Starověk a Římské provincie ·
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Bithýnie a Římský senát · Starověk a Římský senát ·
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Barbar a Bithýnie · Barbar a Starověk ·
Bospor
Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.
Bithýnie a Bospor · Bospor a Starověk ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Bithýnie a Byzantská říše · Byzantská říše a Starověk ·
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Bithýnie a Diocletianus · Diocletianus a Starověk ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Bithýnie a Dunaj · Dunaj a Starověk ·
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Bithýnie a Eufrat · Eufrat a Starověk ·
Frýgie
Lokalizace Frygie – jádro (žlutá), oblast expanze (oranžová) Frýgie (zastarale Frygie, adjektiva frygický, zast. fryžský) je historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny na území současné Turecké republiky.
Bithýnie a Frýgie · Frýgie a Starověk ·
Hannibal
Hannibal Barkas byl kartaginský generál, stratég a taktik.
Bithýnie a Hannibal · Hannibal a Starověk ·
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.
Bithýnie a Hérodotos · Hérodotos a Starověk ·
Helénismus
diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.
Bithýnie a Helénismus · Helénismus a Starověk ·
Kýros II.
Kýros II.
Bithýnie a Kýros II. · Kýros II. a Starověk ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Bithýnie a Křesťanství · Křesťanství a Starověk ·
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Bithýnie a Konstantin I. Veliký · Konstantin I. Veliký a Starověk ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Bithýnie a Konstantinopol · Konstantinopol a Starověk ·
Kroisos
500–490 př. n. l.) Kroisos (řecky Κροῖσος, latinsky Croesus) byl lýdský král z rodu Mermnovců, panující asi v letech 560–547 př. n. l. Byl synem krále Alyatta II. a blíže neznámé ženy z kárského rodu.
Bithýnie a Kroisos · Kroisos a Starověk ·
Lýdie
Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.
Bithýnie a Lýdie · Lýdie a Starověk ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Bithýnie a Malá Asie · Malá Asie a Starověk ·
Marcus Aurelius
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.
Bithýnie a Marcus Aurelius · Marcus Aurelius a Starověk ·
Mithridatés VI. Pontský
Mithridatés VI., zvaný Eupatór Dionýsos (132 př. n. l. – 63 př. n. l.), byl králem Pontu v 1. století př. n. l. Pontos, který ležel na jižním pobřeží Černého moře, v dnešním severovýchodním Turecku, byl v této době největší a nejvlivnější říší Malé Asie.
Bithýnie a Mithridatés VI. Pontský · Mithridatés VI. Pontský a Starověk ·
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Bithýnie a Perská říše · Perská říše a Starověk ·
Polis
Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát.
Bithýnie a Polis · Polis a Starověk ·
Pontus
Pontus (řecky Πόντος, Pontos, což znamená „moře“) je název historické oblasti, kde se nacházelo někdejší starověké helénské království, ta se nacházela na jižním břehu Černého moře (Pontos Euxeinos).
Bithýnie a Pontus · Pontus a Starověk ·
Satrapie
Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.
Bithýnie a Satrapie · Satrapie a Starověk ·
Seleukovská říše
Seleukovská říše (starořecky Βασιλεία τῶν Σελευκιδῶν, Basileía tōn Seleukidōn, zkráceně Σελεύκεια, Seleúkeia) byla založena po smrti Alexandra Makedonského, když se jeden z jeho generálů, Seleukos I. Níkátor, ustavil v roce 312 př. n. l. pánem Babylónu.
Bithýnie a Seleukovská říše · Seleukovská říše a Starověk ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Bithýnie a Starověký Řím · Starověk a Starověký Řím ·
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Bithýnie a Theodosius I. · Starověk a Theodosius I. ·
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Bithýnie a Thrákie · Starověk a Thrákie ·
Traianus
Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.
Bithýnie a Traianus · Starověk a Traianus ·
149 př. n. l.
Bez popisu.
149 př. n. l. a Bithýnie · 149 př. n. l. a Starověk ·
185 př. n. l.
Bez popisu.
185 př. n. l. a Bithýnie · 185 př. n. l. a Starověk ·
264 př. n. l.
Bez popisu.
264 př. n. l. a Bithýnie · 264 př. n. l. a Starověk ·
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
6. století př. n. l. a Bithýnie · 6. století př. n. l. a Starověk ·
7. století
7.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Bithýnie a Starověk
- To, co mají společné Bithýnie a Starověk
- Podobnosti mezi Bithýnie a Starověk
Srovnání mezi Bithýnie a Starověk
Bithýnie má 108 vztahy, zatímco Starověk má 642. Jak oni mají společné 38, index Jaccard je 5.07% = 38 / (108 + 642).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Bithýnie a Starověk. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: