Rychlejší přístup než prohlížeči!
108 vztahy: Alexandr Veliký, Antigonos I. Monofthalmos, Antiochos I. Sótér, İzmit, Černé moře, Římané, Římská republika, Římské občanství, Římské provincie, Římský senát, Řekové, Barbar, Bas, Bitva u Kúrúpedia, Bospor, Bursa, Byzantion, Byzantská říše, Chalkedon, Diadochové, Diocletianus, Dunaj, Ekumenický koncil, Eufrat, Frýgie, Galatie, Galatové, Hannibal, Hérakleia Pontiké, Hérodotos, Helénismus, Istanbul, Kýros II., Křesťanství, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Kroisos, Latina, Latinské císařství, Lýdie, Lýsimachos, Malá Asie, Marcus Aurelius, Marmarské moře, Mýsie, Mithridatés VI. Pontský, Níkomédés IV., Nicejské vyznání, Nikaia, Nikomédie, ..., Osman I., Osmanská říše, Paflagonia, Perská říše, Plinius mladší, Polis, Pontus, Provincie, První křížová výprava, Sakarya, Satrapie, Seldžucká dynastie, Seleukovci, Seleukovská říše, Seznam byzantských císařů, Starověk, Starověký Řím, Strabón, Theodosius I., Thrákie, Thrákové, Traianus, Turci, Turecko, Uludağ, Xenofón, 103, 105, 1074, 1097, 11. století, 1204, 1261, 128 př. n. l., 1298, 1326, 149 př. n. l., 185 př. n. l., 228 př. n. l., 255 př. n. l., 264 př. n. l., 27 př. n. l., 277 př. n. l., 279 př. n. l., 281 př. n. l., 295, 297 př. n. l., 328 př. n. l., 378 př. n. l., 430 př. n. l., 546 př. n. l., 6. století př. n. l., 64 př. n. l., 7. století, 72 př. n. l., 74 př. n. l., 75 př. n. l., 94 př. n. l.. Rozbalte index (58 více) »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Bithýnie a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Antigonos I. Monofthalmos
Antigonos I. Jednooký nebo také Kyklop (řecky Αντίγονος Μονοφθαλμός; 382 př. n. l. – 301 př. n. l.) byl makedonský šlechtic, generál a satrapa za Alexandra Velikého.
Nový!!: Bithýnie a Antigonos I. Monofthalmos · Vidět víc »
Antiochos I. Sótér
Antiochos I. Sótér (řecky: Ἀντίοχος Α΄ ὁ Σωτήρ; česky Spasitel; 324 (?) – 261 př. n. l.) byl králem seleukovské říše.
Nový!!: Bithýnie a Antiochos I. Sótér · Vidět víc »
İzmit
Izmit (ve starověku Nikomédie) je město v Turecku, administrativní centrum Kocaeliské provincie v Marmarském regionu.
Nový!!: Bithýnie a İzmit · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Bithýnie a Černé moře · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Bithýnie a Římané · Vidět víc »
Římská republika
Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.
Nový!!: Bithýnie a Římská republika · Vidět víc »
Římské občanství
Římské občanství byl privilegovaný status, zajišťující svobodným obyvatelům starověkého Říma soubor určitých práv a povinností.
Nový!!: Bithýnie a Římské občanství · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Bithýnie a Římské provincie · Vidět víc »
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Nový!!: Bithýnie a Římský senát · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Bithýnie a Řekové · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Bithýnie a Barbar · Vidět víc »
Bas
Tónový rozsah basu Bas (z lat. bassus – nízký) je nejnižší mužský hlas.
Nový!!: Bithýnie a Bas · Vidět víc »
Bitva u Kúrúpedia
Bitva u Kúrúpedia (řecky Κούρουπεδίον, tj. „Kýrovo pole“) byla posledním vojenským střetnutím během válek diadochů, nástupců Alexandra Velikého.
Nový!!: Bithýnie a Bitva u Kúrúpedia · Vidět víc »
Bospor
Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.
Nový!!: Bithýnie a Bospor · Vidět víc »
Bursa
Bursa je čtvrté nejlidnatější město v Turecku, s 1 431 172 obyvateli (podle sčítání v roce 2007) je hlavním městem stejnojmenné provincie.
Nový!!: Bithýnie a Bursa · Vidět víc »
Byzantion
Byzantion (starořecky Βυζάντιον, latinsky Byzantium) je název původní antické osady umístěné na Thráckém Bosporu, průlivu mezi Černým a Marmarským mořem.
Nový!!: Bithýnie a Byzantion · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Bithýnie a Byzantská říše · Vidět víc »
Chalkedon
#PŘESMĚRUJ Chalkédón.
Nový!!: Bithýnie a Chalkedon · Vidět víc »
Diadochové
řecké městské státy (Syrakusy, Tarentum, Massalia, Neapolis) Massalia Diadochové byli nástupci Alexandra Velikého, kteří si mezi sebou v letech 322–301 př. n. l., během tzv.
Nový!!: Bithýnie a Diadochové · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Bithýnie a Diocletianus · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Bithýnie a Dunaj · Vidět víc »
Ekumenický koncil
Tridentský koncil Ekumenický koncil (řec. οἰκουμένη obydlený svět) neboli všeobecný sněm je setkání biskupů (koncil) celé církve na celém světě.
Nový!!: Bithýnie a Ekumenický koncil · Vidět víc »
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Nový!!: Bithýnie a Eufrat · Vidět víc »
Frýgie
Lokalizace Frygie – jádro (žlutá), oblast expanze (oranžová) Frýgie (zastarale Frygie, adjektiva frygický, zast. fryžský) je historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny na území současné Turecké republiky.
Nový!!: Bithýnie a Frýgie · Vidět víc »
Galatie
#PŘESMĚRUJ Galacie.
Nový!!: Bithýnie a Galatie · Vidět víc »
Galatové
#PŘESMĚRUJ Galacie.
Nový!!: Bithýnie a Galatové · Vidět víc »
Hannibal
Hannibal Barkas byl kartaginský generál, stratég a taktik.
Nový!!: Bithýnie a Hannibal · Vidět víc »
Hérakleia Pontiké
Heraclea Pontica (řecky: Ηράκλεια Ποντική, turecky: Karadeniz Ereğli) bylo starověké město na pobřeží Bithýnie v Malé Asii, rozkládající se v ústí řeky Lycus.
Nový!!: Bithýnie a Hérakleia Pontiké · Vidět víc »
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.
Nový!!: Bithýnie a Hérodotos · Vidět víc »
Helénismus
diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.
Nový!!: Bithýnie a Helénismus · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Bithýnie a Istanbul · Vidět víc »
Kýros II.
Kýros II.
Nový!!: Bithýnie a Kýros II. · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Bithýnie a Křesťanství · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Bithýnie a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Bithýnie a Konstantinopol · Vidět víc »
Kroisos
500–490 př. n. l.) Kroisos (řecky Κροῖσος, latinsky Croesus) byl lýdský král z rodu Mermnovců, panující asi v letech 560–547 př. n. l. Byl synem krále Alyatta II. a blíže neznámé ženy z kárského rodu.
Nový!!: Bithýnie a Kroisos · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Bithýnie a Latina · Vidět víc »
Latinské císařství
Latinské císařství, přesněji a oficiálně Románské císařství (latinsky, řecky), zkráceně Romania, též Císařství Římanů (latinsky) nebo také Konstantinopolské císařství (latinsky), byl křižácký stát, který vznikl na troskách Římské (byzantské) říše po dobytí jejího hlavního města Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204.
Nový!!: Bithýnie a Latinské císařství · Vidět víc »
Lýdie
Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.
Nový!!: Bithýnie a Lýdie · Vidět víc »
Lýsimachos
Lýsimachos (kolem 360 př. n. l. – 281 př. n. l.) byl makedonský důstojník a jeden z diadochů (nástupců) Alexandra Velikého.
Nový!!: Bithýnie a Lýsimachos · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Bithýnie a Malá Asie · Vidět víc »
Marcus Aurelius
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.
Nový!!: Bithýnie a Marcus Aurelius · Vidět víc »
Marmarské moře
Marmarské moře je součástí strategicky významné vodní cesty spojující Černé moře přes Bospor a Středozemní moře přes Dardanely.
Nový!!: Bithýnie a Marmarské moře · Vidět víc »
Mýsie
Poloha Mýsie Mýsie (řecky Μυσία, latinsky Mysia) je historické území na severozápadě Malé Asie, jižně od Propontidy (Marmarského moře).
Nový!!: Bithýnie a Mýsie · Vidět víc »
Mithridatés VI. Pontský
Mithridatés VI., zvaný Eupatór Dionýsos (132 př. n. l. – 63 př. n. l.), byl králem Pontu v 1. století př. n. l. Pontos, který ležel na jižním pobřeží Černého moře, v dnešním severovýchodním Turecku, byl v této době největší a nejvlivnější říší Malé Asie.
Nový!!: Bithýnie a Mithridatés VI. Pontský · Vidět víc »
Níkomédés IV.
Níkomédés IV.
Nový!!: Bithýnie a Níkomédés IV. · Vidět víc »
Nicejské vyznání
Nicejské nebo nikajské vyznání je společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na Prvním nikajském koncilu (325).
Nový!!: Bithýnie a Nicejské vyznání · Vidět víc »
Nikaia
Pohled na město z římského amfiteátru Nikáj, též Nikaia a, je historické město v Anatolii v dávné Bithýnii a v dnešním Turecku, které je známo především jako místo konání historicky prvního ekumenického koncilu starověké křesťanské církve.
Nový!!: Bithýnie a Nikaia · Vidět víc »
Nikomédie
Nikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo starověké město původně založené v 8. století př. n. l. jako megarská kolonie nazývaná Astakos.
Nový!!: Bithýnie a Nikomédie · Vidět víc »
Osman I.
Osman I. nebo Osman Gazi (osmanskou turečtinou: عثمان غازى; * okolo roku 1258–1324/6), často archaicky nazýván Ottoman, byl vůdce osmanských turků a zakladatel Osmanské dynastie.
Nový!!: Bithýnie a Osman I. · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Bithýnie a Osmanská říše · Vidět víc »
Paflagonia
Mapka oblasti v roce 842 Paflagonia (řecky Παφλαγονία) je antické jméno hornaté a lesnaté krajiny u jižního pobřeží Černého moře, na severu Malé Asie s rozlohou asi 100 × 400 km.
Nový!!: Bithýnie a Paflagonia · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Bithýnie a Perská říše · Vidět víc »
Plinius mladší
Gaius Plinius Caecilius Secundus, známý jako Plinius minor, česky Plinius mladší, (61 – 113 Novum Comum, Itálie) byl římský spisovatel a právník.
Nový!!: Bithýnie a Plinius mladší · Vidět víc »
Polis
Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát.
Nový!!: Bithýnie a Polis · Vidět víc »
Pontus
Pontus (řecky Πόντος, Pontos, což znamená „moře“) je název historické oblasti, kde se nacházelo někdejší starověké helénské království, ta se nacházela na jižním břehu Černého moře (Pontos Euxeinos).
Nový!!: Bithýnie a Pontus · Vidět víc »
Provincie
Provincie (z latinského provincia.
Nový!!: Bithýnie a Provincie · Vidět víc »
První křížová výprava
První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů.
Nový!!: Bithýnie a První křížová výprava · Vidět víc »
Sakarya
Sakarya má více významů.
Nový!!: Bithýnie a Sakarya · Vidět víc »
Satrapie
Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.
Nový!!: Bithýnie a Satrapie · Vidět víc »
Seldžucká dynastie
Kajkubádem I. Seldžucká dynastie byla turecká, zčásti persianizovaná dynastie, která vládla v oblasti centrální Asie a Středního východu mezi 11.–14. stoletím.
Nový!!: Bithýnie a Seldžucká dynastie · Vidět víc »
Seleukovci
Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l. Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.
Nový!!: Bithýnie a Seleukovci · Vidět víc »
Seleukovská říše
Seleukovská říše (starořecky Βασιλεία τῶν Σελευκιδῶν, Basileía tōn Seleukidōn, zkráceně Σελεύκεια, Seleúkeia) byla založena po smrti Alexandra Makedonského, když se jeden z jeho generálů, Seleukos I. Níkátor, ustavil v roce 312 př. n. l. pánem Babylónu.
Nový!!: Bithýnie a Seleukovská říše · Vidět víc »
Seznam byzantských císařů
dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.
Nový!!: Bithýnie a Seznam byzantských císařů · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Bithýnie a Starověk · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Bithýnie a Starověký Řím · Vidět víc »
Strabón
Strabón (asi 63 př. n. l. Amaseia v Pontu – 19 až 23 n. l.) byl starořecký filosof, historik a geograf.
Nový!!: Bithýnie a Strabón · Vidět víc »
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Nový!!: Bithýnie a Theodosius I. · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Bithýnie a Thrákie · Vidět víc »
Thrákové
Thrácké a další kmeny na území Thrákie a v přilehlých oblastech Thrácký voják, 5. – 4. století př. n. l. Thrácký jezdec Thrákové byli skupinou indoevropských národů mluvících thráckým nebo dáckým jazykem, které ve starověku obývaly Balkánský poloostrov a přilehlé oblasti jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Bithýnie a Thrákové · Vidět víc »
Traianus
Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.
Nový!!: Bithýnie a Traianus · Vidět víc »
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Nový!!: Bithýnie a Turci · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Bithýnie a Turecko · Vidět víc »
Uludağ
Uludağ je hora v Turecku.
Nový!!: Bithýnie a Uludağ · Vidět víc »
Xenofón
Xenofón (2. pád Xenofónta, starořecky: Ξενοφῶν) (kolem 428–354 př. n. l., nebo 444/1–354 př. n. l. jiné zdroje se mohou lišit) byl starořecký spisovatel, historik, filosof, vojevůdce, vojenský a politický teoretik a Sókratův žák.
Nový!!: Bithýnie a Xenofón · Vidět víc »
103
Rok 103 (CIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bithýnie a 103 · Vidět víc »
105
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 105 · Vidět víc »
1074
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 1074 · Vidět víc »
1097
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 1097 · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Bithýnie a 11. století · Vidět víc »
1204
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 1204 · Vidět víc »
1261
Česko.
Nový!!: Bithýnie a 1261 · Vidět víc »
128 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 128 př. n. l. · Vidět víc »
1298
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 1298 · Vidět víc »
1326
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 1326 · Vidět víc »
149 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 149 př. n. l. · Vidět víc »
185 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 185 př. n. l. · Vidět víc »
228 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 228 př. n. l. · Vidět víc »
255 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 255 př. n. l. · Vidět víc »
264 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 264 př. n. l. · Vidět víc »
27 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 27 př. n. l. · Vidět víc »
277 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 277 př. n. l. · Vidět víc »
279 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 279 př. n. l. · Vidět víc »
281 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 281 př. n. l. · Vidět víc »
295
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 295 · Vidět víc »
297 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 297 př. n. l. · Vidět víc »
328 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 328 př. n. l. · Vidět víc »
378 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 378 př. n. l. · Vidět víc »
430 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 430 př. n. l. · Vidět víc »
546 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 546 př. n. l. · Vidět víc »
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
Nový!!: Bithýnie a 6. století př. n. l. · Vidět víc »
64 př. n. l.
Pompeius poráží pontského krále Mithridata VI., ten spáchá sebevraždu.
Nový!!: Bithýnie a 64 př. n. l. · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Bithýnie a 7. století · Vidět víc »
72 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 72 př. n. l. · Vidět víc »
74 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 74 př. n. l. · Vidět víc »
75 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 75 př. n. l. · Vidět víc »
94 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Bithýnie a 94 př. n. l. · Vidět víc »
