Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Bithýnie a Římské provincie

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Bithýnie a Římské provincie

Bithýnie vs. Římské provincie

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře). Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Podobnosti mezi Bithýnie a Římské provincie

Bithýnie a Římské provincie mají 23 věci společné (v Uniepedie): Černé moře, Byzantská říše, Diocletianus, Dunaj, Frýgie, Galatie, Helénismus, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Latina, Lýdie, Malá Asie, Paflagonia, Perská říše, Provincie, Starověký Řím, Theodosius I., Thrákie, Traianus, 27 př. n. l., 64 př. n. l., 7. století, 74 př. n. l..

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Bithýnie a Černé moře · Černé moře a Římské provincie · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Bithýnie a Byzantská říše · Byzantská říše a Římské provincie · Vidět víc »

Diocletianus

Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.

Bithýnie a Diocletianus · Diocletianus a Římské provincie · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Bithýnie a Dunaj · Dunaj a Římské provincie · Vidět víc »

Frýgie

Lokalizace Frygie – jádro (žlutá), oblast expanze (oranžová) Frýgie (zastarale Frygie, adjektiva frygický, zast. fryžský) je historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny na území současné Turecké republiky.

Bithýnie a Frýgie · Frýgie a Římské provincie · Vidět víc »

Galatie

#PŘESMĚRUJ Galacie.

Bithýnie a Galatie · Galatie a Římské provincie · Vidět víc »

Helénismus

diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.

Bithýnie a Helénismus · Helénismus a Římské provincie · Vidět víc »

Konstantin I. Veliký

Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.

Bithýnie a Konstantin I. Veliký · Konstantin I. Veliký a Římské provincie · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Bithýnie a Konstantinopol · Konstantinopol a Římské provincie · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Bithýnie a Latina · Latina a Římské provincie · Vidět víc »

Lýdie

Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.

Bithýnie a Lýdie · Lýdie a Římské provincie · Vidět víc »

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Bithýnie a Malá Asie · Malá Asie a Římské provincie · Vidět víc »

Paflagonia

Mapka oblasti v roce 842 Paflagonia (řecky Παφλαγονία) je antické jméno hornaté a lesnaté krajiny u jižního pobřeží Černého moře, na severu Malé Asie s rozlohou asi 100 × 400 km.

Bithýnie a Paflagonia · Paflagonia a Římské provincie · Vidět víc »

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Bithýnie a Perská říše · Perská říše a Římské provincie · Vidět víc »

Provincie

Provincie (z latinského provincia.

Bithýnie a Provincie · Provincie a Římské provincie · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Bithýnie a Starověký Řím · Starověký Řím a Římské provincie · Vidět víc »

Theodosius I.

Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.

Bithýnie a Theodosius I. · Theodosius I. a Římské provincie · Vidět víc »

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Bithýnie a Thrákie · Thrákie a Římské provincie · Vidět víc »

Traianus

Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.

Bithýnie a Traianus · Traianus a Římské provincie · Vidět víc »

27 př. n. l.

Bez popisu.

27 př. n. l. a Bithýnie · 27 př. n. l. a Římské provincie · Vidět víc »

64 př. n. l.

Pompeius poráží pontského krále Mithridata VI., ten spáchá sebevraždu.

64 př. n. l. a Bithýnie · 64 př. n. l. a Římské provincie · Vidět víc »

7. století

7.

7. století a Bithýnie · 7. století a Římské provincie · Vidět víc »

74 př. n. l.

Bez popisu.

74 př. n. l. a Bithýnie · 74 př. n. l. a Římské provincie · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Bithýnie a Římské provincie

Bithýnie má 108 vztahy, zatímco Římské provincie má 218. Jak oni mají společné 23, index Jaccard je 7.06% = 23 / (108 + 218).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Bithýnie a Římské provincie. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »