Podobnosti mezi Bitva o Berlín a Druhá světová válka
Bitva o Berlín a Druhá světová válka mají 50 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa, Alpy, Československo, Baltské moře, Berlín, Bernard Montgomery, Bitva o Francii, Bitva v Ardenách, Budapešťská operace, Dánsko, Divize (vojenství), Dwight D. Eisenhower, Evropa, Front, Generalplan Ost, Georgij Konstantinovič Žukov, Heinz Guderian, Invaze do Polska (1939), Ivan Stěpanovič Koněv, Jaltská konference, Josif Vissarionovič Stalin, Karpaty, Labe, Lužická Nisa, Nacistické Německo, Odra, Pomořansko, Porúří, Poznaň, ..., Pražská ofenzíva, Pražské povstání, Protektorát Čechy a Morava, Rudá armáda, Skupina armád Střed, Slezsko, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), Tank, Torgau, Vídeň, Východní fronta (druhá světová válka), Východní Prusko, Viselsko-oderská operace, Volgograd, Waffen-SS, Wehrmacht, Winston Churchill. Rozbalte index (20 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Bitva o Berlín · Adolf Hitler a Druhá světová válka ·
Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa
Akt kapitulace podepsaný v Remeši 7. května 1945 Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa byl právní dokument, podle kterého proběhla bezpodmínečná kapitulace ozbrojených sil nacistického Německa spojeneckým mocnostem, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.
Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Bitva o Berlín · Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Druhá světová válka ·
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Alpy a Bitva o Berlín · Alpy a Druhá světová válka ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Bitva o Berlín a Československo · Druhá světová válka a Československo ·
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Baltské moře a Bitva o Berlín · Baltské moře a Druhá světová válka ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Bitva o Berlín · Berlín a Druhá světová válka ·
Bernard Montgomery
Bernard Law Montgomery, 1.
Bernard Montgomery a Bitva o Berlín · Bernard Montgomery a Druhá světová válka ·
Bitva o Francii
Bitva o Francii (Fall Gelb, 10. května – 22. června 1940) byla mohutná vojenská operace druhé světové války.
Bitva o Berlín a Bitva o Francii · Bitva o Francii a Druhá světová válka ·
Bitva v Ardenách
Bitva v Ardenách (též bitva o výběžek – Battle of the Bulge) je souhrnný název, který se používá pro označení německé protiofenzívy a její následné eliminace v prosinci 1944 až lednu 1945 na západní frontě.
Bitva o Berlín a Bitva v Ardenách · Bitva v Ardenách a Druhá světová válka ·
Budapešťská operace
Budapešťská operace nebo též Bitva o Budapešť byla sovětská útočná operace druhé světové války, v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarského království Budapešť a byla obsazena většina území Maďarska a část jižního Slovenska.
Bitva o Berlín a Budapešťská operace · Budapešťská operace a Druhá světová válka ·
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Bitva o Berlín a Dánsko · Dánsko a Druhá světová válka ·
Divize (vojenství)
NATO Divize je vyšší vojenská jednotka, čítající asi dvacet tisíc vojáků.
Bitva o Berlín a Divize (vojenství) · Divize (vojenství) a Druhá světová válka ·
Dwight D. Eisenhower
Generál Dwight David Eisenhower, známý též jako Ike, (14. října 1890 – 28. března 1969) byl americký pětihvězdičkový generál a 34. prezident Spojených států amerických.
Bitva o Berlín a Dwight D. Eisenhower · Druhá světová válka a Dwight D. Eisenhower ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Bitva o Berlín a Evropa · Druhá světová válka a Evropa ·
Front
Front byl druh vojenské formace v Rusku a Sovětském svazu, skládající se z několika polních armád a menších samostatných jednotek, ekvivalent ke skupině armád.
Bitva o Berlín a Front · Druhá světová válka a Front ·
Generalplan Ost
Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.
Bitva o Berlín a Generalplan Ost · Druhá světová válka a Generalplan Ost ·
Georgij Konstantinovič Žukov
Georgij Konstantinovič Žukov (Strelkovka, Kalužská gubernie, dnes Kalužská oblast – 18. června 1974 Moskva) byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR (od ledna 1943), čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany.
Bitva o Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov · Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Heinz Guderian
Heinz Wilhelm Guderian (17. června 1888 – 14. května 1954), pro svůj agresivní a vysoce efektivní styl vedení jednotek známý jako „Schneller Heinz“ – „Rychlý Heinz“, byl německý vojenský teoretik a generál tankových vojsk.
Bitva o Berlín a Heinz Guderian · Druhá světová válka a Heinz Guderian ·
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Bitva o Berlín a Invaze do Polska (1939) · Druhá světová válka a Invaze do Polska (1939) ·
Ivan Stěpanovič Koněv
Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.
Bitva o Berlín a Ivan Stěpanovič Koněv · Druhá světová válka a Ivan Stěpanovič Koněv ·
Jaltská konference
Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.
Bitva o Berlín a Jaltská konference · Druhá světová válka a Jaltská konference ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Bitva o Berlín a Josif Vissarionovič Stalin · Druhá světová válka a Josif Vissarionovič Stalin ·
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Bitva o Berlín a Karpaty · Druhá světová válka a Karpaty ·
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Bitva o Berlín a Labe · Druhá světová válka a Labe ·
Lužická Nisa
Nové Vsi nad Nisou Lužická Nisa (lužickosrbsky Łužiska Nysa) je řeka v Dolnoslezském vojvodství ve střední Evropě, která protéká Českem a tvoří státní hranici mezi Polskem a Německem.
Bitva o Berlín a Lužická Nisa · Druhá světová válka a Lužická Nisa ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Bitva o Berlín a Nacistické Německo · Druhá světová válka a Nacistické Německo ·
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Bitva o Berlín a Odra · Druhá světová válka a Odra ·
Pomořansko
Pomořansko, taktéž Pomořany (německy Pommern, polsky Pomorze, latinsky Pomerania), je historické území při pobřeží Baltského moře, rozdělené od roku 1945 mezi Polsko a Německo.
Bitva o Berlín a Pomořansko · Druhá světová válka a Pomořansko ·
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Bitva o Berlín a Porúří · Druhá světová válka a Porúří ·
Poznaň
Poznaň (s výslovností) je jedno z nejstarších a největších polských měst.
Bitva o Berlín a Poznaň · Druhá světová válka a Poznaň ·
Pražská ofenzíva
Pražská operace nebo též Pražská ofenzíva (6. května – 11. května 1945) byla poslední větší ofenzíva na východní frontě druhé světové války.
Bitva o Berlín a Pražská ofenzíva · Druhá světová válka a Pražská ofenzíva ·
Pražské povstání
Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze.
Bitva o Berlín a Pražské povstání · Druhá světová válka a Pražské povstání ·
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Bitva o Berlín a Protektorát Čechy a Morava · Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Bitva o Berlín a Rudá armáda · Druhá světová válka a Rudá armáda ·
Skupina armád Střed
Skupina armád Střed (německy: Heeresgruppe Mitte) byl název dvou odlišných německých skupin armád, které bojovaly na východní frontě ve druhé světové válce.
Bitva o Berlín a Skupina armád Střed · Druhá světová válka a Skupina armád Střed ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Bitva o Berlín a Slezsko · Druhá světová válka a Slezsko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Bitva o Berlín a Sovětský svaz · Druhá světová válka a Sovětský svaz ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Bitva o Berlín a Spojené království · Druhá světová válka a Spojené království ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Bitva o Berlín a Spojené státy americké · Druhá světová válka a Spojené státy americké ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Bitva o Berlín a Spojenci (druhá světová válka) · Druhá světová válka a Spojenci (druhá světová válka) ·
Tank
Tank T-72M4CZ české armády Tank je silně obrněné bojové vozidlo s pásy, věží a kanónem, jehož primárním účelem je likvidace nepřátelských pozemních sil přímou palbou.
Bitva o Berlín a Tank · Druhá světová válka a Tank ·
Torgau
Torgau (česky zastarale Torgava) je velké okresní město u řeky Labe v severozápadní části německé spolkové země Sasko.
Bitva o Berlín a Torgau · Druhá světová válka a Torgau ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Bitva o Berlín a Vídeň · Druhá světová válka a Vídeň ·
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Bitva o Berlín a Východní fronta (druhá světová válka) · Druhá světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Bitva o Berlín a Východní Prusko · Druhá světová válka a Východní Prusko ·
Viselsko-oderská operace
Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.
Bitva o Berlín a Viselsko-oderská operace · Druhá světová válka a Viselsko-oderská operace ·
Volgograd
Volgograd, od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročíMěsto se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.
Bitva o Berlín a Volgograd · Druhá světová válka a Volgograd ·
Waffen-SS
Waffen-SS (česky: Zbraně SS, respektive Ozbrojené SS) byly jednotky SS, určené k běžným vojenským operacím.
Bitva o Berlín a Waffen-SS · Druhá světová válka a Waffen-SS ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Bitva o Berlín a Wehrmacht · Druhá světová válka a Wehrmacht ·
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
Bitva o Berlín a Winston Churchill · Druhá světová válka a Winston Churchill ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Bitva o Berlín a Druhá světová válka
- To, co mají společné Bitva o Berlín a Druhá světová válka
- Podobnosti mezi Bitva o Berlín a Druhá světová válka
Srovnání mezi Bitva o Berlín a Druhá světová válka
Bitva o Berlín má 135 vztahy, zatímco Druhá světová válka má 743. Jak oni mají společné 50, index Jaccard je 5.69% = 50 / (135 + 743).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Bitva o Berlín a Druhá světová válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: