Bitva o Berlín a Rudá armáda

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Bitva o Berlín a Rudá armáda

Bitva o Berlín vs. Rudá armáda

Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války. Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Bitva o Berlín a Československo · Rudá armáda a Československo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Bitva o Berlín · Berlín a Rudá armáda · Vidět víc »

Bernard Montgomery

Bernard Law Montgomery, 1.

Bernard Montgomery a Bitva o Berlín · Bernard Montgomery a Rudá armáda · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Bitva o Berlín a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Rudá armáda · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Bitva o Berlín a Evropa · Evropa a Rudá armáda · Vidět víc »

Generalplan Ost

Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.

Bitva o Berlín a Generalplan Ost · Generalplan Ost a Rudá armáda · Vidět víc »

Georgij Konstantinovič Žukov

Georgij Konstantinovič Žukov (Strelkovka, Kalužská gubernie, dnes Kalužská oblast – 18. června 1974 Moskva) byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR (od ledna 1943), čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany.

Bitva o Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov · Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda · Vidět víc »

Ivan Stěpanovič Koněv

Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.

Bitva o Berlín a Ivan Stěpanovič Koněv · Ivan Stěpanovič Koněv a Rudá armáda · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Bitva o Berlín a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Rudá armáda · Vidět víc »

Konstantin Konstantinovič Rokossovskij

Konstantin Konstantinovič Rokossovskij, také Konstantin Rokossovský (Varšava – 3. srpna 1968, Moskva) byl sovětský a polský maršál a polský ministr obrany.

Bitva o Berlín a Konstantin Konstantinovič Rokossovskij · Konstantin Konstantinovič Rokossovskij a Rudá armáda · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Bitva o Berlín a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Rudá armáda · Vidět víc »

Pražská ofenzíva

Pražská operace nebo též Pražská ofenzíva (6. května – 11. května 1945) byla poslední větší ofenzíva na východní frontě druhé světové války.

Bitva o Berlín a Pražská ofenzíva · Pražská ofenzíva a Rudá armáda · Vidět víc »

Sovětské válečné zločiny

Nové spojenectví. Nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz podepisují Pakt Ribbentrop–Molotov, v jehož tajném dodatku se dohodli na sférách vlivu Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané Sovětským svazem mezi lety 1919–91 zahrnují akce Rudé armády, NKVD či vnitřních vojsk.

Bitva o Berlín a Sovětské válečné zločiny · Rudá armáda a Sovětské válečné zločiny · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Bitva o Berlín a Sovětský svaz · Rudá armáda a Sovětský svaz · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Bitva o Berlín a Spojené státy americké · Rudá armáda a Spojené státy americké · Vidět víc »

Spojenci (druhá světová válka)

Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.

Bitva o Berlín a Spojenci (druhá světová válka) · Rudá armáda a Spojenci (druhá světová válka) · Vidět víc »

Tank

Tank T-72M4CZ české armády Tank je silně obrněné bojové vozidlo s pásy, věží a kanónem, jehož primárním účelem je likvidace nepřátelských pozemních sil přímou palbou.

Bitva o Berlín a Tank · Rudá armáda a Tank · Vidět víc »

Vasilij Ivanovič Čujkov

Vasilij Ivanovič Čujkov (Serebrjannyje Prudy, Tulská oblast – 18. března 1982 Moskva) byl sovětský voják, maršál a dvojnásobný hrdina SSSR (březen 1944 a duben 1945), a diplomat.

Bitva o Berlín a Vasilij Ivanovič Čujkov · Rudá armáda a Vasilij Ivanovič Čujkov · Vidět víc »

Východní fronta (druhá světová válka)

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Bitva o Berlín a Východní fronta (druhá světová válka) · Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Viselsko-oderská operace

Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.

Bitva o Berlín a Viselsko-oderská operace · Rudá armáda a Viselsko-oderská operace · Vidět víc »

Volgograd

Volgograd, od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročíMěsto se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.

Bitva o Berlín a Volgograd · Rudá armáda a Volgograd · Vidět víc »

Waffen-SS

Waffen-SS (česky: Zbraně SS, respektive Ozbrojené SS) byly jednotky SS, určené k běžným vojenským operacím.

Bitva o Berlín a Waffen-SS · Rudá armáda a Waffen-SS · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Bitva o Berlín a Wehrmacht · Rudá armáda a Wehrmacht · Vidět víc »