Bitva o Berlín a Východní fronta (druhá světová válka)

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Bitva o Berlín a Východní fronta (druhá světová válka)

Bitva o Berlín vs. Východní fronta (druhá světová válka)

Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války. Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Bitva o Berlín · Adolf Hitler a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa

Akt kapitulace podepsaný v Remeši 7. května 1945 Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa byl právní dokument, podle kterého proběhla bezpodmínečná kapitulace ozbrojených sil nacistického Německa spojeneckým mocnostem, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.

Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Bitva o Berlín · Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Bitva o Berlín a Československo · Východní fronta (druhá světová válka) a Československo · Vidět víc »

Baltské moře

Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.

Baltské moře a Bitva o Berlín · Baltské moře a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Bitva o Berlín · Berlín a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Budapešť

Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.

Bitva o Berlín a Budapešť · Budapešť a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Budapešťská operace

Budapešťská operace nebo též Bitva o Budapešť byla sovětská útočná operace druhé světové války, v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarského království Budapešť a byla obsazena většina území Maďarska a část jižního Slovenska.

Bitva o Berlín a Budapešťská operace · Budapešťská operace a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Bitva o Berlín a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Bitva o Berlín a Evropa · Evropa a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Front

Front byl druh vojenské formace v Rusku a Sovětském svazu, skládající se z několika polních armád a menších samostatných jednotek, ekvivalent ke skupině armád.

Bitva o Berlín a Front · Front a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Generalplan Ost

Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.

Bitva o Berlín a Generalplan Ost · Generalplan Ost a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Georgij Konstantinovič Žukov

Georgij Konstantinovič Žukov (Strelkovka, Kalužská gubernie, dnes Kalužská oblast – 18. června 1974 Moskva) byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR (od ledna 1943), čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany.

Bitva o Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov · Georgij Konstantinovič Žukov a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Heinz Guderian

Heinz Wilhelm Guderian (17. června 1888 – 14. května 1954), pro svůj agresivní a vysoce efektivní styl vedení jednotek známý jako „Schneller Heinz“ – „Rychlý Heinz“, byl německý vojenský teoretik a generál tankových vojsk.

Bitva o Berlín a Heinz Guderian · Heinz Guderian a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Ivan Stěpanovič Koněv

Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.

Bitva o Berlín a Ivan Stěpanovič Koněv · Ivan Stěpanovič Koněv a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Jaltská konference

Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.

Bitva o Berlín a Jaltská konference · Jaltská konference a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Bitva o Berlín a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Kaliningrad

Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).

Bitva o Berlín a Kaliningrad · Kaliningrad a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Minomet

82mm minomet vz. 1937 Armádou České republiky Minomet (za první světové války bombomet) je dělostřelecká zbraň střílející horní skupinou úhlů, která je určena k ničení živé síly a vojenské techniky nepřítele, nacházející se na otevřeném terénu i v úkrytech, okopech, zákopech a na odvrácených svazích výšin.

Bitva o Berlín a Minomet · Minomet a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Bitva o Berlín a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Odra

Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.

Bitva o Berlín a Odra · Odra a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Partyzánská válka

poloostrovní války od portugalského malíře Roque Gameira. Termín „guerrilla“ vznikl během tohoto konfliktu, který probíhal na počátku 19. století. Francouzský partyzán Partyzánský boj (někdy zvaný též jako guerrilla (šp.), drobná válka či záškodnická válka) je forma vedení ozbrojeného konfliktu, která se vyhýbá velkým a rozhodujícím bitvám a soustředí se na drobné dílčí přepadové akce.

Bitva o Berlín a Partyzánská válka · Partyzánská válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Pražská ofenzíva

Pražská operace nebo též Pražská ofenzíva (6. května – 11. května 1945) byla poslední větší ofenzíva na východní frontě druhé světové války.

Bitva o Berlín a Pražská ofenzíva · Pražská ofenzíva a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Pražské povstání

Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze.

Bitva o Berlín a Pražské povstání · Pražské povstání a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Protektorát Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.

Bitva o Berlín a Protektorát Čechy a Morava · Protektorát Čechy a Morava a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Remeš

Remeš (francouzsky Reims, latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže.

Bitva o Berlín a Remeš · Remeš a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Bitva o Berlín a Rudá armáda · Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Samohybné dělo

Moderní francouzská samohybná houfnice CAESAR na kolovém podvozku Samohybné dělo je dělo umístěné na poháněném podvozku.

Bitva o Berlín a Samohybné dělo · Samohybné dělo a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Skupina armád Střed

Skupina armád Střed (německy: Heeresgruppe Mitte) byl název dvou odlišných německých skupin armád, které bojovaly na východní frontě ve druhé světové válce.

Bitva o Berlín a Skupina armád Střed · Skupina armád Střed a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Skupina armád Visla

Adolfem Hitlerem zleva Wilhelm Berlin, Robert von Greim, Franz Reuß, Job Odebrecht a Theodor Busse, březen 1945 Skupina armád Visla (německy Heeresgruppe Weichsel) byla skupina armád německé armády, působící na sklonku druhé světové války.

Bitva o Berlín a Skupina armád Visla · Skupina armád Visla a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Bitva o Berlín a Slezsko · Slezsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sovětská okupační zóna Německa

Sovětská okupační zóna Německa byla jedním ze čtyř okupačních útvarů, v červenci 1945 vítěznými spojenci zřízených v poválečném Německu na základě výsledků Postupimské konference.

Bitva o Berlín a Sovětská okupační zóna Německa · Sovětská okupační zóna Německa a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sovětské válečné zločiny

Nové spojenectví. Nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz podepisují Pakt Ribbentrop–Molotov, v jehož tajném dodatku se dohodli na sférách vlivu Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané Sovětským svazem mezi lety 1919–91 zahrnují akce Rudé armády, NKVD či vnitřních vojsk.

Bitva o Berlín a Sovětské válečné zločiny · Sovětské válečné zločiny a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Bitva o Berlín a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Bitva o Berlín a Spojené království · Spojené království a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Bitva o Berlín a Spojené státy americké · Spojené státy americké a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Spojenci (druhá světová válka)

Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.

Bitva o Berlín a Spojenci (druhá světová válka) · Spojenci (druhá světová válka) a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Tank

Tank T-72M4CZ české armády Tank je silně obrněné bojové vozidlo s pásy, věží a kanónem, jehož primárním účelem je likvidace nepřátelských pozemních sil přímou palbou.

Bitva o Berlín a Tank · Tank a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Vasilij Ivanovič Čujkov

Vasilij Ivanovič Čujkov (Serebrjannyje Prudy, Tulská oblast – 18. března 1982 Moskva) byl sovětský voják, maršál a dvojnásobný hrdina SSSR (březen 1944 a duben 1945), a diplomat.

Bitva o Berlín a Vasilij Ivanovič Čujkov · Východní fronta (druhá světová válka) a Vasilij Ivanovič Čujkov · Vidět víc »

Válečné zločiny Německa během druhé světové války

Pověšení ruští partyzáni Válečné zločiny nacistického Německa byly válečné zločiny spáchané za druhé světové války ozbrojenými silami nacistického Německa.

Bitva o Berlín a Válečné zločiny Německa během druhé světové války · Válečné zločiny Německa během druhé světové války a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Východní Prusko

Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.

Bitva o Berlín a Východní Prusko · Východní Prusko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Viselsko-oderská operace

Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.

Bitva o Berlín a Viselsko-oderská operace · Východní fronta (druhá světová válka) a Viselsko-oderská operace · Vidět víc »

Volgograd

Volgograd, od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročíMěsto se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.

Bitva o Berlín a Volgograd · Východní fronta (druhá světová válka) a Volgograd · Vidět víc »

Volkssturm

Nárameník člena Volkssturmu pancéřovou pěstí (Berlín, jaro 1945). Volkssturm byla německá lidová domobrana, která vznikla nařízením Adolfa Hitlera ze dne 25. září 1944.

Bitva o Berlín a Volkssturm · Východní fronta (druhá světová válka) a Volkssturm · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Bitva o Berlín a Wehrmacht · Východní fronta (druhá světová válka) a Wehrmacht · Vidět víc »

Winston Churchill

Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.

Bitva o Berlín a Winston Churchill · Východní fronta (druhá světová válka) a Winston Churchill · Vidět víc »