Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Bitva u Mantzikertu a Byzantská říše
Bitva u Mantzikertu a Byzantská říše mají 49 věci společné (v Uniepedie): Aleppo, Alexios I. Komnenos, Alp-Arslan, Antiochie, Arméni, Arménie, Asie, Şanlıurfa, Černé moře, Bithýnie, Bospor, Caesar, Dukové, Egypt, Emír, Eufrat, Fátimovský chalífát, Frankové, Franská říše, Kayseri, Kilíkie, Komnenovci, Konstantin IX. Monomachos, Konstantinopol, Malatya, Malá Asie, Michael Psellos, Michael VII. Dukas, Muslim, Nikaia, ..., Normané, Občanská válka, Pečeněhové, Rúmský sultanát, Roman IV. Diogenes, Sýrie, Seldžucká říše, Slované, Solidus, Stratég, Tagma, Thema, Trabzon, Tribut, Turkické národy, Warren Treadgold, 11. století, 12. století, 13. století. Rozbalte index (19 více) »
Aleppo
Aleppo (ve starověku Beroea) je město v severozápadní Sýrii, 50 km jižně od tureckých hranic.
Aleppo a Bitva u Mantzikertu · Aleppo a Byzantská říše ·
Alexios I. Komnenos
Alexios I. Komnenos (1048 – 15. srpna 1118) byl byzantským císařem v letech 1081 až 1118 a zakladatelem dynastie Komnenovců.
Alexios I. Komnenos a Bitva u Mantzikertu · Alexios I. Komnenos a Byzantská říše ·
Alp-Arslan
Alp-Arslan (20. ledna 1029 – 25. listopadu 1072), plným jménem Diya ad-Dunya wa ad-Din Adud ad-Dawlah Abu Shuja Muhammad Alp Arslan ibn Dawud, byl druhý sultán z dynastie Velkých Seldžuků vládnoucí v letech 1063–1072.
Alp-Arslan a Bitva u Mantzikertu · Alp-Arslan a Byzantská říše ·
Antiochie
Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.
Antiochie a Bitva u Mantzikertu · Antiochie a Byzantská říše ·
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Arméni a Bitva u Mantzikertu · Arméni a Byzantská říše ·
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Arménie a Bitva u Mantzikertu · Arménie a Byzantská říše ·
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Asie a Bitva u Mantzikertu · Asie a Byzantská říše ·
Şanlıurfa
Şanlıurfa neboli Edessa je město v Turecku, do osmdesátých let 20. století nazývané Urfa (čestný přívlastek şanlı – slavná byl udělen za odpor proti evropským koloniálním mocnostem za kemalistické revoluce).
Bitva u Mantzikertu a Şanlıurfa · Byzantská říše a Şanlıurfa ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Bitva u Mantzikertu a Černé moře · Byzantská říše a Černé moře ·
Bithýnie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).
Bithýnie a Bitva u Mantzikertu · Bithýnie a Byzantská říše ·
Bospor
Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.
Bitva u Mantzikertu a Bospor · Bospor a Byzantská říše ·
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Bitva u Mantzikertu a Caesar · Byzantská říše a Caesar ·
Dukové
Dukové (řecky, singular Δούκας – Dukas) byli příslušníci byzantského aristokratického rodu, kteří údajně odvozovali svůj původ od bratrance římského císaře Konstantina Velikého, zakladatele Konstantinopole.
Bitva u Mantzikertu a Dukové · Byzantská říše a Dukové ·
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Bitva u Mantzikertu a Egypt · Byzantská říše a Egypt ·
Emír
Sergeje Prokudina-Gorského Emír je čestný titul v muslimském světě, který náleží potomkům Mohameda, vysokým vojenským velitelům v zemích Blízkého východu a severní Afriky.
Bitva u Mantzikertu a Emír · Byzantská říše a Emír ·
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Bitva u Mantzikertu a Eufrat · Byzantská říše a Eufrat ·
Fátimovský chalífát
Fátimovci byla arabská dynastie vládnoucí v Egyptě v 10.–12. století, jejich Fátimovský chalífát byl představitelem ší'itského směru islámu.
Bitva u Mantzikertu a Fátimovský chalífát · Byzantská říše a Fátimovský chalífát ·
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Bitva u Mantzikertu a Frankové · Byzantská říše a Frankové ·
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Bitva u Mantzikertu a Franská říše · Byzantská říše a Franská říše ·
Kayseri
Kayseri, ve starověku Mazaka, Kaisareia či Ceasarea, je město v Kappadokii ve středním Turecku.
Bitva u Mantzikertu a Kayseri · Byzantská říše a Kayseri ·
Kilíkie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie.
Bitva u Mantzikertu a Kilíkie · Byzantská říše a Kilíkie ·
Komnenovci
Komnenovci (řecky Κομνηνοί, Komnenoi) byla dynastie, vládnoucí byzantské říši v letech 1081 až 1185.
Bitva u Mantzikertu a Komnenovci · Byzantská říše a Komnenovci ·
Konstantin IX. Monomachos
Konstantin IX.
Bitva u Mantzikertu a Konstantin IX. Monomachos · Byzantská říše a Konstantin IX. Monomachos ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Bitva u Mantzikertu a Konstantinopol · Byzantská říše a Konstantinopol ·
Malatya
Malatya, starověká Meliténé, latinsky Malatia, je město v jihovýchodním Turecku a sídlo stejnojmenné provincie v regionu Východní Anatolie.
Bitva u Mantzikertu a Malatya · Byzantská říše a Malatya ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Bitva u Mantzikertu a Malá Asie · Byzantská říše a Malá Asie ·
Michael Psellos
Michael Psellos (1017 nebo 1018 – kolem 1078), původním jménem Konstantin, byl byzantský spisovatel, filozof, politik a historik.
Bitva u Mantzikertu a Michael Psellos · Byzantská říše a Michael Psellos ·
Michael VII. Dukas
Michael VII.
Bitva u Mantzikertu a Michael VII. Dukas · Byzantská říše a Michael VII. Dukas ·
Muslim
Muslimská populace ve světě (v %) Modlící se muslimové v Káhiře, 1865, Jean-Léon Gérôme Muslimští Chuejové Muslim je vyznavač islámu, monoteistického abrahámovského náboženství.
Bitva u Mantzikertu a Muslim · Byzantská říše a Muslim ·
Nikaia
Pohled na město z římského amfiteátru Nikáj, též Nikaia a, je historické město v Anatolii v dávné Bithýnii a v dnešním Turecku, které je známo především jako místo konání historicky prvního ekumenického koncilu starověké křesťanské církve.
Bitva u Mantzikertu a Nikaia · Byzantská říše a Nikaia ·
Normané
Červeně vyznačena území dobytá Normany Normanská pěchota a jízda Normané (normansky: Normaunds;;; starou severštinou: Norðmaðr) jsou etnická skupina, která vznikla kontaktem mezi severskými vikingskými osadníky z francouzského regionu, který po nich nese jméno Normandie, a domorodými Franky a Galoromány.
Bitva u Mantzikertu a Normané · Byzantská říše a Normané ·
Občanská válka
Čečensku Občanská válka je ozbrojený konflikt, v němž obě válčící strany tvoří (alespoň zčásti) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.
Bitva u Mantzikertu a Občanská válka · Byzantská říše a Občanská válka ·
Pečeněhové
Pečeněhové či Patzinakové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Печенеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byli jeden z historicky prvotních 24 kmenů Oghuzských Turků.
Bitva u Mantzikertu a Pečeněhové · Byzantská říše a Pečeněhové ·
Rúmský sultanát
Rúmský (tj. Římský) nebo též Ikonyjský sultanát byl stát rozkládající se v Malé Asii v letech 1077 až 1310.
Bitva u Mantzikertu a Rúmský sultanát · Byzantská říše a Rúmský sultanát ·
Roman IV. Diogenes
Romanos IV.
Bitva u Mantzikertu a Roman IV. Diogenes · Byzantská říše a Roman IV. Diogenes ·
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Bitva u Mantzikertu a Sýrie · Byzantská říše a Sýrie ·
Seldžucká říše
Velká Seldžucká říše (turecky Büyük Selçuklu İmparatorluğu) nebo běžně jen Seldžucká říše, přesněji Velký Seldžucký stát (turecky Büyük Selçuklu Devleti) nebo krátce Seldžucký stát (persky دولت سلجوقیان, Dawlat Seljūqiyān, arabsky الدولة السلجوقية), byla ve středověku turko-perská muslimská monarchie založená kınıkským klanem Oghuzů, jehož příslušníci byli vyznavači sunnitského islámu.
Bitva u Mantzikertu a Seldžucká říše · Byzantská říše a Seldžucká říše ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Bitva u Mantzikertu a Slované · Byzantská říše a Slované ·
Solidus
Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.
Bitva u Mantzikertu a Solidus · Byzantská říše a Solidus ·
Stratég
Stratég (starořecky: στρατηγός, stratégos (novořecky: stratigós), mn. č. starořec.: στρατηγοί, stratégoi (novořec.: stratijí)) byl ve starověkém Řecku titul velitele armády.
Bitva u Mantzikertu a Stratég · Byzantská říše a Stratég ·
Tagma
Jana Skylitza Tagma (plurál tagmata) byl elitní vojenský útvar byzantské armády.
Bitva u Mantzikertu a Tagma · Byzantská říše a Tagma ·
Thema
Thema (řecky θέμα) je byzantský správní termín, označující od 7. století militarizovaný správní okrsek.
Bitva u Mantzikertu a Thema · Byzantská říše a Thema ·
Trabzon
Trabzon či Trapezunt (Trapezunta) je město na pobřeží Černého moře nacházející se na severovýchodě Turecka.
Bitva u Mantzikertu a Trabzon · Byzantská říše a Trabzon ·
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Bitva u Mantzikertu a Tribut · Byzantská říše a Tribut ·
Turkické národy
Země a autonomní oblasti, ve kterých je turkický jazyk oficiálním. Rozšíření turkických jazyků po Eurasii. Turkické národy anebo Turkiti (jiné názvy: Turkové — jednotné číslo: Turk, starší: turkotatarské národy, turecké národy, turkské národy, Turkotataři, Turci, Turci a Tataři, zřídka Türkové, türkské národy, turkitské národy, Turkmani, Turkomani) jsou jedna z největších asijských jazykových a etnických skupin, rozšířená od jihovýchodní Evropy až po severovýchodní oblasti Sibiře.
Bitva u Mantzikertu a Turkické národy · Byzantská říše a Turkické národy ·
Warren Treadgold
Warren T. Treadgold je americký historik a byzantolog.
Bitva u Mantzikertu a Warren Treadgold · Byzantská říše a Warren Treadgold ·
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
11. století a Bitva u Mantzikertu · 11. století a Byzantská říše ·
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
12. století a Bitva u Mantzikertu · 12. století a Byzantská říše ·
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
13. století a Bitva u Mantzikertu · 13. století a Byzantská říše ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Bitva u Mantzikertu a Byzantská říše
- To, co mají společné Bitva u Mantzikertu a Byzantská říše
- Podobnosti mezi Bitva u Mantzikertu a Byzantská říše
Srovnání mezi Bitva u Mantzikertu a Byzantská říše
Bitva u Mantzikertu má 89 vztahy, zatímco Byzantská říše má 582. Jak oni mají společné 49, index Jaccard je 7.30% = 49 / (89 + 582).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Bitva u Mantzikertu a Byzantská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
