Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Bitva u Mantzikertu a Roman IV. Diogenes
Bitva u Mantzikertu a Roman IV. Diogenes mají 37 věci společné (v Uniepedie): Aleppo, Alexios I. Komnenos, Alp-Arslán, Antiochie, Arméni, Arménie, Bithýnie, Byzantská říše, Byzantsko-seldžucké války, Caesar, Dukové, Eudokie Makrembolitissa, Eufrat, Frankové, Izák I. Komnenos, Kappadokie, Kayseri, Kilíkie, Konstantin X. Dukas, Konstantinopol, Konya, Malatya, Malá Asie, Michael Psellos, Michael VII. Dukas, Normané, Pečeněhové, Sýrie, Seldžucká říše, Sivas, ..., Slované, Thema, Turkické národy, Vanské jezero, Varjagové, Warren Treadgold, 26. srpen. Rozbalte index (7 více) »
Aleppo
Aleppo (ve starověku Beroea) je město v severozápadní Sýrii, 50 km jižně od tureckých hranic.
Aleppo a Bitva u Mantzikertu · Aleppo a Roman IV. Diogenes ·
Alexios I. Komnenos
Alexios I. Komnenos (1048 – 15. srpna 1118) byl byzantským císařem v letech 1081 až 1118 a zakladatelem dynastie Komnenovců.
Alexios I. Komnenos a Bitva u Mantzikertu · Alexios I. Komnenos a Roman IV. Diogenes ·
Alp-Arslán
#PŘESMĚRUJ Alp-Arslan.
Alp-Arslán a Bitva u Mantzikertu · Alp-Arslán a Roman IV. Diogenes ·
Antiochie
Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.
Antiochie a Bitva u Mantzikertu · Antiochie a Roman IV. Diogenes ·
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Arméni a Bitva u Mantzikertu · Arméni a Roman IV. Diogenes ·
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Arménie a Bitva u Mantzikertu · Arménie a Roman IV. Diogenes ·
Bithýnie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).
Bithýnie a Bitva u Mantzikertu · Bithýnie a Roman IV. Diogenes ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Bitva u Mantzikertu a Byzantská říše · Byzantská říše a Roman IV. Diogenes ·
Byzantsko-seldžucké války
Byzantsko-seldžucké války byly sérií několika velkých bitev, které rozhodovaly poměr sil v oblasti Anatolie a Sýrie mezi Byzantskou říší a říší seldžuckých Turků.
Bitva u Mantzikertu a Byzantsko-seldžucké války · Byzantsko-seldžucké války a Roman IV. Diogenes ·
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Bitva u Mantzikertu a Caesar · Caesar a Roman IV. Diogenes ·
Dukové
Dukové (řecky, singular Δούκας – Dukas) byli příslušníci byzantského aristokratického rodu, kteří údajně odvozovali svůj původ od bratrance římského císaře Konstantina Velikého, zakladatele Konstantinopole.
Bitva u Mantzikertu a Dukové · Dukové a Roman IV. Diogenes ·
Eudokie Makrembolitissa
#PŘESMĚRUJ Eudokia Makrembolitissa.
Bitva u Mantzikertu a Eudokie Makrembolitissa · Eudokie Makrembolitissa a Roman IV. Diogenes ·
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Bitva u Mantzikertu a Eufrat · Eufrat a Roman IV. Diogenes ·
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Bitva u Mantzikertu a Frankové · Frankové a Roman IV. Diogenes ·
Izák I. Komnenos
Izák I. Komnenos (1005–1061 v Konstantinopoli) byl byzantským císařem v letech 1057 až 1059 a prvním a nejspíše i posledním vládnoucím členem pocházejícím z dynastie Komnenovců.
Bitva u Mantzikertu a Izák I. Komnenos · Izák I. Komnenos a Roman IV. Diogenes ·
Kappadokie
Římské provincie Kappadokie a Pontus kolem roku 120. Historické reigony v Malé Asii Kappadokie (počeštěně Kapadocie, adj. kapadocký; z perského slova Katpatuka, což znamená „země krásných koní“; řecky: Καππαδοκία, Kappadokía; turecky Kapadokya) byl ve starověku název rozlehlého území, ležícího ve vnitrozemí Malé Asie v dnešním Turecku.
Bitva u Mantzikertu a Kappadokie · Kappadokie a Roman IV. Diogenes ·
Kayseri
Kayseri, ve starověku Mazaka, Kaisareia či Ceasarea, je město v Kappadokii ve středním Turecku.
Bitva u Mantzikertu a Kayseri · Kayseri a Roman IV. Diogenes ·
Kilíkie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie.
Bitva u Mantzikertu a Kilíkie · Kilíkie a Roman IV. Diogenes ·
Konstantin X. Dukas
Konstantin X. Dukas (1006–1067) byl císařem byzantské říše v letech 1059 až 1067.
Bitva u Mantzikertu a Konstantin X. Dukas · Konstantin X. Dukas a Roman IV. Diogenes ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Bitva u Mantzikertu a Konstantinopol · Konstantinopol a Roman IV. Diogenes ·
Konya
281x281pixelů Konya (řecky Ικονιον, Ikonion, latinsky Iconium) je město v Turecku, ležící ve středoturecké nížině.
Bitva u Mantzikertu a Konya · Konya a Roman IV. Diogenes ·
Malatya
Malatya, starověká Meliténé, latinsky Malatia, je město v jihovýchodním Turecku a sídlo stejnojmenné provincie v regionu Východní Anatolie.
Bitva u Mantzikertu a Malatya · Malatya a Roman IV. Diogenes ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Bitva u Mantzikertu a Malá Asie · Malá Asie a Roman IV. Diogenes ·
Michael Psellos
Michael Psellos (1017 nebo 1018 – kolem 1078), původním jménem Konstantin, byl byzantský spisovatel, filozof, politik a historik.
Bitva u Mantzikertu a Michael Psellos · Michael Psellos a Roman IV. Diogenes ·
Michael VII. Dukas
Michael VII.
Bitva u Mantzikertu a Michael VII. Dukas · Michael VII. Dukas a Roman IV. Diogenes ·
Normané
Červeně vyznačena území dobytá Normany Normanská pěchota a jízda Normané (normansky: Normaunds;;; starou severštinou: Norðmaðr) jsou etnická skupina, která vznikla kontaktem mezi severskými vikingskými osadníky z francouzského regionu, který po nich nese jméno Normandie, a domorodými Franky a Galoromány.
Bitva u Mantzikertu a Normané · Normané a Roman IV. Diogenes ·
Pečeněhové
Pečeněhové či Patzinakové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Печенеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byli jeden z historicky prvotních 24 kmenů Oghuzských Turků.
Bitva u Mantzikertu a Pečeněhové · Pečeněhové a Roman IV. Diogenes ·
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Bitva u Mantzikertu a Sýrie · Roman IV. Diogenes a Sýrie ·
Seldžucká říše
Velká Seldžucká říše (turecky Büyük Selçuklu İmparatorluğu) nebo běžně jen Seldžucká říše, přesněji Velký Seldžucký stát (turecky Büyük Selçuklu Devleti) nebo krátce Seldžucký stát (persky دولت سلجوقیان, Dawlat Seljūqiyān, arabsky الدولة السلجوقية), byla ve středověku turko-perská muslimská monarchie založená kınıkským klanem Oghuzů, jehož příslušníci byli vyznavači sunnitského islámu.
Bitva u Mantzikertu a Seldžucká říše · Roman IV. Diogenes a Seldžucká říše ·
Sivas
Sivas (dříve Sebasteia) je turecké město, správní středisko provincie, jež nese jeho jméno.
Bitva u Mantzikertu a Sivas · Roman IV. Diogenes a Sivas ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Bitva u Mantzikertu a Slované · Roman IV. Diogenes a Slované ·
Thema
Thema (řecky θέμα) je byzantský správní termín, označující od 7. století militarizovaný správní okrsek.
Bitva u Mantzikertu a Thema · Roman IV. Diogenes a Thema ·
Turkické národy
Země a autonomní oblasti, ve kterých je turkický jazyk oficiálním. Rozšíření turkických jazyků po Eurasii. Turkické národy anebo Turkiti (jiné názvy: Turkové — jednotné číslo: Turk, starší: turkotatarské národy, turecké národy, turkské národy, Turkotataři, Turci, Turci a Tataři, zřídka Türkové, türkské národy, turkitské národy, Turkmani, Turkomani) jsou jedna z největších asijských jazykových a etnických skupin, rozšířená od jihovýchodní Evropy až po severovýchodní oblasti Sibiře.
Bitva u Mantzikertu a Turkické národy · Roman IV. Diogenes a Turkické národy ·
Vanské jezero
Vanské jezero je slané bezodtoké jezero mezi provinciemi Van a Bitlis ve východním Turecku.
Bitva u Mantzikertu a Vanské jezero · Roman IV. Diogenes a Vanské jezero ·
Varjagové
Mapa s hlavními varjažskými obchodními trasami: Cesta ze Skandinávie do Persie (červená) a cesta od Varjagů k Řekům (fialově). Ostatní cesty z 8.-11. století jsou oranžově. Varjagové (staroseversky væringjar) byli švédští vikingové, kteří podnikali obchodně-kořistnické výpravy do východní Evropy, Černomoří a Kaspicka.
Bitva u Mantzikertu a Varjagové · Roman IV. Diogenes a Varjagové ·
Warren Treadgold
Warren T. Treadgold je americký historik a byzantolog.
Bitva u Mantzikertu a Warren Treadgold · Roman IV. Diogenes a Warren Treadgold ·
26. srpen
26.
26. srpen a Bitva u Mantzikertu · 26. srpen a Roman IV. Diogenes ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Bitva u Mantzikertu a Roman IV. Diogenes
- To, co mají společné Bitva u Mantzikertu a Roman IV. Diogenes
- Podobnosti mezi Bitva u Mantzikertu a Roman IV. Diogenes
Srovnání mezi Bitva u Mantzikertu a Roman IV. Diogenes
Bitva u Mantzikertu má 89 vztahy, zatímco Roman IV. Diogenes má 70. Jak oni mají společné 37, index Jaccard je 23.27% = 37 / (89 + 70).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Bitva u Mantzikertu a Roman IV. Diogenes. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
