Podobnosti mezi Bokmål a Norština
Bokmål a Norština mají 28 věci společné (v Uniepedie): Švédsko, Dánština, Dánsko, Dvojhláska, Faerština, Fonetika, Germánské jazyky, Henrik Wergeland, Indoevropské jazyky, Islandština, Jazyková rada (Norsko), Jmenný rod, Latinka, Nářečí, Norsko, Nynorsk, Ohýbání, Oslo, Příčestí, Přízvuk, Přehláska, Pravopis, Préteritum, Samohláska, Severogermánské jazyky, Slovní zásoba, Stará severština, Syntax.
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Švédsko a Bokmål · Švédsko a Norština ·
Dánština
Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.
Bokmål a Dánština · Dánština a Norština ·
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Bokmål a Dánsko · Dánsko a Norština ·
Dvojhláska
Dvojhláska neboli diftong je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.
Bokmål a Dvojhláska · Dvojhláska a Norština ·
Faerština
Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku).
Bokmål a Faerština · Faerština a Norština ·
Fonetika
Fonetika (z řeckého φωνή phōnḗ, hlas, zvuk) je věda, která zkoumá zvukové projevy, zejména zvukovou stránku lidské řeči, fyziologický způsob artikulace (tvorby) těchto zvuků, jejich akustickou stránku a jejich vnímání.
Bokmål a Fonetika · Fonetika a Norština ·
Germánské jazyky
němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.
Bokmål a Germánské jazyky · Germánské jazyky a Norština ·
Henrik Wergeland
Henrik Arnold Thaulow Wergeland (17. června 1808 Kristiansand – 12. července 1845 Christiania (nyní Oslo)) byl norský spisovatel a básník, syn Nikolaie Wergelanda (zasloužil se o nezávislost Norska v roce 1814).
Bokmål a Henrik Wergeland · Henrik Wergeland a Norština ·
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Bokmål a Indoevropské jazyky · Indoevropské jazyky a Norština ·
Islandština
Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.
Bokmål a Islandština · Islandština a Norština ·
Jazyková rada (Norsko)
Jazyková rada je poradní orgán norské vlády v záležitostech týkajících se norského jazyka a jazykového plánování.
Bokmål a Jazyková rada (Norsko) · Jazyková rada (Norsko) a Norština ·
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Bokmål a Jmenný rod · Jmenný rod a Norština ·
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Bokmål a Latinka · Latinka a Norština ·
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Bokmål a Nářečí · Nářečí a Norština ·
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Bokmål a Norsko · Norština a Norsko ·
Nynorsk
neutrální Nynorsk (výslovnost nýnošk; doslova nová norština) je spolu s bokmålem jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.
Bokmål a Nynorsk · Norština a Nynorsk ·
Ohýbání
Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.
Bokmål a Ohýbání · Norština a Ohýbání ·
Oslo
Oslo (v norštině výslovnost přibližně Ušlu nebo Uslu, v letech 1624–1925 Christiánie a Kristiánie) je hlavní město Norska.
Bokmål a Oslo · Norština a Oslo ·
Příčestí
Příčestí (participium, z lat. participare – „mít účast“; české označení vzniklo obrozeneckým převzetím ruského pričástije, což je částečný kalk z latiny) je neurčitý jmenný tvar slovesa, který má v jazyce různé funkce.
Bokmål a Příčestí · Norština a Příčestí ·
Přízvuk
Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.
Bokmål a Přízvuk · Norština a Přízvuk ·
Přehláska
Přehláska je jazykový jev, při němž dojde ke změně samohlásky (vokálu) vlivem přilehlé hlásky.
Bokmål a Přehláska · Norština a Přehláska ·
Pravopis
Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.
Bokmål a Pravopis · Norština a Pravopis ·
Préteritum
Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.
Bokmål a Préteritum · Norština a Préteritum ·
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Bokmål a Samohláska · Norština a Samohláska ·
Severogermánské jazyky
Grónsku až do jejich zániku na konci 15. století. Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.
Bokmål a Severogermánské jazyky · Norština a Severogermánské jazyky ·
Slovní zásoba
Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Bokmål a Slovní zásoba · Norština a Slovní zásoba ·
Stará severština
ostatní germánské jazyky Stará severština či staroseverština (švédsky fornnordiska, dánsky a norsky urnordisk, islandsky fornnorræna) byl germánský jazyk, z nějž se později vyvinuly dnešní severogermánské jazyky – dánština, švédština, norština, faerština a islandština.
Bokmål a Stará severština · Norština a Stará severština ·
Syntax
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Bokmål a Norština
- To, co mají společné Bokmål a Norština
- Podobnosti mezi Bokmål a Norština
Srovnání mezi Bokmål a Norština
Bokmål má 53 vztahy, zatímco Norština má 154. Jak oni mají společné 28, index Jaccard je 13.53% = 28 / (53 + 154).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Bokmål a Norština. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: