Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Bokmål a Norština

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Bokmål a Norština

Bokmål vs. Norština

Bokmål (výslovnost búkmól; doslova knižní řeč) je spolu s novou norštinou jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny. Norština je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové.

Podobnosti mezi Bokmål a Norština

Bokmål a Norština mají 28 věci společné (v Uniepedie): Švédsko, Dánština, Dánsko, Dvojhláska, Faerština, Fonetika, Germánské jazyky, Henrik Wergeland, Indoevropské jazyky, Islandština, Jazyková rada (Norsko), Jmenný rod, Latinka, Nářečí, Norsko, Nynorsk, Ohýbání, Oslo, Příčestí, Přízvuk, Přehláska, Pravopis, Préteritum, Samohláska, Severogermánské jazyky, Slovní zásoba, Stará severština, Syntax.

Švédsko

Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Švédsko a Bokmål · Švédsko a Norština · Vidět víc »

Dánština

Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.

Bokmål a Dánština · Dánština a Norština · Vidět víc »

Dánsko

Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.

Bokmål a Dánsko · Dánsko a Norština · Vidět víc »

Dvojhláska

Dvojhláska neboli diftong je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.

Bokmål a Dvojhláska · Dvojhláska a Norština · Vidět víc »

Faerština

Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku).

Bokmål a Faerština · Faerština a Norština · Vidět víc »

Fonetika

Fonetika (z řeckého φωνή phōnḗ, hlas, zvuk) je věda, která zkoumá zvukové projevy, zejména zvukovou stránku lidské řeči, fyziologický způsob artikulace (tvorby) těchto zvuků, jejich akustickou stránku a jejich vnímání.

Bokmål a Fonetika · Fonetika a Norština · Vidět víc »

Germánské jazyky

němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.

Bokmål a Germánské jazyky · Germánské jazyky a Norština · Vidět víc »

Henrik Wergeland

Henrik Arnold Thaulow Wergeland (17. června 1808 Kristiansand – 12. července 1845 Christiania (nyní Oslo)) byl norský spisovatel a básník, syn Nikolaie Wergelanda (zasloužil se o nezávislost Norska v roce 1814).

Bokmål a Henrik Wergeland · Henrik Wergeland a Norština · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Bokmål a Indoevropské jazyky · Indoevropské jazyky a Norština · Vidět víc »

Islandština

Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.

Bokmål a Islandština · Islandština a Norština · Vidět víc »

Jazyková rada (Norsko)

Jazyková rada je poradní orgán norské vlády v záležitostech týkajících se norského jazyka a jazykového plánování.

Bokmål a Jazyková rada (Norsko) · Jazyková rada (Norsko) a Norština · Vidět víc »

Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Bokmål a Jmenný rod · Jmenný rod a Norština · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.

Bokmål a Latinka · Latinka a Norština · Vidět víc »

Nářečí

Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.

Bokmål a Nářečí · Nářečí a Norština · Vidět víc »

Norsko

Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.

Bokmål a Norsko · Norština a Norsko · Vidět víc »

Nynorsk

neutrální Nynorsk (výslovnost nýnošk; doslova nová norština) je spolu s bokmålem jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.

Bokmål a Nynorsk · Norština a Nynorsk · Vidět víc »

Ohýbání

Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.

Bokmål a Ohýbání · Norština a Ohýbání · Vidět víc »

Oslo

Oslo (v norštině výslovnost přibližně Ušlu nebo Uslu, v letech 1624–1925 Christiánie a Kristiánie) je hlavní město Norska.

Bokmål a Oslo · Norština a Oslo · Vidět víc »

Příčestí

Příčestí (participium, z lat. participare – „mít účast“; české označení vzniklo obrozeneckým převzetím ruského pričástije, což je částečný kalk z latiny) je neurčitý jmenný tvar slovesa, který má v jazyce různé funkce.

Bokmål a Příčestí · Norština a Příčestí · Vidět víc »

Přízvuk

Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.

Bokmål a Přízvuk · Norština a Přízvuk · Vidět víc »

Přehláska

Přehláska je jazykový jev, při němž dojde ke změně samohlásky (vokálu) vlivem přilehlé hlásky.

Bokmål a Přehláska · Norština a Přehláska · Vidět víc »

Pravopis

Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.

Bokmål a Pravopis · Norština a Pravopis · Vidět víc »

Préteritum

Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.

Bokmål a Préteritum · Norština a Préteritum · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Bokmål a Samohláska · Norština a Samohláska · Vidět víc »

Severogermánské jazyky

Grónsku až do jejich zániku na konci 15. století. Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.

Bokmål a Severogermánské jazyky · Norština a Severogermánské jazyky · Vidět víc »

Slovní zásoba

Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).

Bokmål a Slovní zásoba · Norština a Slovní zásoba · Vidět víc »

Stará severština

ostatní germánské jazyky Stará severština či staroseverština (švédsky fornnordiska, dánsky a norsky urnordisk, islandsky fornnorræna) byl germánský jazyk, z nějž se později vyvinuly dnešní severogermánské jazyky – dánština, švédština, norština, faerština a islandština.

Bokmål a Stará severština · Norština a Stará severština · Vidět víc »

Syntax

Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).

Bokmål a Syntax · Norština a Syntax · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Bokmål a Norština

Bokmål má 53 vztahy, zatímco Norština má 154. Jak oni mají společné 28, index Jaccard je 13.53% = 28 / (53 + 154).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Bokmål a Norština. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »