Podobnosti mezi Bombardování Drážďan a Druhá světová válka
Bombardování Drážďan a Druhá světová válka mají 27 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa, Berlín, Bombardér, Evropa, Hamburk, Jaltská konference, Josif Vissarionovič Stalin, Kobercové bombardování, Labe, Luftwaffe (Wehrmacht), Nacistické Německo, Odra, Ohnivá bouře, Royal Air Force, Rudá armáda, Slezsko, Sovětský svaz, Spojenci (druhá světová válka), Studená válka, Totální nasazení, United States Army Air Forces, Válečný zločin, Vídeň, Východní fronta (druhá světová válka), Winston Churchill, Západní fronta (druhá světová válka).
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Bombardování Drážďan · Adolf Hitler a Druhá světová válka ·
Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa
Akt kapitulace podepsaný v Remeši 7. května 1945 Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa byl právní dokument, podle kterého proběhla bezpodmínečná kapitulace ozbrojených sil nacistického Německa spojeneckým mocnostem, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.
Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Bombardování Drážďan · Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Druhá světová válka ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Bombardování Drážďan · Berlín a Druhá světová válka ·
Bombardér
Boeing B-17 Flying fortress nad východní Evropou Strategický bombardér Boeing B-52 při cvičném bombardování 12. května 2005 Bombardér či bombardovací letoun je vojenský letoun určený k ničení pozemních cílů, obvykle shazováním bomb – bombardováním – nebo odpalováním střel vzduch–země.
Bombardér a Bombardování Drážďan · Bombardér a Druhá světová válka ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Bombardování Drážďan a Evropa · Druhá světová válka a Evropa ·
Hamburk
Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.
Bombardování Drážďan a Hamburk · Druhá světová válka a Hamburk ·
Jaltská konference
Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.
Bombardování Drážďan a Jaltská konference · Druhá světová válka a Jaltská konference ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Bombardování Drážďan a Josif Vissarionovič Stalin · Druhá světová válka a Josif Vissarionovič Stalin ·
Kobercové bombardování
Pohled na bombardér B-2 při kobercovém bombardování Kobercové bombardování je speciální druh náletu, během kterého je do boje nasazeno velké množství letadel.
Bombardování Drážďan a Kobercové bombardování · Druhá světová válka a Kobercové bombardování ·
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Bombardování Drážďan a Labe · Druhá světová válka a Labe ·
Luftwaffe (Wehrmacht)
Prapor „Regimentu Göring“ s modifikovanou nacistickou orlicí, která byla znakem Luftwaffe v letech 1933–1945. Luftwaffe (z německého Luft – vzduch a Waffe – zbraň) je název německého válečného letectva, letecké odnože kombinovaných německých vojenských sil známých jako Wehrmacht během druhé světové války.
Bombardování Drážďan a Luftwaffe (Wehrmacht) · Druhá světová válka a Luftwaffe (Wehrmacht) ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Bombardování Drážďan a Nacistické Německo · Druhá světová válka a Nacistické Německo ·
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Bombardování Drážďan a Odra · Druhá světová válka a Odra ·
Ohnivá bouře
Ohňová bouře, Yellowstone, 1988 Ohnivá bouře (někdy také požární bouře) je velký masivní požár, který dosáhne tak vysoké intenzity, že sám vytváří a udržuje vlastní systém pohybu spalin a vzduchu.
Bombardování Drážďan a Ohnivá bouře · Druhá světová válka a Ohnivá bouře ·
Royal Air Force
Royal Air Force (RAF),, je vojenské letectvo britských ozbrojených sil.
Bombardování Drážďan a Royal Air Force · Druhá světová válka a Royal Air Force ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Bombardování Drážďan a Rudá armáda · Druhá světová válka a Rudá armáda ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Bombardování Drážďan a Slezsko · Druhá světová válka a Slezsko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Bombardování Drážďan a Sovětský svaz · Druhá světová válka a Sovětský svaz ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Bombardování Drážďan a Spojenci (druhá světová válka) · Druhá světová válka a Spojenci (druhá světová válka) ·
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Bombardování Drážďan a Studená válka · Druhá světová válka a Studená válka ·
Totální nasazení
Siemens (1943) Totální nasazení (německy Totaleinsatz, resp. NS-Zwangsarbeit) je pojmenování pro nucené pracovní nasazení, kterému byli v době nacistického Německa podrobeni obyvatelé okupovaných zemí.
Bombardování Drážďan a Totální nasazení · Druhá světová válka a Totální nasazení ·
United States Army Air Forces
United States Army Air Forces (USAAF, armádní letectvo Spojených států) byla letecká část americké armády během druhé světové války.
Bombardování Drážďan a United States Army Air Forces · Druhá světová válka a United States Army Air Forces ·
Válečný zločin
Irácký prezident Saddám Husajn byl za genocidu, vraždu a týrání civilistů odsouzen a popraven. Válečný zločin je provinění proti válečnému právu postižitelné podle mezinárodního trestního práva.
Bombardování Drážďan a Válečný zločin · Druhá světová válka a Válečný zločin ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Bombardování Drážďan a Vídeň · Druhá světová válka a Vídeň ·
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Bombardování Drážďan a Východní fronta (druhá světová válka) · Druhá světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
Bombardování Drážďan a Winston Churchill · Druhá světová válka a Winston Churchill ·
Západní fronta (druhá světová válka)
Západní fronta během druhé světové války byla válečná fronta v Dánsku, Norsku, Lucembursku, Belgii, Nizozemí, Francii a Německu a zahrnuje dvě střetnutí v období let 1939 až 1940 a v druhou frontu v období roků 1944 a 1945.
Bombardování Drážďan a Západní fronta (druhá světová válka) · Druhá světová válka a Západní fronta (druhá světová válka) ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Bombardování Drážďan a Druhá světová válka
- To, co mají společné Bombardování Drážďan a Druhá světová válka
- Podobnosti mezi Bombardování Drážďan a Druhá světová válka
Srovnání mezi Bombardování Drážďan a Druhá světová válka
Bombardování Drážďan má 85 vztahy, zatímco Druhá světová válka má 743. Jak oni mají společné 27, index Jaccard je 3.26% = 27 / (85 + 743).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Bombardování Drážďan a Druhá světová válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: