Rychlejší přístup než prohlížeči!
45 vztahy: Arcibiskup, Aristokracie, Asimilace (sociologie), Byzantská říše, Církevní provincie, Chán, Christianizace, Christianizace Bulharska, Cyril a Metoděj, Cyrilice, Franská říše, Hadrián II., Hladomor, Jurisdikce, Karel Veliký, Křesťanství, Křest, Klášter, Kníže, Konstantinopolský patriarchát, Liturgický jazyk, Ludvík II. Němec, Makedonie (region), Michael III., Mikuláš I. Veliký, Papež, Pohanství, Pravoslaví, Presjan, Protobulhaři, První bulharská říše, Rostislav, Samospráva, Seznam bulharských panovníků, Slované, Staroslověnština, Státní náboženství, Symeon I., Východofranská říše, Velkomoravská říše, Vladimír I. Bulharský, 852, 864, 889, 907.
Arcibiskup
liturgie (2018) Arcibiskup (z řeckého αρχι – prvý + biskup) je označení biskupa se zvláštním postavením.
Nový!!: Boris I. a Arcibiskup · Vidět víc »
Aristokracie
Aristokracie (z řec. aristos, nejlepší a kratos, vláda) je forma vlády, kde je moc v rukou elity, skupiny urozených lidí.
Nový!!: Boris I. a Aristokracie · Vidět víc »
Asimilace (sociologie)
Asimilace (z lat. ad-similare, při-podobnit, přizpůsobit) v sociologii a v kulturní antropologii znamená přizpůsobení menšiny nebo přistěhovalce okolní většinové společnosti.
Nový!!: Boris I. a Asimilace (sociologie) · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Boris I. a Byzantská říše · Vidět víc »
Církevní provincie
Provincie resp.
Nový!!: Boris I. a Církevní provincie · Vidět víc »
Chán
Chán (turkicky: khān, mongolsky: qāān, čínsky: 可汗 – Xan, Han, Ke-Han) je tradiční turkické označení pro vůdce kmene, později panovníka státního útvaru označovaného jako chanát.
Nový!!: Boris I. a Chán · Vidět víc »
Christianizace
Viktora Vasněcova. Christianizace (pokřesťanštění) je pojem označující proces konverze jedinců či většího množství lidí ke křesťanství.
Nový!!: Boris I. a Christianizace · Vidět víc »
Christianizace Bulharska
Christianizace Bulharska byla jedna z konverzí ve středověku, s nimiž Evropa nakonec získala křesťanský vzhled.
Nový!!: Boris I. a Christianizace Bulharska · Vidět víc »
Cyril a Metoděj
Petra Váni Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice.
Nový!!: Boris I. a Cyril a Metoděj · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Boris I. a Cyrilice · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Boris I. a Franská říše · Vidět víc »
Hadrián II.
Hadrián II. (792 Řím – 14. prosince 872) byl papežem od 14. prosince 867 až do své smrti.
Nový!!: Boris I. a Hadrián II. · Vidět víc »
Hladomor
Hladomor v Rusku na podzim 1921 Strádající obyvatelstvo na Ukrajině během Holodomoru v letech 1932-33 Hladomor je označení pro hromadné vymírání obyvatelstva na určitém území v důsledku dlouhodobého hladovění.
Nový!!: Boris I. a Hladomor · Vidět víc »
Jurisdikce
Jurisdikce (z lat. jūs zákon + dictio výrok) je výkon soudní nebo jiné úřední moci v právních otázkách, nebo vymezení, kdo spadá do jejího rozsahu a obvodu.
Nový!!: Boris I. a Jurisdikce · Vidět víc »
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Nový!!: Boris I. a Karel Veliký · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Boris I. a Křesťanství · Vidět víc »
Křest
Ježíš křtěný v Jordánu Křest (asi ze starohornoněmeckého Krist – Kristus; řecky βάπτισμα ponoření).
Nový!!: Boris I. a Křest · Vidět víc »
Klášter
Klášter v Astinu, Itálie Klášter San Lazzaro degli Armeni v Benátkách, Itálie Klášter v Assisi, Itálie Klášter Stams, Rakousko Klášter de San Zoilo, Španělsko Refektář v klášteře Santa Maria Huerta, Španělsko Kapitulní síň v klášteře v Pontaut Klášter (z německého Kloster z latinského claustrum, uzavřené místo, latinsky monasterium) je instituce a budova nebo komplex budov, které slouží jako dlouhodobý příbytek pro duchovní a pracovní činnosti mnichů (monachů), mnišek (jeptišek) či laiků, kde žijí společně jako komunita na rozdíl od osaměle žijících poustevníků (eremitů).
Nový!!: Boris I. a Klášter · Vidět víc »
Kníže
hodnostní korunka mediatizovaných knížectví hodnostní klobouk Kníže, v ženské podobě kněžna, je označení vysokého šlechtického titulu.
Nový!!: Boris I. a Kníže · Vidět víc »
Konstantinopolský patriarchát
Ekumenický konstantinopolský patriarchát či zkráceně Konstantinopolský patriarchát (řecky Οικουμενικό Πατριαρχείο Κωνσταντινουπόλεως; turecky Rum Ortodoks Patrikhanesi, İstanbul Ekümenik Patrikhanesi)Saja English to Turkish dictionary v.2 je jednou ze čtrnácti autokefálních pravoslavných církví.
Nový!!: Boris I. a Konstantinopolský patriarchát · Vidět víc »
Liturgický jazyk
Liturgickým jazykem se nazývá jazyk, v němž jsou nebo byly konány náboženské obřady.
Nový!!: Boris I. a Liturgický jazyk · Vidět víc »
Ludvík II. Němec
Ludvík II.
Nový!!: Boris I. a Ludvík II. Němec · Vidět víc »
Makedonie (region)
20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).
Nový!!: Boris I. a Makedonie (region) · Vidět víc »
Michael III.
Michael III.
Nový!!: Boris I. a Michael III. · Vidět víc »
Mikuláš I. Veliký
Svatý Mikuláš I. Veliký (kolem 800 Řím – 13. listopad 867) byl papežem od 24. dubna 858 až do své smrti.
Nový!!: Boris I. a Mikuláš I. Veliký · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Boris I. a Papež · Vidět víc »
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Nový!!: Boris I. a Pohanství · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Boris I. a Pravoslaví · Vidět víc »
Presjan
Presjanova nápisu pocházejícího z Filipi Presjan či též Presijan nebo Presian byl bulharský chán vládnoucí v první bulharské říši mezi lety 836–852.
Nový!!: Boris I. a Presjan · Vidět víc »
Protobulhaři
domov Protobulharů v pohoří Hindúkuš a Pamír, shodný s mapou Střední Asie z arménského atlasu ‚Ashharatsuyts‘ (5.–7. století), který zrekonstruoval akademik S.T. Eremian. Protobulhaři, Prabulhaři, Starobulhaři, Bulgaři nebo Bolgaři, někdy také Bulakové či Hunobulhaři,, je souhrnný název pro polokočovné válečnické turkické kmeny, které během 7. století vytvořily v pontsko-kaspické stepi státní útvar Staré Velké Bulharsko.
Nový!!: Boris I. a Protobulhaři · Vidět víc »
První bulharská říše
První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.
Nový!!: Boris I. a První bulharská říše · Vidět víc »
Rostislav
Rostislav (nebo také Rastislav, Rastic, Rasticlao, Rastislaus, někdy též Radislav či Ladislav) z dynastie Mojmírovců (– po 870 Bavorské vévodství) byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem.
Nový!!: Boris I. a Rostislav · Vidět víc »
Samospráva
Samospráva je způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o alespoň některých svých záležitostech rozhoduje sám autonomním způsobem, tedy „spravuje se sám“.
Nový!!: Boris I. a Samospráva · Vidět víc »
Seznam bulharských panovníků
Znak Bulharského carství v letech 1927–1946 Tento seznam zahrnuje panovníky od nejstarších dochovaných vládců Bulharska až do roku 1946, kdy byl poslední bulharský car sesazen a ze země se později stala lidová republika.
Nový!!: Boris I. a Seznam bulharských panovníků · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Boris I. a Slované · Vidět víc »
Staroslověnština
Staroslověnština neboli stará církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk.
Nový!!: Boris I. a Staroslověnština · Vidět víc »
Státní náboženství
bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.
Nový!!: Boris I. a Státní náboženství · Vidět víc »
Symeon I.
Simeon I. (864 nebo 865 – 27. května 927) byl bulharský kníže, později první bulharský car, jeden z nejvýznamnějších panovníků staré bulharské říše, za jehož vlády dosáhl bulharský stát největšího rozmachu a politického významu; dokončil poslovanštění Bulharů; třetí (nejmladší) syn Borise I.
Nový!!: Boris I. a Symeon I. · Vidět víc »
Východofranská říše
Východofranská říše (též Východofrancká říše) je označení raně středověkého státu vzniklého roku 843 a později označovaného jako Německé království.
Nový!!: Boris I. a Východofranská říše · Vidět víc »
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Nový!!: Boris I. a Velkomoravská říše · Vidět víc »
Vladimír I. Bulharský
Vladimír I. byl bulharský kníže v letech 889–893.
Nový!!: Boris I. a Vladimír I. Bulharský · Vidět víc »
852
Bez popisu.
Nový!!: Boris I. a 852 · Vidět víc »
864
Bez popisu.
Nový!!: Boris I. a 864 · Vidět víc »
889
Bez popisu.
Nový!!: Boris I. a 889 · Vidět víc »
907
Bez popisu.
Nový!!: Boris I. a 907 · Vidět víc »
