Podobnosti mezi Bretonština a Souhláska
Bretonština a Souhláska mají 17 věci společné (v Uniepedie): Alveolární souhláska, Aproximantní souhláska, Bilabiální souhláska, Frikativní souhláska, Glotální souhláska, Labiodentální souhláska, Laterální souhláska, Nazální souhláska, Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolární ploziva, Palatální souhláska, Plozivní souhláska, Postalveolární souhláska, Uvulární souhláska, Velární souhláska, Vibrantní souhláska, Znělost.
Alveolární souhláska
Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.
Alveolární souhláska a Bretonština · Alveolární souhláska a Souhláska ·
Aproximantní souhláska
Aproximantní souhláska či Aproximanta je v artikulační fonetice typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.
Aproximantní souhláska a Bretonština · Aproximantní souhláska a Souhláska ·
Bilabiální souhláska
Poloha mluvidel při výslovnosti bilabiální souhlásky Bilabiální souhláska (lat. labium je ret), též obouretná souhláska, retoretná souhláska, bilabiála či retnice je v lingvistice souhláska charakterizovaná překážkou vytvářenou rty.
Bilabiální souhláska a Bretonština · Bilabiální souhláska a Souhláska ·
Frikativní souhláska
Frikativa (česky třená souhláska, také konstriktiva, spiranta) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká vytvořením úžiny (konstrikce) těsným přiblížením dvou orgánů mluvidel (artikulátorů).
Bretonština a Frikativní souhláska · Frikativní souhláska a Souhláska ·
Glotální souhláska
Glotála, též hlasivková souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen v hlasivkové štěrbině (lat. glottis.
Bretonština a Glotální souhláska · Glotální souhláska a Souhláska ·
Labiodentální souhláska
Poloha mluvidel při výslovnosti labiodentálních souhlásekLabiodentála, též retozubná souhláska či retozubnice, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem spodního rtu a horních zubů (lat. labium.
Bretonština a Labiodentální souhláska · Labiodentální souhláska a Souhláska ·
Laterální souhláska
Laterála (též boková souhláska) je zvuk, který při řeči vzniká tak, že proud vzduchu prochází přes boky jazyka, přičemž špička jazyka se dotýká v horní části ústní dutiny.
Bretonština a Laterální souhláska · Laterální souhláska a Souhláska ·
Nazální souhláska
Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.
Bretonština a Nazální souhláska · Nazální souhláska a Souhláska ·
Neznělá alveolární frikativa
Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Bretonština a Neznělá alveolární frikativa · Neznělá alveolární frikativa a Souhláska ·
Neznělá alveolární ploziva
Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Bretonština a Neznělá alveolární ploziva · Neznělá alveolární ploziva a Souhláska ·
Palatální souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti palatálních souhlásekPalatála, též předopatrová či tvrdopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat. palatum durum.
Bretonština a Palatální souhláska · Palatální souhláska a Souhláska ·
Plozivní souhláska
Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.
Bretonština a Plozivní souhláska · Plozivní souhláska a Souhláska ·
Postalveolární souhláska
Postalveolára, též zadodásňová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka se zadní částí dásňového oblouku a částečně i s tvrdým (předním) patrem (lat. post.
Bretonština a Postalveolární souhláska · Postalveolární souhláska a Souhláska ·
Uvulární souhláska
Uvulární souhláska, též uvulára či čípková souhláska, je souhláska, která je tvořena kontaktem zadní části jazyka s uvulou (čípkem) – to znamená podobně jako velární souhlásky, ale více vzadu v ústech.
Bretonština a Uvulární souhláska · Souhláska a Uvulární souhláska ·
Velární souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).
Bretonština a Velární souhláska · Souhláska a Velární souhláska ·
Vibrantní souhláska
Vibranta (též kmitavá souhláska) je zvuk (souhláska), který při řeči vzniká opakovaným kontaktem dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů) – kmitáním (vibrací).
Bretonština a Vibrantní souhláska · Souhláska a Vibrantní souhláska ·
Znělost
Znělost je fonetická a fonologická vlastnost hlásek.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Bretonština a Souhláska
- To, co mají společné Bretonština a Souhláska
- Podobnosti mezi Bretonština a Souhláska
Srovnání mezi Bretonština a Souhláska
Bretonština má 57 vztahy, zatímco Souhláska má 57. Jak oni mají společné 17, index Jaccard je 14.91% = 17 / (57 + 57).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Bretonština a Souhláska. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: