Podobnosti mezi Brno a Brno-Útěchov
Brno a Brno-Útěchov mají 42 věci společné (v Uniepedie): Adamov, Ústřední hřbitov (Brno), Českobratrská církev evangelická, Bílovice nad Svitavou, Bratislavsko-brněnská operace, Brněnská vrchovina, Brno-město, Brno-Ořešín, Brno-Tuřany, Dětská skupina, Dopravní podnik města Brna, Druhá světová válka, Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, Jihomoravský kraj, Jošt Moravský, Klub českých turistů, Kopeček (Bobravská vrchovina), Královo Pole, Lesná (Brno), Městská autobusová doprava v Brně, Městská část a městský obvod, Městské divadlo Brno, Mendelova univerzita v Brně, Morava, Moravské zemské desky, Moravský zemský archiv v Brně, Občanská demokratická strana, Okres Brno-město, Okres Brno-venkov, Ponávka, ..., Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, První republika, Rychtář, Sametová revoluce, Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku, Senátní obvod č. 60 – Brno-město, Silnice I/42, Statutární město, Suburbanizace, Svitava, Třicetiletá válka, Wehrmacht. Rozbalte index (12 více) »
Adamov
Adamov je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 12 km severně od Brna, na soutoku Svitavy a Křtinského potoka v lesnatém údolí.
Adamov a Brno · Adamov a Brno-Útěchov ·
Ústřední hřbitov (Brno)
Ústřední hřbitov (lidově Centrálka) je největší hřbitov v Brně.
Ústřední hřbitov (Brno) a Brno · Ústřední hřbitov (Brno) a Brno-Útěchov ·
Českobratrská církev evangelická
Českobratrská církev evangelická (běžně jen evangelická církev, ve zkratce ČCE) je křesťanská církev působící na území České republiky, která přímo navazuje na odkaz světové i české reformace.
Brno a Českobratrská církev evangelická · Brno-Útěchov a Českobratrská církev evangelická ·
Bílovice nad Svitavou
Bílovice nad Svitavou jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Bílovice nad Svitavou a Brno · Bílovice nad Svitavou a Brno-Útěchov ·
Bratislavsko-brněnská operace
Bratislavsko-brněnská operace byla ofenzívou Rudé armády na západním Slovensku a jižní Moravě ke konci druhé světové války.
Bratislavsko-brněnská operace a Brno · Bratislavsko-brněnská operace a Brno-Útěchov ·
Brněnská vrchovina
Brněnská vrchovina je geomorfologická oblast na střední a jižní Moravě.
Brno a Brněnská vrchovina · Brno-Útěchov a Brněnská vrchovina ·
Brno-město
Brno-město (v hantecu Štatl, lidově často označováno jako Město nebo Centrum) je městská čtvrť, nacházející se v katastrálním území Město Brno a tvořící centrální část a historické jádro statutárního města Brna.
Brno a Brno-město · Brno-Útěchov a Brno-město ·
Brno-Ořešín
Brno-Ořešín je městská část na severním okraji statutárního města Brna.
Brno a Brno-Ořešín · Brno-Útěchov a Brno-Ořešín ·
Brno-Tuřany
Brno-Tuřany je městská část na jihovýchodě statutárního města Brna.
Brno a Brno-Tuřany · Brno-Útěchov a Brno-Tuřany ·
Dětská skupina
Dětská skupina je formální název a vymezení pro specifickou formu péče o děti ve věku od 6 měsíců do zahájení povinné školní docházky.
Brno a Dětská skupina · Brno-Útěchov a Dětská skupina ·
Dopravní podnik města Brna
Dopravní podnik města Brna, a.s. (DPMB) je akciová společnost, která je hlavním dopravcem v městské hromadné dopravě na území statutárního města Brna.
Brno a Dopravní podnik města Brna · Brno-Útěchov a Dopravní podnik města Brna ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Brno a Druhá světová válka · Brno-Útěchov a Druhá světová válka ·
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Historický označník autobusové zastávky IDS JMK: zastávka Moravský Krumlov, železniční stanice Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) je integrovaný dopravní systém v Jihomoravském kraji, zahrnující tramvaje, trolejbusy, vlaky, městské a příměstské autobusové linky na území kraje a lodní dopravu na Brněnské přehradě.
Brno a Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje · Brno-Útěchov a Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje ·
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.
Brno a Jihomoravský kraj · Brno-Útěchov a Jihomoravský kraj ·
Jošt Moravský
Jošt Moravský, též Lucemburský (pravděpodobně říjen 1354 Brno – 18. ledna 1411, Brno) byl moravský markrabě z dynastie Lucemburků, braniborský kurfiřt a zvolený římský král.
Brno a Jošt Moravský · Brno-Útěchov a Jošt Moravský ·
Klub českých turistů
Klub českých turistů (známý také pod zkratkou KČT) je zájmové sdružení turistů vzniklé v roce 1888 za Rakousko-Uherska, působící dodnes v České republice.
Brno a Klub českých turistů · Brno-Útěchov a Klub českých turistů ·
Kopeček (Bobravská vrchovina)
Kopeček (479,41 m n. m.) je nejvyšší vrchol na území města Brna, nejvyšší bod Bobravské vrchoviny a také Přírodního parku Podkomorské lesy.
Brno a Kopeček (Bobravská vrchovina) · Brno-Útěchov a Kopeček (Bobravská vrchovina) ·
Královo Pole
Pohled na Královo Pole od kolejí pod Palackého vrchem Královo Pole (německy, v hantecu Kénig či Kénik, lidově často zkracováno jako KrPole) je městská čtvrť na severu statutárního města Brna.
Brno a Královo Pole · Brno-Útěchov a Královo Pole ·
Lesná (Brno)
Lesná je městská čtvrť na severu statutárního města Brna.
Brno a Lesná (Brno) · Brno-Útěchov a Lesná (Brno) ·
Městská autobusová doprava v Brně
Iveco Urbanway 18M CNG v zastávce Stará osada Městská autobusová doprava je v městě Brně provozována od roku 1930.
Brno a Městská autobusová doprava v Brně · Brno-Útěchov a Městská autobusová doprava v Brně ·
Městská část a městský obvod
Městské části Prahy Městské části Brna Městská část či městský obvod je v České republice podle zákona o obcích od roku 1990 označení samosprávných částí územně členěných statutárních měst.
Brno a Městská část a městský obvod · Brno-Útěchov a Městská část a městský obvod ·
Městské divadlo Brno
Městské divadlo Brno (zkratka MdB) je divadlo v Brně, repertoárově zaměřené na činoherní a hudební (především muzikálovou) produkci. Divadlo se nachází v Lidické ulici, v městské části Brno-střed a má dva „hrací“ prostory: Činoherní scénu, s maximální kapacitou 365 míst, a Hudební scénu, s maximální kapacitou 680 míst. Ředitelem divadla je Stanislav Moša, šéfem činohry Stano Slovák, šéfem muzikálu Petr Gazdík a šéfem zpěvohry Igor Ondříček. Divadlo má vlastní orchestr, který je využíván zejména při muzikálových představeních. Před budovou Činoherní scény je umístěn brněnský chodník slávy s otisky dlaní některých herců divadla. K roku 2012 bylo divadlo třetím nejnavštěvovanějším divadlem v České republice. Podle ankety serveru i-divadlo.cz se MdB umístilo na první příčce jako nejoblíbenější divadlo v letech 2013 a 2014. Počátky divadla sahají do roku 1945, kdy tehdejší absolventi brněnské konzervatoře založili Svobodné divadlo. V roce 1954 bylo divadlo přejmenováno na Divadlo bratří Mrštíků a roku 1965 bylo přesunuto z Jakubského náměstí do Lidické ulice. Ke konci osmdesátých let zasahovali do jeho chodu velkou měrou představitelé města, kteří spojili tři soubory, Divadlo bratří Mrštíků, Satirické divadlo Večerní Brno a Loutkové divadlo Radost, do jednoho souboru. Toto spojení však nefungovalo a 1. února 1991 se Divadlo bratří Mrštíků osamostatnilo. Roku 1992 se stal ředitelem současný ředitel Stanislav Moša. Dnešní název Městské divadlo Brno získalo divadlo 25. června 1996, od roku 1993 do 1996 se používal přechodný název Městské divadlo Brno – Divadlo bratří Mrštíků. K významným tvůrcům, režisérům a dramaturgům divadla patří, mj., Rudolf Walter, Václav Renč, režisérské trio Zdeněk Dopita, Libor Pleva a Ladislav Panovec či Antonín Kurš. Podle Zdeňka Srny byl nejvýznamnějším scénografem Milan Zezula. V divadle začínali v minulosti herci, jako Josef Somr, Pavel Trávníček, Jiří Tomek, Eva Gorčicová, Karel Janský, Dagmar Pistorová, Jiřina Prokšová nebo Jana Hliňáková. V současnosti noví herci přicházejí hlavně z brněnské JAMU. Hned několik herců získalo za svůj výkon Cenu Thálie, např. Alena Antalová, Radka Coufalová, Stano Slovák, Dušan Vitázek, Ivana Vaňková či Petr Gazdík. Divadlo ve své historii uvádělo činoherní představení i muzikály. Ve čtyřicátých letech 20. století se uplatňovala hlavně Waltrova škola patetického realismu. Na repertoáru byla zejména česká dramata, od Klicpery, Šrámkovo Léto, Vrchlického Soud lásky nebo Skochova Naše babička. V letech 1949 až 1957 se musel repertoár divadla přizpůsobovat venkovskému publiku, protože se divadlo stalo zájezdovým. V šedesátých letech v Divadle bratří Mrštíků vynikla zejména dramatizace Evžena Oněgina od Evžena Sokolovského. Výraznou hrou v 60–70. letech 20. století byla také féerie bratří Čapků Ze života hmyzu, kterou režíroval Milan Pásek. I v období přelomu 20. a 21. století se divadlo zabývalo mj. činoherní produkcí. Ve 21. století produkuje činoherní představení, jako Brouk v hlavě, Dokonalá svatba, Charleyova teta, Zkrocení zlé ženy, Sluha dvou pánů nebo Škola základ života. Městské divadlo je především známé muzikálovými představeními. Jako první byly uváděny hry Osvobozeného divadla. Divadlo provádí zejména vlastní produkce světových muzikálů, příkladem jsou Čarodějky z Eastwicku, Bídníci nebo Mary Poppins.
Brno a Městské divadlo Brno · Brno-Útěchov a Městské divadlo Brno ·
Mendelova univerzita v Brně
Mendelova univerzita v Brně (zkratka MENDELU) je nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v českých zemích.
Brno a Mendelova univerzita v Brně · Brno-Útěchov a Mendelova univerzita v Brně ·
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Brno a Morava · Brno-Útěchov a Morava ·
Moravské zemské desky
Zápis v trhovém kvaternu z roku 1348. Olomoucká cúda: ''Kniha Jana z Kravař'' z let 1348–1371. Úvodní zápis v první knize olomoucké řady moravských zemských desk, do níž se začalo zapisovat 26. července 1348: "Anno domini Millesimo CCC. XLVIII. In concilio Olomucii in Crastino Beati Jakobi Tabule terre Origenem habuerunt." Moravské zemské desky jsou veřejné knihy určené pro zápisy majetkových práv zpupných statků na území markrabství Moravského a výnosů zemského soudu.
Brno a Moravské zemské desky · Brno-Útěchov a Moravské zemské desky ·
Moravský zemský archiv v Brně
Moravský zemský archiv v Brně (zkratka MZA, MZA v Brně) je státní oblastní archiv s působností pro Jihomoravský kraj, Kraj Vysočinu a Zlínský kraj.
Brno a Moravský zemský archiv v Brně · Brno-Útěchov a Moravský zemský archiv v Brně ·
Občanská demokratická strana
Občanská demokratická strana (zkratka ODS) je česká liberálně konzervativní pravicová strana, vládní v letech 1992–1997, 2006–2009, 2010–2013 a opět od prosince 2021, vždy jako nejsilnější koaliční partner.
Brno a Občanská demokratická strana · Brno-Útěchov a Občanská demokratická strana ·
Okres Brno-město
Okres Brno-město je okres v Jihomoravském kraji.
Brno a Okres Brno-město · Brno-Útěchov a Okres Brno-město ·
Okres Brno-venkov
Přehled obecních znaků okresu Brno Venkov I. Přehled obecních znaků okresu Brno Venkov II. Okres Brno-venkov je okres v Jihomoravském kraji.
Brno a Okres Brno-venkov · Brno-Útěchov a Okres Brno-venkov ·
Ponávka
Ponávka je potok v Jihomoravském kraji, dlouhý 16,8 km.
Brno a Ponávka · Brno-Útěchov a Ponávka ·
Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku (Pravoslávna cirkev v českých krajinách a na Slovensku) je místní autokefální (samostatná a nezávislá) pravoslavná církev složená z Pravoslavné církve v českých zemích (podle sčítání lidu 2011 měla 20 533 věřících, podle sčítání z roku 2021 již 40 681) a Pravoslavné církve na Slovensku (podle sčítání lidu 2011 49 133 věřících).
Brno a Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku · Brno-Útěchov a Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku ·
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Brno a První republika · Brno-Útěchov a První republika ·
Rychtář
Rychtář neboli šulc, fojt nebo šoltys (německy Richter nebo Schultheiß, latinsky iudex) byl v období středověku představeným městské či vesnické obce (obdoba dnešního starosty).
Brno a Rychtář · Brno-Útěchov a Rychtář ·
Sametová revoluce
Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.
Brno a Sametová revoluce · Brno-Útěchov a Sametová revoluce ·
Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku
Pošťačka předává obyvatelce chaty sčítací archy pro Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Logo sčítání Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo celostátní sčítání lidu na území České republiky.
Brno a Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku · Brno-Útěchov a Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku ·
Senátní obvod č. 60 – Brno-město
Senátní obvod č. 60 na mapě Brna Senátní obvod č.
Brno a Senátní obvod č. 60 – Brno-město · Brno-Útěchov a Senátní obvod č. 60 – Brno-město ·
Silnice I/42
Silnice I/42 protínající městskou část Židenice Úsek nového Velkého městského okruhu před Husovickým tunelem Silnice I/42 je česká silnice I. třídy o délce, která tvoří Velký městský okruh (VMO) v Brně.
Brno a Silnice I/42 · Brno-Útěchov a Silnice I/42 ·
Statutární město
Statutární město je město, jehož správa je organizována (nebo může být organizována) podle základní městské vyhlášky, anebo jde o takové město, jež je plně řízeno dle zemského zákona, přičemž se oba typy těchto právních norem označují jako statut města.
Brno a Statutární město · Brno-Útěchov a Statutární město ·
Suburbanizace
USA. Zdejší obyvatelé jsou pro své fungování závislí na ježdění autem, není zde dobrá pěší prostupnost a kvůli řídké zástavbě chybí kvalitní veřejná doprava Suburbanizace je termín používaný k popisu růstu oblastí, tzv.
Brno a Suburbanizace · Brno-Útěchov a Suburbanizace ·
Svitava
Svitava je řeka na Moravě.
Brno a Svitava · Brno-Útěchov a Svitava ·
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Brno a Třicetiletá válka · Brno-Útěchov a Třicetiletá válka ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Brno a Brno-Útěchov
- To, co mají společné Brno a Brno-Útěchov
- Podobnosti mezi Brno a Brno-Útěchov
Srovnání mezi Brno a Brno-Útěchov
Brno má 773 vztahy, zatímco Brno-Útěchov má 194. Jak oni mají společné 42, index Jaccard je 4.34% = 42 / (773 + 194).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Brno a Brno-Útěchov. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: