Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Brno a Dějiny Moravy
Brno a Dějiny Moravy mají 48 věci společné (v Uniepedie): Arcidiecéze olomoucká, Údělné knížectví, Česko, Břetislav I., Bratislava, Brněnský kraj, Chráněná krajinná oblast Moravský kras, Fridrich I. Barbarossa, Fridrich II. Veliký, Jan Jindřich, Jan Lucemburský, Jiří z Poděbrad, Jihomoravský kraj, Jihomoravský kraj (1960–2020), Jošt Moravský, Josef II., Karel IV., Konrád I. Brněnský, Marie Terezie, Masarykova univerzita, Matyáš Korvín, Morava, Moravané, Moravské markraběcí války, Moravské markrabství, Moravské zemské muzeum, Moravský královský tribunál, Moravský zemský sněm, Neolit, Olomouc, ..., Opavské knížectví, Praha, Rudá armáda, Samospráva, Seznam vládců Moravy, Slezsko, Slované, Svatá říše římská, Třicetiletá válka, Univerzita Palackého v Olomouci, Vídeň, Velkomoravská říše, Vratislav II., Vrchní zemský soud v Brně, Země Moravská, Země Moravskoslezská, 11. století, 17. století. Rozbalte index (18 více) »
Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).
Arcidiecéze olomoucká a Brno · Arcidiecéze olomoucká a Dějiny Moravy ·
Údělné knížectví
Údelné knížectví bylo i Nitransko Jako údělné knížectví je pro realitu raného středověku označováno území, jehož správou byl pověřen některý z příslušníků vládnoucího rodu.
Údělné knížectví a Brno · Údělné knížectví a Dějiny Moravy ·
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Brno a Česko · Dějiny Moravy a Česko ·
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Brno a Břetislav I. · Břetislav I. a Dějiny Moravy ·
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Bratislava a Brno · Bratislava a Dějiny Moravy ·
Brněnský kraj
Brněnský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960.
Brno a Brněnský kraj · Brněnský kraj a Dějiny Moravy ·
Chráněná krajinná oblast Moravský kras
Chráněná krajinná oblast Moravský kras pokrývá nejcennější části Moravského krasu a byla vyhlášena v roce 1956.
Brno a Chráněná krajinná oblast Moravský kras · Chráněná krajinná oblast Moravský kras a Dějiny Moravy ·
Fridrich I. Barbarossa
Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef v dnešním Turecku) byl římský král (1152–1190) a císař (1155–1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského a Judity Welfské, dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.
Brno a Fridrich I. Barbarossa · Dějiny Moravy a Fridrich I. Barbarossa ·
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Brno a Fridrich II. Veliký · Dějiny Moravy a Fridrich II. Veliký ·
Jan Jindřich
Jan Jindřich Lucemburský (12. února 1322, Mělník – 12. listopadu 1375, Brno) byl moravský kralevic, moravský markrabě v letech 1349–1375 a vévoda tyrolský v letech 1335–1341.
Brno a Jan Jindřich · Dějiny Moravy a Jan Jindřich ·
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Brno a Jan Lucemburský · Dějiny Moravy a Jan Lucemburský ·
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Brno a Jiří z Poděbrad · Dějiny Moravy a Jiří z Poděbrad ·
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.
Brno a Jihomoravský kraj · Dějiny Moravy a Jihomoravský kraj ·
Jihomoravský kraj (1960–2020)
Původní Jihomoravský kraj byl vytvořen 11.
Brno a Jihomoravský kraj (1960–2020) · Dějiny Moravy a Jihomoravský kraj (1960–2020) ·
Jošt Moravský
Jošt Moravský, též Lucemburský (pravděpodobně říjen 1354 Brno – 18. ledna 1411, Brno) byl moravský markrabě z dynastie Lucemburků, braniborský kurfiřt a zvolený římský král.
Brno a Jošt Moravský · Dějiny Moravy a Jošt Moravský ·
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Brno a Josef II. · Dějiny Moravy a Josef II. ·
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Brno a Karel IV. · Dějiny Moravy a Karel IV. ·
Konrád I. Brněnský
Konrád I. Brněnský (asi 1035 – 6. září 1092, Praha), syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), byl kníže brněnského údělu (1055–1056 a 1061–1092) a český kníže (1092) z dynastie Přemyslovců.
Brno a Konrád I. Brněnský · Dějiny Moravy a Konrád I. Brněnský ·
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Brno a Marie Terezie · Dějiny Moravy a Marie Terezie ·
Masarykova univerzita
Masarykova univerzita (v letech 1960–1990 Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně) je česká univerzita se sídlem v Brně.
Brno a Masarykova univerzita · Dějiny Moravy a Masarykova univerzita ·
Matyáš Korvín
Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.
Brno a Matyáš Korvín · Dějiny Moravy a Matyáš Korvín ·
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Brno a Morava · Dějiny Moravy a Morava ·
Moravané
Výročí „1200 let Moravy“ (první písemná zmínka o Moravanech k roku 822), budova Nového zemského domu v Brně Hanácký kroj Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer, anglicky Moravians) je označení lidí žijících na Moravě, nebo z Moravy pocházejících, kdy první písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822.
Brno a Moravané · Dějiny Moravy a Moravané ·
Moravské markraběcí války
Prokop Lucemburský zajat bratrancem Zikmundem (''Česko-moravská kronika'', 1868) Moravské markraběcí války bylo neklidné období bojů, šarvátek, loupežení a bezpráví, které se odehrávalo zejména na Moravě na přelomu 14. a 15. století.
Brno a Moravské markraběcí války · Dějiny Moravy a Moravské markraběcí války ·
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Brno a Moravské markrabství · Dějiny Moravy a Moravské markrabství ·
Moravské zemské muzeum
Moravské zemské muzeum je druhá nejrozsáhlejší a druhá nejstarší muzejní instituce v Česku a zároveň největší a nejstarší muzeum na Moravě.
Brno a Moravské zemské muzeum · Dějiny Moravy a Moravské zemské muzeum ·
Moravský královský tribunál
Moravský královský tribunál (případně Moravský zemský tribunál) neboli královský úřad zemského hejtmanství (německy Königliches Tribunal in Mähren, Königliches Amt der Landeshauptmannschaft) byl kolegiátní úřad pro správu Moravského markrabství v pobělohorské době.
Brno a Moravský královský tribunál · Dějiny Moravy a Moravský královský tribunál ·
Moravský zemský sněm
Nové radnice v Brně Moravský zemský sněm byl historickou zákonodárnou institucí v Markrabství moravském.
Brno a Moravský zemský sněm · Dějiny Moravy a Moravský zemský sněm ·
Neolit
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Brno a Neolit · Dějiny Moravy a Neolit ·
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Brno a Olomouc · Dějiny Moravy a Olomouc ·
Opavské knížectví
Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.
Brno a Opavské knížectví · Dějiny Moravy a Opavské knížectví ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Brno a Praha · Dějiny Moravy a Praha ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Brno a Rudá armáda · Dějiny Moravy a Rudá armáda ·
Samospráva
Samospráva je způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o alespoň některých svých záležitostech rozhoduje sám autonomním způsobem, tedy „spravuje se sám“.
Brno a Samospráva · Dějiny Moravy a Samospráva ·
Seznam vládců Moravy
Moravská orlice (iluminace z roku 1459) Znak Markrabství moravského Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla.
Brno a Seznam vládců Moravy · Dějiny Moravy a Seznam vládců Moravy ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Brno a Slezsko · Dějiny Moravy a Slezsko ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Brno a Slované · Dějiny Moravy a Slované ·
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Brno a Svatá říše římská · Dějiny Moravy a Svatá říše římská ·
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Brno a Třicetiletá válka · Dějiny Moravy a Třicetiletá válka ·
Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Palackého v Olomouci (latinsky: Universitas Palackiana Olomucensis) byla založena v roce 1573, takže je po Univerzitě Karlově druhou nejstarší univerzitou v českých zemích, na Moravě pak nejstarší.
Brno a Univerzita Palackého v Olomouci · Dějiny Moravy a Univerzita Palackého v Olomouci ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Brno a Vídeň · Dějiny Moravy a Vídeň ·
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Brno a Velkomoravská říše · Dějiny Moravy a Velkomoravská říše ·
Vratislav II.
Vratislav II. (okolo 1033 – 14. ledna 1092) byl český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a poté první český král z rodu Přemyslovců.
Brno a Vratislav II. · Dějiny Moravy a Vratislav II. ·
Vrchní zemský soud v Brně
Dietrichsteinský palác, původní sídlo bývalého vrchního zemského soudu Vrchní zemský soud v Brně býval vrchním soudem, tedy tzv.
Brno a Vrchní zemský soud v Brně · Dějiny Moravy a Vrchní zemský soud v Brně ·
Země Moravská
Českého Slezska na župy z roku 1920 Země Moravská byl v období od roku 1918 do 30.
Brno a Země Moravská · Dějiny Moravy a Země Moravská ·
Země Moravskoslezská
Země Moravskoslezská (německy Land Mähren-Schlesien) byl samosprávný celek, jedna ze samosprávných zemí Československé republiky, která vznikla spojením dosavadní země Moravské a země Slezské v roce 1928 a existovala do roku 1948.
Brno a Země Moravskoslezská · Dějiny Moravy a Země Moravskoslezská ·
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
11. století a Brno · 11. století a Dějiny Moravy ·
17. století
17.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Brno a Dějiny Moravy
- To, co mají společné Brno a Dějiny Moravy
- Podobnosti mezi Brno a Dějiny Moravy
Srovnání mezi Brno a Dějiny Moravy
Brno má 773 vztahy, zatímco Dějiny Moravy má 638. Jak oni mají společné 48, index Jaccard je 3.40% = 48 / (773 + 638).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Brno a Dějiny Moravy. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
