Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Brno a Rakousko-Uhersko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Brno a Rakousko-Uhersko

Brno vs. Rakousko-Uhersko

Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy. Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Podobnosti mezi Brno a Rakousko-Uhersko

Brno a Rakousko-Uhersko mají 27 věci společné (v Uniepedie): Aglomerace, Češi, Římskokatolická církev, Bratislava, Budapešť, Hlavní město, Jidiš, Krakov, Linec, Morava, Moravské markrabství, Moravský zemský sněm, Ostrava, Poláci, Praha, První republika, Rakouské Slezsko, Romové, Salcburk, Slezsko, Slované, Slováci, Spojené království, Tomáš Garrigue Masaryk, Ukrajinci, Vídeň, Záhřeb.

Aglomerace

Tokio má jednu z největších aglomerací na světě Městská aglomerace je buď seskupení vzájemně blízkých sídel, kde jedno dominuje, tzn.

Aglomerace a Brno · Aglomerace a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Brno a Češi · Rakousko-Uhersko a Češi · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Brno a Římskokatolická církev · Rakousko-Uhersko a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Bratislava

Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.

Bratislava a Brno · Bratislava a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Budapešť

Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.

Brno a Budapešť · Budapešť a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Hlavní město

Hlavní město představuje správní středisko a symbol určitého území, typicky státu nebo většího správního nebo samosprávného celku.

Brno a Hlavní město · Hlavní město a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Jidiš

Jidiš (nebo idiš „židovský“) je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem tří miliónů Židů po celém světě.

Brno a Jidiš · Jidiš a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Krakov

Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.

Brno a Krakov · Krakov a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Linec

Linec je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy.

Brno a Linec · Linec a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Brno a Morava · Morava a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Moravské markrabství

Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.

Brno a Moravské markrabství · Moravské markrabství a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Moravský zemský sněm

Nové radnice v Brně Moravský zemský sněm byl historickou zákonodárnou institucí v Markrabství moravském.

Brno a Moravský zemský sněm · Moravský zemský sněm a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Ostrava

Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.

Brno a Ostrava · Ostrava a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Brno a Poláci · Poláci a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Brno a Praha · Praha a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

První republika

První republika je označeníSpojení první republika (.

Brno a První republika · První republika a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rakouské Slezsko

Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.

Brno a Rakouské Slezsko · Rakouské Slezsko a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Romové

Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.

Brno a Romové · Rakousko-Uhersko a Romové · Vidět víc »

Salcburk

Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.

Brno a Salcburk · Rakousko-Uhersko a Salcburk · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Brno a Slezsko · Rakousko-Uhersko a Slezsko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Brno a Slované · Rakousko-Uhersko a Slované · Vidět víc »

Slováci

Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.

Brno a Slováci · Rakousko-Uhersko a Slováci · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Brno a Spojené království · Rakousko-Uhersko a Spojené království · Vidět víc »

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.

Brno a Tomáš Garrigue Masaryk · Rakousko-Uhersko a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »

Ukrajinci

Ukrajinci jsou východoslovanský národ.

Brno a Ukrajinci · Rakousko-Uhersko a Ukrajinci · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Brno a Vídeň · Rakousko-Uhersko a Vídeň · Vidět víc »

Záhřeb

Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.

Brno a Záhřeb · Rakousko-Uhersko a Záhřeb · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Brno a Rakousko-Uhersko

Brno má 773 vztahy, zatímco Rakousko-Uhersko má 438. Jak oni mají společné 27, index Jaccard je 2.23% = 27 / (773 + 438).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Brno a Rakousko-Uhersko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »